Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE? Pravidelný přehled novinek i s náhledy aplikací v Týden v GNOME a Týden v KDE.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 20 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Desktopové prostředí Cinnamon, vyvíjené primárně pro distribuci Linux Mint, dospělo do verze 6.0. Seznam změn obsahuje především menší opravy a v říjnovém přehledu novinek v Mintu avizovanou experimentální podporu Waylandu.
OpenZFS (Wikipedie), tj. implementace souborového systému ZFS pro Linux a FreeBSD, byl vydán ve verzích 2.2.2 a 2.1.14. Přináší důležitou opravu chyby vedoucí k možnému poškození dat.
V ownCloudu byly nalezeny tři kritické zranitelnosti: CVE-2023-49103, CVE-2023-49104 a CVE-2023-49105 s CVSS 10.0, 8.7 a 9.8. Zranitelnost CVE-2023-49103 je právě využívána útočníky. Nextcloudu se zranitelnosti netýkají.
I letos vychází řada ajťáckých adventních kalendářů. Programátoři se mohou potrápit při řešení úloh z kalendáře Advent of Code 2023. Pro programátory v Perlu je určen Perl Advent Calendar 2023. Zájemci o UX mohou sledovat Lean UXmas 2023. Pro zájemce o kybernetickou bezpečnost je určen Advent of Cyber 2023…
Byla vydána verze 2.12 svobodného video editoru Flowblade (GitHub, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Videoukázky funkcí Flowblade na Vimeu. Instalovat lze také z Flathubu.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 23.11 Topi. Přehled novinek v Changelogu.
Po 4 měsících vývoje byla vydána nová verze 4.2 multiplatformního open source herního enginu Godot (Wikipedie, GitHub). Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu a na YouTube.
Byla vydána nová stabilní verze 23.11 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Tapir. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Zrovna jádro v tomhle případě tolik nepomůže. Jádro si stavím sám na Archu už pár let a že by to nějak pozivitně ovlivnilo výdrž na aku bych fakt neřek. Navíc nikdy nevíte, jakou funkci či modul budete potřebovat a překompilovávat jádro pokaždé, když si přinesete domů nový kousek HW je poněkud otravné.
Radit takhle obecně se moc nedá, ale mně se při provozu na aku osvědčilo kromě výchozích úsporných nastavení ještě vypnout BT a snížít výkon WiFi rádia. Na některém HW pomůže předat jádru parametr pcie_aspm=force.
Výkonově je na tom skvěleŘekl bych, že stejně, jako u všech ostatních distribucí, prostě záleží na nastavení.
Ad GPU
Ovladače pro AMD GPU jsou děs a hrůza, minimálně co se pro použití v notebooku týče. Opensourcové ovladače se dají pro Radeony s jádry r600 a r300 celkem slušně použít na desktopu (pokud tedy nechcete OpenCL nebo maximální výkon ve 3D), pro použití v notebooku jim chybí smysluplný powermanagement.
Oficiální AMD Catalysty sice fungují lépe, nicméně tempo, se kterým vycházejí nové verze je značně pomalé. To je problém ve chvíli, kdy vaše distribuce např. updatuje na novější verzi jádra nebo X.Org. V takovém případě musíte buď počkat na nějaký neoficiální hackopatch nebo tyto komponenty neaktualizovat (oboje má samozřejmě svá negativa).
Do notebooku bych doporučil buď Intel nebo nVidii. Osobně bych teď šel do Intelu, protože nehraju hry. Jejich GPU od Sandy Bridge dál mají výkonu víc než dost a oficiální otevřený ovladač. Současný notebook s nVidií mám už čtvrtým rokem a taky si nemůžu moc stěžovat. Bacha na magickou technologii Optimus, ta na Linuxu moc nefunguje a nějakou dobu asi ještě nebude.
Ad kompilace
Vlastní kompilace Linuxu = kompilace vlastního jádra? Návodů na ruční překlad jádra je dost, doporučuju prolézt Wiki různých distribucí, je to poměrně jednoduché. Za lepší řešení považuji sestavit si instalační balíček s vlastním jádrem přímo pro distribuci, kterou používáte, což se dělá na každé distribuci trochu jinak. Ze zkušenosti vím, že např. na Archu je to otázka jednoho příkazu:).
LFS je spíš pro "hračičky", kteří se chtějí naučit, jak systém funguje. Kompiluješ si v něm prakticky všechno sám. Musíš mí na to dost času. Pokud tě čas tlačí, tak se (zatím) do LFS nepouštěj.
Ze zkušenosti vím, že např. na Archu je to otázka jednoho příkazuAby náhodou někdo nenabyl dojmu, že kompilace vlastního jádra je otázkou jednoho příkazu
IgnorePkg
linux
a linux-headers
, nakonfigurovat si vlastní .config
, uložit si ho jako config.x86_64
, přepsat s ním tentýž soubor v aktualizovaném adresáři ABS stromu, smazat kontrolní součty v PKGBUILDu a spustit
$ makepkg -g >> PKGBUILD && makepkg && sudo pacman -U *.pkg.tar.xz
Tiskni
Sdílej: