Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Wikipedie slaví 25. výročí svého založení. Vznikla 15. ledna 2001 jako doplňkový projekt k dnes již neexistující encyklopedii Nupedia. Doména wikipedia.org byla zaregistrována 12. ledna 2001. Zítra proběhne v Praze Večer svobodné kultury, který pořádá spolek Wikimedia ČR.
Po více než dvou letech od vydání předchozí verze 2.12 byla vydána nová stabilní verze 2.14 systémového zavaděče GNU GRUB (GRand Unified Bootloader, Wikipedie). Přehled novinek v souboru NEWS a v aktualizované dokumentaci.
Google Chrome 144 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 144.0.7559.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 10 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře (YouTube).
sudo dd if=win98boo.IMA of=/dev/fd0 sudo dd if=win98boo.IMA of=/dev/sdaPo provedení příkazů se na disketě a flash disku (obě média byla prázdná) objevily soubory jako command.com, config.sys, autoexec.bat, ... Ale z diskety bootovat lze a z flash disku nikoliv, deska má v biosu možnost bootovat z flash disku. Co dělám špatně?
To jest:
1) potřebujete z něčeho bootnout DOS, ve kterém máte k dispozici
také příkazy (programy) FDISK, FORMAT a SYS (už si nepamatuju,
co je .COM a co je .EXE). Můžete ho bootnout třeba z instalačního
CD FreeDOSu - nebo z floppiny, nebo z jiné USB Flashky, třeba já
to umím i přes PXE (PXELINUX+MEMDISK) apod.
2) FDISK -- vytvoříte na USB flashce primární partition,
nastavíte ji jako Active (= bootovatelnou),
případně následně ještě
FDISK /mbr
= nahraje do MBR k tabulce rozdělení taky executable zavaděč
(a reboot, znovu na instalačku)
3) FORMAT C: /S /Q -- vytvoříte na tom oddílu FAT FS
/S znamená systémový (nakopíruje bootovací soubory)
/Q znamená "quick" formát, tj. nekontroluje povrch (nehledá vadné sektory)
4) ... pokud v předchozím kroku zapomente na /S, nebo se /S nepovedlo
(ale FS je hotov), dá se spustit dodatečně
SYS C:
5) v případě potřeby oeditovat autoexec+config.sys.
Možná bych v případě FreeDOSu doporučil ještě ručně postahovat aktuální
"kernel", command.com a Jemm386 resp. JemmEX (kvůli bugfixům na nový HW).
6) v případě potřeby dohrát fůru DOSových příkazů (třeba do C:\DOS),
ovladače CD/myši apod., dohrát Volkova, případně i nějaký komerční soft
Alternativně lze "naformátovat" DOSový HDD v Linuxu utilitou "sys-freedos-linux".
http://www.ibiblio.org/pub/micro/pc-stuff/freedos/files/dos/sys/sys-freedos-linux/
Tato alternativa je v Linuxu potřeba proto, protože klasický linuxový mkdosfs vyrobí tabulku rozdělení (nebo bootsektor nebo co), ze které pak reálně nejde DOS bootovat. Disk je v DOSu a Windows vidět jako datový, ale bootnout z něj nejde.
No a pak teprve nastává ta pravá slast odhalovat, proč některé EMS/XMS manažery nechodí na některém hardwaru, proč některé flashovací softíky nemají rády konkrétní EMS/XMS manažery (a které), proč naopak některé flashovací softíky *vyžadují* EMS/XMS manažer, protože jinak nemají dostatek RAM, proč některé protected-mode DOS extendery blinkají když potkají některý konkrétní EMS/XMS manažer apod.
Asi nejvíc mě svého času dostala DOSová flashovací utilitka tuším od Gigabajtu (?) která evidentně neuměla použít EMS/XMS, a snažila se do konvenční DOSové paměti loadnout image velký 1 MB (což se jí kupodivu nedařilo). Ostatně i u Intelu mám zkušenost, že nejlíp oddebugované jsou v dnešní době flashovací utilitky pro Windows (!). No a pak jsou motherboardy, pro které sice dostanete flashovací utilitku (pro DOS, Windows apod.), ale ona při flashi zhavaruje - protože na tom boardu je nějaký hardwarový problém, kvůli kterému softwarově in-circuit flashovat vůbec nejde! Třeba jim tam jenom chybí pořádný blokovací kondík napájení pro flashku, čert ví. A pak hledáte, jak to flashnout "out of band". Klika je, když je flashka v patici (ne přiletovaná), nebo aspoň SPI s vyvedeným flashovacím headerem.
Ještě je tu linuxová alternativa k flashování BIOSu pod DOSem. Poslední dobou docela s oblibou používám linuxovou utilitu Flashrom:
http://flashrom.org/Flashrom
Je to kolikrát jistější volba, než se snažit vyrazit kompatibilní AWDFlash apod z výrobce motherboardu. Pokud je na boardu standardní LPC nebo SPI flash v nějakém běžném čipsetu, v dnešní době je slušná šance, že to prostě klapne. Docela dobrým předběžným indikátorem je nedestruktivní test pomocí "flashrom -r soubor.img" (= backup stávajícího BIOSu). Moje oblíbená vychytávka: bootnout Linux přes PXE a pak přes flashrom srknout BIOS rovnou z fileserveru
Holt mám kdyžtak programátor...
Po síti se dá image diskety bootnout velice snadno přes PXE. Vyrobíte image, nakonfigurujete TFTP a DHCP server (klidně nějaký freeware pro Windows), na TFTP server nahrajete image diskety a PXELINUX a MEMDISK, nakonec pxelinux.cfg... a může to svištět.
http://syslinux.zytor.com/wiki/index.php/The_Syslinux_Project
Na některém novějším hardwaru jsem zažil, že FreeDOS pod PXE z emulované floppiny bootnul a z fyzického disku nikoli
Pokud se týče bootování z CDček, existují dva způsoby (oba dle standardu "El Torito"):
1) s emulací floppiny (potřebujete image floppy disku, který předáte mkisofs)
2) "no-emulation boot" - potřebujete bootloader, třeba isolinux (jsou i jiné ISO bootloadery)
Pokud byste chtěli bootloader a zároveň v něm mít na výběr DOS z emulované floppiny, patrně by šla použít kombinace ISOLINUX+MEMDISK - z takového CDčka by šlo bootovat Linux, DOSovou floppinu a třeba ještě bootovatelný Memtest86+ nebo PXE stack gPXE apod.
Ještě jedna vychytávka: GRUB4DOS. Potřebujete chainloadnout Windows XP z DOSu? Nebo bootnout z USB flashky a nakopnout PXE (gPXE), které v BIOSu chybí? Žádný problém...
Tiskni
Sdílej: