Svobodný elektronický platební systém GNU Taler (Wikipedie, cgit) byl vydán ve verzi 1.0. GNU Taler chrání soukromí plátců a zároveň zajišťuje, aby byl příjem viditelný pro úřady. S vydáním verze 1.0 byl systém spuštěn ve Švýcarsku.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 209. brněnský sraz, který proběhne tento pátek 16. května od 18:00 ve studentském klubu U Kachničky na Fakultě informačních technologií Vysokého učení technického na adrese Božetěchova 2/1. Jelikož se Brno stalo jedním z hlavních míst, kde se vyvíjí open source knihovna OpenSSL, tentokrát se OpenAlt komunita potká s komunitou OpenSSL. V rámci srazu Anton Arapov z OpenSSL
… více »GNOME Foundation má nového výkonného ředitele. Po deseti měsících skončil dočasný výkonný ředitel Richard Littauer. Vedení nadace převzal Steven Deobald.
Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Zdravim vospolok,
dnes som riesil problem, kedy po kompilacii vlastneho kernela mi tento kernel pri boote zhasne kernel panicom. Hlavny problem je v tom, ze tu najdolezitejsiu chybovu hlasku nevidim.. to co na obrazovke nakoniec zostane zobrazene (bez moznosti scrollu/pgup-u) je Callback (resp. traceback?) a tu najpodstatnejsiu cast vidno nieje.
Preto ma zaujima akym sposobom dokazem odchytit (idealne komplet) kernel log od zaciatku bootovania az po finalny callback? Tu musim dodat ze kernel panic naskoci snad _okamzite_ po nadetekovani zakladneho hw (procesor a pod). Snazil som sa to odchytit HD kamerou, problem je to vsak aj pre nu - to prebehnutie je velmi rychle (na nej som zachytil detekciu procesora kernelom, pricom z pozadia rovno vybehol koniec Callbacku (LCD display)).
Dokonca ma napadlo zmenit konzolove rozlisenie pre kernel (napr na vga=791) ale to ostala obrazovka komplet cierna (monitor ma pomer stran 13:7 a vga rozlisenia pre kernel len 4:3, takze je to v kybli).
Este dodam, ze som chcel skusit aj kernel-crashdump
ale bud ho neviem spravne pouzit, alebo mam smolu v tom, ze doba, kedy pride ku kernel panic je tak skora, ze kernel nema k dispozicii ziadne zapisovacie zariadenie a teda vo /var/crash
nic nepribudne (pricom spustam kernel s upravenymi parametrami pre rezerovanie pamate).
Kolega mi poradil presmerovat konzolu napr. na serialovy port a cez nejaky serialovy null modem odchytit komplet vypis... otazka je vsak opat v tom, ci v tom case kernel vie o serialovom porte (a asi aj celkovo o devfs kedze serial je dostupny len cez neho...). No a samozrejme nemam na toto kabel takze je to len otazne.
Avsak videl som niektore diskusie, kde dotycny tazatel pripojil k diskutovanemu problemu komplet log z kernela od bootu po jeho crash, preto si myslim ze to predsalen nejakym sposobom musi ist.
No a na zaver snad len dodam, ze sa jedna o ubuntu (tusim ze posledny release) - bol som k tomuto problemu zavolany len ako troubleshooter :)
Za akekolvek rady na toto tema vopred dakujem
kernel-crashdump
je potřeba patchnuté jádro a diskový oddíl, kam se jádro dumpne. /var/crash
vyrobí až aplikace, která analyzuje obsah toho oddílu.
V Ubuntu se používá kernel-oops
, ale ten dokáže reportovat jenom oops, kdy něco selže, ale jádro pokračuje dál, ne úplný panic.
Zkuste při spuštění zadat vga=ask
a tam vybrat rozlišení s 80×50 znaky (je to standardní VGA rozlišení). Mohlo by to pomoct.
boot_delay=...
(Milliseconds to delay each printk during boot.)
Kolega mi poradil presmerovat konzolu napr. na serialovy port a cez nejaky serialovy null modem odchytit komplet vypis... otazka je vsak opat v tom, ci v tom case kernel vie o serialovom porte (a asi aj celkovo o devfs kedze serial je dostupny len cez neho...).Kernel žádný devfs nepotřebuje. Viz parametry
console=...
, earlyprintk=...
.
Tiskni
Sdílej: