Dotaz: Je lepší použít disk (/dev/sdX) nebo partition /dev/sdX1) při vytváření raidu?

[Myšpulín]

Jen bych se chtěl zeptat, jestli je lepší při vytváření raidu používat rovnou celý disk bez rozdělení na partition nebo na discích, které budou součástí raidu, nejdříve vytvořit partition a pak z nich teprve vytvořit raid?

mdadm --create /dev/md0 --level=5 --raid-devices=3 /dev/sdb /dev/sdc /dev/sdd

nebo

mdadm --create /dev/md0 --level=5 --raid-devices=3 /dev/sdb1 /dev/sdc1 /dev/sdd1

Partiton jsou samozřejmě přes celý disk a disky jsou dedikované jen pro raid.

Odpovědi

[mozog]

IMO v tomto pripade vytvareni partition postrada smysl a vnasi zbytecnou konfiguraci navic.

[alkoholik]

IYO to postrada smysl.
Jenze nektere z tech partition mohou byt prevazne pro cteni a po neocekavanem restartu nemusi potrebovat synchronizaci. To je u velkych disku spousta ztraceneho casu..

[Michal Kubeček]

Jaký je v tom rozdíl mezi celými disky a oddíly, které zabírají prakticky celý disk?

[alkoholik]

Pokud mas jeden velky oddil, tak prakticky zadny. Ale kdybys mel treba 20GB /usr read-only, tak si muzes po resetu usetrit u fsck treba 5 minut.

[Michal Kubeček]

Pokud mas jeden velky oddil, tak prakticky zadny.

…a přesně na to se tazatel ptal.

[pavlix]

Považuju za ideální postavit ty partitiony nad tím RAIDem, ideálně pomocí LVM.

[Sten]

Je to celkem jedno, já preferuji oddíl, protože v jeho typu můžu uvést, že je to RAID (typ fd), a tak se mi nemůže stát, že to někdy něco připojí špatně.

[alkoholik]

Nebojte, takova partition jde porad bez problemu pripojit.
A kdyz na ni udelate zmeny, RAID vrstva se o tom samozrejme nedozvi ..

[pavlix]

Nebojte, takova partition jde porad bez problemu pripojit.

Docela rád bych věděl, co si pod pojmem „bez problémů připojit“ představuješ.

[Sten]

Samozřejmě dá, ale automaticky se to nestane

[iKoulee]

Osobne bych se na partitions vykaslal.

Jinak jedina vyhoda pouziti parttion ktera me napada, ze je pak umi kernel poskladat raid automaticky, ale thle stejne resi initramdisk a /etc/mdadm/mdadm.conf

[frEon]

z man mdadm:

    --auto-detect
              Request that the kernel starts any auto-detected  arrays.   This
              can  only work if md is compiled into the kernel -- not if it is
              a module.  Arrays can be auto-detected by the kernel if all  the
              components  are in primary MS-DOS partitions with partition type
              FD.  In-kernel autodetect is not recommended for  new  installa-
              tions.  Using mdadm to detect and assemble arrays -- possibly in
              a mode-specific help message.

[iKoulee]

no vidis, ani to nemusim cist a delam to spravne

jen precist se po me ten prispevek teda moc neda..

[pavlix]

Tím se leccos vysvětluje.

[Milan Roubal]

udelej partitiony a udelej je o malinko mensi nez je plna kapacita disku. Az ten disk budes jednou menit za jinej, kterej nema na bajt stejnou kapacitu, tak uvidis, jak to docenis.

[R]

Disky sa uz par rokov robia tak, aby mali okruhlu kapacitu - tzn. 80GB disk ma 156250000 sektorov (80 000 000 000 B).

[Milan Roubal]

To bohuzel neni pravda. Mam doma asi 8 2TB disku, vsechny od WD a mam 4 ruzne kapacity. Lisi se to asi o 200 MB mezi nejvetsim a nejmensim.

[Michal Kubeček]

Rezervu si můžete nechat i při použití celých disků.

[dan]

tiez som s tym raz mal problem, odisiel disk v mirrore a novy identicky disk mal o cluster menej, odvtedy nedavam do raidu celu kapacitu disku

[Heron]

Ještě bych přihodil další důvod pro oddíly. Pokud ty disky bez oddílů připojíte na jiný os (windows), tak uvidí "nenaformátovaný" disk a bude se snažit s tím něco dělat. Pokud tak uvidí neznámý oddíl, tak to nechá být. Jestli že se ale bude jednat pouze o linuxové distribuce, tak je to jedno, mdadm si to sestaví podle svým metadat, tam nehrají oddíly roli.