Shellbeats je terminálový hudební přehrávač pro Linux a macOS, který umožňuje vyhledávat a streamovat hudbu z YouTube, stahovat odtud skladby a spravovat lokální playlisty. Pro stahování dat z YouTube využívá yt-dlp, pro práci s audiostreamy mpv. Je napsán v jazyce C a distribuován pod licencí GPL-3.0, rezpozitář projektu je na GitHubu.
Byla vydána nová verze 26.1.30 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. S podporou hardwarového dekódování videa. Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
LibrePCB, tj. svobodný multiplatformní softwarový nástroj pro návrh desek plošných spojů (PCB), byl po deseti měsících od vydání verze 1.3 vydán ve verzi 2.0.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v aktualizované dokumentaci. Zdrojové kódy LibrePCB jsou k dispozici na GitHubu pod licencí GPLv3.
Guido van Rossum, tvůrce programovacího jazyka Python, oslavil 70. narozeniny. Narodil se 31. ledna 1956 v nizozemském Haarlemu.
OpenClaw je open-source AI asistent pro vykonávaní různých úkolů, ovládaný uživatelem prostřednictvím běžných chatovacích aplikací jako jsou například WhatsApp, Telegram nebo Discord. Asistent podporuje jak různé cloudové modely, tak i lokální, nicméně doporučován je pouze proprietární model Claude Opus 4.5 od firmy Anthropic v placené variantě. GitHubová stránka projektu OpenClaw.
Projekt VideoLAN a multimediální přehrávač VLC (Wikipedie) dnes slaví 25 let. Vlastní, tenkrát ještě studentský projekt, začal již v roce 1996 na vysoké škole École Centrale Paris. V první únorový den roku 2001 ale škola oficiálně povolila přelicencování zdrojových kódů na GPL a tím pádem umožnila používání VLC mimo akademickou půdu.
Moltbook je sociální síť podobná Redditu, ovšem pouze pro agenty umělé inteligence - lidé se mohou účastnit pouze jako pozorovatelé. Agenti tam například rozebírají podivné chování lidí, hledají chyby své vlastní sociální sítě, případně spolu filozofují o existenciálních otázkách 🤖.
scx_horoscope je „vědecky pochybný, kosmicky vtipný“ plně funkční plánovač CPU založený na sched_ext. Počítá s polohami Slunce a planet, fázemi měsíce a znameními zvěrokruhu. Upozornil na něj PC Gamer.
O víkendu probíhá v Bruselu konference FOSDEM 2026 (Free and Open source Software Developers’ European Meeting). Program konference je velice nabitý: 37 místností, 71 tracků, 1184 přednášejících, 1069 přednášek, prezentací a workshopů. Sledovat je lze i online. K dispozici budou jejich videozáznamy. Aktuální dění lze sledovat na sociálních sítích.
Společnost Nex Computer stojící za "notebooky bez procesorů a pamětí" NexDock představila telefon NexPhone, který může funguje jako desktop PC, stačí k němu připojit monitor, klávesnici a myš nebo NexDock. Telefon by měl být k dispozici ve třetím čtvrtletí letošního roku. Jeho cena by měla být 549 dolarů. Předobjednat jej lze s vratní zálohou 199 dolarů. V dual-bootu by měl být předinstalovaný Android s Linuxem (Debian) jako aplikací a Windows 11.
Našel by se tu odborník, který by byl schopen mi vysvětlit, jaký je rozdíl když přistupuji z 10 stanic po 1Gbps síti k datům v cca 150 .DBF souborech na Samba Serveru a nebo pokud použiji 10 terminálů na Windows serveru, na kterém budou zmiňovaná data fyzicky uložena?
Jde o to, že nejmenovaná společnost se svým SW doporučuje od cca 3-5ti stanic začít používat TS. Zatím jede na Sambě po síti, ale jsem tlačen do nového Windows serveru s terminálovými licencemi :(
Nejde mi do hlavy, jaké výhody má lokální přístup na TS? Po síti tahám rychlostí cca 100 MB/s na stanici a 200 MB/s na serveru (bonding), z RAID vytáhnu 200 MB/s, ale nejvíce času stejně trávím čekáním na zámky ostatních uživatelů, což bude v obou případech stejné. Nebo ne??
Navíc při práci po síti mi data zpracovává 10 moderních CPU, v serveru je jedno na vše.
Děkuji předem za objasnění problematiky :)
Řešení dotazu:
Oplocky chápu tak, že slouží k řízení síťové cache na straně klienta a osobně jsem nikdy na problém s konzistencí nenarazil. Co se týká výkonu, není mi jasné, v čem se liší rychlost lokálního zamykání od síťového. Jasně že lokálně/TS budu mít data v RAM, takže mi je to servíruje rychleji než síť nebo samotný disk/RAID, ale všechny soubory na lokál přenesu za cca 20s, ale reporty trvají mnohem déle a vytížení serveru, ale hlavně sítě nebo klienta není 100% ani u jednoho.
A pak mi tvůrci SW tvrdí, že TS vyřeší mé problémy :)
Oplocky chápu tak, že slouží k řízení síťové cache na straně klientaNe, oplocky označí část souboru na serveru cedulkou "tady se pracuje" aby nedocházelo k souběhům když více klientů oblejzá stejné bajty. Což se zrovna u .dbf souborů děje neustále a souběh by mohl poškodit data takže je to dost kritické. O rychlost nejde. IMO největší problém oplocků po síti nastane když klient něco zamkne a pak zdechne. Na lokále filesystém může zjistit že proces držící zámek neexistuje a zámek pustit. Na síti se to řeší různými obezličkami ale 100% spolehlivé řešení neexistuje. Obecně simulovat klient-server architekturu takhle hovadským způsobem dělá jen problémy, takže snaze stáhnout to na jednu mašinu se vůbec nedivím. Kdybych musel nějakou prehistorickou dosovskou aplikaci provozovat, asi bych to tak dělal taky. Ovšem slyšet něco takového od dodavatele _nové_ aplikace tak bych našel nějakou porádně tlustou referenčku SQL a omlátil ji dotyčnému o hlavu.
Popisovanou funkcionalitu beru jako klasické zamykání, Na základě dokumentu Samby http://www.samba.org/samba/docs/man/Samba-HOWTO-Collection/locking.html#id2615570 jsem opravdu žil a doteď žiju v přesvědčení, že se jedná o rozšíření zámků o kešování na straně klienta.
Zvláště, když si člověk dá vyhledat něco jako "samba mdb", tak narazí na diskuze a všude píší "vypnout oplocky". Tak snad nevypínají zamykání, ale jen oplock kešování na straně klienta. Tak to aspoň chápu já.
Tiskni
Sdílej: