IBM kupuje za 11 miliard USD (229,1 miliardy Kč) firmu Confluent zabývající se datovou infrastrukturou. Posílí tak svoji nabídku cloudových služeb a využije růstu poptávky po těchto službách, který je poháněný umělou inteligencí.
Nejvyšší správní soud (NSS) podruhé zrušil pokutu za únik zákaznických údajů z e-shopu Mall.cz. Incidentem se musí znovu zabývat Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ). Samotný únik ještě neznamená, že správce dat porušil svou povinnost zajistit jejich bezpečnost, plyne z rozsudku dočasně zpřístupněného na úřední desce. Úřad musí vždy posoudit, zda byla přijatá opatření přiměřená povaze rizik, stavu techniky a nákladům.
Organizace Free Software Foundation Europe (FSFE) zrušila svůj účet na 𝕏 (Twitter) s odůvodněním: "To, co mělo být původně místem pro dialog a výměnu informací, se proměnilo v centralizovanou arénu nepřátelství, dezinformací a ziskem motivovaného řízení, což je daleko od ideálů svobody, za nimiž stojíme". FSFE je aktivní na Mastodonu.
Paramount nabízí za celý Warner Bros. Discovery 30 USD na akcii, tj. celkově o 18 miliard USD více než nabízí Netflix. V hotovosti.
Nájemný botnet Aisuru prolomil další "rekord". DDoS útok na Cloudflare dosáhl 29,7 Tbps. Aisuru je tvořený až čtyřmi miliony kompromitovaných zařízení.
Iced, tj. multiplatformní GUI knihovna pro Rust, byla vydána ve verzi 0.14.0.
FEX, tj. open source emulátor umožňující spouštět aplikace pro x86 a x86_64 na architektuře ARM64, byl vydán ve verzi 2512. Před pár dny FEX oslavil sedmé narozeniny. Hlavní vývojář FEXu Ryan Houdek v oznámení poděkoval společnosti Valve za podporu. Pierre-Loup Griffais z Valve, jeden z architektů stojících za SteamOS a Steam Deckem, v rozhovoru pro The Verge potvrdil, že FEX je od svého vzniku sponzorován společností Valve.
Byla vydána nová verze 2.24 svobodného video editoru Flowblade (GitHub, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Videoukázky funkcí Flowblade na Vimeu. Instalovat lze také z Flathubu.
Společnost Proton AG stojící za Proton Mailem a dalšími službami přidala do svého portfolia online tabulky Proton Sheets v Proton Drive.
O víkendu (15:00 až 23:00) probíha EmacsConf 2025, tj. online konference vývojářů a uživatelů editoru GNU Emacs. Sledovat ji lze na stránkách konference. Záznamy budou k dispozici přímo z programu.
Našel by se tu odborník, který by byl schopen mi vysvětlit, jaký je rozdíl když přistupuji z 10 stanic po 1Gbps síti k datům v cca 150 .DBF souborech na Samba Serveru a nebo pokud použiji 10 terminálů na Windows serveru, na kterém budou zmiňovaná data fyzicky uložena?
Jde o to, že nejmenovaná společnost se svým SW doporučuje od cca 3-5ti stanic začít používat TS. Zatím jede na Sambě po síti, ale jsem tlačen do nového Windows serveru s terminálovými licencemi :(
Nejde mi do hlavy, jaké výhody má lokální přístup na TS? Po síti tahám rychlostí cca 100 MB/s na stanici a 200 MB/s na serveru (bonding), z RAID vytáhnu 200 MB/s, ale nejvíce času stejně trávím čekáním na zámky ostatních uživatelů, což bude v obou případech stejné. Nebo ne??
Navíc při práci po síti mi data zpracovává 10 moderních CPU, v serveru je jedno na vše.
Děkuji předem za objasnění problematiky :)
Řešení dotazu:
Oplocky chápu tak, že slouží k řízení síťové cache na straně klienta a osobně jsem nikdy na problém s konzistencí nenarazil. Co se týká výkonu, není mi jasné, v čem se liší rychlost lokálního zamykání od síťového. Jasně že lokálně/TS budu mít data v RAM, takže mi je to servíruje rychleji než síť nebo samotný disk/RAID, ale všechny soubory na lokál přenesu za cca 20s, ale reporty trvají mnohem déle a vytížení serveru, ale hlavně sítě nebo klienta není 100% ani u jednoho.
A pak mi tvůrci SW tvrdí, že TS vyřeší mé problémy :)
Oplocky chápu tak, že slouží k řízení síťové cache na straně klientaNe, oplocky označí část souboru na serveru cedulkou "tady se pracuje" aby nedocházelo k souběhům když více klientů oblejzá stejné bajty. Což se zrovna u .dbf souborů děje neustále a souběh by mohl poškodit data takže je to dost kritické. O rychlost nejde. IMO největší problém oplocků po síti nastane když klient něco zamkne a pak zdechne. Na lokále filesystém může zjistit že proces držící zámek neexistuje a zámek pustit. Na síti se to řeší různými obezličkami ale 100% spolehlivé řešení neexistuje. Obecně simulovat klient-server architekturu takhle hovadským způsobem dělá jen problémy, takže snaze stáhnout to na jednu mašinu se vůbec nedivím. Kdybych musel nějakou prehistorickou dosovskou aplikaci provozovat, asi bych to tak dělal taky. Ovšem slyšet něco takového od dodavatele _nové_ aplikace tak bych našel nějakou porádně tlustou referenčku SQL a omlátil ji dotyčnému o hlavu.
Popisovanou funkcionalitu beru jako klasické zamykání, Na základě dokumentu Samby http://www.samba.org/samba/docs/man/Samba-HOWTO-Collection/locking.html#id2615570 jsem opravdu žil a doteď žiju v přesvědčení, že se jedná o rozšíření zámků o kešování na straně klienta.
Zvláště, když si člověk dá vyhledat něco jako "samba mdb", tak narazí na diskuze a všude píší "vypnout oplocky". Tak snad nevypínají zamykání, ale jen oplock kešování na straně klienta. Tak to aspoň chápu já.
Tiskni
Sdílej: