Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Řešení dotazu:
[translator fromLang="kusadla" toLang="Czech"]Pokud je tato interpretace správná, odpověď je ne. Aplikace musí být napsána tak, aby dovedla těžit z výhod víceprocesorových strojů. Tahle zřejmě není.
Zdravím. Aplikace, kterou provozuji, vytíží jedno logické CPU na 100 % a po nějaké době spadne. Je nějaká možnost, jak rozložit danou aplikaci na více logických CPU?
[/translator]
)
BTW je to dost zábavná otázka. Zatím jsem si nedokázal logicky představit situaci, kdy by jednovláknový program "povolával na pomoc" druhé fyzické jádro (procesor) spuštěním dalšího vlákna. Opravdové servery jsou vždycky mnohovláknové a nová vlákna vznikají prakticky s každým připojeným klientem - tady jde pouze o konfiguraci (kolik procesorových jader je možné zabrat, resp.kolik vláken lze vytvořit, po jaké době se mají ukončovat ap.)Tak možné to je, já jeden takový program napsal.
V jednom vlákně může obsluhovat více klientů současně (epoll/kqueue), ale pokud uzná za vhodné, tak si může „povolávat na pomoc“ i další vlákna.
Kusadlův dotaz moc smysl nedává, ale jak jsem si všiml, tak to je v jeho případě skoro pravidlem.
Tiskni
Sdílej: