Sovereign Tech Agency (Wikipedie), tj. agentura zabezpečující financování svobodného a otevřeného softwaru německou vládou, podpoří GFortran částkou 360 000 eur.
Microsoft hodlá zrušit zhruba tři procenta pracovních míst. Microsoft na konci loňského června zaměstnával kolem 228.000 lidí. Tři procenta z tohoto počtu představují téměř 7000 pracovních míst.
V říjnu loňského roku provedl Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) místní šetření u společnosti Seznam.cz. Krajský soud v Brně tento týden konstatoval, že toto šetření bylo nezákonné.
Branch Privilege Injection (CVE-2024-45332, Paper) je nejnovější bezpečnostní problém procesorů Intel. Intel jej řeší ve včerejším opravném vydání 20250512 mikrokódů pro své procesory. Neprivilegovaný uživatel si například může přečíst /etc/shadow (YouTube).
Dle plánu byl vývoj Firefoxu přesunut z Mercurialu na Git. Oficiální repozitář se zdrojovými kódy je na GitHubu.
V terminálovém multiplexoru GNU Screen byly nalezeny a v upstreamu ve verzi 5.0.1 už opraveny bezpečnostních chyby CVE-2025-23395, CVE-2025-46802, CVE-2025-46803, CVE-2025-46804 a CVE-2025-46805. Podrobnosti na blogu SUSE Security Teamu.
Training Solo (Paper, GitHub) je nejnovější bezpečnostní problém procesorů Intel s eIBRS a některých procesorů ARM. Intel vydal opravnou verzi 20250512 mikrokódů pro své procesory.
Byla vydána nová verze 25.05.11 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Nejnovější Shotcut je již vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Svobodný elektronický platební systém GNU Taler (Wikipedie, cgit) byl vydán ve verzi 1.0. GNU Taler chrání soukromí plátců a zároveň zajišťuje, aby byl příjem viditelný pro úřady. S vydáním verze 1.0 byl systém spuštěn ve Švýcarsku.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 209. brněnský sraz, který proběhne tento pátek 16. května od 18:00 ve studentském klubu U Kachničky na Fakultě informačních technologií Vysokého učení technického na adrese Božetěchova 2/1. Jelikož se Brno stalo jedním z hlavních míst, kde se vyvíjí open source knihovna OpenSSL, tentokrát se OpenAlt komunita potká s komunitou OpenSSL. V rámci srazu Anton Arapov z OpenSSL
… více »____________________ | SERVER PLUTO | | bond0 (2x 1Gbit) | ___________________ |___|________________| ____________________ | SERVER JUPITER | ________|______ | SERVER MARS | | | | SWITCH 1Gbit | | | | bond0 (2x 1Gbit)-------|_______________|---------------(2x 1Gbit) bond1 | | | | | | bond1 (2x 10Gbit)--------------------------------------(2x 10Gbit) bond1 | |__________________| |____________________|V současné době to vypadá tak, že servery Jupiter a Mars mezi sebou mohou komunikovat přes vyhrazené IP adresy na bond1. Se zbytkem sítě, např. serverem Pluto, ale musejí zvolit cestu po bond0, kde logicky musí být jiný adresní rozsah. A to je kámen úrazu. Potřeboval bych nějakým způsobem zařídit, aby oba servery měly jeden interface s jednou IP, kterým by komunikovaly jak mezi sebou tak s okolím. Napadly mne tři možnosti:
Řešení dotazu:
Jen tak rychlý nápad bez velkého přemýšlení: co prostě na obou rozhraních nastavit stejné adresy, ale na bond1 bez rozsahu a s explicitní položkou do směrovací tabulky pro druhou adresu? Tj. např.
ip addr add 10.0.0.11/24 brd + dev bond0 ip addr add 10.0.0.11 dev bond1 ip route add 10.0.0.22 dev bond1
(a na druhém stroji naopak).
ip addr add 10.0.0.11(10.0.0.12) dev bond1- ip adresu bond1 druheho severa routovat cez bond1
ip route add 10.0.0.12(10.0.0.11) dev bond1- v aplikaciach, ktore potrebuju ist cez 10Gb pouzivat ip bond1 tu ale predpokladam, ze ak ako dst ip pouzijem ip bond1 druheho server, tak sa automaticky pouzije ako src adresa bond1. alebo sa mylim?
Tiskni
Sdílej: