Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
================ ===================
|OpenVPN klient| --|domácí router|--> internet ---> |hardwarový router| --->_______místní síť_______________
================ =================== | | | | | | | |
================ počítače v síti
|OpenVPN server|
================
OpenVPN klient: obecně jakákoliv ip, která není v cílové síti, např. 192.168.55.23/24
hardwarový router (neumí vpn): vnější adresa veřejná, vnitřní 192.168.1.1/24
OpenVPN server: 192.168.1.2/24
počítače v síti: 192.168.1.0/24
(Neřeším teď samotné ip adresy vpn tunelu)
Problém je, že pokud se chci z vpn klienta dostat na nějaký počítač v síti, pak se na něj nedostanu z jednoho prostého důvodu. Pakety nemají cestu zpátky, protože počítače v síti mají jako výchozí bránu hardwarový router. Teoreticky bych mohl udělat to, že kýžené pakety budu routovat z routeru zpět na openvpn server. Jenže to nemůže fungovat z toho důvodu, že pakety projdou prvním směrem z openvpn serveru, ale zpátky už cestují přes router do openvpn serveru tzn. se zahodí. Jako možné řešení je přidat všem klientům v síti routu pro vpn klienty na vpn server. To sice funguje, ale je to dost nepraktické a "ošklivé". Dalším možným řešením by bylo vyjmout openvpn server z místní sítě a vše na něj a z něj routovat přes hardwarový router - to ale bohužel nemohu, protože tento server slouží i jako dhcp server. Mohl bych použít virtuální ethernety, ale to je ještě prasáčtější řešení, než v případě routování jednotlivých klientů.Teoreticky bych mohl udělat to, že kýžené pakety budu routovat z routeru zpět na openvpn server. Jenže to nemůže fungovat z toho důvodu, že pakety projdou prvním směrem z openvpn serveru, ale zpátky už cestují přes router do openvpn serveru tzn. se zahodí.A presne to fungovat bude (Ano, funguje. Mam to takhle nastavene, brana routuje VPN subnet na LAN IP VPN serveru). Z jakeho duvodu by se pakety mely zahazovat? Kde?
1. OpenVPN server -> klient 2. klient -> router -> OpenVPN serverTady je jasné, že že se stavová spojení nepodaří navázat. (router si hlídá handshake)
Tady je jasné, že že se stavová spojení nepodaří navázat. (router si hlídá handshake)Neplet si router a firewall - zatimco firewall filtruje provoz a pro to obvykle pouzivat sledovani spojeni (connection tracking) a tvori si tabulku spojeni pro navazana spojeni, tak router POUZE routuje, tzn. predava pakety a nezajima ho, jestli je ten packet soucastni nejakyho spojeni. Pokud je tedy HW router i Firewall, tak by bylo nutne nastavit neco na zpusob iptables zapisu
iptables -A FORWARD -j ACCEPT -i eth0 -o eth0, kde eth0 je mistni sit, cili, pokud neco prijde z eth0 a ma to odchazet na eth0, tak to proste predat a nezajimat se.
Jinak dalsi moznost by byla, ze by ten OpenVPN pridelovat par adres tem VPN klientum ze stejneho rozmezi jako hlavni DHCP server. Rekneme hlavne DHCP server by daval 10-150, VPN by daval 151-200 a nebo ,jak pise bigbrambor, pouzit primo bridgovani (pokud se nepletu, v tom pripade se pouziva tap misto tun), coz by bylo ve tvem pripade zrejme to nejlepsi.
Jinak pokud bys chtel ten VPN server dat mezi HW router (DHCP) a mistni sit, tak bys na VPN serveru spustil akorat dhcprelay a ten by pak vsechny DHCP pozadavky z mistni site predaval na HW router a zaroven by VPN server sam routoval do VPN.
1/ jak pises, az na to ze pres firewall to projde, akorat budes mit vsude br0 misto eth0, a klient se do site dostane, protoze jde o komunikaci jiz navazaneho spojeniNo četl jsem, že standardní iptables firewall (používá ho shorewall) nemůže fungovat na linkové vrstvě v bridgování. Např. bych potřeboval omezit počet nějakých paketů za sekundu, povolené porty apod. ve směru tap0->eth0. Nicméně jsem našel obrázek http://ebtables.sourceforge.net/br_fw_ia/PacketFlow.png, podle kterého bych řekl, že by to fungovat mělo (iptables filter tabulka). Jak to tedy je?
Tiskni
Sdílej:
