Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nicmene ani na Windows neni firewall, ktery by splnoval to co uzivatel chce. Napr. Commodo je spickovy, ale bezni uzivatele jsou stejne z jeho dotazu pri "ucebnim" modu uplne mimo. Na to je jednoduche pravidlo, pokud chce nekdo neco takoveho delat, tak se o tom taky musi neco naucit a kdyz nechce, tak ma zaplatit nekomu, kdo to udela za nej.
Tenhle je nej http://www.openbsd.org/faq/pf/index.html , ale nevim o implementaci pro Windows. Teda lepe receno nevim o zadne aktualni. Navic vsechny GUI klikatka co jsem zatim videl napr. i pro prevody pravidel pro ruzne firewally vyplivuji takovy humus, ze clovek tak nebo tak musi do terminalu/editoru a upravovat rucne prosty text.
PS: Zpusoby utoku proti Windows firewall z nedavne doby dokazuji, ze i bez pristupu ke zdrojovemu kodu lze rici, ze jeho vyvojari zcela jiste netusi jak funguji site, jak poradne programovat a o bezpecnosti mozna cetli tak PDF pro managery.
Podle čeho se asi tak uživatel rozhodne, jestli je to oprávněné spojení nebo nePodle čísla portu a jména aplikace ... např. webovému prohlížeči bych těžko takový port povoloval (pokud bych s jistotou nevěděl, že tam např. běží proxy, kterou mu chci dovolit).
K čemu je takové blokování vlastně dobré? Bojíte se, aby nějaká hra neodesílala tajné informace, tak jí povolíte přístup pouze na port herního serveru? A co té hře zabrání poslat ty tajné informace tímto portem?Ne, zakázal bych ji přístup úplně, žádná hra nemá nárok přistupovat bez mého svolení na internet, pokud to není nějaká online hra a já ji to nedovolím. Obzvláště šmejdské jsou takové hry, co si koupíte a oni každou sekundu posílaj data někam do řiti (např. Splinter Cell Conviction, nebo jak se to jmenuje - nejdříve jsem si ji chtěl koupit, ale pak jsem se dozvěděl o týhle podělanosti, tak maj smůlu).
) Chromium otevřu jako rychlovku jenom jednou za čas na nějaké to flash video, pokud se mi nechce bootovat virtuální mašina s Linuxem a 64bit chromiem, jinak se ho štítím. A nové aplikace či ostatní na internet (ani na localhost, paranoia) prostě nemůžou, takže školivý SW by mohl maximálně spustit prohlížeč s nějakou URL a info tak i přes to URL pošle, pak by mohl přes WinAPI udělat screenshot té stránky, prdnout na to OCR, aby si přečíst odpověď. Počkat, to je bezpečnostní riziko, to musím ještě nějak ošetřit
Tiskni
Sdílej: