V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Wikipedie slaví 25. výročí svého založení. Vznikla 15. ledna 2001 jako doplňkový projekt k dnes již neexistující encyklopedii Nupedia. Doména wikipedia.org byla zaregistrována 12. ledna 2001. Zítra proběhne v Praze Večer svobodné kultury, který pořádá spolek Wikimedia ČR.
|-router | |-server_a - 1. subnet |-server_b - 2. subnet |-server_c - 2. subnetMezi oběma subnety routuju pomocí routeru, který má jedno rozhraní mající ip adresy z obou subnetů. Mám ale hrozné problémy s "duchy v síti". Po restartu firewallu na serveru_a se nemůže server_b dopingat na server_a (wiresharkem mám ale ověřeno, že na serveru_a je paket přijat a je odeslána i odpověď, vše projde přes accept na firewallu). Pokud nějakým jakýmkoliv způsobem na chvíli navážu komunikaci ze serveru_b na server_a (např. telnet server_a 80), pak již ping funguje. Opačně ping funguje vždy. Nejedná se ale jen o ping. Na serveru_c běží apcupsd, k němuž se připojuje server_a. Server_a ztrácí spojení s apcupsd na serveru_c cca 30x denně. Mezi routerem a servery a v jednotlivých subnetech je komunikace vždy ok. Nevíte někdo co tohle může způsobovat? Automatický nexthop? Neměl už někdo někdy podobný problém?
Někde se vám ztrácí ICMP redirect zprávy nebo máte někde IP stack nastavený tak, aby nepřijímal packety z různých ethernetových adres nebo máte příliš přísný reverse path filter.
Když odchází ICMP response z A, odchází na jakou ethernetovou adresu? Adresu B nebou adresu routeru?
server_a -(gateway)-> switch -(gateway)-> router -> switch -> server_bJenže problém bude určitě v tom, že ty stroje na sebe vidí přímo a nějaký chytrý algoritmus se asi snaží zkracovat cesty paketům. Vyloučil bych ale z toho STP (zapojeni switchů to neumožňuje a na serverech je vyplé).
Jenže problém bude určitě v tom, že ty stroje na sebe vidí přímo a nějaký chytrý algoritmus se asi snaží zkracovat cesty paketům.
Někdo ten problém vidí jako vlastnost. Ostatně je to výchozí nastavení Linuxu.
Předpokládejme, že všechny stroje Linux ve výchozím nastavení, že switch jen skutečně prostá L2 krabička a všchny stroje mají prázdnou směrovací a ARP keš. Pak packety by měly proudit takto:
A GW B
|→ ARP request for GW →|
|← ARP response for GW ←|
|→ Echo request 1 →|
|← Redirect to B ←|
|→ ARP request for B →|
|← ARP response for B ←|
|→ Echo request 1 →|
|← Echo response 1 ←|
|→ Redirect to A →|
|← Echo response 1 ←|
Teď A i B vědí, že se na druhý stroj mají obracet přímo a pravidlo si zanesly do směrovací keše (ip route show cache).
Pokud A pošle další echo request pro B, tak už se vůbec nebude s GW bavit:
A B |→ ARP request for B →| |← ARP response for B →| |→ Echo request 2 →| |← Echo response 2 ←|
B už ARP dotaz na A neposílá, protože jeho ethernetovu adresu zná z ARP dotazu od A na B. V ARP keši na obou strojích by nyní měly být záznamy jak pro GW, tak i pro opačnou stanici (ip ne show).
Vyloučil bych ale z toho STP (zapojeni switchů to neumožňuje a na serverech je vyplé).
STP jsem vůbec neuvažoval. Stejně rámce chodí stejnými cestami. Spíše jsem myslel, že první adresu (s kterou máte problém) dostane stanice třeba přes DHCP, a pak chytré switche tohle sledují, a pak mohou podle toho nasadit „bezpečností“ filtry.
Pokud nechcete, aby stanice komunikovali napřímo, je možné v proc nebo přes sysctl vypnout na stancích accept_redirects a na routeru send_redirects.
rp_filter by měl zafungovat hned. Každopádně se tcpdumpem podívejte, jestli vám packet odeslaný z druhého stroje dorazí. Tcpdump ho uvidí ještě před rp_filterem nebo netfilterem.
Nemám tušení, co vám nastavuje shorewall. Zřejmě nějaké packety zablokuje, čímž se stroj nedozví potřebnou ethernetovou adresu nebo žádost o přesměrování. Teprve až s odchozím spojením se inkriminovaný nebo úplně jiný packet jakožto související se spojením dostane dovnitř, čímž se stroj potřebný údaj dozví. Jak jsem psal, porovnejte si směrovací a ARP keš. Taky když jste si vybral shorewall, mohl byste si za trest přečíst firewellová pravidla, která stvořil. A ještě porovnejte výstup ze sysctl --all (je možné, že do toho shorewall také šahá).
Nepochopil jsem, co jste pozoroval na kterém stroji.
Tu tabulku jsem sledoval a dokud tam byla jen routa přes router, tak ping neprošel, ale potom se tam objevilo <redirected> na server_b
A pravidlo pro přesměrování se tam objeví, až když stroj přijme ICMP redirect. Takže hledejte, kde se vám ztrácí redirect.
Navíc i tak by to fungovat mělo, jen by požadavek šel přes router. Pořád má pocit, že vám něco někde blokuje redirect packety. Už jsem viděl „switche“ od Cisca, které pouštěli ICMP a ARP packety jen jednou za několik sekund, protože to považovali za bezpečnostní opatření.
paket odejde, cíl odpoví a už nedorazí zpátky
Pokud odpověď cíle B směřuje na ethernetovou adresu stroje A, ale tcpdump na stroji A tuto odpověď nevidí, tak vám straší v kabelech.
Tiskni
Sdílej: