Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
V pořadí šestou knihou autora Martina Malého, která vychází v Edici CZ.NIC, správce české národní domény, je titul Kity, bity, neurony. Kniha s podtitulem Moderní technologie pro hobby elektroniku přináší ucelený pohled na svět současných technologií a jejich praktické využití v domácích elektronických projektech. Tento knižní průvodce je ideální pro každého, kdo se chce podívat na současné trendy v oblasti hobby elektroniky, od
… více »Linux Foundation zveřejnila Výroční zprávu za rok 2025 (pdf). Příjmy Linux Foundation byly 311 miliónů dolarů. Výdaje 285 miliónů dolarů. Na podporu linuxového jádra (Linux Kernel Project) šlo 8,4 miliónu dolarů. Linux Foundation podporuje téměř 1 500 open source projektů.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.12.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
cryptsetup --verbose --verify-passphrase luksFormat /dev/md1
cryptsetup luksOpen /dev/md1 cryptraid1
mkfs.jfs /dev/mapper/cryptraid1
mount /dev/mapper/cryptraid1 /home
Myslel som z hladiska a) vykonatelnosti (ci je to vobec realne mozneNa to stačilo to vyzkoušet.
a po b) bezpecnosti - ako je to riesene - zapisuju sa predsa na obidva disky rovnake data, nie nahodne, nie? Neulahci to najdenie desifrovacieho kodu?Proč by mělo?
A ako je potom s mdadm, rozpadom RAIDu ci bootovanim? Na co si dat pozor?Tak když se RAID rozsype, je rozsypaný. Nestává se to, ale nějaký ten případ byl myslím i tady v poradně popsaný. Šifrovaná data bývají náchylnější na poškození. Já osobně bych v tom problém neviděl.
praveze musel by som zalohovat 1200 GB dat na "vyskusanie"Myslel som z hladiska a) vykonatelnosti (ci je to vobec realne mozneNa to stačilo to vyzkoušet.
Len som tak nad tým uvažoval, že či v tom nebude nejaká zraniteľnosť...a po b) bezpecnosti - ako je to riesene - zapisuju sa predsa na obidva disky rovnake data, nie nahodne, nie? Neulahci to najdenie desifrovacieho kodu?Proč by mělo?
Tak když se RAID rozsype, je rozsypaný.Jo dik
Nestává se to, ale nějaký ten případ byl myslím i tady v poradně popsaný. Šifrovaná data bývají náchylnější na poškození.Ja teda pracujem s tým zašifrovaným zariadením presne tak ako keby som pracoval s klasickým, ano? Čiže ak vymením disk, bude sa nový synchronizovať s tým šifrovaným obsahom nezávislé na tom či bude odšifrovaný alebo zažifrovaný? Správne tomu rozumiem?
Já osobně bych v tom problém neviděl.So SW raidom mám skúsenosti, ale skoro žiadne s jeho kryptovaním.
Len som tak nad tým uvažoval, že či v tom nebude nejaká zraniteľnosť...a po b) bezpecnosti - ako je to riesene - zapisuju sa predsa na obidva disky rovnake data, nie nahodne, nie? Neulahci to najdenie desifrovacieho kodu?Proč by mělo?
I kdyby druhá (identická) kopie zašifrovaných dat nějakým záhadným způsobem usnadnila útok, nic útočníkovi nebrání, aby si ji udělal sám.
Pravda.Len som tak nad tým uvažoval, že či v tom nebude nejaká zraniteľnosť...a po b) bezpecnosti - ako je to riesene - zapisuju sa predsa na obidva disky rovnake data, nie nahodne, nie? Neulahci to najdenie desifrovacieho kodu?Proč by mělo?I kdyby druhá (identická) kopie zašifrovaných dat nějakým záhadným způsobem usnadnila útok, nic útočníkovi nebrání, aby si ji udělal sám.
praveze musel by som zalohovat 1200 GB dat na "vyskusanie"To není pravda.
Ja teda pracujem s tým zašifrovaným zariadením presne tak ako keby som pracoval s klasickým, ano?Jsou to zcela nezávislé vrstvy.
praveze musel by som zalohovat 1200 GB dat na "vyskusanie"To není pravda.
cryptsetup --verbose --verify-passphrase luksFormat /dev/md1 WARNING! ======== This will overwrite data on /dev/md1 irrevocably. Are you sure? (Type uppercase yes):Ako to ze nie?
Jasne ze by som musel. Alebo si myslel na virtualizaciu ci skusku na inom stroji? No to teraz nevyriesim lebo virtualizacny stroj nemam nastaveny...
Aha, takze potom by nemal byt problem ani s havariou disku, ci rozpadom raidu a pod. lebo raid opravujem ako doteraz (resp vymienam disky), zosynchronizujem a damJa teda pracujem s tým zašifrovaným zariadením presne tak ako keby som pracoval s klasickým, ano?Jsou to zcela nezávislé vrstvy.
cryptsetup luksOpen /dev/md0 crypraid1
Ako to ze nie?Dobře, takže už máme důkaz, že to jde (nějak, třeba i nepohodlně).Jasne ze by som musel. Alebo si myslel na virtualizaciu ci skusku na inom stroji?
No to teraz nevyriesim lebo virtualizacny stroj nemam nastaveny...Na vytvoření několika blokových zařízení ale virtuální stroj vůbec nepotřebuješ. Pokud nechceš testovat výkon, nepotřebuješ na to dokonce ani žádný fyzický hardware navíc.
Tiskni
Sdílej: