Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Wikipedie slaví 25. výročí svého založení. Vznikla 15. ledna 2001 jako doplňkový projekt k dnes již neexistující encyklopedii Nupedia. Doména wikipedia.org byla zaregistrována 12. ledna 2001. Zítra proběhne v Praze Večer svobodné kultury, který pořádá spolek Wikimedia ČR.
Po více než dvou letech od vydání předchozí verze 2.12 byla vydána nová stabilní verze 2.14 systémového zavaděče GNU GRUB (GRand Unified Bootloader, Wikipedie). Přehled novinek v souboru NEWS a v aktualizované dokumentaci.
Google Chrome 144 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 144.0.7559.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 10 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře (YouTube).
Microsoft zveřejnil zdrojový kód XAML Studia a uvolnil ho pod MIT licencí. XAML Studio je nástroj ze světa Windows, určený pro tvorbu uživatelského rozhraní aplikací pomocí XAML (Extensible Application Markup Language). Stalo se tak zhruba po osmi letech od prvního prohlášení Microsoftu, že se tento kód chystá zveřejnit.
TimeCapsule, 'časová kapsle', je jazykový model trénovaný výhradně na datech z určitých míst a časových období, aby se tak napodobila autentická slovní zásoba, způsob vyjadřování a názory dané doby. Na Hugging face jsou k dispozici modely natrénované na historických textech dostupných v oblasti Londýna mezi lety 1800 až 1875.
Radicle byl vydán ve verzi 1.6.0 s kódovým jménem Amaryllis. Jedná se o distribuovanou alternativu k softwarům pro spolupráci jako např. GitLab.
Zemřel Scott Adams, tvůrce komiksových stripů Dilbert parodujících pracovní prostředí velké firmy.
Sdružení CZ.NIC vydalo novou verzi Knot Resolveru (6.1.0). Jedná se o první vydanou stabilní verzi 6, která je nyní oficiálně preferovanou a doporučovanou verzí, namísto předešlé verze 5. Více o Knot Resolveru 6 je možné se dočíst přímo v dokumentaci.
Byl vydán Linux Mint 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
____________________
| SERVER PLUTO |
| bond0 (2x 1Gbit) |
___________________ |___|________________| ____________________
| SERVER JUPITER | ________|______ | SERVER MARS |
| | | SWITCH 1Gbit | | |
| bond0 (2x 1Gbit)-------|_______________|---------------(2x 1Gbit) bond1 |
| | | |
| bond1 (2x 10Gbit)--------------------------------------(2x 10Gbit) bond1 |
|__________________| |____________________|
V současné době to vypadá tak, že servery Jupiter a Mars mezi sebou mohou komunikovat přes vyhrazené IP adresy na bond1. Se zbytkem sítě, např. serverem Pluto, ale musejí zvolit cestu po bond0, kde logicky musí být jiný adresní rozsah. A to je kámen úrazu. Potřeboval bych nějakým způsobem zařídit, aby oba servery měly jeden interface s jednou IP, kterým by komunikovaly jak mezi sebou tak s okolím.
Napadly mne tři možnosti:
Řešení dotazu:
Jen tak rychlý nápad bez velkého přemýšlení: co prostě na obou rozhraních nastavit stejné adresy, ale na bond1 bez rozsahu a s explicitní položkou do směrovací tabulky pro druhou adresu? Tj. např.
ip addr add 10.0.0.11/24 brd + dev bond0 ip addr add 10.0.0.11 dev bond1 ip route add 10.0.0.22 dev bond1
(a na druhém stroji naopak).
ip addr add 10.0.0.11(10.0.0.12) dev bond1- ip adresu bond1 druheho severa routovat cez bond1
ip route add 10.0.0.12(10.0.0.11) dev bond1- v aplikaciach, ktore potrebuju ist cez 10Gb pouzivat ip bond1 tu ale predpokladam, ze ak ako dst ip pouzijem ip bond1 druheho server, tak sa automaticky pouzije ako src adresa bond1. alebo sa mylim?
Tiskni
Sdílej: