Dotaz: Odchozí IP adresa

[vencour]

Zdravím, v gentoo mam následující konfiguraci ...

# cat /etc/conf.d/net

config_eth0=("10.10.0.20/24"
             "192.168.0.20/24"
             "169.254.255.244/25")

Pak jsem přidal IP adresu z jiného rozsahu, dal routu na bránu z toho nového rozsahu ... a viděl odchozí adresu 10.10.0.20 ... je tohle normální? Kernel 2.6.35x ... Takže jsem odebral komplet adresaci, přidal požadovaný stav a už ok ... ale tohle jsem ještě neviděl

---

---

Odpovědi

[Filip Jirsák]

Odchozí adresu může vybrat program, a pokud to neudělá, určí ji jádro – to by ji mělo určit podle routovací tabulky. V případě příchozích TCP spojení musí být odchozí adresa samozřejmě shodná s cílovou adresou příchozího paketu. Třeba pomocí NATu pak ale stále můžete odchozí adresu změnit. Takže těch možností, proč se to chovalo zrovna takhle, je spousta, bylo by potřeba víc informací.

[vencour]

Natování žádné. Jednalo se o udp a aplikaci přes wine.

[vencour]

Jedna poznámka: Co do velikosti čísel nebyla použitá aktuální odchozí IP adresa nejnižší.

[pepazdepa]

iirc tak "odchozi" adresa je ta, jakou ma adresu interface, ktery je na siti jako gateway. pokud na tom interfacu jsou aliasy stejne site, tak myslim, ze unixy si mezi nema prepinaji... (aspon tak je to na aixu, iirc).

tipoval bych to ne zapomenout gw v routing table.

[Vcelda]

Nastaveni zdrojove adresy se provadi:

/sbin/ip route change 10.1.1.0/24 dev eth0 src 10.1.1.111

toto pouzivam pokud mem dve adresy z jednoho rozsahu. Jinak prirazeni zdrojove adresy se dela podle routovaci tabulky tj. na jakou adresu brany se to posila (si myslim).

[vencour]

No, neperu se ... já si teď nejsem jistej, zda jsem tu aplikaci shodil úplně a jestli i tak nezůstalo něco žít ... zlobila mne wifina, přepojil jsme se na ethernet, z konfiguráku se natáhly rozsahy (defaultku tam nemam zadanou), přidal jsem statickou adresu z rozsahu brány, defaultku na bránu ... chvíli jsem koukal, že se na destination nedostanu, pak v tcpdumpu vidim špatnou zdrojovou adresu, byla to ta první ze seznamu v konfiguráku. Tak nevim, čim to bylo ... zkusmo jsem procházel googlem, nikde jsem nenašel nic, asi budu muset vejrat do zdrojáků kernelu (?).

[Filip Jirsák]

A odstranil jste předchozí default záznam? Pokud je v routovací tabulce víc vyhovujících záznamů se stejnou prioritou, bere se ten první v pořadí.

[vencour]

Ten předchozí záznam RT byl na ten samej hop, na wifi adsl modem ... občas se mi kouše, tak jsem v nouzi vypnul wifinu a jel přes ethernet.

[Vcelda]

Prikaz ip route vypise zdojovou adresu pro dane zarizeni. Aplikace na to nema vliv, to si urcuje system sam v routovaci tabulce.

[Filip Jirsák]

IP adresa podle routovací tabulky se určuje v případě, kdy aplikace sama odchozí IP adresu neurčí. Ale aplikace samozřejmě může sama určit odchozí IP adresu.

[Vcelda]

Mate pravdu. Myslel jsem, ze se resi problem u aplikace, jenz zdrojovou adresu prebira ze systemu.

[vencour]

No dobrá, ale co když máte 4 IP adresy ze 4 rozsahů na jednom interfejsu? Ani si nejsem jistej, jak se v linuxu, zda vůbec, realizuje routovací a forwardovací tabulka, jako je třeba na nějakym enterprise routeru?

Původně jsem jel přes wifi. Když modem zablb, odebral jsem modul pro wifinu, na modemu vypnul wifi, připojil se na ethernetem, přidal adresu z rozsahu modemu a routu na modem ... a pak jsem právě měl smůlu, wine a Šturmovik posílaly udp pakety se zdrojovou adresou mimo rozsahu modem. Modem je de facto tupej Linksys, umí jen něco a diagnostika, countery apod. nevidět.

Tak teď zpětně koukam, co se to asi dělo.

[Filip Jirsák]

Pokud jste jen do routovací tabulky přidal nové záznamy, ale neodstranil staré, routovalo se pořád podle těch starých (které měly stejnou prioritu, ale byly v tabulce dřív). Případně je možné, že si aplikace při startu sama zjistila IP adresy a zvolila odchozí adresu, a změnu pak nezaznamenala. Psal jste, že šlo o UDP – pokud je to nějaká simulace spojení nad UDP, bylo by takové chování logické, protože protistrana očekává komunikaci stále ze stejné IP adresy (např. podle toho pozná, s kým vlastně komunikuje), takže je logické, aby aplikace zdrojovou IP adresu určovala sama a nenechávalo to na jádru (které by pro každý paket z jednoho „spojení“ mohlo zvolit jinou zdrojovou adresu).

[vencour]

Když odeberu modul, tak přece je routování pryč. Odchozí spojení šlo pořád z rozsahu 10.0.0.0/8, jen z jiného céčka. na tom wifi adsl modemu je nat, takže zpět by data došly vždycky.

[Michal Kubeček]

Začíná v tom být trochu zmatek, tak se to pokusím trochu urovnat:

1. Proces odesílající paket může zdrojovou adresu předepsat (např. ping má k tomuto účelu přepínač -I).
2. Zdrojová adresa může být dána "okolnostmi". To nastává zejména ve dvou případech: (a) odpovídáme někomu na paket, pak musíme použít jako zdrojovou adresu tu, kterou on použil jako cílovou, (b) pokračujeme v navázaném spojení (nebo něčem jako spojení), pak musíme používat stejnou zdrojovou adresu jako dosud.
3. Nenastává-li případ 1 nebo 2, pak se použije preferovaná zdrojová adresa, která je dána použitou položkou směrovací tabulky (nebo cache).
4. Preferovanou zdrojovou adresu může určit správce při vytváření položky parametrem src příkazu ip route. Neučiní-li tak, určí se podle následujících pravidel:
5. Použije se "naše" adresa.
6. Je-li jich více, pak adresa přiřazená rozhraní, přes které bude paket odcházet.
7. Je-li jich více, pak adresa, které odpovídá rozsah a (na základě něj) automaticky generovaná položka směrovací tabulky, podle které se routuje cíl nebo gateway.
8. Je-li jich více, pak ta, která nemá příznak secondary (což je obvykle ta, která byla přidána jako první).

V situaci, kterou popisuje tazatel, se mi jako nejpravděpodobnější jeví, že šlo o nějaké spojení (flow), které už existovalo před změnou, takže i po změně používalo stejnou zdrojovou adresu jako dosud.