Cheat Engine (Wikipedie) je s verzí 7.7 k dispozici už také pro Linux. Jedná se o proprietární skener/debugger paměti používaný především k cheatování v počítačových hrách.
Vláda USA nařídila společnosti Anthropic pozastavit přístup k modelům Fable 5 a Mythos 5 pro všechny cizince, včetně zaměstnanců Anthropicu.
Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
____________________
| SERVER PLUTO |
| bond0 (2x 1Gbit) |
___________________ |___|________________| ____________________
| SERVER JUPITER | ________|______ | SERVER MARS |
| | | SWITCH 1Gbit | | |
| bond0 (2x 1Gbit)-------|_______________|---------------(2x 1Gbit) bond1 |
| | | |
| bond1 (2x 10Gbit)--------------------------------------(2x 10Gbit) bond1 |
|__________________| |____________________|
V současné době to vypadá tak, že servery Jupiter a Mars mezi sebou mohou komunikovat přes vyhrazené IP adresy na bond1. Se zbytkem sítě, např. serverem Pluto, ale musejí zvolit cestu po bond0, kde logicky musí být jiný adresní rozsah. A to je kámen úrazu. Potřeboval bych nějakým způsobem zařídit, aby oba servery měly jeden interface s jednou IP, kterým by komunikovaly jak mezi sebou tak s okolím.
Napadly mne tři možnosti:
Řešení dotazu:
Jen tak rychlý nápad bez velkého přemýšlení: co prostě na obou rozhraních nastavit stejné adresy, ale na bond1 bez rozsahu a s explicitní položkou do směrovací tabulky pro druhou adresu? Tj. např.
ip addr add 10.0.0.11/24 brd + dev bond0 ip addr add 10.0.0.11 dev bond1 ip route add 10.0.0.22 dev bond1
(a na druhém stroji naopak).
ip addr add 10.0.0.11(10.0.0.12) dev bond1- ip adresu bond1 druheho severa routovat cez bond1
ip route add 10.0.0.12(10.0.0.11) dev bond1- v aplikaciach, ktore potrebuju ist cez 10Gb pouzivat ip bond1 tu ale predpokladam, ze ak ako dst ip pouzijem ip bond1 druheho server, tak sa automaticky pouzije ako src adresa bond1. alebo sa mylim?
Tiskni
Sdílej: