Svobodná historická realtimová strategie 0 A.D. (Wikipedie) byla vydána ve verzi 28 (0.28.0). Její kódový název je Boiorix. Představení novinek v poznámkách k vydání. Ke stažení také na Flathubu a Snapcraftu.
Multimediální server a user space API PipeWire (Wikipedie) poskytující PulseAudio, JACK, ALSA a GStreamer rozhraní byl vydán ve verzi 1.6.0 (Bluesky). Přehled novinek na GitLabu.
UBports, nadace a komunita kolem Ubuntu pro telefony a tablety Ubuntu Touch, vydala Ubuntu Touch 24.04-1.2 a 20.04 OTA-12.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová stabilní verze 2.0 otevřeného operačního systému pro chytré hodinky AsteroidOS (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení o vydání a na YouTube.
WoWee je open-source klient pro MMORPG hru World of Warcraft, kompatibilní se základní verzí a rozšířeními The Burning Crusade a Wrath of the Lich King. Klient je napsaný v C++ a využívá vlastní OpenGL renderer, pro provoz vyžaduje modely, grafiku, hudbu, zvuky a další assety z originální kopie hry od Blizzardu. Zdrojový kód je na GitHubu, dostupný pod licencí MIT.
Byl představen ICT Supply Chain Security Toolbox, společný nezávazný rámec EU pro posuzování a snižování kybernetických bezpečnostních rizik v ICT dodavatelských řetězcích. Toolbox identifikuje možné rizikové scénáře ovlivňující ICT dodavatelské řetězce a na jejich podkladě nabízí koordinovaná doporučení k hodnocení a mitigaci rizik. Doporučení se dotýkají mj. podpory multi-vendor strategií a snižování závislostí na vysoce
… více »Nizozemský ministr obrany Gijs Tuinman prohlásil, že je možné stíhací letouny F-35 'jailbreaknout stejně jako iPhony', tedy upravit jejich software bez souhlasu USA nebo spolupráce s výrobcem Lockheed Martin. Tento výrok zazněl v rozhovoru na BNR Nieuwsradio, kde Tuinman naznačil, že evropské země by mohly potřebovat větší nezávislost na americké technologii. Jak by bylo jailbreak možné technicky provést pan ministr nijak nespecifikoval, nicméně je známé, že izraelské letectvo ve svých modifikovaných stíhačkách F-35 používá vlastní software.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 162 (pdf).
Sdružení CZ.NIC, správce české národní domény, zveřejnilo Domain Report za rok 2025 s klíčovými daty o vývoji domény .CZ. Na konci roku 2025 bylo v registru české národní domény celkem 1 515 860 s koncovkou .CZ. Průměrně bylo měsíčně zaregistrováno 16 222 domén, přičemž nejvíce registrací proběhlo v lednu (18 722) a nejméně pak v červnu (14 559). Podíl domén zabezpečených pomocí technologie DNSSEC se po několika letech stagnace výrazně
… více »Google představil telefon Pixel 10a. S funkci Satelitní SOS, která vás spojí se záchrannými složkami i v místech bez signálu Wi-Fi nebo mobilní sítě. Cena telefonu je od 13 290 Kč.
|-router | |-server_a - 1. subnet |-server_b - 2. subnet |-server_c - 2. subnetMezi oběma subnety routuju pomocí routeru, který má jedno rozhraní mající ip adresy z obou subnetů. Mám ale hrozné problémy s "duchy v síti". Po restartu firewallu na serveru_a se nemůže server_b dopingat na server_a (wiresharkem mám ale ověřeno, že na serveru_a je paket přijat a je odeslána i odpověď, vše projde přes accept na firewallu). Pokud nějakým jakýmkoliv způsobem na chvíli navážu komunikaci ze serveru_b na server_a (např. telnet server_a 80), pak již ping funguje. Opačně ping funguje vždy. Nejedná se ale jen o ping. Na serveru_c běží apcupsd, k němuž se připojuje server_a. Server_a ztrácí spojení s apcupsd na serveru_c cca 30x denně. Mezi routerem a servery a v jednotlivých subnetech je komunikace vždy ok. Nevíte někdo co tohle může způsobovat? Automatický nexthop? Neměl už někdo někdy podobný problém?
Někde se vám ztrácí ICMP redirect zprávy nebo máte někde IP stack nastavený tak, aby nepřijímal packety z různých ethernetových adres nebo máte příliš přísný reverse path filter.
Když odchází ICMP response z A, odchází na jakou ethernetovou adresu? Adresu B nebou adresu routeru?
server_a -(gateway)-> switch -(gateway)-> router -> switch -> server_bJenže problém bude určitě v tom, že ty stroje na sebe vidí přímo a nějaký chytrý algoritmus se asi snaží zkracovat cesty paketům. Vyloučil bych ale z toho STP (zapojeni switchů to neumožňuje a na serverech je vyplé).
Jenže problém bude určitě v tom, že ty stroje na sebe vidí přímo a nějaký chytrý algoritmus se asi snaží zkracovat cesty paketům.
Někdo ten problém vidí jako vlastnost. Ostatně je to výchozí nastavení Linuxu.
Předpokládejme, že všechny stroje Linux ve výchozím nastavení, že switch jen skutečně prostá L2 krabička a všchny stroje mají prázdnou směrovací a ARP keš. Pak packety by měly proudit takto:
A GW B
|→ ARP request for GW →|
|← ARP response for GW ←|
|→ Echo request 1 →|
|← Redirect to B ←|
|→ ARP request for B →|
|← ARP response for B ←|
|→ Echo request 1 →|
|← Echo response 1 ←|
|→ Redirect to A →|
|← Echo response 1 ←|
Teď A i B vědí, že se na druhý stroj mají obracet přímo a pravidlo si zanesly do směrovací keše (ip route show cache).
Pokud A pošle další echo request pro B, tak už se vůbec nebude s GW bavit:
A B |→ ARP request for B →| |← ARP response for B →| |→ Echo request 2 →| |← Echo response 2 ←|
B už ARP dotaz na A neposílá, protože jeho ethernetovu adresu zná z ARP dotazu od A na B. V ARP keši na obou strojích by nyní měly být záznamy jak pro GW, tak i pro opačnou stanici (ip ne show).
Vyloučil bych ale z toho STP (zapojeni switchů to neumožňuje a na serverech je vyplé).
STP jsem vůbec neuvažoval. Stejně rámce chodí stejnými cestami. Spíše jsem myslel, že první adresu (s kterou máte problém) dostane stanice třeba přes DHCP, a pak chytré switche tohle sledují, a pak mohou podle toho nasadit „bezpečností“ filtry.
Pokud nechcete, aby stanice komunikovali napřímo, je možné v proc nebo přes sysctl vypnout na stancích accept_redirects a na routeru send_redirects.
rp_filter by měl zafungovat hned. Každopádně se tcpdumpem podívejte, jestli vám packet odeslaný z druhého stroje dorazí. Tcpdump ho uvidí ještě před rp_filterem nebo netfilterem.
Nemám tušení, co vám nastavuje shorewall. Zřejmě nějaké packety zablokuje, čímž se stroj nedozví potřebnou ethernetovou adresu nebo žádost o přesměrování. Teprve až s odchozím spojením se inkriminovaný nebo úplně jiný packet jakožto související se spojením dostane dovnitř, čímž se stroj potřebný údaj dozví. Jak jsem psal, porovnejte si směrovací a ARP keš. Taky když jste si vybral shorewall, mohl byste si za trest přečíst firewellová pravidla, která stvořil. A ještě porovnejte výstup ze sysctl --all (je možné, že do toho shorewall také šahá).
Nepochopil jsem, co jste pozoroval na kterém stroji.
Tu tabulku jsem sledoval a dokud tam byla jen routa přes router, tak ping neprošel, ale potom se tam objevilo <redirected> na server_b
A pravidlo pro přesměrování se tam objeví, až když stroj přijme ICMP redirect. Takže hledejte, kde se vám ztrácí redirect.
Navíc i tak by to fungovat mělo, jen by požadavek šel přes router. Pořád má pocit, že vám něco někde blokuje redirect packety. Už jsem viděl „switche“ od Cisca, které pouštěli ICMP a ARP packety jen jednou za několik sekund, protože to považovali za bezpečnostní opatření.
paket odejde, cíl odpoví a už nedorazí zpátky
Pokud odpověď cíle B směřuje na ethernetovou adresu stroje A, ale tcpdump na stroji A tuto odpověď nevidí, tak vám straší v kabelech.
Tiskni
Sdílej: