MALUS je kontroverzní proprietarní nástroj, který svým zákazníkům umožňuje nechat AI, která dle tvrzení provozovatelů nikdy neviděla původní zdrojový kód, analyzovat dokumentaci, API a veřejná rozhraní jakéhokoliv open-source projektu a následně úplně od píky vygenerovat funkčně ekvivalentní software, ovšem pod libovolnou licencí.
Příspěvek na blogu Ubuntu upozorňuje na několik zranitelností v rozšíření Linuxu o mandatorní řízení přístupu AppArmor. Společně jsou označovány jako CrackArmor. Objevila je společnost Qualys (technické detaily). Neprivilegovaný lokální uživatel se může stát rootem. Chyba existuje od roku 2017. Doporučuje se okamžitá aktualizace. Problém se týká Ubuntu, Debianu nebo SUSE. Red Hat nebo Fedora pro mandatorní řízení přístupu používají SELinux.
Byla vydána nová verze 19 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Bitwig Studio (Wikipedie) bylo vydáno ve verzi 6. Jedná se o proprietární multiplatformní (macOS, Windows, Linux) digitální pracovní stanici pro práci s audiem (DAW).
Společnost Igalia představila novou linuxovou distribuci (framework) s názvem Moonforge. Jedná se o distribuci určenou pro vestavěné systémy. Vychází z projektů Yocto a OpenEmbedded.
Google Chrome 146 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 146.0.7680.71 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 29 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
D7VK byl vydán ve verzi 1.5. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 3 (novinka), 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-03 aneb Eclipse 4.39. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Ze systému Slavia pojišťovny uniklo přibližně 150 gigabajtů citlivých dat. Jedná se například o pojistné dokumenty, lékařské záznamy nebo přímou komunikaci s klienty. Za únik může chyba dodavatelské společnosti.
Sněmovna propustila do dalšího kola projednávání vládní návrh zákona o digitální ekonomice, který má přinést bezpečnější on-line prostředí. Reaguje na evropské nařízení DSA o digitálních službách a upravuje třeba pravidla pro on-line tržiště nebo sociální sítě a má i víc chránit děti.
Zdravim,
chcel by som, aby mi pri kompilacii pomahali skolske PC. Ma to ale problem - tie PC obsahuju 32bit "smejdarnu" - OS a aj vsetky nastroje, pricom ja chcem kompilovat programy pre architekturu x86-64.
Napadlo ma skompilovat cross toolchain pre skolske PC, ale mam problem, ze na kompilaciu mi nestaci kvota a roota nemam.
Teda riesenim by bolo nainstalovat si 32 bit cross toolchain pre moj domaci 64 bit system a pomocou neho skompilovat cross toolchain pre skolske PC.
Je toto najjednoduchsie riesenie? Ak nie, tak ako to spravit jednoduchsie? Distcc nie je podmienka, je to len aktualne nastavenie.
Myslíš, že bez roota niečo skompiluješ ?
Ja si myslim, ze kludne. Ak sa pocita len "rucna kompilacia" (=nie emerge), tak kompilujem len pod neprivilegovanym uzivatelom a zatial vsetko bezi. Na "dojem" roota mi staci fakeroot.
Čo konktretne potrebuješ skompilovať ?
Tvoj pc na to nestačí ? Aké máš komponenty vo svojom PC ? Myslíš, že školské PC budu na to lepšie.
Naštuduj si ccache. Možno to pomôže skrátiť čas kompilácie.
To subjektivne nepomohlo - skompiloval som kernel 2 krat (raz po bisecte) a pravdepodobne to cacheovanie nie je stavane na taketo upravy alebo mam mozno nieco zle nastavene (nastavovanie nebolo skoro nijake, len par env. variables a instalacia ccache).
$ ccache -s
cache directory /home/user/.ccache
cache hit (direct) 2
cache hit (preprocessed) 14
cache miss 27353
called for link 63
called for preprocessing 5035
unsupported source language 184
no input file 5129
files in cache 56328
cache size 4.3 Gbytes
max cache size 5.0 Gbytes
Mne sa osvedčilo pred ďalšou kompiláciou vyčistiť adresár s už skompilovanými objektmi. Takto to aspoň funguje pri kompilácii kernelu.
A ako teda urychlit tie dalsie akcie?Pořídit rychlejší počítač, ať už osobní nebo buildserver. Ale rychlejší především v oblasti storage.
nak aj zmensenie trvania na polovicu pri desiatkach PC by mi aspon trochu pomohlOd určitého počtu při sebelepší konfiguraci prostě nebudeš mít, co na ty počítače odložit. Nedá se té kompilaci úplně vyhnout a nechat to na nějakém distributorovi?
Pořídit rychlejší počítač, ať už osobní nebo buildserver. Ale rychlejší především v oblasti storage.
Tak na to asi nemam, kedze nejde o nic komercne. Teraz ma napadlo, ze by to mozno islo buildit na ramdisku, ale na to asi nemam vela RAM (cely build mi tusim nesiel pri menej ako cca 10GB disku)
Od určitého počtu při sebelepší konfiguraci prostě nebudeš mít, co na ty počítače odložit.
S neidealnym skalovanim pocitam; ide mi aj len o nejake zrychlenie.
Nedá se té kompilaci úplně vyhnout a nechat to na nějakém distributorovi?
To je dobry napad, diky moc. Davnejsie som sa k openSUSE build service nedostal kvoli chybe na stranke, teraz to uz tusim funguje, tak to skusim.
Tak na to asi nemam, kedze nejde o nic komercne.
120GB SSD dnes pořídíte kolem 2000 Kč s DPH, na buildroot z něj bude stačit tak 16 GB, takže ještě zbyde dost na kořenový filesystém a nějaký pracovní. Rozdíl v rychlosti buildu je dost zásadní.
Teraz ma napadlo, ze by to mozno islo buildit na ramdisku, ale na to asi nemam vela RAM (cely build mi tusim nesiel pri menej ako cca 10GB disku)
Pokud nepotřebujete debuginfo (což pro bisect obvykle nepotřebujete), dá se jeho vypnutím náročnost výrazně snížit. Např. na build (x86_64) jádra SLES 11 SP2 nebo OpenSuSE 12.2 mi bez debuginfa pro buildroot stačí 4GB tmpfs, zatímco s ním bych potřeba asi 9-10 GB. Jako bonus bude build i o dost rychlejší. (Hodnoty jsou pro kompletní build distribučního balíčku pomocí "osc build", pro build samotného jádra a modulů přímo ze zdrojáků to bude o něco méně.)
To je dobry napad, diky moc. Davnejsie som sa k openSUSE build service nedostal kvoli chybe na stranke, teraz to uz tusim funguje, tak to skusim.Akorát hodně těch veřejných build služeb je pomalejších než lokální build.
Robim git bisect, takze su to zasadne zmeny skoro vsade, kde sa udiali medzi Linux 2.2. a Linux 2.3. Kompilacia jadra trva s ccache cca 3 hodiny (je to vanilla, ale bug sa neprejavuje pri mojom mini configu - prejavuje sa pri distribucnom configu, takze treba kompilovat vsetko alebo nejak skusit "bisect" na kernel config).
Stve mna, ze pri pisanych 12 krokoch je to cca 36 hodin a ak niekedy nezaregujem hned a PC vypinam vzdy, ak je mimo mojho dohladu (spim, nie som doma), tak to budem riesit este minimalne tyzden.
Pripojenie snad nepotrebujem riesit - ak to pri testovani nejak bude fungovat, tak to dam svoj PC do skoly na LAN, kde to v optimalnom pripade pojde 1Gbit.
Dakujem, uz som to vyriesil, aj ked nakoniec pomohol upraveny modprobe a trocha intuicie. Tie 3 hodiny boli kvoli modulom (distribucny kernel), lebo v osekanom kerneli sa mi bug neprejavoval.
Takze keby niekomu nefungovalo pripojenie Androidu k PC, tak treba v kernel configu vypnut CONFIG_USB_OTG, ktore v poslednom case zacali zapinat packageri. Bug je este o nieco hlbsie, ale to tu uz nebudem rozoberat.
Tiskni
Sdílej: