Stanislav Aleksandrov předložil patch rozšiřující KWin (KDE Plasma) na 3D virtuální desktopové prostředí (videoukázka v mp4).
Digg (Wikipedie), "místo, kde můžete sdílet a objevovat to nejlepší z internetu – a nejen to", je zpět. Ve veřejné betě.
Po .deb balíčcích Mozilla nově poskytuje také .rpm balíčky Firefoxu Nightly.
Vývojové prostředí IntelliJ IDEA slaví 25. narozeniny (YouTube).
Vedení společnosti NVIDIA údajně povolilo použití milionů knih ze známého 'warez' archivu Anna's Archive k výcviku umělé inteligence, ačkoliv vědělo, že archiv tyto knihy nezískal legální cestou. Žaloba, ve které se objevují i citace interních dokumentů společnosti NVIDIA, tvrdí, že NVIDIA přímo kontaktovala Anna's Archive a požadovala vysokorychlostní přístup k datům knihovny.
Grafický správce balíčků Myrlyn pro SUSE a openSUSE, původně YQPkg, dospěl do stabilní verze 1.0.0. Postaven je nad libzypp a Qt 6. Projekt začal na SUSE Hack Weeku 24.
Vývojáři se podařilo vytvořit patch pro Wine, díky kterému je možné na linuxovém stroji nainstalovat a spustit Adobe Photoshop (testováno s verzemi Photoshopu PS2021 a PS2025). Dalším patchem se podařilo umožnit dokonce instalaci téměř celého Adobe Creative Cloud Collection 2023, vyjma aplikací Adobe XD a Adobe Fresco. Patch řeší kompatibilitu s windowsovými subsystémy MSHTML - jádrem prohlížeče Internet exporer, a MSXML3 - parserem
… více »Hackeři zaútočili na portál veřejných zakázek a vyřadili ho z provozu. Systém, ve kterém musí být ze zákona sdíleny informace o veřejných zakázkách, se ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) nyní pokouší co nejdříve zprovoznit. Úřad o tom informoval na svém webu a na sociálních sítích. Portál slouží pro sdílení informací mezi zadavateli a dodavateli veřejných zakázek.
Javascriptová knihovna jQuery (Wikipedie) oslavila 20. narozeniny, John Resig ji představil v lednu 2006 na newyorském BarCampu. Při této příležitosti byla vydána nová major verze 4.0.0.
Singularity je rootkit ve formě jaderného modulu (Linux Kernel Module), s otevřeným zdrojovým kódem dostupným pod licencí MIT. Tento rootkit je určený pro moderní linuxová jádra 6.x a poskytuje své 'komplexní skryté funkce' prostřednictvím hookingu systémových volání pomocí ftrace. Pro nadšence je k dispozici podrobnější popis rootkitu na blogu autora, případně v článku na LWN.net. Projekt je zamýšlen jako pomůcka pro bezpečnostní experty a výzkumníky, takže instalujte pouze na vlastní nebezpečí a raději pouze do vlastních strojů 😉.
Řešení dotazu:
1. Zapomeňte na eth0:0, nepoužíváte-li jádro řady 2.0 nebo starší, žádné takové rozhraní v systému nemáte (i když si to možná myslíte).
2. V současných verzích ISC DHCP serveru už to neplatí, ale dříve bylo v případě, že jste měl více adres/rozsahů na jednom rozhraní, nutné uzavřít příslušné sekce subnet do společné sekce shared-network.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
eth0. eth0:0 je jenom simulace, kterou se ifconfig pokouší to, co je skutečně v jádru, reprezentovat způsobem, který fungoval v jádrech 2.0 a starších. Z téhle simulace pak vznikají zmatení jako to v dotazu. Když se tazatel podívá pomocí příkazu ip, jak má síť skutečně nakonfigurovanou, bude mu jasné, že se dhcp pokoušel nakonfigurovat nesmyslně.
nejsem si jist tim, ze mate 100% pravdu, procetl jsem desitky wiki stranek venovanych NIC aliasingu a nemyslim si, ze by vsechny byly "mimo"
IP aliasing fungoval pouze v jádrech do řady 2.0 (možná dokonce právě jen v řadě 2.0), od řady 2.2 (leden 1999) se nic nekomplikuje virtuálními rozhraními, ale rozhraní má seznam IP adres, do které přidáváte a ze kterého odebíráte položky.
btw: eth0:0 lze normalne nahodit, tzn. ze jadro o nem musi vedet, nemam pravdu?
Ne, bez jádra opravdu síťové rozhraní nevytvoříte. To, co vám tvrdí (téměř 12 let) obsolentní příkaz ifconfig, je fikce, která nemá s realitou nic společného. Jeho používáním si pouze zaděláváte na problémy podobné tomu, který popisujete v dotazu.
Tiskni
Sdílej:
