Americký výrobce čipů Intel propustí 15 procent zaměstnanců (en), do konce roku by jich v podniku mělo pracovat zhruba 75.000. Firma se potýká s výrobními problémy a opouští také miliardový plán na výstavbu továrny v Německu a Polsku.
MDN (Wikipedie), dnes MDN Web Docs, původně Mozilla Developer Network, slaví 20 let. V říjnu 2004 byl ukončen provoz serveru Netscape DevEdge, který byl hlavním zdrojem dokumentace k webovým prohlížečům Netscape a k webovým technologiím obecně. Mozille se po jednáních s AOL povedlo dokumenty z Netscape DevEdge zachránit a 23. července 2005 byl spuštěn MDC (Mozilla Developer Center). Ten byl v roce 2010 přejmenován na MDN.
Wayback byl vydán ve verzi 0.1. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána nová verze 6.18 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově se lze k síti Tor připojit pomocí mostu WebTunnel. Tor Browser byl povýšen na verzi 14.5.5. Thunderbird na verzi 128.12.0. Další změny v příslušném seznamu.
Meta představila prototyp náramku, který snímá elektrickou aktivity svalů (povrchová elektromyografie, EMG) a umožňuje jemnými gesty ruky a prstů ovládat počítač nebo různá zařízení. Získané datové sady emg2qwerty a emg2pose jsou open source.
Byla vydána (𝕏) nová verze 25.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 25.7 je Visionary Viper. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Před 40 lety, 23. července 1985, společnost Commodore představila první počítač Amiga. Jednalo se o počítač "Amiga od Commodore", jenž byl později pojmenován Amiga 1000. Mělo se jednat o přímou konkurenci počítače Apple Macintosh uvedeného na trh v lednu 1984.
T‑Mobile USA ve spolupráci se Starlinkem spustil službu T-Satellite. Uživatelé služby mohou v odlehlých oblastech bez mobilního signálu aktuálně využívat satelitní síť s více než 650 satelity pro posílání a příjem zpráv, sdílení polohy, posílání zpráv na 911 a příjem upozornění, posílání obrázků a krátkých hlasových zpráv pomocí aplikace Zprávy Google. V plánu jsou také satelitní data.
Společnost Proxmox Server Solutions stojící za virtualizační platformou Proxmox Virtual Environment věnovala 10 000 eur nadaci The Perl and Raku Foundation (TPRF).
Byla vydána nová verze 2.4.65 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešena je bezpečnostní chyba CVE-2025-54090.
================ =================== |OpenVPN klient| --|domácí router|--> internet ---> |hardwarový router| --->_______místní síť_______________ ================ =================== | | | | | | | | ================ počítače v síti |OpenVPN server| ================ OpenVPN klient: obecně jakákoliv ip, která není v cílové síti, např. 192.168.55.23/24 hardwarový router (neumí vpn): vnější adresa veřejná, vnitřní 192.168.1.1/24 OpenVPN server: 192.168.1.2/24 počítače v síti: 192.168.1.0/24 (Neřeším teď samotné ip adresy vpn tunelu)Problém je, že pokud se chci z vpn klienta dostat na nějaký počítač v síti, pak se na něj nedostanu z jednoho prostého důvodu. Pakety nemají cestu zpátky, protože počítače v síti mají jako výchozí bránu hardwarový router. Teoreticky bych mohl udělat to, že kýžené pakety budu routovat z routeru zpět na openvpn server. Jenže to nemůže fungovat z toho důvodu, že pakety projdou prvním směrem z openvpn serveru, ale zpátky už cestují přes router do openvpn serveru tzn. se zahodí. Jako možné řešení je přidat všem klientům v síti routu pro vpn klienty na vpn server. To sice funguje, ale je to dost nepraktické a "ošklivé". Dalším možným řešením by bylo vyjmout openvpn server z místní sítě a vše na něj a z něj routovat přes hardwarový router - to ale bohužel nemohu, protože tento server slouží i jako dhcp server. Mohl bych použít virtuální ethernety, ale to je ještě prasáčtější řešení, než v případě routování jednotlivých klientů.
Teoreticky bych mohl udělat to, že kýžené pakety budu routovat z routeru zpět na openvpn server. Jenže to nemůže fungovat z toho důvodu, že pakety projdou prvním směrem z openvpn serveru, ale zpátky už cestují přes router do openvpn serveru tzn. se zahodí.A presne to fungovat bude (Ano, funguje. Mam to takhle nastavene, brana routuje VPN subnet na LAN IP VPN serveru). Z jakeho duvodu by se pakety mely zahazovat? Kde?
1. OpenVPN server -> klient 2. klient -> router -> OpenVPN serverTady je jasné, že že se stavová spojení nepodaří navázat. (router si hlídá handshake)
Tady je jasné, že že se stavová spojení nepodaří navázat. (router si hlídá handshake)Neplet si router a firewall - zatimco firewall filtruje provoz a pro to obvykle pouzivat sledovani spojeni (connection tracking) a tvori si tabulku spojeni pro navazana spojeni, tak router POUZE routuje, tzn. predava pakety a nezajima ho, jestli je ten packet soucastni nejakyho spojeni. Pokud je tedy HW router i Firewall, tak by bylo nutne nastavit neco na zpusob iptables zapisu
iptables -A FORWARD -j ACCEPT -i eth0 -o eth0
, kde eth0 je mistni sit, cili, pokud neco prijde z eth0 a ma to odchazet na eth0, tak to proste predat a nezajimat se.
Jinak dalsi moznost by byla, ze by ten OpenVPN pridelovat par adres tem VPN klientum ze stejneho rozmezi jako hlavni DHCP server. Rekneme hlavne DHCP server by daval 10-150, VPN by daval 151-200 a nebo ,jak pise bigbrambor, pouzit primo bridgovani (pokud se nepletu, v tom pripade se pouziva tap misto tun), coz by bylo ve tvem pripade zrejme to nejlepsi.
Jinak pokud bys chtel ten VPN server dat mezi HW router (DHCP) a mistni sit, tak bys na VPN serveru spustil akorat dhcprelay a ten by pak vsechny DHCP pozadavky z mistni site predaval na HW router a zaroven by VPN server sam routoval do VPN.
1/ jak pises, az na to ze pres firewall to projde, akorat budes mit vsude br0 misto eth0, a klient se do site dostane, protoze jde o komunikaci jiz navazaneho spojeniNo četl jsem, že standardní iptables firewall (používá ho shorewall) nemůže fungovat na linkové vrstvě v bridgování. Např. bych potřeboval omezit počet nějakých paketů za sekundu, povolené porty apod. ve směru tap0->eth0. Nicméně jsem našel obrázek http://ebtables.sourceforge.net/br_fw_ia/PacketFlow.png, podle kterého bych řekl, že by to fungovat mělo (iptables filter tabulka). Jak to tedy je?
Tiskni
Sdílej: