Software LibrePods osvobozuje bezdrátová sluchátka AirPods z ekosystému Applu. Exkluzivní funkce AirPods umožňuje využívat na Androidu a Linuxu. Díky zdokumentování proprietárního protokolu AAP (Apple Accessory Protocol).
Byl vydán AlmaLinux OS 10.1 s kódovým názvem Heliotrope Lion. S podporou Btrfs. Podrobnosti v poznámkách k vydání.
Placená služba prohledávání zprostředkovatelů dat a automatického odstraňování uniklých osobních údajů Mozilla Monitor Plus bude 17. prosince ukončena. Bezplatná monitorovací služba Mozilla Monitor bude i nadále poskytovat okamžitá upozornění a podrobné pokyny k omezení rizik úniku dat. Služba Mozilla Monitor Plus byla představena v únoru loňského roku.
Waydroid (Wikipedie, GitHub) byl vydán v nové verzi 1.6.0. Waydroid umožňuje spouštět aplikace pro Android na běžných linuxových distribucích. Běhové prostředí vychází z LineageOS.
Příspěvek na blogu Raspberry Pi představuje novou kompletně přepracovanou verzi 2.0 aplikace Raspberry Pi Imager (YouTube) pro stažení, nakonfigurování a zapsání obrazu operačního systému pro Raspberry Pi na SD kartu. Z novinek lze vypíchnout volitelnou konfiguraci Raspberry Pi Connect.
Memtest86+ (Wikipedie), svobodný nástroj pro kontrolu operační paměti, byl vydán ve verzi 8.00. Přináší podporu nejnovějších procesorů Intel a AMD nebo také tmavý režim.
Programovací jazyk Racket (Wikipedie), tj. jazyk z rodiny jazyků Lisp a potomek jazyka Scheme, byl vydán v nové major verzi 9.0. Hlavní novinku jsou paralelní vlákna (Parallel Threads).
Před šesti týdny bylo oznámeno, že Qualcomm kupuje Arduino. Minulý týden byly na stránkách Arduina aktualizovány podmínky používání a zásady ochrany osobních údajů. Objevily se obavy, že by otevřená povaha Arduina mohla být ohrožena. Arduino ubezpečuje, že se nic nemění a například omezení reverzního inženýrství v podmínkách používání se týká pouze SaaS cloudové aplikace.
Knihovna libpng, tj. oficiální referenční knihovna grafického formátu PNG (Portable Network Graphics), byla vydána ve verzi 1.6.51. Opraveny jsou 4 bezpečnostní chyby obsaženy ve verzích 1.6.0 (vydána 14. února 2013) až 1.6.50. Nejvážnější z chyb CVE-2025-65018 může vést ke spuštění libovolného kódu.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 159 (pdf).
Našel by se tu odborník, který by byl schopen mi vysvětlit, jaký je rozdíl když přistupuji z 10 stanic po 1Gbps síti k datům v cca 150 .DBF souborech na Samba Serveru a nebo pokud použiji 10 terminálů na Windows serveru, na kterém budou zmiňovaná data fyzicky uložena?
Jde o to, že nejmenovaná společnost se svým SW doporučuje od cca 3-5ti stanic začít používat TS. Zatím jede na Sambě po síti, ale jsem tlačen do nového Windows serveru s terminálovými licencemi :(
Nejde mi do hlavy, jaké výhody má lokální přístup na TS? Po síti tahám rychlostí cca 100 MB/s na stanici a 200 MB/s na serveru (bonding), z RAID vytáhnu 200 MB/s, ale nejvíce času stejně trávím čekáním na zámky ostatních uživatelů, což bude v obou případech stejné. Nebo ne??
Navíc při práci po síti mi data zpracovává 10 moderních CPU, v serveru je jedno na vše.
Děkuji předem za objasnění problematiky :)
Řešení dotazu:
Oplocky chápu tak, že slouží k řízení síťové cache na straně klienta a osobně jsem nikdy na problém s konzistencí nenarazil. Co se týká výkonu, není mi jasné, v čem se liší rychlost lokálního zamykání od síťového. Jasně že lokálně/TS budu mít data v RAM, takže mi je to servíruje rychleji než síť nebo samotný disk/RAID, ale všechny soubory na lokál přenesu za cca 20s, ale reporty trvají mnohem déle a vytížení serveru, ale hlavně sítě nebo klienta není 100% ani u jednoho.
A pak mi tvůrci SW tvrdí, že TS vyřeší mé problémy :)
Oplocky chápu tak, že slouží k řízení síťové cache na straně klientaNe, oplocky označí část souboru na serveru cedulkou "tady se pracuje" aby nedocházelo k souběhům když více klientů oblejzá stejné bajty. Což se zrovna u .dbf souborů děje neustále a souběh by mohl poškodit data takže je to dost kritické. O rychlost nejde. IMO největší problém oplocků po síti nastane když klient něco zamkne a pak zdechne. Na lokále filesystém může zjistit že proces držící zámek neexistuje a zámek pustit. Na síti se to řeší různými obezličkami ale 100% spolehlivé řešení neexistuje. Obecně simulovat klient-server architekturu takhle hovadským způsobem dělá jen problémy, takže snaze stáhnout to na jednu mašinu se vůbec nedivím. Kdybych musel nějakou prehistorickou dosovskou aplikaci provozovat, asi bych to tak dělal taky. Ovšem slyšet něco takového od dodavatele _nové_ aplikace tak bych našel nějakou porádně tlustou referenčku SQL a omlátil ji dotyčnému o hlavu.
Popisovanou funkcionalitu beru jako klasické zamykání, Na základě dokumentu Samby http://www.samba.org/samba/docs/man/Samba-HOWTO-Collection/locking.html#id2615570 jsem opravdu žil a doteď žiju v přesvědčení, že se jedná o rozšíření zámků o kešování na straně klienta.
Zvláště, když si člověk dá vyhledat něco jako "samba mdb", tak narazí na diskuze a všude píší "vypnout oplocky". Tak snad nevypínají zamykání, ale jen oplock kešování na straně klienta. Tak to aspoň chápu já.
Tiskni
Sdílej: