V repozitáři AUR (Arch User Repository) linuxové distribuce Arch Linux byly nalezeny a odstraněny tři balíčky s malwarem. Jedná se o librewolf-fix-bin, firefox-patch-bin a zen-browser-patched-bin.
Dle plánu by Debian 13 s kódovým názvem Trixie měl vyjít v sobotu 9. srpna.
Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
ten popis v conf-u taky zadnej zazrak, napr. pusteni xdm, kdm, gdm tam nejak zapomeli dodat - takzet i popis k nastaveni editoru... Řešení dotazu:
rc.conf .. slouzi k nastaveni OpenRC ....
nic jineho ... takze pro uzivatele jen nastaveni unikode, paralelniho spousteni sluzeb a to je tak vse ....
konfigurace systemu je v /etc/conf.d/
ovladani spousteni sluzeb slouzi "eselect rc", mimochodem eselect ma mnoho dalsich modulu ....
a zakladni nastaveni emerge ,,, je /etc/make.conf
PS: napr XDM/KDM/GDM ... /etc/conf.d/xdm a "eselect rc add default"
PPS: Gentoo handbook je pruvodce instalaci a zakladni konfiguraci Gentoo.. je dobre si ho precist a dalsi info je v gentoo docs..
odpoved nebyla ze neumite pouzivat manualy ... a ty v ni take nebyly moc chvaleny ( vyvojari gentoo jsou spise programatori nez pisatele dokumentace) ale to ze rc.conf v gentoo nema nic spolecneho s tim v BSD ( nenechte se zmast BSD inspired [fakt jen inspirace a to davna ... velmi davna]) nebo Archu ( mimochodem tam mi vubec nevyhoval) ----
Problem rc.conf je ze jeho dulezitost v gentoo je minimalni a ladi se s nim pouze nastaveni OpenRC + unicode .....
nic vic ...
to co Arch delal v rc.conf .. dela v gentoo /etc/conf.d/* a eselect ....
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
rc_mpd_need="!net net.lo"
Problém je spíš v tom, že jste nepostřehl, že dříve byl rc.conf trochu jiný, nastavení xdm (XSESSION=) či editoru (EDITOR=) bylo ve starém rc.conf (před openrc a baselayout-2), v aktuální verzi to patří do proměnných prostředí (enviroment):
/etc/env.d/90xsession XSESSION="kde-3.5" /etc/env.d/99editor EDITOR="vim"Novou verzi
rc.conf poznáte snadno, vše je tam psáno malejma písmenama :) a nastavují se tam JEN věci k openrc.
tak tohle je presne odpoved, kterou jsem pozadoval
/etc/env.d/*, nastavení služeb v /etc/conf.d/*, uživatelův binec co nedokázal dát jinam v /etc/local.d/*.start resp. *.stop (v baselayout-1 to byl /etc/conf.d/local).
Tiskni
Sdílej:
