V Berlíně probíhá konference vývojářů a uživatelů desktopového prostředí KDE Plasma Akademy 2025. Při té příležitosti byla oznámena alfa verze nové linuxové distribuce KDE Linux.
Byl vydán Debian 13.1, tj. první opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.12, tj. dvanáctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Evropská komise potrestala Google ze skupiny Alphabet pokutou 2,95 miliardy eur (71,9 miliardy Kč) za porušení antimonopolní legislativy. Podle EK, která mimo jiné plní funkci antimonopolního orgánu EU, se Google dopustil protisoutěžních praktik ve svém reklamním byznysu. Google v reakci uvedl, že rozhodnutí považuje za chybné a hodlá se proti němu odvolat. EK ve věci rozhodovala na základě stížnosti Evropské rady vydavatelů. Podle
… více »Podpora 32bitového Firefoxu pro Linux skončí v roce 2026. Poslední podporované 32bitové verze budou Firefox 144 a Firefox 140 s rozšířenou podporou, jehož podpora skončí v září 2026.
Společnost Raspberry Pi nově nabízí Raspberry Pi SSD s kapacitou 1 TB za 70 dolarů.
Microsoft BASIC pro mikroprocesor 6502 byl uvolněn jako open source. Zdrojový kód je k dispozici na GitHubu.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) se připojil k dokumentu „A Shared Vision of Software Bill of Materials (SBOM) for Cybersecurity“, který vydala americká Agentura pro kybernetickou a infrastrukturní bezpečnost (CISA) s Národní bezpečnostní agenturou (NSA), spolu s dalšími mezinárodními partnery. Dokument vznikl v rámci globálního expertního fóra pro SBOM, které má za cíl motivovat k širšímu využívání … více »
Švýcarská AI centra EPFL, ETH Zurich a CSCS představila otevřený vícejazyčný velký jazykový model (LLM) s názvem Apertus. Vyzkoušet lze na stránce Public AI Inference Utility.
Byl vydán Linux Mint 22.2 s kódovým jménem Zara. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze novou XApp aplikaci Fingwit pro autentizaci pomocí otisků prstů nebo vlastní fork knihovny libAdwaita s názvem libAdapta podporující grafická témata. Linux Mint 22.2 bude podporován do roku 2029.
Čínská společnost Tencent uvolnila svůj AI model HunyuanWorld-Voyager pro generování videí 3D světů z jednoho obrázku a určené trajektorie kamery. Licence ale nedovoluje jeho používání na území Evropské unie, Spojeného království a Jižní Koreje.
sudo dd if=win98boo.IMA of=/dev/fd0 sudo dd if=win98boo.IMA of=/dev/sdaPo provedení příkazů se na disketě a flash disku (obě média byla prázdná) objevily soubory jako command.com, config.sys, autoexec.bat, ... Ale z diskety bootovat lze a z flash disku nikoliv, deska má v biosu možnost bootovat z flash disku. Co dělám špatně?
To jest:
1) potřebujete z něčeho bootnout DOS, ve kterém máte k dispozici také příkazy (programy) FDISK, FORMAT a SYS (už si nepamatuju, co je .COM a co je .EXE). Můžete ho bootnout třeba z instalačního CD FreeDOSu - nebo z floppiny, nebo z jiné USB Flashky, třeba já to umím i přes PXE (PXELINUX+MEMDISK) apod. 2) FDISK -- vytvoříte na USB flashce primární partition, nastavíte ji jako Active (= bootovatelnou), případně následně ještě FDISK /mbr = nahraje do MBR k tabulce rozdělení taky executable zavaděč (a reboot, znovu na instalačku) 3) FORMAT C: /S /Q -- vytvoříte na tom oddílu FAT FS /S znamená systémový (nakopíruje bootovací soubory) /Q znamená "quick" formát, tj. nekontroluje povrch (nehledá vadné sektory) 4) ... pokud v předchozím kroku zapomente na /S, nebo se /S nepovedlo (ale FS je hotov), dá se spustit dodatečně SYS C: 5) v případě potřeby oeditovat autoexec+config.sys. Možná bych v případě FreeDOSu doporučil ještě ručně postahovat aktuální "kernel", command.com a Jemm386 resp. JemmEX (kvůli bugfixům na nový HW). 6) v případě potřeby dohrát fůru DOSových příkazů (třeba do C:\DOS), ovladače CD/myši apod., dohrát Volkova, případně i nějaký komerční soft
Alternativně lze "naformátovat" DOSový HDD v Linuxu utilitou "sys-freedos-linux".
http://www.ibiblio.org/pub/micro/pc-stuff/freedos/files/dos/sys/sys-freedos-linux/
Tato alternativa je v Linuxu potřeba proto, protože klasický linuxový mkdosfs vyrobí tabulku rozdělení (nebo bootsektor nebo co), ze které pak reálně nejde DOS bootovat. Disk je v DOSu a Windows vidět jako datový, ale bootnout z něj nejde.
No a pak teprve nastává ta pravá slast odhalovat, proč některé EMS/XMS manažery nechodí na některém hardwaru, proč některé flashovací softíky nemají rády konkrétní EMS/XMS manažery (a které), proč naopak některé flashovací softíky *vyžadují* EMS/XMS manažer, protože jinak nemají dostatek RAM, proč některé protected-mode DOS extendery blinkají když potkají některý konkrétní EMS/XMS manažer apod.
Asi nejvíc mě svého času dostala DOSová flashovací utilitka tuším od Gigabajtu (?) která evidentně neuměla použít EMS/XMS, a snažila se do konvenční DOSové paměti loadnout image velký 1 MB (což se jí kupodivu nedařilo). Ostatně i u Intelu mám zkušenost, že nejlíp oddebugované jsou v dnešní době flashovací utilitky pro Windows (!). No a pak jsou motherboardy, pro které sice dostanete flashovací utilitku (pro DOS, Windows apod.), ale ona při flashi zhavaruje - protože na tom boardu je nějaký hardwarový problém, kvůli kterému softwarově in-circuit flashovat vůbec nejde! Třeba jim tam jenom chybí pořádný blokovací kondík napájení pro flashku, čert ví. A pak hledáte, jak to flashnout "out of band". Klika je, když je flashka v patici (ne přiletovaná), nebo aspoň SPI s vyvedeným flashovacím headerem.
Ještě je tu linuxová alternativa k flashování BIOSu pod DOSem. Poslední dobou docela s oblibou používám linuxovou utilitu Flashrom:
http://flashrom.org/Flashrom
Je to kolikrát jistější volba, než se snažit vyrazit kompatibilní AWDFlash apod z výrobce motherboardu. Pokud je na boardu standardní LPC nebo SPI flash v nějakém běžném čipsetu, v dnešní době je slušná šance, že to prostě klapne. Docela dobrým předběžným indikátorem je nedestruktivní test pomocí "flashrom -r soubor.img" (= backup stávajícího BIOSu). Moje oblíbená vychytávka: bootnout Linux přes PXE a pak přes flashrom srknout BIOS rovnou z fileserveru Holt mám kdyžtak programátor...
Po síti se dá image diskety bootnout velice snadno přes PXE. Vyrobíte image, nakonfigurujete TFTP a DHCP server (klidně nějaký freeware pro Windows), na TFTP server nahrajete image diskety a PXELINUX a MEMDISK, nakonec pxelinux.cfg... a může to svištět.
http://syslinux.zytor.com/wiki/index.php/The_Syslinux_Project
Na některém novějším hardwaru jsem zažil, že FreeDOS pod PXE z emulované floppiny bootnul a z fyzického disku nikoli
Pokud se týče bootování z CDček, existují dva způsoby (oba dle standardu "El Torito"):
1) s emulací floppiny (potřebujete image floppy disku, který předáte mkisofs)
2) "no-emulation boot" - potřebujete bootloader, třeba isolinux (jsou i jiné ISO bootloadery)
Pokud byste chtěli bootloader a zároveň v něm mít na výběr DOS z emulované floppiny, patrně by šla použít kombinace ISOLINUX+MEMDISK - z takového CDčka by šlo bootovat Linux, DOSovou floppinu a třeba ještě bootovatelný Memtest86+ nebo PXE stack gPXE apod.
Ještě jedna vychytávka: GRUB4DOS. Potřebujete chainloadnout Windows XP z DOSu? Nebo bootnout z USB flashky a nakopnout PXE (gPXE), které v BIOSu chybí? Žádný problém...
Tiskni
Sdílej: