Byla vydána (𝕏) zářijová aktualizace aneb nová verze 1.105 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.105 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Ve Firefoxu bude lepší správa profilů (oddělené nastavení domovské stránky, nastavení lišt, instalace rozšíření, uložení hesla, přidání záložky atd.). Nový grafický správce profilů bude postupně zaváděn od 14.října.
Canonical vydal (email) Ubuntu 25.10 Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2026.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzi 1.5.0.
Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
Společnost Meta představila OpenZL. Jedná se o open source framework pro kompresi dat s ohledem na jejich formát. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Google postupně zpřístupňuje českým uživatelům Režim AI (AI Mode), tj. nový režim vyhledávání založený na umělé inteligenci. Režim AI nabízí pokročilé uvažování, multimodalitu a možnost prozkoumat jakékoliv téma do hloubky pomocí dodatečných dotazů a užitečných odkazů na weby.
Programovací jazyk Python byl vydán v nové major verzi 3.14.0. Podrobný přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
(NTB,Globální adresa1) --------- VPN --------- (SERVER,Globální adresa2)========== INTERNETYMezi globální adresou 1 a 2 se mi daří pingat pouze v případě když nespoléhám na neighbour discovery, ale zadám na obě strany tunelu záznam ručně
ip -6 neigh add 2a01:ble:ble:ble:ble:ble:ble:ble lladdr ma:cma:ma:cma:cm:ac dev tap0Stejně tak se na Globální adresu 1 z venku nedopingnu Otázky jsou tedy následující : - Je správné takto přiřadit notebooku globální adresu ? Nemá jí dostat server a ten bude potom data nějak přeposílat na adresu linkovou ? - Neighbour discovery nefunguje protože používám globální adresy ? Mám tom všem pořádný guláš, takže možná motám věci co spolu nesouvisí
Podle toho co píšou tady http://www.ruwenzori.net/ipv6/Jims_LAN_IPv6_global_connectivity_howto.html v sekci 5.2 Link-local vs. global unicast to chápu tak, že ND má fungovat pouze na Linkových adresách, což by dávalo celkem smyslNic takového tam napsaného nevidím, a také to není pravda. ND funguje i s globálními adresami. ND nemůže bez nějaké magie fungovat mezi adresou na notebooku a adresou někde dál na druhé straně VPN. Ta adresa na druhé straně VPN musí být přímo rozhraních na obou koncích toho VPN tunelu.
NTB(tap0)<----VPN---->SERVER(tap0|eth0)=====INTERNETMarně jsem doufal že když na serveru povolím forwardování tak se domluví server s notebookem přes ND...
Tiskni
Sdílej: