NVIDIA vydala nativního klienta své cloudové herní služby GeForce NOW pro Linux. Zatím v beta verzi.
Open Gaming Collective (OGC) si klade za cíl sdružit všechny klíčové projekty v oblasti linuxového hraní počítačových her. Zakládajícími členy jsou Universal Blue a Bazzite, ASUS Linux, ShadowBlip, PikaOS a Fyra Labs. Strategickými partnery a klíčovými přispěvateli ChimeraOS, Nobara, Playtron a další. Cílem je centralizovat úsilí, takže namísto toho, aby každá distribuce udržovala samostatné opravy systému a podporu hardwaru na
… více »V kryptografické knihovně OpenSSL bylo nalezeno 12 zranitelností. Opraveny jsou v upstream verzích OpenSSL 3.6.1, 3.5.5, 3.4.4, 3.3.6 a 3.0.19. Zranitelnosti objevila společnost AISLE pomocí svého autonomního analyzátoru.
Desktopové prostředí Xfce bude mít vlastní kompozitor pro Wayland s názvem xfwl4. V programovacím jazyce Rust s využitím stavebních bloků z projektu Smithay jej napíše Brian Tarricone. Úprava stávajícího xfwm4 tak, aby paralelně podporoval X11 i Wayland, se ukázala jako špatná cesta.
Desktopové prostředí KDE Plasma 6.8 poběží už pouze nad Waylandem. Vývojáři, kteří s rozhodnutím nesouhlasí, vytvořili fork KDE Plasma s názvem SonicDE (Sonic Desktop Environment) s cílem zachovat a vylepšovat podporu X11.
Byla vydána nová stabilní verze 7.8 dnes již jedenáctiletého webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 144. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
GNU gettext (Wikipedie), tj. sada nástrojů pro psaní vícejazyčných programů, dospěl do verze 1.0. Po více než 30 letech vývoje. Přehled novinek v souboru NEWS.
Chris Kühl (CEO), Christian Brauner (CTO) a Lennart Poettering (Chief Engineer) představili svou společnost Amutable. Má přinést determinismus a ověřitelnou integritu do linuxových systémů.
Byla vydána (𝕏) nová verze 26.1 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 26.1 je Witty Woodpecker. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Deník TO spustil vlastní zpravodajský webový portál ToHledej.CZ s internetovým vyhledávačem a bezplatnou e-mailovou schránkou. Dle svého tvrzení nabízí 'Zprávy, komentáře, analýzy bez cenzury' a 'Mail bez šmírování a Velkého bratra'. Rozložením a vizuálním stylem se stránky nápadně podobají portálu Seznam.cz a nejspíše je cílem být jeho alternativou. Z podmínek platformy vyplývá, že portál využívá nespecifikovaný internetový vyhledávač třetí strany.
Našel by se tu odborník, který by byl schopen mi vysvětlit, jaký je rozdíl když přistupuji z 10 stanic po 1Gbps síti k datům v cca 150 .DBF souborech na Samba Serveru a nebo pokud použiji 10 terminálů na Windows serveru, na kterém budou zmiňovaná data fyzicky uložena?
Jde o to, že nejmenovaná společnost se svým SW doporučuje od cca 3-5ti stanic začít používat TS. Zatím jede na Sambě po síti, ale jsem tlačen do nového Windows serveru s terminálovými licencemi :(
Nejde mi do hlavy, jaké výhody má lokální přístup na TS? Po síti tahám rychlostí cca 100 MB/s na stanici a 200 MB/s na serveru (bonding), z RAID vytáhnu 200 MB/s, ale nejvíce času stejně trávím čekáním na zámky ostatních uživatelů, což bude v obou případech stejné. Nebo ne??
Navíc při práci po síti mi data zpracovává 10 moderních CPU, v serveru je jedno na vše.
Děkuji předem za objasnění problematiky :)
Řešení dotazu:
Oplocky chápu tak, že slouží k řízení síťové cache na straně klienta a osobně jsem nikdy na problém s konzistencí nenarazil. Co se týká výkonu, není mi jasné, v čem se liší rychlost lokálního zamykání od síťového. Jasně že lokálně/TS budu mít data v RAM, takže mi je to servíruje rychleji než síť nebo samotný disk/RAID, ale všechny soubory na lokál přenesu za cca 20s, ale reporty trvají mnohem déle a vytížení serveru, ale hlavně sítě nebo klienta není 100% ani u jednoho.
A pak mi tvůrci SW tvrdí, že TS vyřeší mé problémy :)
Oplocky chápu tak, že slouží k řízení síťové cache na straně klientaNe, oplocky označí část souboru na serveru cedulkou "tady se pracuje" aby nedocházelo k souběhům když více klientů oblejzá stejné bajty. Což se zrovna u .dbf souborů děje neustále a souběh by mohl poškodit data takže je to dost kritické. O rychlost nejde. IMO největší problém oplocků po síti nastane když klient něco zamkne a pak zdechne. Na lokále filesystém může zjistit že proces držící zámek neexistuje a zámek pustit. Na síti se to řeší různými obezličkami ale 100% spolehlivé řešení neexistuje. Obecně simulovat klient-server architekturu takhle hovadským způsobem dělá jen problémy, takže snaze stáhnout to na jednu mašinu se vůbec nedivím. Kdybych musel nějakou prehistorickou dosovskou aplikaci provozovat, asi bych to tak dělal taky. Ovšem slyšet něco takového od dodavatele _nové_ aplikace tak bych našel nějakou porádně tlustou referenčku SQL a omlátil ji dotyčnému o hlavu.
Popisovanou funkcionalitu beru jako klasické zamykání, Na základě dokumentu Samby http://www.samba.org/samba/docs/man/Samba-HOWTO-Collection/locking.html#id2615570 jsem opravdu žil a doteď žiju v přesvědčení, že se jedná o rozšíření zámků o kešování na straně klienta.
Zvláště, když si člověk dá vyhledat něco jako "samba mdb", tak narazí na diskuze a všude píší "vypnout oplocky". Tak snad nevypínají zamykání, ale jen oplock kešování na straně klienta. Tak to aspoň chápu já.
Tiskni
Sdílej: