Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Řešení dotazu:
Ahoj, hledam system pro rizeni verzi, ktery by umel efektivne pracovat s binarnimi soubory (obrazky; dokumenty a tabulky v *office)Na to je potřeba systém správy verzí, který při ukládání nerozlišuje textové a binární soubory. Například Git.
a ke kteremu by existoval interface umoznujici vkladat nove verze (check in, commit) z webu (bez instalace software na strane klientů). Existuje neco takoveho?Nevím a hodilo by se mi na texťáky. Nicméně pokud se bude vše vkládat z webu, po jednom a bez commit message, tak podle mě tradiční systémy správy verzí nepřinesou moc výhod. V tomto případě bych doporučouva implementovat systém vlastní a nebo najít nějaký, který pracuje na jednotlivých souborech a ne na celém stromě, něco jako RCS.
Existuje nejaky nastroj, ktery by mi usnadnoval se i po letech orientovat v jednotlivych "vrstvach"?Prakticky jakýkoli systém správy verzí pro celé projekty. Problém je v udržování pořádku, ne v nástroji.
Prakticky jakýkoli systém správy verzí pro celé projekty. Problém je v udržování pořádku, ne v nástroji.Tiež by som to tak videl. Skús najskôr použiť len lokálne SVN, to sa dá zvládnuť za 15 minút, bez webového prístupu, či dokážeš nájsť nejaký základný ale vyhovujúci modus operandi. Ak nájdeš, webové rozhranie by nemalo byť problém doriešiť. Ak nenájdeš, i tak dobre - daj nám vedieť, v čom to nevyhovuje a čo by si potreboval inak.
Tiež by som to tak videl. Skús najskôr použiť len lokálne SVN, to sa dá zvládnuť za 15 minútNebo může použít lokálně Git, to jde taky za patnáct minut, až na to, že narozdíl od SVN je rozšíření na používání na více místech triviální. U Subversion je na to potřeba odborná instalace :D. Znovu bych do Subversion už nešel a v žádném případě, pokud mě k tomu netáhne předchozí znalost.
Z novu bych do Subversion už nešel ...To ani ja, aj na SVN repozitáre používam
git-svn.
Ničmenej, ak používateľ má takmer nulovú skúsenosť s VCS, na preskúmanie zákl. konceptu trvám na odporúčaní začať s SVN. YMMV
Ničmenej, ak používateľ má takmer nulovú skúsenosť s VCS, na preskúmanie zákl. konceptu trvám na odporúčaní začať s SVN.SVN je v mnoha ohledech příliš složité, což donutí člověka tyto věci obcházet a z hlediska obecného DVCS i z hlediska Gitu konkrétně tak jednak získá špatné návyky, a jednak se pokročilejší věci v SVN bude učit pomalu. A následně se kvůli těmto návykům bude pomalu učit i Git. Takže ač má Git spoustu úskalí, nemůžu nikomu doporučit učit se Subversion za účelem pozdějšího přechodu na jakýkoli jiný VCS.
uvedomuju si, ze chci mozna spis "task management" nez jenom ciste rizeni verziTak to ještě můžeš zkusit Fossil – je tam integrovaná správa požadavků/úkolů a wiki.
Project pier se mi celkem libi, uvedomuju si, ze chci mozna spis "task management" nez jenom ciste rizeni verzi. Pokud budu veskerou komunikaci tykajici se projektu smerovat pres projectpier, tak mi zustane zaarchivovana na jednom miste a bude snad mozne se v ni vyznat i s odstupem casu.Na tohle nejsou špatné pro programátory, administrátory a podobná zvířata projekty typu Trac, které staví nad kvalitním modulárním základem a umějí využívat například i ten Git, který bych technicky hodnotil jako špičku. Ale žádný z nich jsem neviděl v provozu s laickými uživateli.
přístup přes WebDAVOtázka je, pokud už má sloužit SVN jako pouhý verzující WebDAV backend, jestli se na tento účel nenajde nějaké podstatě lepší a možná i jednodušší řešení. Přecijen automatické udržování historie změn je věc diametrálně odlišná od správy změn v projektu. Pokud se nenajde nic lepšího než SVN a WebDAV se ukáže jako podstatná výhoda, pak souhlasím.
Zkusit třeba Mercurial – má i doplněk pro velké soubory, který stačí zapnout, ale pokud nepotřebuješ verzovat vyloženě gigabajty (např. obrazy DVD), tak se bez toho obejdeš. Na běžné kancelářské dokumenty stačí standardní Mercurial bez nějakého dalšího ladění. Případně Bazaar (pěkné GUI). Git je spíš takový nástroj pro programátory.Na Gitu je zajímavé to, že poskytuje 100% kontrolu nad tím, co se v repozitáři děje. Mercurial se mi pozdával jednoduchostí a konzistencí, ale jako vývojář možnosti Gitu s kolegy reálně využívám. Jen aby výhody Bazaaru u pěkného GUI taky nekončily.
Vykašlat se na „nízkoúrovňové“ verzovací systémy a použít aplikaci typu Project pier, která mj. umí sdílet soubory a verzovat je.Osobně věřím na velká řešení jen pokud jsou postavená z kvalitních stavebních bloků. V tom případě jsou samostatně využívané stavební bloky výhodou. Ale na nějaké kancelářské use case by to mohlo být.
Tiskni
Sdílej: