Dotaz: 1Gbps LAN versus Terminal server a přístup k .DBF souborům

[Dramon]

Našel by se tu odborník, který by byl schopen mi vysvětlit, jaký je rozdíl když přistupuji z 10 stanic po 1Gbps síti k datům v cca 150 .DBF souborech na Samba Serveru a nebo pokud použiji 10 terminálů na Windows serveru, na kterém budou zmiňovaná data fyzicky uložena?

Jde o to, že nejmenovaná společnost se svým SW doporučuje od cca 3-5ti stanic začít používat TS. Zatím jede na Sambě po síti, ale jsem tlačen do nového Windows serveru s terminálovými licencemi :(

Nejde mi do hlavy, jaké výhody má lokální přístup na TS? Po síti tahám rychlostí cca 100 MB/s na stanici a 200 MB/s na serveru (bonding), z RAID vytáhnu 200 MB/s, ale nejvíce času stejně trávím čekáním na zámky ostatních uživatelů, což bude v obou případech stejné. Nebo ne??
Navíc při práci po síti mi data zpracovává 10 moderních CPU, v serveru je jedno na vše.

Děkuji předem za objasnění problematiky :)

---

---

Odpovědi

[ji]

nemenovana spolocnost chce proviziu. nech donesu nieco na vyskusanie

[mobi]

Jde o to, že zamykání .dbf souborů (oplocks) může být pěkný průšvih jak co do výkonu, tak co do konzistence dat. Nepomůže seberychlejší diskové pole, a GB síť s Intel NIC. Sám jsem se na tom dost spálil. Společnosti, co pak nepoužívají SQL engine, ale zápis do sdílených souborů se pak vymlouvají na kde co. Obvykle pak padne na řadu první prefabrikované řešení - MS Terminal Server, kdy se sdílí nad lokálem a zamykání souborů se řeší lokálně.

Jeden čas (2 roky) jsem používal workaround, kdy jsem na serveru s přebytkem výkonu se Sambou zvirtualizoval X winXP a zřídil na ně TS přístup a ty jely nad lokální Sambou přes virtuální GB síť. Pak se hodně problémů s rychlostí (zamykání soborů) vyřešilo.

Ale nakonec bylo stejně zmigrováno na TS, protože jakákoli závada na DB šla na vrub toho, že to je nestandartní nevyzkoušené řešení.

[Dramon]

Oplocky chápu tak, že slouží k řízení síťové cache na straně klienta a osobně jsem nikdy na problém s konzistencí nenarazil. Co se týká výkonu, není mi jasné, v čem se liší rychlost lokálního zamykání od síťového. Jasně že lokálně/TS budu mít data v RAM, takže mi je to servíruje rychleji než síť nebo samotný disk/RAID, ale všechny soubory na lokál přenesu za cca 20s, ale reporty trvají mnohem déle a vytížení serveru, ale hlavně sítě nebo klienta není 100% ani u jednoho.

A pak mi tvůrci SW tvrdí, že TS vyřeší mé problémy :)

[vandrovnik]

Kdyby to bylo aspoň trochu možné, doporučil bych přechod na software, který používá SQL databázi a ne xxx .dbf tabulek. Jak mají třeba ošetřeno, aby některý uživatel omylem část .dbf souborů nesmazal?

[rADOn]

Oplocky chápu tak, že slouží k řízení síťové cache na straně klienta

Ne, oplocky označí část souboru na serveru cedulkou "tady se pracuje" aby nedocházelo k souběhům když více klientů oblejzá stejné bajty. Což se zrovna u .dbf souborů děje neustále a souběh by mohl poškodit data takže je to dost kritické.

O rychlost nejde. IMO největší problém oplocků po síti nastane když klient něco zamkne a pak zdechne. Na lokále filesystém může zjistit že proces držící zámek neexistuje a zámek pustit. Na síti se to řeší různými obezličkami ale 100% spolehlivé řešení neexistuje.

Obecně simulovat klient-server architekturu takhle hovadským způsobem dělá jen problémy, takže snaze stáhnout to na jednu mašinu se vůbec nedivím. Kdybych musel nějakou prehistorickou dosovskou aplikaci provozovat, asi bych to tak dělal taky. Ovšem slyšet něco takového od dodavatele _nové_ aplikace tak bych našel nějakou porádně tlustou referenčku SQL a omlátil ji dotyčnému o hlavu.

[Dramon]

Popisovanou funkcionalitu beru jako klasické zamykání, Na základě dokumentu Samby http://www.samba.org/samba/docs/man/Samba-HOWTO-Collection/locking.html#id2615570 jsem opravdu žil a doteď žiju v přesvědčení, že se jedná o rozšíření zámků o kešování na straně klienta.

Zvláště, když si člověk dá vyhledat něco jako "samba mdb", tak narazí na diskuze a všude píší "vypnout oplocky". Tak snad nevypínají zamykání, ale jen oplock kešování na straně klienta. Tak to aspoň chápu já.

[Sandokan]

Pokud si pamatuji, tak u aplikací kolem .DBF souborů nebyl ani tak problém se zámky záznamů nebo souborů, to opravdu docela fungovalo, ale největší průšvih bylo udržet trochu pohromadě indexové soubory (takové to .NDX, .IDX, .MDX, .CDX nebo jak se to všechno jmenovalo). Když k té aplikaci přistupovalo asi 50 uživatelů, byla to opravdu velká pakárna. Nevím, jaká skvělá aplikace je to ve Vašem případě, ale důvod může býti toto. Další možnost jsou ty hromady dat, které se v případě klientských aplikací do nich musí ze serveru nasypat. Měli jsme v prehistorické době opravdu úžasnou účetní aplikaci, která mezi spuštěním a úvodní obrazovkou stáhla ze serveru 30MB něčeho. Když u toho bylo 15 účetních, měla toho 100Mbitová síť opravdu plný brejle, takže je možné, že se mysl dodavatelské firmy ubírala tímto směrem.