OpenZFS (Wikipedie), tj. implementace souborového systému ZFS pro Linux a FreeBSD, byl vydán ve verzích 2.2.2 a 2.1.14. Přináší důležitou opravu chyby vedoucí k možnému poškození dat.
V ownCloudu byly nalezeny tři kritické zranitelnosti: CVE-2023-49103, CVE-2023-49104 a CVE-2023-49105 s CVSS 10.0, 8.7 a 9.8. Zranitelnost CVE-2023-49103 je právě využívána útočníky. Nextcloudu se zranitelnosti netýkají.
I letos vychází řada ajťáckých adventních kalendářů. Programátoři se mohou potrápit při řešení úloh z kalendáře Advent of Code 2023. Pro programátory v Perlu je určen Perl Advent Calendar 2023. Zájemci o UX mohou sledovat Lean UXmas 2023. Pro zájemce o kybernetickou bezpečnost je určen Advent of Cyber 2023…
Byla vydána verze 2.12 svobodného video editoru Flowblade (GitHub, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Videoukázky funkcí Flowblade na Vimeu. Instalovat lze také z Flathubu.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 23.11 Topi. Přehled novinek v Changelogu.
Po 4 měsících vývoje byla vydána nová verze 4.2 multiplatformního open source herního enginu Godot (Wikipedie, GitHub). Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu a na YouTube.
Byla vydána nová stabilní verze 23.11 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Tapir. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) upozorňuje na hrozbu spojenou s používáním mobilní aplikace WeChat a její čínské verze Weixin (dále jen WeChat). Ta sbírá velký objem uživatelských dat, a právě to by – v kombinaci se způsobem jejich sběru – mohlo sloužit k přesnému zacílení kybernetických útoků.
LibreQoS je svobodná aplikace vhodná pro poskytovatele internetové připojení pro rezervaci a řízení datových toků zákazníků (QoS - Quality of Service, QoE - Quality of Experience). Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí GPLv2. Aktuální verze je 1.4.
Byla vydána Beta 1 verze KDE 6 (Plasma, Frameworks a Gear) postavené na Qt 6. Testovat lze například v distribuci KDE Neon. Stabilní verze je plánována na konec února 2024. Předchozí velké vydání 5 vylo vydáno téměř před 10 lety (červenec 2014).
Řešení dotazu:
rc.conf .. slouzi k nastaveni OpenRC ....
nic jineho ... takze pro uzivatele jen nastaveni unikode, paralelniho spousteni sluzeb a to je tak vse ....
konfigurace systemu je v /etc/conf.d/
ovladani spousteni sluzeb slouzi "eselect rc", mimochodem eselect ma mnoho dalsich modulu ....
a zakladni nastaveni emerge ,,, je /etc/make.conf
PS: napr XDM/KDM/GDM ... /etc/conf.d/xdm a "eselect rc add default"
PPS: Gentoo handbook je pruvodce instalaci a zakladni konfiguraci Gentoo.. je dobre si ho precist a dalsi info je v gentoo docs..
odpoved nebyla ze neumite pouzivat manualy ... a ty v ni take nebyly moc chvaleny ( vyvojari gentoo jsou spise programatori nez pisatele dokumentace) ale to ze rc.conf v gentoo nema nic spolecneho s tim v BSD ( nenechte se zmast BSD inspired [fakt jen inspirace a to davna ... velmi davna]) nebo Archu ( mimochodem tam mi vubec nevyhoval) ----
Problem rc.conf je ze jeho dulezitost v gentoo je minimalni a ladi se s nim pouze nastaveni OpenRC + unicode .....
nic vic ...
to co Arch delal v rc.conf .. dela v gentoo /etc/conf.d/* a eselect ....
rc_mpd_need="!net net.lo"
Problém je spíš v tom, že jste nepostřehl, že dříve byl rc.conf
trochu jiný, nastavení xdm (XSESSION=) či editoru (EDITOR=) bylo ve starém rc.conf (před openrc a baselayout-2), v aktuální verzi to patří do proměnných prostředí (enviroment):
/etc/env.d/90xsession XSESSION="kde-3.5" /etc/env.d/99editor EDITOR="vim"Novou verzi
rc.conf
poznáte snadno, vše je tam psáno malejma písmenama :) a nastavují se tam JEN věci k openrc.
/etc/env.d/*
, nastavení služeb v /etc/conf.d/*
, uživatelův binec co nedokázal dát jinam v /etc/local.d/*.start
resp. *.stop
(v baselayout-1 to byl /etc/conf.d/local
).
Tiskni
Sdílej: