V repozitáři AUR (Arch User Repository) linuxové distribuce Arch Linux byly nalezeny a odstraněny tři balíčky s malwarem. Jedná se o librewolf-fix-bin, firefox-patch-bin a zen-browser-patched-bin.
Dle plánu by Debian 13 s kódovým názvem Trixie měl vyjít v sobotu 9. srpna.
Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Na broadcast je možné použiť idjc
ako klientský softvér.Ďalej potrebuješ icecast server. Napríklad icecast2
. A nakoniec potrebuješ jackd
.
Mixxx - http://www.mixxx.org/
Ultramixer - http://www.ultramixer.com
Hlavně zapomeň na instalování programů ala Windows, tedy next --> next...
Téměř všechny distribuce Linuxu (ty máš distribuci pojmenovanou Ubuntu) mají software dostupný ve formě balíčků. Takže se pro začátek musíš naučit pracovat se "správcem balíčků", resp. pochopit také, co jsou repozitáře.
Neznám.
Co máš za hardware? Pokud máš x86(_64), tak bych volil něco "obvyklejšího".
Doporučuju pro začátek tyto distribuce: Linux Mint nebo Ubuntu nebo Mandriva...
Později (až budeš něco umět a budeš se chtít učit nové věci) být tebou bych zkusil Debian nebo Arch Linux nebo Slackware nebo Gentoo (Gentoo už je dost "těžká" distribuce)...
Já ti věřím, že ti tato distribuce nejvíc vyhovuje. Jenže problém bude asi s instalací programů. Oficiální Ubuntu má také své oficiální repozitáře (to si představ jako adresář plný různých programů) a nevím, zda ta "tvoje" distribuce může využít tyto oficiální repozitáře nebo zda-li má repozíř(e) vlastní. O to jde.
Rusky neumím ani slovo S Ubuntu by ti tady dokázalo poradit dost lidiček, ale s touhle distribucí?
Tiskni
Sdílej: