OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsáné do programovacího jazyka Rust, nahradí v Ubuntu 25.10 klasické sudo. V plánu je také přechod od klasických coreutils k uutils coreutils napsaných v Rustu.
Fedora se stala oficiální distribucí WSL (Windows Subsystem for Linux).
Společnost IBM představila server IBM LinuxONE Emperor 5 poháněný procesorem IBM Telum II.
Byla vydána verze 4.0 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Podpora Windows 10 končí 14. října 2025. Připravovaná kampaň Konec desítek (End of 10) může uživatelům pomoci s přechodem na Linux.
Řešení dotazu:
A jste si jistý tou skrukturou?
Co je to za AP, nemohl by firewall běžet na tom?
9.3.2011 16:01
Petr Maleček | skóre: 29
| Plzeň - Bolevec
auto eth1 iface eth1 inet static address 192.168.0.254 (příklad) network 192.168.0.0 netmask 255.255.255.0 broadcast 192.168.0.255Na něm už GATEWAY nezadáváš, protože on sám je tou GATEWAY. On ví, že do internetu se jde přes eth0, protože adresu default-gateway dostane z DHCP od providera. Pak samozřejmě následuje /etc/init.d/networking restart , což zapříčiní nahození eth1 a jeho správnou konfiguraci. Pak stačí spustit DHCP server, v Debianu 5 je to balíček dhcp3-server, v Debianu 6 to bohužel změnili na isc-dhcp-server nebo tak nějak. Ten nakonfiguruješ např. pomocí návodů na google, možná i tady na abclinuxu.cz nějaké budou. Tím předáš konfiguraci počítačům v LAN a jako default-gateway jim pošleš tu IP adresu eth1, tzn. v tomto případě 192.168.0.254. V tuhle chvíli budou i ostatní vědět, kudy se dostanou do internetu... Zbývá už jen jediná věc, a tou je, povolit Debianu fungování jako router. Udělá se to strašně jednoduše. Udělej si jednoduchý startovací script, který bude vypadat asi takto. Např. firewall.sh
# Definice základního chování firewallu iptables -P INPUT DROP # Defaultně zahazuj veškerý příchozí provoz určený jen a jen pro mě (Debiana) iptables -P OUTPUT ACCEPT # Defaultně povol veškerý odchozí provoz, který generuju jen já Debian iptables -P FORWARD DROP # Defaultně zakaž směrování (routování) veškerého provozu mezi eth0 a eth1 a naopak # Tímhle sis nastavil defaultní znění firewallu. Pak už si jen stačí povolit pomocí IPTABLES služby, (jako např. SSH a nebo SMTP či HTTP), které běží přímo na tom Debianu a mají být dostupné i z vnější. iptables -A INPUT -i eth1 -j ACCEPT # Z LAN může přímo na služby serveru jít jakýkoliv provoz iptables -A INPUT -i eth0 -p tcp --dport ssh -s 10.10.10.10 -j ACCEPT # Na server se z venčí dostaneš na port služby SSH z adres 10.10.10.10 # No a teď už se povolí jen to routování a na to stačí tato 2 pravidla iptables -A FORWARD -i eth1 -o eth0 -j ACCEPT # Povolí provoz z vnitřní sítě ven iptables -A FORWARD -i eth0 -o eth1 -m state --state RELATED,ESTABLISHED -j ACCEPT # Povolí provoz z venkovní sítě do vnitřní, ale jen tehdy, byl už provoz z vnitřní sítě ven navázán... Jednoduše řečeno, nikdo nenaváže spojení dovnitř, když ho první nenaváže počítač zevnitř. # Aby si providerovi nedělal v jeho síti bordel, je nutné aktivovat taky NAT. Na to nikdy nezapomínej. Já jsem na to omylem zapomněl 1x a shodil jsem providerovi 3/4 sítě, jelikož jsem si zvolil tak blbý adresy na vnitřní LANy, že jsem mu kolidoval s bránou. Na to fakt majzla. Takže určitě tam musí být toto pravidlo: iptables -t nat -A POSTROUTING -o eth0 -j MASQUERADE # To ti schová ty interní adresy za 1 adresu eth0. Kdybys měl přidělenou statickou adresu a nebo víc adres, dělá se to jinak. ALe to si dohledáš # Pak už jen povolíš routování přímo v jádře (snad to říkám správně, nejsem přímo linuxák), a je to echo "1" >> /proc/sys/net/ipv4/ip_forward # A tím máš nakonfigurovaný tzv. stavový firewall + NAT a routování by mělo krásně chodit.On je linux totiž velice chytrej systém a ví, že když mu přijde na eth1 rámec, který má cílovou adresu někam mimo, do sítě, kterou nezná a vidí, že má povoleno routování v /proc/sys/net/ipv4/ip_forward, tak si řekne "Aha, tohle bych měl asi routovat, tak to přeroutuju na eth0 a pošlu na defalut-gateway".. To je vše
Kdybys měl nějakej problém ohledně iptables této základní konfigurace, dej vědět na ICQ 222 960 497 a klidně rád poradim
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
6.3.2011 10:39
10.3.2011 02:18
