Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Zdravim,
chcel by som, aby mi pri kompilacii pomahali skolske PC. Ma to ale problem - tie PC obsahuju 32bit "smejdarnu" - OS a aj vsetky nastroje, pricom ja chcem kompilovat programy pre architekturu x86-64.
Napadlo ma skompilovat cross toolchain pre skolske PC, ale mam problem, ze na kompilaciu mi nestaci kvota a roota nemam.
Teda riesenim by bolo nainstalovat si 32 bit cross toolchain pre moj domaci 64 bit system a pomocou neho skompilovat cross toolchain pre skolske PC.
Je toto najjednoduchsie riesenie? Ak nie, tak ako to spravit jednoduchsie? Distcc nie je podmienka, je to len aktualne nastavenie.
Myslíš, že bez roota niečo skompiluješ ?
Ja si myslim, ze kludne. Ak sa pocita len "rucna kompilacia" (=nie emerge), tak kompilujem len pod neprivilegovanym uzivatelom a zatial vsetko bezi. Na "dojem" roota mi staci fakeroot.
Čo konktretne potrebuješ skompilovať ?
Tvoj pc na to nestačí ? Aké máš komponenty vo svojom PC ? Myslíš, že školské PC budu na to lepšie.
Naštuduj si ccache. Možno to pomôže skrátiť čas kompilácie.
To subjektivne nepomohlo - skompiloval som kernel 2 krat (raz po bisecte) a pravdepodobne to cacheovanie nie je stavane na taketo upravy alebo mam mozno nieco zle nastavene (nastavovanie nebolo skoro nijake, len par env. variables a instalacia ccache).
$ ccache -s
cache directory /home/user/.ccache
cache hit (direct) 2
cache hit (preprocessed) 14
cache miss 27353
called for link 63
called for preprocessing 5035
unsupported source language 184
no input file 5129
files in cache 56328
cache size 4.3 Gbytes
max cache size 5.0 Gbytes
Mne sa osvedčilo pred ďalšou kompiláciou vyčistiť adresár s už skompilovanými objektmi. Takto to aspoň funguje pri kompilácii kernelu.
A ako teda urychlit tie dalsie akcie?Pořídit rychlejší počítač, ať už osobní nebo buildserver. Ale rychlejší především v oblasti storage.
nak aj zmensenie trvania na polovicu pri desiatkach PC by mi aspon trochu pomohlOd určitého počtu při sebelepší konfiguraci prostě nebudeš mít, co na ty počítače odložit. Nedá se té kompilaci úplně vyhnout a nechat to na nějakém distributorovi?
Pořídit rychlejší počítač, ať už osobní nebo buildserver. Ale rychlejší především v oblasti storage.
Tak na to asi nemam, kedze nejde o nic komercne. Teraz ma napadlo, ze by to mozno islo buildit na ramdisku, ale na to asi nemam vela RAM (cely build mi tusim nesiel pri menej ako cca 10GB disku)
Od určitého počtu při sebelepší konfiguraci prostě nebudeš mít, co na ty počítače odložit.
S neidealnym skalovanim pocitam; ide mi aj len o nejake zrychlenie.
Nedá se té kompilaci úplně vyhnout a nechat to na nějakém distributorovi?
To je dobry napad, diky moc. Davnejsie som sa k openSUSE build service nedostal kvoli chybe na stranke, teraz to uz tusim funguje, tak to skusim.
Tak na to asi nemam, kedze nejde o nic komercne.
120GB SSD dnes pořídíte kolem 2000 Kč s DPH, na buildroot z něj bude stačit tak 16 GB, takže ještě zbyde dost na kořenový filesystém a nějaký pracovní. Rozdíl v rychlosti buildu je dost zásadní.
Teraz ma napadlo, ze by to mozno islo buildit na ramdisku, ale na to asi nemam vela RAM (cely build mi tusim nesiel pri menej ako cca 10GB disku)
Pokud nepotřebujete debuginfo (což pro bisect obvykle nepotřebujete), dá se jeho vypnutím náročnost výrazně snížit. Např. na build (x86_64) jádra SLES 11 SP2 nebo OpenSuSE 12.2 mi bez debuginfa pro buildroot stačí 4GB tmpfs, zatímco s ním bych potřeba asi 9-10 GB. Jako bonus bude build i o dost rychlejší. (Hodnoty jsou pro kompletní build distribučního balíčku pomocí "osc build", pro build samotného jádra a modulů přímo ze zdrojáků to bude o něco méně.)
To je dobry napad, diky moc. Davnejsie som sa k openSUSE build service nedostal kvoli chybe na stranke, teraz to uz tusim funguje, tak to skusim.Akorát hodně těch veřejných build služeb je pomalejších než lokální build.
Robim git bisect, takze su to zasadne zmeny skoro vsade, kde sa udiali medzi Linux 2.2. a Linux 2.3. Kompilacia jadra trva s ccache cca 3 hodiny (je to vanilla, ale bug sa neprejavuje pri mojom mini configu - prejavuje sa pri distribucnom configu, takze treba kompilovat vsetko alebo nejak skusit "bisect" na kernel config).
Stve mna, ze pri pisanych 12 krokoch je to cca 36 hodin a ak niekedy nezaregujem hned a PC vypinam vzdy, ak je mimo mojho dohladu (spim, nie som doma), tak to budem riesit este minimalne tyzden.
Pripojenie snad nepotrebujem riesit - ak to pri testovani nejak bude fungovat, tak to dam svoj PC do skoly na LAN, kde to v optimalnom pripade pojde 1Gbit.
Dakujem, uz som to vyriesil, aj ked nakoniec pomohol upraveny modprobe a trocha intuicie. Tie 3 hodiny boli kvoli modulom (distribucny kernel), lebo v osekanom kerneli sa mi bug neprejavoval.
Takze keby niekomu nefungovalo pripojenie Androidu k PC, tak treba v kernel configu vypnut CONFIG_USB_OTG, ktore v poslednom case zacali zapinat packageri. Bug je este o nieco hlbsie, ale to tu uz nebudem rozoberat.
Tiskni
Sdílej: