Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Zatim jsem vydoloval jen spousty preslozitenych elektraren na rozdileni uloh do obrovskych clusteru, zatimco ja bych chtel unixovy nastroj - delat jednu jednoduchou vec a delat ji dobre a srozumitelne.
#!/bin/sh if [ ! -f /mnt/remote/var/run/uloha.pid ]; then touch /mnt/remote/var/run/uloha.pid #... tady to neco dela rm /mnt/remote/var/run/uloha.pid else exit 1 fi? pak to ale predpoklada, aby vzdy alespon jeden stroj byl vzdy funkcni 4. Posunout cas na strojich o urcity casovy interval?
Dobry den.
Napad:
Kazdy stroj ma nejakou jedinecnou ip adresu.
Co takhle generovat adresy tak, aby ztoho bylo jasne, kdy se to ma poustet.
Marek
Dobry den.
Myslim, ze nejsnazsi je stupidni wrapper, ktery je pousten cronem a ktery pousti Vas script. To znamena, ze to cron bude poustet napriklad kazdou hodinu, a pokud 5 konecnych bitu adresy se shoduje s hodinou pak spust zbytek.
#!/bin/bash LASTBYTE=$(ip addr show dev eth0 scope global | sed -e"s/[[:blank:]]\+inet[[:blank:]]\+[^\.]\+\.[^\.]\+\.[^\.]\+\.\([^\/]\+\)\/.*/\1/p;d"); if [ "$((LASTBYTE & 31 ))" -eq "$(date +%k)" ] then echo "zde je funkcni cast" fi
Marek
STANICE=$(cat "cislo_stanice.txt")*10 $STANICE * * * * /bin/prog1 $STANICE 5,17 * * * /bin/prog2ale obávám se, že takhle to fungovat nebude. Ovšem mohlo by pomoct nějaké makro pro VIM nebo ten crontab generovat při každém startu. U toho druhého způsobu stačí vygenerovat řetězec v libovolném programu, který dodá minuty třeba podle jména počítače nebo IP, vloží je do správného místa a odešle do crontabu. Například takto:
#/bin/sh STANICE=$(generator) echo "$STANICE * * * * /bin/prog1" | crontab -a tento skript uložit někam do
/etc/init.d/
Tiskni
Sdílej: