Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 20 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Desktopové prostředí Cinnamon, vyvíjené primárně pro distribuci Linux Mint, dospělo do verze 6.0. Seznam změn obsahuje především menší opravy a v říjnovém přehledu novinek v Mintu avizovanou experimentální podporu Waylandu.
OpenZFS (Wikipedie), tj. implementace souborového systému ZFS pro Linux a FreeBSD, byl vydán ve verzích 2.2.2 a 2.1.14. Přináší důležitou opravu chyby vedoucí k možnému poškození dat.
V ownCloudu byly nalezeny tři kritické zranitelnosti: CVE-2023-49103, CVE-2023-49104 a CVE-2023-49105 s CVSS 10.0, 8.7 a 9.8. Zranitelnost CVE-2023-49103 je právě využívána útočníky. Nextcloudu se zranitelnosti netýkají.
I letos vychází řada ajťáckých adventních kalendářů. Programátoři se mohou potrápit při řešení úloh z kalendáře Advent of Code 2023. Pro programátory v Perlu je určen Perl Advent Calendar 2023. Zájemci o UX mohou sledovat Lean UXmas 2023. Pro zájemce o kybernetickou bezpečnost je určen Advent of Cyber 2023…
Byla vydána verze 2.12 svobodného video editoru Flowblade (GitHub, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Videoukázky funkcí Flowblade na Vimeu. Instalovat lze také z Flathubu.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 23.11 Topi. Přehled novinek v Changelogu.
Po 4 měsících vývoje byla vydána nová verze 4.2 multiplatformního open source herního enginu Godot (Wikipedie, GitHub). Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu a na YouTube.
Byla vydána nová stabilní verze 23.11 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Tapir. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) upozorňuje na hrozbu spojenou s používáním mobilní aplikace WeChat a její čínské verze Weixin (dále jen WeChat). Ta sbírá velký objem uživatelských dat, a právě to by – v kombinaci se způsobem jejich sběru – mohlo sloužit k přesnému zacílení kybernetických útoků.
Řešení dotazu:
netstat
, sledovat komunikaci můžete třeba pomocí tcpdump
nebo Wireshark.
netstat
u. Záleží na tom, na co to chcete používat.
1. Třeba mám aplikaci, kterou chci spustit a sledovat jeji komunikaci (logovat zároveň). Buď tak, že ji nechám povoleno komunikovat s internetem nějaký čas a loguju a nebo ji internet zakážu a loguju pokusy o spojení. Pak prohlídnu logy a případně pro ni nastavím nějaké omezené portů nebo ip adres.
2. Nebo další přídad, který si představuju. Otevřu okno, kde bude seznam připojení. Uvidím, že se aplikace připojuje na ip, které se mi nelíbí, nebo komunikuje hodně (velký dowload nebo upload), tak prostě kliknu na "Zakázat veškeré spojení" a aplikace (proces) nebude moci komunikovat. S tím, že bych mohl povolit logování pokusů o připojení pro danou apliakci a nebo bych ani nelogoval.
3. Nebo mě budou zajímat hlavičky HTTP protokolu. Takže bych si zobrazil spuštěné procesy, rozklikl proces, který mě zajímá, klikl na logovat. V aplikaci bych klikl např. na download (apliakce by něco stáhla). Aplikaci bych zavřel a podíval se na log - na hlavičky HTTP protokolu, příp. na jiná data apod.
iptables
, netstat
a tcpdump
udělat. Podle toho třeba ve vaší odpovědi předpokládám, že si jen tak chcete hrát a zkoušet to, pak je tohle podle mne mnohem lepší, než shánět něco, co vám to schová za nějaká okýnka. Navíc to nejspíš neseženete, protože na hraní každý používá ty výše uvedené nástroje, a k ničemu jinému to dobré není.
netstat
umožňuje vypsat aktivní spojení včetně procesu, iptables
umožňuje filtrovat pakety podle procesu a logovat je v uživatelském prostoru, tcpdump
umožňuje zachytávat pakety. Poskládat si to z toho musíte sám, nic hotového asi neexistuje, protože nikdo nic takového nepotřebuje.
netstat -ap|grep ssh
mi zobrazí otevřená ssh spojení na mašině... jde to i naskriptovat například abych ten program shodil nebo automaticky zablokoval jeho spojení... balada oproti windows nestat -ap
funguje unix 3 [ ] STREAM CONNECTED 9272 - /var/run/dbus/system_bus_socket unix 3 [ ] STREAM CONNECTED 9271 - unix 3 [ ] STREAM CONNECTED 9161 - /var/run/dbus/system_bus_socket unix 3 [ ] STREAM CONNECTED 9160 - unix 3 [ ] STREAM CONNECTED 9156 - /var/run/dbus/system_bus_socket
musel jsem to napsat takto netstat -ap --ip
aby ukazoval jen internet
jde to i naskriptovat například abych ten program shodil nebo automaticky zablokoval jeho spojení
tohle me dost zajimá, můžu poprosit jak se to dělá? Jak můžu spojení pro určitý program shodit a úplně zablokovat (třeba jen určitý protokol, nebo podle ip adresy). Lidi mě tu radili iptables a pro podrobnější konfiguraci SELinux, ale podle mě to iptables neumí nastavit pro určitý proces a SELinux neznám.
iptables -A OUTPUT -o eth0 -m owner --uid-owner 1000 -j DROP
zablokuje odchozi pakety od procesu uzivatele s uid 1000 nebo napr.
iptables -A OUTPUT -o eth0 -m owner --pid-owner 1000 -j DROP
... vybere primo pid procesu. vsechno tohle a mnohem vic viz. "man iptables"
Přesně tak. Na Linux chybí aplikace. Linux je fajn na servery, ale na desktopu je s ním hodně komplikací. Protože když lidí zjistí, že se s tím musí srát týdny, radši si nainstalujou Windows a nemusí nic řešit, protože to za ně vyřešil Microsoft. Filosofie je taková, že radši budu dělat 2 týdny na Windows a pak budu mít 4 roky pokoj. Než každý týden řešit základní věci v Linuxu.
Tomu o čem mluvíš se říká reporting. Ano Linux dodá data, ale nedodá to podstatné - vizualizaci. A to dneska všichni na desktopu chtějí. Nechtějí čumět do příkazové řádky a něco psát. Je to sice fajn, vytvořit si vlastní řešení skriptama. Ale to je jen pro programátory, ne pro normální lidi. Oni nejsou Lamy, jen o to nestojí, protože mají ve svém životě důležitější věci. Takže Linuxáci si můžou myslet jací jsou profíci, ale když si spočtou kolik času tomu věnovali...narozdíl od člověka, který zapne počítač na 1 hodinu večer, aby se podíval na internet...vlastně nespočtou protože pro ně je život počítač a terminál, takže absolutně nemůžou pochopit proč lidi chtějí ten odporný Windows, který je na 98% desktopů, na který existujou takové zbytečné aplikace jako převod WAV na MP3 a MP3 na WAV nebo dokonce a to už není normální - zobrazení dat baterie v pěkné tabulce!
Opět musím napsat - Linuxáci nechápou co je to Desktop, a proto je pořád Linux minorita.
ale když si spočtou kolik času tomu věnovali...narozdíl od člověka, který zapne počítač na 1 hodinu večer, aby se podíval na internet...vlastně nespočtou protože pro ně je život počítač a terminál..
Bohužel s Vámi nesouhlasím
Jsou 2 standardní cesty jak ovládat počítač. Textová forma - terminál. Vizuální forma - GUI. Nejprve byla na světě textová forma z hw důvodů a pak přišla přirozenější forma - vizuální, když už to počítače zvládly. První je velice pomalá a neintuitivní forma. Uživatel své myšlenky musí transformovat do textových příkazů, které musí dopředu znát. Tzn. pokud příjde uživatel k systému, u kterého nezná příkazy neudělá nic a trvá dlouho než se je naučí. Zatímco druhá forma ovládání pc je více intuitivní bez nutnosti si pamatovat jména příkazů. Systém dokáže ovládat i člověk, který o něm nic neví, který nezná žádné jeho příkazy. Řídí se jen tím co vidí. Je to podobné jako ve skutečném světě. Pak pomocí vlastních rukou anebo myši ukazuje co chce. Výhoda je interaktivita a přirozenost a rychlost. Systém dokáže ovládat i člověk, který není technicky zaměřený.
Windows má prioritu v té první. Linux má prioritu v té druhé. Skvělý operační systém není ani jeden z nich - ten by měl totiž umožnit obě varianty. Linux naprosto selhává v GUI. Windows naprosto selhává v příkazové řádce. Proto se taky Windows více používá na desktopech ikdyž to Linuxáci nedokáží pochopit. Lidi prostě nechtějí znát příkazy. A 98% lidí nebudou admini, power useři, programátoři jen protože Linux. Už to chápete? Proto se Linux nikdy nerožšíří.
Ad aplikační firewally - nebavil jsem se o systému ale o aplikacích. Systém (jádro) pošle vždy co chce a žádný program ho nezastaví, protože je to systém. Zastáví ho až jedině další počítač v síti, na který je napojen. Já se bavím o normálních aplikacích komunikujících regulérně. Pokud mám aplikaci na přehrávání hudby a ona kontaktuje server, aby stáhla obal cd a nemá v nastavení možnost vypnutí a jsem připojený s notebookem přes mobil, tak klidně i v comodu i prostě na tu dobu co jsem připojený přes mobil jednoduše zakážu, během 3 sekund. Jak v Linuxu? Mám studovat týden příkazy, vytvářet si skripty a posílat je normálním uživatelům? Nechápu proč Linuxáci nechápou, že je GUI důležité. Celou dobu se bavím o Linuxu na desktop ne na server. Na serveru mě nějaký síťový monitorig v GUI vůbec nezajímá, ale na desktopu ano. A výsledek je, že to prý prostě nikdo nepotřebuje. Jestli je to pravda, pak je Linux na desktopu ztracený a jestli si to myslí všichni Linuxáci, tak nadosmrti ztracený.
Výhoda je … rychlost.Problém s rychlostí nastane v okamžiku, kdy už nechci jenom „zakódovat soubor do mp3“ nebo „odstranit EXIF data z JPG a zmenšit ho na polovinu“, ale chci automaticky kódovat všechny nahrávky z mikrofonu nebo odstranit EXIF z obrázků
*_thumb.jpg
. Potom se klikači pokouší vyhledat jiné klikátko, které umí dávky, což se ne vždy povede, případně si s ním zatáhnou do počítače sajrajt, nebo to klikají po jednom. A příznivce příkazové řádky si napíše for f in `ls *_thumb.jpg`; do mogrify -strip $f; done
, dá entr, počítač chvíli chroustá a za minutu má zpracováno třeba sto souborů.
PS. man lame
a zjištění, jak se to používá, trvalo ani ne půlminutu. A echo 127.0.0.1 cddb.org >> /etc/hosts
snad dáš z hlavy for f in `ls *_thumb.jpg`; do mogrify -strip $f; done, dá entr, počítač chvíli chroustá a za minutu má zpracováno třeba sto souborů
A nebo to samé s klikátkem stisk "+", napsání "jpg" drag&drop do aplikace. Jen to nechce používat Windows Explorer. A za minutu je to taky protože ImageMagick je taky pro Windows. A ti co si to touží napsat v řádku můžou taky. Stejně tak funguje konverze videa nebo MP3. V options si nastavím kvalitu a detaily formátu (nemusím číst žádné manuály odshora dolů). A pak zase jen drag and drop do okna a už to jede.
echo 127.0.0.1 cddb.org >> /etc/hosts
U mě je to alt+a "etc" F4 a píšu 127.0.0.1 cddb.org kam chci, navíc vidím co v tom souboru mám dalšího.
Tím chci říct, že příkazová řádka není určitě rychlejší.A nebo to samé s klikátkem stisk "+", napsání "jpg" drag&drop do aplikace.
U mě je to alt+a "etc" F4 a píšu 127.0.0.1 cddb.org kam chci, navíc vidím co v tom souboru mám dalšího.
Ad aplikační firewally - nebavil jsem se o systému ale o aplikacích. Systém (jádro) pošle vždy co chce a žádný program ho nezastaví, protože je to systém. Zastáví ho až jedině další počítač v síti, na který je napojen. Já se bavím o normálních aplikacích komunikujících regulérně. Pokud mám aplikaci na přehrávání hudby a ona kontaktuje server, aby stáhla obal cd a nemá v nastavení možnost vypnutí a jsem připojený s notebookem přes mobil, tak klidně i v comodu i prostě na tu dobu co jsem připojený přes mobil jednoduše zakážu, během 3 sekund. Jak v Linuxu? Mám studovat týden příkazy, vytvářet si skripty a posílat je normálním uživatelům? Nechápu proč Linuxáci nechápou, že je GUI důležité. Celou dobu se bavím o Linuxu na desktop ne na server.Ten, kdo nechápe, jste tady vy. Snažíte se neustále napasovat postupy z Windows, kde se obchází nějaké problémy a nedokonalosti, do Linuxu. Jenže v Linuxu ten problém, který se snažíte obejít ve Windows, ani nemáte – a vám vadí, že vám nefunguje váš postup na obcházení takového problému. V linuxu se tenhle problém řeší tak, že se do té aplikace to nastavení přidá. Případně si to můžete nastavit rovnou tak, aby to povolení bylo závislé na tom, jakým způsobem jste připojen. Vy tvrdíte, že naklikání v GUI je rychlé řešení – ovšem řešení, kdy to jednou nastavím a pak už se o to nemusím starat, je ještě rychlejší.
Celou dobu se bavím o Linuxu na desktop ne na server. Na serveru mě nějaký síťový monitorig v GUI vůbec nezajímá, ale na desktopu ano. A výsledek je, že to prý prostě nikdo nepotřebuje.Zatím je taková zkušenost, že to nikdo nepotřebuje. Ani vy jste nepřišel s žádným důvod, proč byste to potřeboval – uvádíte jen samé možnosti, že by to někdy někdo možná takhle mohl chtít používat. Ale v tom se mýlíte – jsou dva způsoby, jak to používat. Buď tak, že se o to nestaráte, neotravuje vás nějaké GUI a vy to prostě používáte. Nebo nad tím chcete mít plnou kontrolu, a pak to samozřejmě potřebujete podrobně konfigurovat, skriptovat atd. – takže by vám GUI zase jen překáželo. A pak je jeden způsob „použití“, spíše hraní si – někdo chce mít pocit, že to všechno ovládá, ale ve skutečnosti s tím nic moc dělat nemůže. A na to se právě hodí GUI – tam uživatel nemusí nic znát, prostě mu jen program předloží nějaké bezpečné alternativy, a nechá uživatele, ať má dobrý pocit z toho, že si vybral. Určitě se i k linuxu začnou dostávat lidé, kteří nechtějí počítač používat, ale důležitý je pro ně právě ten pocit moci (a taky to, že ve skutečnosti žádnou pořádnou moc nad počítačem nemají, protože k tomu by museli něco znát, a to se jim nechce). Ale to je jejich problém, ať si dělají, co chtějí, ale ať nečekají, že pro ně někdo bude něco dělat – nikdo o takové uživatele nestojí.
V linuxu se tenhle problém řeší tak, že se do té aplikace to nastavení přidá. Případně si to můžete nastavit rovnou tak, aby to povolení bylo závislé na tom, jakým způsobem jste připojen. Vy tvrdíte, že naklikání v GUI je rychlé řešení – ovšem řešení, kdy to jednou nastavím a pak už se o to nemusím starat, je ještě rychlejší.
...nikdo o takové uživatele nestojí.
A to jako myslíte vážně? Myslíte, že vám uživatele budou aplikace měnit podle jejich potřeb? Na to nemají vědomosti, a když ano tak ne čas a když mají čas tak nemají náladu.
GUI je rychlé řešení, protože plno věcí se naskriptovat nedá. A 3x kliknout, proto abych killnul aplikaci a zároveň se podíval, která aplikace nejvíce žere cpu a paměti. To nedokáže během 2s napsat v příkazové řádce nikdo. Navíc když je člověk líný něco psát nebo má tablet.
Ve Vašem profilu máte jako poslední větu "na desktopu už jsem si na něj snad také zvykl". Možná proto máte takový názor. Člověk si zvykne na všechno, když musí nebo když chce. Není to žádná narážka, jen reakce na neustálé obhajování Linuxu. Proč prostě nenapíšete, že by to byla pěkná věc, ale o žádném takovém programu nevíte? Někdy si stopněte - opravdu to udělejte - jak dlouho Vám trvá napsat nějaký příkaz s parametry, které neznáte a musíte je hledat v manuálu. Je rozdíl, když chce někdo pomocí GUI nahradit příkazovou řádku v Linuxu a je rozdíl když někdo chce používat obojí.
GUI je rychlé řešení, protože plno věcí se naskriptovat nedá. A 3x kliknout, proto abych killnul aplikaci a zároveň se podíval, která aplikace nejvíce žere cpu a paměti. To nedokáže během 2s napsat v příkazové řádce nikdo. Navíc když je člověk líný něco psát nebo má tablet.
Například mám skriptík co shodí na jednu klávesu všechna ssh/sftp spojení s určitým strojem.Buch, buch, policie, máme povolení k domovní prohlídce? Také je dobré pověsit si na zkratku skript, který nepozorovaně udělá image připojeného flashdisku
Myslíte, že vám uživatele budou aplikace měnit podle jejich potřeb?Tady se ale nebavíme o potřebách. Bavíme se o tom, že si chce uživatel hrát. Tak když si che hrát, ať si hraje, proč by to za něj měl dělat někdo jiný?
GUI je rychlé řešení, protože plno věcí se naskriptovat nedá.Ve skutečnosti je to právě naopak – GUI máte jen k něčemu, naprogramovat můžete cokoli, co je na počítači technicky řešitelné.
A 3x kliknout, proto abych killnul aplikaci a zároveň se podíval, která aplikace nejvíce žere cpu a paměti. To nedokáže během 2s napsat v příkazové řádce nikdo. Navíc když je člověk líný něco psát nebo má tablet.On to ale nikdo nepotřebuje. Pokud je to nějaký problém, pak je potřeba to řešit systémově a například aplikaci omezit prostředky předem. Náhodné odstřelování programů, které se vám nelíbí, ničemu nepomůže. Jinak lidé normálně používají počítač na práci, ne na to, aby počítač neustále sledovali a vybírali si programy na odstřelování.
Ve Vašem profilu máte jako poslední větu "na desktopu už jsem si na něj snad také zvykl". Možná proto máte takový názor. Člověk si zvykne na všechno, když musí nebo když chce.Berete to příliš doslova. Já jsem na linux na desktopu přešel proto, že se jeho používání (aspoň pro mne) stalo na desktopu jednodušší, než používání Windows, musím s ním řešit méně problémů, než s Windows, a můžu se víc věnovat skutečné práci a méně opečovávání systému.
Někdy si stopněte - opravdu to udělejte - jak dlouho Vám trvá napsat nějaký příkaz s parametry, které neznáte a musíte je hledat v manuálu. Je rozdíl, když chce někdo pomocí GUI nahradit příkazovou řádku v Linuxu a je rozdíl když někdo chce používat obojí.Tady ale vůbec není problém v GUI nebo příkazovém řádku. Je spousta věcí, které se dělají lépe z GUI. Ale náhodné odstřelování programů nebo náhodné pokusy sledovat jeden dílčí způsob, jak může aplikace komunikovat přes internet, není dobré vůbec k ničemu – ať to chcete ovládat z GUI nebo z příkazové řádky. Zatím jste nepopsal žádný typ problému, který by měl řešení, které popisujete – a ani takový typ problému nepopíšete, protože neexistuje.
Tady se ale nebavíme o potřebách. Bavíme se o tom, že si chce uživatel hrát. Tak když si che hrát, ať si hraje, proč by to za něj měl dělat někdo jiný?Asi Vás už chápu. Máte pravdu. Když se v Linuxu řeší latence io operací. Zatuhávání desktopu při kopírování souborů. Ono to potřeba není - někdo si chce hrát s desktopem. Proč by to měl někdo řešit? Ať si to ty tisícovky lidí co bombardujou diskuze to naprogramujou sami. Linux je open source. Jsem zvědav pane Filipe Jirsáku jestli jste k tomu patchi co teď tento problém opravil za ty 3 roky taky něco přispěl, když máte takové názory! Ono jedna věc je teorie a druhá praxe.
Ve skutečnosti je to právě naopak – GUI máte jen k něčemu, naprogramovat můžete cokoli, co je na počítači technicky řešitelné.Bože můj. Už jsem řekl, že se bavím o desktopu. O normálním použití počítače. K čemu bude normálním uživatelům kompilace jádra, nastavování parametrů disku, cache, paměti apod. Nepolemizuju tu o tom, že něco nejde naprogramovat. Naprogramovat jde vše a to i pod Windows - to byste se divil. A znám plno uživatelů, kteří chtějí mít na počítači network monitor, který jim ukáže, které aplikace komunikují, jak moc a s možnosti jednoho kliknutí komunikaci zastavit. To, že vy jste programátor nebo spíše admin linuxových systémů a nepotřebujete GUI neznamená, že ho nepotřebují ostatní. Navíc netvrdím, že příkazová řádka je na nic, jen tvrdím, že gui v Linuxu je nedodělek, a že uživatelé budou raději používat Windows než mít super moc v příkazové řádce, která Vás tak okouzlila.
Berete to příliš doslova. Já jsem na linux na desktopu přešel proto, že se jeho používání (aspoň pro mne) stalo na desktopu jednodušší, než používání Windows, musím s ním řešit méně problémů, než s Windows, a můžu se víc věnovat skutečné práci a méně opečovávání systému.Teď si šáhněte do svědomí a zeptejte se ho, kolikrát jste řešil problém s hw, nefunkčním zvukem, nefunkční wifi, nefunkční kamerou, s tím, že update něco způsobil atd. Že s Linuxem na desktopu musíte řešit méně problémů? To jste měl teda hodně velké štěstí, a nebo jste jen nezkušený. Jinak takovým názorům nerozumím.
náhodné odstřelování programů nebo náhodné pokusy sledovat jeden dílčí způsob, jak může aplikace komunikovat přes internet, není dobré vůbec k ničemuProč tedy existuje process monitor? Zvláštní, že by chtěl někdo sledovat aplikace - jak spotřebovávají paměť, jak zatěžují procesor? Hmm, to bude asi nějaký omyl vývojářů.
Když se v Linuxu řeší latence io operací. Zatuhávání desktopu při kopírování souborů. Ono to potřeba není - někdo si chce hrát s desktopem.Toto byly problémy, které bylo potřeba vyřešit. Některé už se vyřešit podařilo, některé se řeší – a vámi požadované GUI k tomu nikdo nepotřeboval a ani by mu nijak nepomohlo. Nesmíte zaměňovat skutečné problémy a vaše pseudoproblémy, které ani nedokážete popsat.
Bože můj. Už jsem řekl, že se bavím o desktopu. O normálním použití počítače. K čemu bude normálním uživatelům kompilace jádra, nastavování parametrů disku, cache, paměti apod.Normální uživatel se o tohle nestará, stejně jako se nestará o síťovou komunikaci jednotlivých procesů.
A znám plno uživatelů, kteří chtějí mít na počítači network monitor, který jim ukáže, které aplikace komunikují, jak moc a s možnosti jednoho kliknutí komunikaci zastavit.Když to chtějí, tak ať si to naprogramují. K ničemu to dobré není, takže když to někdo chce jen tak z rozmaru, protože neví, co by si ještě vymyslel za nesmysl, je to jeho problém.
To, že vy jste programátor nebo spíše admin linuxových systémů a nepotřebujete GUI neznamená, že ho nepotřebují ostatní. Navíc netvrdím, že příkazová řádka je na nic, jen tvrdím, že gui v Linuxu je nedodělek, a že uživatelé budou raději používat Windows než mít super moc v příkazové řádce, která Vás tak okouzlila.Já jsem nikde netvrdil, že GUI je na nic. Celý problém spočívá v tom, že vy pořád požadujete aplikaci, která je úplně k ničemu, nikdo jí nepotřebuje – jenom ji pár lidí chce, protože chtít je nic nestojí. Někdo chce hodinky s vodotryskem, někdo pozemek na Marsu, někdo nepravidelně vyskakující okýnka s dotazy na povolení komunikace.
Teď si šáhněte do svědomí a zeptejte se ho, kolikrát jste řešil problém s hw, nefunkčním zvukem, nefunkční wifi, nefunkční kamerou, s tím, že update něco způsobil atd. Že s Linuxem na desktopu musíte řešit méně problémů? To jste měl teda hodně velké štěstí, a nebo jste jen nezkušený. Jinak takovým názorům nerozumím.Ty problémy myslíte s DOSem na PX XT, s Windows 3.1, s Novellem, s Windows řady 95, s Windows řady NT nebo s Linuxem? V současné době je to tak, že s Linuxem musím takových problémů řešit mnohem méně, než s Windows.
Zvláštní, že by chtěl někdo sledovat aplikace - jak spotřebovávají paměť, jak zatěžují procesor?Vy znáte nějakého uživatele desktopu, který tohle chce sledovat? Já bych mu tedy místo aplikace doporučil návštěvu psychiatra… Neznervózňuje takové uživatele, že nemají na lednici budíky, které by jim ukazovaly tlak chladicího média a napětí, že v autě nemají budíky, které by jim ukazovaly koncentraci vstřikovaného paliva, obsah kyslíku ve vzduchu, nemohou jedním knoflíkem vyřadit z provozu kterýkoli válec motoru atd.?
Teď si šáhněte do svědomí a zeptejte se ho, kolikrát jste řešil problém s hw, nefunkčním zvukem, nefunkční wifi, nefunkční kamerou, s tím, že update něco způsobil atd. Že s Linuxem na desktopu musíte řešit méně problémů? To jste měl teda hodně velké štěstí, a nebo jste jen nezkušený. Jinak takovým názorům nerozumím.
Proč tedy existuje process monitor? Zvláštní, že by chtěl někdo sledovat aplikace - jak spotřebovávají paměť, jak zatěžují procesor? Hmm, to bude asi nějaký omyl vývojářů.
Pro vaši informaci, mluvil jsem o process monitoru, který je v Ubuntu a ne na Windows, takže Vaše reakce nechápu. Je vidět, že lidem stačí pocit "být jiní". Přimixujme i trochu náboženství a budou se i prát.
Tiskni
Sdílej: