Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 7.0.0. Pro sandboxing se na Linuxu nově používá Landlock místo Bubblewrap. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Správce fotografií Shotwell byl vydán ve verzi 33.0 (GitLab). Hlavní novinkou v tomto vydání po dvou letech je přechod na GTK4.
Na YouTube byly publikovány videozáznamy přednášek a na Flickru fotografie z konference EuroPython 2026.
Byl vydán Debian 13.7, tj. sedmá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Jiří Eischmann se v příspěvku Fiasko jménem W Social na svém blogu věnuje evropské sociální síti W: "W Social je příkladem toho, že se problémy sociální sítí nedají řešit od exekutivního stolu. Když na začátku tohoto roku v Davosu oznámili vznik nové sociální sítě W Social, politici se mohli přetrhnout ve chvalozpěvech. Konečně evropská sociální síť a ještě s ověřením identity. … Jak se ukázalo, když v Davosu W Social oznamovali, neměli kromě
… více »Výrobce hardwarových kryptoměnových peněženek Trezor upozorňuje na bezpečnostní incident u společnosti Brevo, kterou využívá k odesílání newsletterů. Útočník na e-mailové adresy odeslal phishingový e-mail.
Clement "Clem" Lefebvre publikoval souhrn dění v Linux Mintu za srpen 2026. Aplikace XApp mají vlastní webovou stránku xapp-project.org. Představena byl čtečka EPUB s názvem Xepub a kalendář Clockenstein.
Byla vydána nová verze 3.2.6 svobodné aplikace pro úpravu a vytváření rastrové grafiky GIMP (GNU Image Manipulation Program). Přehled novinek v oznámení o vydání a v souboru NEWS na GitLabu. Nový GIMP je již k dispozici také na Flathubu.
Bylo vydáno Ubuntu 24.04.5 LTS, tj. páté opravné vydání Ubuntu 24.04 LTS s kódovým názvem Noble Numbat. Přehled novinek a oprav na poznámkách k vydání.
Švýcarsko testuje přechod z Microsoft 365 na FOSS, konkrétně balík openDesk (Wikipedie) od německé státní společnosti ZenDiS (Wikipedie), s cílem posílit digitální suverenitu.
sudo dd if=win98boo.IMA of=/dev/fd0 sudo dd if=win98boo.IMA of=/dev/sdaPo provedení příkazů se na disketě a flash disku (obě média byla prázdná) objevily soubory jako command.com, config.sys, autoexec.bat, ... Ale z diskety bootovat lze a z flash disku nikoliv, deska má v biosu možnost bootovat z flash disku. Co dělám špatně?
To jest:
1) potřebujete z něčeho bootnout DOS, ve kterém máte k dispozici
také příkazy (programy) FDISK, FORMAT a SYS (už si nepamatuju,
co je .COM a co je .EXE). Můžete ho bootnout třeba z instalačního
CD FreeDOSu - nebo z floppiny, nebo z jiné USB Flashky, třeba já
to umím i přes PXE (PXELINUX+MEMDISK) apod.
2) FDISK -- vytvoříte na USB flashce primární partition,
nastavíte ji jako Active (= bootovatelnou),
případně následně ještě
FDISK /mbr
= nahraje do MBR k tabulce rozdělení taky executable zavaděč
(a reboot, znovu na instalačku)
3) FORMAT C: /S /Q -- vytvoříte na tom oddílu FAT FS
/S znamená systémový (nakopíruje bootovací soubory)
/Q znamená "quick" formát, tj. nekontroluje povrch (nehledá vadné sektory)
4) ... pokud v předchozím kroku zapomente na /S, nebo se /S nepovedlo
(ale FS je hotov), dá se spustit dodatečně
SYS C:
5) v případě potřeby oeditovat autoexec+config.sys.
Možná bych v případě FreeDOSu doporučil ještě ručně postahovat aktuální
"kernel", command.com a Jemm386 resp. JemmEX (kvůli bugfixům na nový HW).
6) v případě potřeby dohrát fůru DOSových příkazů (třeba do C:\DOS),
ovladače CD/myši apod., dohrát Volkova, případně i nějaký komerční soft
Alternativně lze "naformátovat" DOSový HDD v Linuxu utilitou "sys-freedos-linux".
http://www.ibiblio.org/pub/micro/pc-stuff/freedos/files/dos/sys/sys-freedos-linux/
Tato alternativa je v Linuxu potřeba proto, protože klasický linuxový mkdosfs vyrobí tabulku rozdělení (nebo bootsektor nebo co), ze které pak reálně nejde DOS bootovat. Disk je v DOSu a Windows vidět jako datový, ale bootnout z něj nejde.
No a pak teprve nastává ta pravá slast odhalovat, proč některé EMS/XMS manažery nechodí na některém hardwaru, proč některé flashovací softíky nemají rády konkrétní EMS/XMS manažery (a které), proč naopak některé flashovací softíky *vyžadují* EMS/XMS manažer, protože jinak nemají dostatek RAM, proč některé protected-mode DOS extendery blinkají když potkají některý konkrétní EMS/XMS manažer apod.
Asi nejvíc mě svého času dostala DOSová flashovací utilitka tuším od Gigabajtu (?) která evidentně neuměla použít EMS/XMS, a snažila se do konvenční DOSové paměti loadnout image velký 1 MB (což se jí kupodivu nedařilo). Ostatně i u Intelu mám zkušenost, že nejlíp oddebugované jsou v dnešní době flashovací utilitky pro Windows (!). No a pak jsou motherboardy, pro které sice dostanete flashovací utilitku (pro DOS, Windows apod.), ale ona při flashi zhavaruje - protože na tom boardu je nějaký hardwarový problém, kvůli kterému softwarově in-circuit flashovat vůbec nejde! Třeba jim tam jenom chybí pořádný blokovací kondík napájení pro flashku, čert ví. A pak hledáte, jak to flashnout "out of band". Klika je, když je flashka v patici (ne přiletovaná), nebo aspoň SPI s vyvedeným flashovacím headerem.
Ještě je tu linuxová alternativa k flashování BIOSu pod DOSem. Poslední dobou docela s oblibou používám linuxovou utilitu Flashrom:
http://flashrom.org/Flashrom
Je to kolikrát jistější volba, než se snažit vyrazit kompatibilní AWDFlash apod z výrobce motherboardu. Pokud je na boardu standardní LPC nebo SPI flash v nějakém běžném čipsetu, v dnešní době je slušná šance, že to prostě klapne. Docela dobrým předběžným indikátorem je nedestruktivní test pomocí "flashrom -r soubor.img" (= backup stávajícího BIOSu). Moje oblíbená vychytávka: bootnout Linux přes PXE a pak přes flashrom srknout BIOS rovnou z fileserveru
Holt mám kdyžtak programátor...
Po síti se dá image diskety bootnout velice snadno přes PXE. Vyrobíte image, nakonfigurujete TFTP a DHCP server (klidně nějaký freeware pro Windows), na TFTP server nahrajete image diskety a PXELINUX a MEMDISK, nakonec pxelinux.cfg... a může to svištět.
http://syslinux.zytor.com/wiki/index.php/The_Syslinux_Project
Na některém novějším hardwaru jsem zažil, že FreeDOS pod PXE z emulované floppiny bootnul a z fyzického disku nikoli
Pokud se týče bootování z CDček, existují dva způsoby (oba dle standardu "El Torito"):
1) s emulací floppiny (potřebujete image floppy disku, který předáte mkisofs)
2) "no-emulation boot" - potřebujete bootloader, třeba isolinux (jsou i jiné ISO bootloadery)
Pokud byste chtěli bootloader a zároveň v něm mít na výběr DOS z emulované floppiny, patrně by šla použít kombinace ISOLINUX+MEMDISK - z takového CDčka by šlo bootovat Linux, DOSovou floppinu a třeba ještě bootovatelný Memtest86+ nebo PXE stack gPXE apod.
Ještě jedna vychytávka: GRUB4DOS. Potřebujete chainloadnout Windows XP z DOSu? Nebo bootnout z USB flashky a nakopnout PXE (gPXE), které v BIOSu chybí? Žádný problém...
Tiskni
Sdílej: