Společnost Anthropic oznámila Projekt Glasswing a s ní související AI model Claude Mythos Preview. Jedná se o iniciativu zaměřenou na kybernetickou bezpečnost, do které se zapojily velké technologické společnosti Amazon Web Services, Anthropic, Apple, Broadcom, Cisco, CrowdStrike, Google, JPMorganChase, Linux Foundation, Microsoft, NVIDIA a Palo Alto Networks. Anthropic věří, že nový AI model Claude Mythos Preview dokáže
… více »Firma Ojective Development vydala svůj nástroj pro monitorování a řízení odchozích síťových připojení Little Snitch i pro operační systém Linux. Linuxová verze se skládá ze tří komponent: eBPF program pro zachytávání provozu a webové rozhraní jsou uvolněny pod GNU GPLv2 a dostupné na GitHubu (převážně Rust a JavaScript), jádro backendu je proprietární pod vlastní licencí, nicméně zdarma k použití a redistribuci (cena přitom normálně … více »
Vojenské zpravodajství (VZ) se v březnu zapojilo do mezinárodní operace proti aktivitám hackerské skupiny APT28, která je spojovaná s ruskou vojenskou zpravodajskou službou GRU a která přes slabě zabezpečené routery prováděla kybernetické útoky na státní a další organizace v ČR i zahraničí. Operaci vedl americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) a jejím cílem bylo odebrat útočníkům přístup k napadeným zařízením a ty následně … více »
Tvůrcem nejpopulárnější kryptoměny bitcoin, který se skrývá za pseudonymem Satoši Nakamoto (Satoshi Nakamoto), je britský kryptograf Adam Back. Na základě vlastní investigativní práce to tvrdí americký deník The New York Times (NYT). Několik indicií podle autorů jasně ukazuje na to, že Back a Nakamoto jsou stejný člověk. Jde mimo jiné o podobný odborný a osobnostní profil či totožné chyby a manýry v psaném projevu.
Google Chrome 147 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 147.0.7727.55 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře. Přehled novinek v Chrome DevTools 145 až 147 také na YouTube.
Vývojáři z Laboratoří CZ.NIC vydali nové verze aplikací Datovka (Datovka 4.29.0, Mobilní Datovka 2.6.2). V případě desktopové verze přibyly možnosti projít všechny uložené zprávy, zkontrolovat časy expirací časových razítek a přerazítkovat datové zprávy, které lze v ISDS přerazítkovat. Novinkou je také možnost vytahovat myší ze seznamu ZFO soubory datových zpráv, tento úkon jde udělat i pomocí tlačítek Ctrl+C. Nová verze Mobilní Datovky přináší jen drobné úpravy.
MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.28.0. Z novinek lze vypíchnout novou třídu machine.CAN.
Michael Meeks, CEO společnosti Collabora, na apríla oznámil, nebyl to ale apríl, že nadace The Document Foundation zastřešující vývoj kancelářského balíku LibreOffice vyloučila ze svých řad všechny zaměstnance a partnery společnosti Collabora, tj. více než třicet lidí, kteří po mnoho let přispívali do LibreOffice. Nadace The Document Foundation po několika dnech publikovala oficiální vyjádření. Přiznává pochybení při zakládání
… více »Protože je už po aprílu, můžou strahováci opět zveřejnit program další Virtuální Bastlírny, aniž by připravená témata působila dojmem, že jde o žert. Vězte tedy, že v úterý 14. dubna (změna!!!) od 20:00 proběhne VB, kde se setkají bastlíři, technici, učitelé i nadšenci do techniky a kde i vy se můžete zapojit do družného hovoru, jako by všichni seděli u pomyslného piva. Co mají bastlíři tento měsíc na srdci? Pravděpodobně by nás musel zasáhnout
… více »Byla vydána verze 26.1 aneb čtvrtletní aktualizace open source počítačového planetária Stellarium (Wikipedie, GitHub). Vyzkoušet lze webovou verzi Stellaria na Stellarium Web.
sudo dd if=win98boo.IMA of=/dev/fd0 sudo dd if=win98boo.IMA of=/dev/sdaPo provedení příkazů se na disketě a flash disku (obě média byla prázdná) objevily soubory jako command.com, config.sys, autoexec.bat, ... Ale z diskety bootovat lze a z flash disku nikoliv, deska má v biosu možnost bootovat z flash disku. Co dělám špatně?
To jest:
1) potřebujete z něčeho bootnout DOS, ve kterém máte k dispozici
také příkazy (programy) FDISK, FORMAT a SYS (už si nepamatuju,
co je .COM a co je .EXE). Můžete ho bootnout třeba z instalačního
CD FreeDOSu - nebo z floppiny, nebo z jiné USB Flashky, třeba já
to umím i přes PXE (PXELINUX+MEMDISK) apod.
2) FDISK -- vytvoříte na USB flashce primární partition,
nastavíte ji jako Active (= bootovatelnou),
případně následně ještě
FDISK /mbr
= nahraje do MBR k tabulce rozdělení taky executable zavaděč
(a reboot, znovu na instalačku)
3) FORMAT C: /S /Q -- vytvoříte na tom oddílu FAT FS
/S znamená systémový (nakopíruje bootovací soubory)
/Q znamená "quick" formát, tj. nekontroluje povrch (nehledá vadné sektory)
4) ... pokud v předchozím kroku zapomente na /S, nebo se /S nepovedlo
(ale FS je hotov), dá se spustit dodatečně
SYS C:
5) v případě potřeby oeditovat autoexec+config.sys.
Možná bych v případě FreeDOSu doporučil ještě ručně postahovat aktuální
"kernel", command.com a Jemm386 resp. JemmEX (kvůli bugfixům na nový HW).
6) v případě potřeby dohrát fůru DOSových příkazů (třeba do C:\DOS),
ovladače CD/myši apod., dohrát Volkova, případně i nějaký komerční soft
Alternativně lze "naformátovat" DOSový HDD v Linuxu utilitou "sys-freedos-linux".
http://www.ibiblio.org/pub/micro/pc-stuff/freedos/files/dos/sys/sys-freedos-linux/
Tato alternativa je v Linuxu potřeba proto, protože klasický linuxový mkdosfs vyrobí tabulku rozdělení (nebo bootsektor nebo co), ze které pak reálně nejde DOS bootovat. Disk je v DOSu a Windows vidět jako datový, ale bootnout z něj nejde.
No a pak teprve nastává ta pravá slast odhalovat, proč některé EMS/XMS manažery nechodí na některém hardwaru, proč některé flashovací softíky nemají rády konkrétní EMS/XMS manažery (a které), proč naopak některé flashovací softíky *vyžadují* EMS/XMS manažer, protože jinak nemají dostatek RAM, proč některé protected-mode DOS extendery blinkají když potkají některý konkrétní EMS/XMS manažer apod.
Asi nejvíc mě svého času dostala DOSová flashovací utilitka tuším od Gigabajtu (?) která evidentně neuměla použít EMS/XMS, a snažila se do konvenční DOSové paměti loadnout image velký 1 MB (což se jí kupodivu nedařilo). Ostatně i u Intelu mám zkušenost, že nejlíp oddebugované jsou v dnešní době flashovací utilitky pro Windows (!). No a pak jsou motherboardy, pro které sice dostanete flashovací utilitku (pro DOS, Windows apod.), ale ona při flashi zhavaruje - protože na tom boardu je nějaký hardwarový problém, kvůli kterému softwarově in-circuit flashovat vůbec nejde! Třeba jim tam jenom chybí pořádný blokovací kondík napájení pro flashku, čert ví. A pak hledáte, jak to flashnout "out of band". Klika je, když je flashka v patici (ne přiletovaná), nebo aspoň SPI s vyvedeným flashovacím headerem.
Ještě je tu linuxová alternativa k flashování BIOSu pod DOSem. Poslední dobou docela s oblibou používám linuxovou utilitu Flashrom:
http://flashrom.org/Flashrom
Je to kolikrát jistější volba, než se snažit vyrazit kompatibilní AWDFlash apod z výrobce motherboardu. Pokud je na boardu standardní LPC nebo SPI flash v nějakém běžném čipsetu, v dnešní době je slušná šance, že to prostě klapne. Docela dobrým předběžným indikátorem je nedestruktivní test pomocí "flashrom -r soubor.img" (= backup stávajícího BIOSu). Moje oblíbená vychytávka: bootnout Linux přes PXE a pak přes flashrom srknout BIOS rovnou z fileserveru
Holt mám kdyžtak programátor...
Po síti se dá image diskety bootnout velice snadno přes PXE. Vyrobíte image, nakonfigurujete TFTP a DHCP server (klidně nějaký freeware pro Windows), na TFTP server nahrajete image diskety a PXELINUX a MEMDISK, nakonec pxelinux.cfg... a může to svištět.
http://syslinux.zytor.com/wiki/index.php/The_Syslinux_Project
Na některém novějším hardwaru jsem zažil, že FreeDOS pod PXE z emulované floppiny bootnul a z fyzického disku nikoli
Pokud se týče bootování z CDček, existují dva způsoby (oba dle standardu "El Torito"):
1) s emulací floppiny (potřebujete image floppy disku, který předáte mkisofs)
2) "no-emulation boot" - potřebujete bootloader, třeba isolinux (jsou i jiné ISO bootloadery)
Pokud byste chtěli bootloader a zároveň v něm mít na výběr DOS z emulované floppiny, patrně by šla použít kombinace ISOLINUX+MEMDISK - z takového CDčka by šlo bootovat Linux, DOSovou floppinu a třeba ještě bootovatelný Memtest86+ nebo PXE stack gPXE apod.
Ještě jedna vychytávka: GRUB4DOS. Potřebujete chainloadnout Windows XP z DOSu? Nebo bootnout z USB flashky a nakopnout PXE (gPXE), které v BIOSu chybí? Žádný problém...
Tiskni
Sdílej: