Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
Řešení dotazu:
11.12.2010 11:35
Heron | skóre: 53
| blog: root_at_heron
| Olomouc
Je to poměrně jednoduché, výpis free -mt
total used free shared buffers cached Mem: 7924 7870 53 0 4 4066 -/+ buffers/cache: 3800 4123 Swap: 0 0 0 Total: 7924 7870 53
První řádek vypisuje celkový stav paměti. K disposici je 7924MB, z toho je skoro 7870MB použito, volných je 53MB. To je správně.
Druhý řádek, dostupná paměť po odečtení cache a zásobníků ukazuje skutečně použitou paměť programy (3800MB) a volnou paměť (4123MB). Toto je to, co tě zajímá, paměť použitá programy.
Linux a každý operační systém využívá volnou paměť (paměť nepoužitou programy) jako diskovou a obecně IO cache (v tomto příkladu 4066MB). Paměť je velmi rychlá, rychlejší než disk a je tedy výhodné ji k tomuto účelu použít. Tuto cache lze prakticky celou okamžitě zahodit (data jsou na disku a když tak se přečtou znovu). Tedy pokud nějaký program potřebuje další paměť, uvolní se cache.
Takže ne "plná paměť" nepředstavuje problém, naopak to ukazuje na hospodárné využití HW operačním systémem.
11.12.2010 11:39
Heron | skóre: 53
| blog: root_at_heron
| Olomouc
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz