Programovací jazyk JavaScript (Wikipedie) dnes slaví 30 let od svého oficiálního představení 4. prosince 1995.
Byly zveřejněny informace o kritické zranitelnosti CVE-2025-55182 s CVSS 10.0 v React Server Components. Zranitelnost je opravena v Reactu 19.0.1, 19.1.2 a 19.2.1.
Bylo rozhodnuto, že nejnovější Linux 6.18 je jádrem s prodlouženou upstream podporou (LTS). Ta je aktuálně plánována do prosince 2027. LTS jader je aktuálně šest: 5.10, 5.15, 6.1, 6.6, 6.12 a 6.18.
Byla vydána nová stabilní verze 3.23.0, tj. první z nové řady 3.23, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána verze 6.0 webového aplikačního frameworku napsaného v Pythonu Django (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Po více než 7 měsících vývoje od vydání verze 6.8 byla vydána nová verze 6.9 svobodného open source redakčního systému WordPress. Kódové jméno Gene bylo vybráno na počest amerického jazzového klavíristy Gene Harrise (Ray Brown Trio - Summertime).
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za listopad (YouTube).
Google Chrome 143 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 143.0.7499.40 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 13 bezpečnostních chyb.
Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu dosáhl 3,2 %. Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Linux Mint a Ubuntu. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 26,42 %. Procesor AMD používá 66,72 % hráčů na Linuxu.
Canonical oznámil (YouTube), že nově nabízí svou podporu Ubuntu Pro také pro instance Ubuntu na WSL (Windows Subsystem for Linux).
____________________
| SERVER PLUTO |
| bond0 (2x 1Gbit) |
___________________ |___|________________| ____________________
| SERVER JUPITER | ________|______ | SERVER MARS |
| | | SWITCH 1Gbit | | |
| bond0 (2x 1Gbit)-------|_______________|---------------(2x 1Gbit) bond1 |
| | | |
| bond1 (2x 10Gbit)--------------------------------------(2x 10Gbit) bond1 |
|__________________| |____________________|
V současné době to vypadá tak, že servery Jupiter a Mars mezi sebou mohou komunikovat přes vyhrazené IP adresy na bond1. Se zbytkem sítě, např. serverem Pluto, ale musejí zvolit cestu po bond0, kde logicky musí být jiný adresní rozsah. A to je kámen úrazu. Potřeboval bych nějakým způsobem zařídit, aby oba servery měly jeden interface s jednou IP, kterým by komunikovaly jak mezi sebou tak s okolím.
Napadly mne tři možnosti:
Řešení dotazu:
Jen tak rychlý nápad bez velkého přemýšlení: co prostě na obou rozhraních nastavit stejné adresy, ale na bond1 bez rozsahu a s explicitní položkou do směrovací tabulky pro druhou adresu? Tj. např.
ip addr add 10.0.0.11/24 brd + dev bond0 ip addr add 10.0.0.11 dev bond1 ip route add 10.0.0.22 dev bond1
(a na druhém stroji naopak).
ip addr add 10.0.0.11(10.0.0.12) dev bond1- ip adresu bond1 druheho severa routovat cez bond1
ip route add 10.0.0.12(10.0.0.11) dev bond1- v aplikaciach, ktore potrebuju ist cez 10Gb pouzivat ip bond1 tu ale predpokladam, ze ak ako dst ip pouzijem ip bond1 druheho server, tak sa automaticky pouzije ako src adresa bond1. alebo sa mylim?
Tiskni
Sdílej: