V Bolzanu probíhá konference SFSCON (South Tyrol Free Software Conference). Jean-Baptiste Kempf, zakladatel a prezident VideoLAN a klíčový vývojář VLC media playeru, byl na ní oceněn cenou European SFS Award 2025 udělovanou Free Software Foundation Europe (FSFE) a Linux User Group Bolzano‑Bozen (LUGBZ).
Open-source minimalistický trackball Ploopy Nano byl po modelech modelech Classic a Thumb Trackball také aktualizován. Nová verze Nano 2 používá optický senzor PAW3222 a k původně beztlačítkovému designu přidává jedno tlačítko, které ve výchozí konfiguraci firmwaru QMK přepíná režim posouvání koulí. Sestavený trackball nyní vyjde na 60 kanadských dolarů (bez dopravy a DPH).
Github publikoval Octoverse 2025 (YouTube), tj. každoroční přehled o stavu open source a veřejných softwarových projektů na GitHubu. Každou sekundu se připojil více než jeden nový vývojář. Nejpoužívanějším programovacím jazykem se stal TypeScript.
Kit je nový maskot webového prohlížeče Firefox.
Mastodon (Wikipedie) - sociální síť, která není na prodej - byl vydán ve verzi 4.5. Přehled novinek s náhledy v oznámení na blogu.
Německo zvažuje, že zaplatí místním telekomunikačním operátorům včetně Deutsche Telekom, aby nahradili zařízení od čínské firmy Huawei. Náklady na výměnu by mohly přesáhnout dvě miliardy eur (bezmála 49 miliard Kč). Jeden scénář počítá s tím, že vláda na tento záměr použije prostředky určené na obranu či infrastrukturu.
Po dvaceti letech skončil leader japonské SUMO (SUpport.MOzilla.org) komunity Marsf. Důvodem bylo nasazení sumobota, který nedodržuje nastavené postupy a hrubě zasahuje do překladů i archivů. Marsf zároveň zakázal použití svých příspěvků a dat k učení sumobota a AI a požádal o vyřazení svých dat ze všech učebních dat.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zahajuje sektorové šetření v oblasti mobilních telekomunikačních služeb poskytovaných domácnostem v České republice. Z poznatků získaných na základě prvotní analýzy provedené ve spolupráci s Českým telekomunikačním úřadem (ČTÚ) ÚOHS zjistil, že vzájemné vztahy mezi operátory je zapotřebí detailněji prověřit kvůli možné nefunkčnosti některých aspektů konkurence na trzích, na nichž roste tržní podíl klíčových hráčů a naopak klesá význam nezávislých virtuálních operátorů.
Různé audity bezpečnostních systémů pařížského muzea Louvre odhalily závažné problémy v oblasti kybernetické bezpečnosti a tyto problémy přetrvávaly déle než deset let. Jeden z těchto auditů, který v roce 2014 provedla francouzská národní agentura pro kybernetickou bezpečnost, například ukázal, že heslo do kamerového systému muzea bylo „Louvre“. 😀
Z upstreamu GNOME Mutter byl zcela odstraněn backend X11. GNOME 50 tedy poběží už pouze nad Waylandem. Aplikace pro X11 budou využívat XWayland.
================ ===================
|OpenVPN klient| --|domácí router|--> internet ---> |hardwarový router| --->_______místní síť_______________
================ =================== | | | | | | | |
================ počítače v síti
|OpenVPN server|
================
OpenVPN klient: obecně jakákoliv ip, která není v cílové síti, např. 192.168.55.23/24
hardwarový router (neumí vpn): vnější adresa veřejná, vnitřní 192.168.1.1/24
OpenVPN server: 192.168.1.2/24
počítače v síti: 192.168.1.0/24
(Neřeším teď samotné ip adresy vpn tunelu)
Problém je, že pokud se chci z vpn klienta dostat na nějaký počítač v síti, pak se na něj nedostanu z jednoho prostého důvodu. Pakety nemají cestu zpátky, protože počítače v síti mají jako výchozí bránu hardwarový router. Teoreticky bych mohl udělat to, že kýžené pakety budu routovat z routeru zpět na openvpn server. Jenže to nemůže fungovat z toho důvodu, že pakety projdou prvním směrem z openvpn serveru, ale zpátky už cestují přes router do openvpn serveru tzn. se zahodí. Jako možné řešení je přidat všem klientům v síti routu pro vpn klienty na vpn server. To sice funguje, ale je to dost nepraktické a "ošklivé". Dalším možným řešením by bylo vyjmout openvpn server z místní sítě a vše na něj a z něj routovat přes hardwarový router - to ale bohužel nemohu, protože tento server slouží i jako dhcp server. Mohl bych použít virtuální ethernety, ale to je ještě prasáčtější řešení, než v případě routování jednotlivých klientů.Teoreticky bych mohl udělat to, že kýžené pakety budu routovat z routeru zpět na openvpn server. Jenže to nemůže fungovat z toho důvodu, že pakety projdou prvním směrem z openvpn serveru, ale zpátky už cestují přes router do openvpn serveru tzn. se zahodí.A presne to fungovat bude (Ano, funguje. Mam to takhle nastavene, brana routuje VPN subnet na LAN IP VPN serveru). Z jakeho duvodu by se pakety mely zahazovat? Kde?
1. OpenVPN server -> klient 2. klient -> router -> OpenVPN serverTady je jasné, že že se stavová spojení nepodaří navázat. (router si hlídá handshake)
Tady je jasné, že že se stavová spojení nepodaří navázat. (router si hlídá handshake)Neplet si router a firewall - zatimco firewall filtruje provoz a pro to obvykle pouzivat sledovani spojeni (connection tracking) a tvori si tabulku spojeni pro navazana spojeni, tak router POUZE routuje, tzn. predava pakety a nezajima ho, jestli je ten packet soucastni nejakyho spojeni. Pokud je tedy HW router i Firewall, tak by bylo nutne nastavit neco na zpusob iptables zapisu
iptables -A FORWARD -j ACCEPT -i eth0 -o eth0, kde eth0 je mistni sit, cili, pokud neco prijde z eth0 a ma to odchazet na eth0, tak to proste predat a nezajimat se.
Jinak dalsi moznost by byla, ze by ten OpenVPN pridelovat par adres tem VPN klientum ze stejneho rozmezi jako hlavni DHCP server. Rekneme hlavne DHCP server by daval 10-150, VPN by daval 151-200 a nebo ,jak pise bigbrambor, pouzit primo bridgovani (pokud se nepletu, v tom pripade se pouziva tap misto tun), coz by bylo ve tvem pripade zrejme to nejlepsi.
Jinak pokud bys chtel ten VPN server dat mezi HW router (DHCP) a mistni sit, tak bys na VPN serveru spustil akorat dhcprelay a ten by pak vsechny DHCP pozadavky z mistni site predaval na HW router a zaroven by VPN server sam routoval do VPN.
1/ jak pises, az na to ze pres firewall to projde, akorat budes mit vsude br0 misto eth0, a klient se do site dostane, protoze jde o komunikaci jiz navazaneho spojeniNo četl jsem, že standardní iptables firewall (používá ho shorewall) nemůže fungovat na linkové vrstvě v bridgování. Např. bych potřeboval omezit počet nějakých paketů za sekundu, povolené porty apod. ve směru tap0->eth0. Nicméně jsem našel obrázek http://ebtables.sourceforge.net/br_fw_ia/PacketFlow.png, podle kterého bych řekl, že by to fungovat mělo (iptables filter tabulka). Jak to tedy je?
Tiskni
Sdílej: