Německo zvažuje, že zaplatí místním telekomunikačním operátorům včetně Deutsche Telekom, aby nahradili zařízení od čínské firmy Huawei. Náklady na výměnu by mohly přesáhnout dvě miliardy eur (bezmála 49 miliard Kč). Jeden scénář počítá s tím, že vláda na tento záměr použije prostředky určené na obranu či infrastrukturu.
Po dvaceti letech skončil leader japonské SUMO (SUpport.MOzilla.org) komunity Marsf. Důvodem bylo nasazení sumobota, který nedodržuje nastavené postupy a hrubě zasahuje do překladů i archivů. Marsf zároveň zakázal použití svých příspěvků a dat k učení sumobota a AI a požádal o vyřazení svých dat ze všech učebních dat.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zahajuje sektorové šetření v oblasti mobilních telekomunikačních služeb poskytovaných domácnostem v České republice. Z poznatků získaných na základě prvotní analýzy provedené ve spolupráci s Českým telekomunikačním úřadem (ČTÚ) ÚOHS zjistil, že vzájemné vztahy mezi operátory je zapotřebí detailněji prověřit kvůli možné nefunkčnosti některých aspektů konkurence na trzích, na nichž roste tržní podíl klíčových hráčů a naopak klesá význam nezávislých virtuálních operátorů.
Různé audity bezpečnostních systémů pařížského muzea Louvre odhalily závažné problémy v oblasti kybernetické bezpečnosti a tyto problémy přetrvávaly déle než deset let. Jeden z těchto auditů, který v roce 2014 provedla francouzská národní agentura pro kybernetickou bezpečnost, například ukázal, že heslo do kamerového systému muzea bylo „Louvre“. 😀
Z upstreamu GNOME Mutter byl zcela odstraněn backend X11. GNOME 50 tedy poběží už pouze nad Waylandem. Aplikace pro X11 budou využívat XWayland.
Byl publikován plán na odstranění XSLT z webových prohlížečů Chrome a Chromium. S odstraněním XSLT souhlasí také vývojáři Firefoxu a WebKit. Důvodem jsou bezpečnostní rizika a klesající využití v moderním webovém vývoji.
Desktopové prostředí LXQt (Lightweight Qt Desktop Environment, Wikipedie) vzniklé sloučením projektů Razor-qt a LXDE bylo vydáno ve verzi 2.3.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Organizace Open Container Initiative (OCI) (Wikipedie), projekt nadace Linux Foundation, vydala Runtime Specification 1.3 (pdf), tj. novou verzi specifikace kontejnerového běhového prostředí. Hlavní novinkou je podpora FreeBSD.
Nový open source router Turris Omnia NG je v prodeji. Aktuálně na Allegro, Alternetivo, Discomp, i4wifi a WiFiShop.
Na YouTube a nově také na VHSky byly zveřejněny sestříhané videozáznamy přednášek z letošního OpenAltu.
Řešení dotazu:
A jste si jistý tou skrukturou?
Co je to za AP, nemohl by firewall běžet na tom?
auto eth1 iface eth1 inet static address 192.168.0.254 (příklad) network 192.168.0.0 netmask 255.255.255.0 broadcast 192.168.0.255Na něm už GATEWAY nezadáváš, protože on sám je tou GATEWAY. On ví, že do internetu se jde přes eth0, protože adresu default-gateway dostane z DHCP od providera. Pak samozřejmě následuje /etc/init.d/networking restart , což zapříčiní nahození eth1 a jeho správnou konfiguraci. Pak stačí spustit DHCP server, v Debianu 5 je to balíček dhcp3-server, v Debianu 6 to bohužel změnili na isc-dhcp-server nebo tak nějak. Ten nakonfiguruješ např. pomocí návodů na google, možná i tady na abclinuxu.cz nějaké budou. Tím předáš konfiguraci počítačům v LAN a jako default-gateway jim pošleš tu IP adresu eth1, tzn. v tomto případě 192.168.0.254. V tuhle chvíli budou i ostatní vědět, kudy se dostanou do internetu... Zbývá už jen jediná věc, a tou je, povolit Debianu fungování jako router. Udělá se to strašně jednoduše. Udělej si jednoduchý startovací script, který bude vypadat asi takto. Např. firewall.sh
# Definice základního chování firewallu iptables -P INPUT DROP # Defaultně zahazuj veškerý příchozí provoz určený jen a jen pro mě (Debiana) iptables -P OUTPUT ACCEPT # Defaultně povol veškerý odchozí provoz, který generuju jen já Debian iptables -P FORWARD DROP # Defaultně zakaž směrování (routování) veškerého provozu mezi eth0 a eth1 a naopak # Tímhle sis nastavil defaultní znění firewallu. Pak už si jen stačí povolit pomocí IPTABLES služby, (jako např. SSH a nebo SMTP či HTTP), které běží přímo na tom Debianu a mají být dostupné i z vnější. iptables -A INPUT -i eth1 -j ACCEPT # Z LAN může přímo na služby serveru jít jakýkoliv provoz iptables -A INPUT -i eth0 -p tcp --dport ssh -s 10.10.10.10 -j ACCEPT # Na server se z venčí dostaneš na port služby SSH z adres 10.10.10.10 # No a teď už se povolí jen to routování a na to stačí tato 2 pravidla iptables -A FORWARD -i eth1 -o eth0 -j ACCEPT # Povolí provoz z vnitřní sítě ven iptables -A FORWARD -i eth0 -o eth1 -m state --state RELATED,ESTABLISHED -j ACCEPT # Povolí provoz z venkovní sítě do vnitřní, ale jen tehdy, byl už provoz z vnitřní sítě ven navázán... Jednoduše řečeno, nikdo nenaváže spojení dovnitř, když ho první nenaváže počítač zevnitř. # Aby si providerovi nedělal v jeho síti bordel, je nutné aktivovat taky NAT. Na to nikdy nezapomínej. Já jsem na to omylem zapomněl 1x a shodil jsem providerovi 3/4 sítě, jelikož jsem si zvolil tak blbý adresy na vnitřní LANy, že jsem mu kolidoval s bránou. Na to fakt majzla. Takže určitě tam musí být toto pravidlo: iptables -t nat -A POSTROUTING -o eth0 -j MASQUERADE # To ti schová ty interní adresy za 1 adresu eth0. Kdybys měl přidělenou statickou adresu a nebo víc adres, dělá se to jinak. ALe to si dohledáš # Pak už jen povolíš routování přímo v jádře (snad to říkám správně, nejsem přímo linuxák), a je to echo "1" >> /proc/sys/net/ipv4/ip_forward # A tím máš nakonfigurovaný tzv. stavový firewall + NAT a routování by mělo krásně chodit.On je linux totiž velice chytrej systém a ví, že když mu přijde na eth1 rámec, který má cílovou adresu někam mimo, do sítě, kterou nezná a vidí, že má povoleno routování v /proc/sys/net/ipv4/ip_forward, tak si řekne "Aha, tohle bych měl asi routovat, tak to přeroutuju na eth0 a pošlu na defalut-gateway".. To je vše
Kdybys měl nějakej problém ohledně iptables této základní konfigurace, dej vědět na ICQ 222 960 497 a klidně rád poradim
Tiskni
Sdílej: