Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
Zrovna jádro v tomhle případě tolik nepomůže. Jádro si stavím sám na Archu už pár let a že by to nějak pozivitně ovlivnilo výdrž na aku bych fakt neřek. Navíc nikdy nevíte, jakou funkci či modul budete potřebovat a překompilovávat jádro pokaždé, když si přinesete domů nový kousek HW je poněkud otravné.
Radit takhle obecně se moc nedá, ale mně se při provozu na aku osvědčilo kromě výchozích úsporných nastavení ještě vypnout BT a snížít výkon WiFi rádia. Na některém HW pomůže předat jádru parametr pcie_aspm=force.
Výkonově je na tom skvěleŘekl bych, že stejně, jako u všech ostatních distribucí, prostě záleží na nastavení.
Ad GPU
Ovladače pro AMD GPU jsou děs a hrůza, minimálně co se pro použití v notebooku týče. Opensourcové ovladače se dají pro Radeony s jádry r600 a r300 celkem slušně použít na desktopu (pokud tedy nechcete OpenCL nebo maximální výkon ve 3D), pro použití v notebooku jim chybí smysluplný powermanagement.
Oficiální AMD Catalysty sice fungují lépe, nicméně tempo, se kterým vycházejí nové verze je značně pomalé. To je problém ve chvíli, kdy vaše distribuce např. updatuje na novější verzi jádra nebo X.Org. V takovém případě musíte buď počkat na nějaký neoficiální hackopatch nebo tyto komponenty neaktualizovat (oboje má samozřejmě svá negativa).
Do notebooku bych doporučil buď Intel nebo nVidii. Osobně bych teď šel do Intelu, protože nehraju hry. Jejich GPU od Sandy Bridge dál mají výkonu víc než dost a oficiální otevřený ovladač. Současný notebook s nVidií mám už čtvrtým rokem a taky si nemůžu moc stěžovat. Bacha na magickou technologii Optimus, ta na Linuxu moc nefunguje a nějakou dobu asi ještě nebude.
Ad kompilace
Vlastní kompilace Linuxu = kompilace vlastního jádra? Návodů na ruční překlad jádra je dost, doporučuju prolézt Wiki různých distribucí, je to poměrně jednoduché. Za lepší řešení považuji sestavit si instalační balíček s vlastním jádrem přímo pro distribuci, kterou používáte, což se dělá na každé distribuci trochu jinak. Ze zkušenosti vím, že např. na Archu je to otázka jednoho příkazu:).
LFS je spíš pro "hračičky", kteří se chtějí naučit, jak systém funguje. Kompiluješ si v něm prakticky všechno sám. Musíš mí na to dost času. Pokud tě čas tlačí, tak se (zatím) do LFS nepouštěj.
Ze zkušenosti vím, že např. na Archu je to otázka jednoho příkazuAby náhodou někdo nenabyl dojmu, že kompilace vlastního jádra je otázkou jednoho příkazu
IgnorePkg
linux
a linux-headers
, nakonfigurovat si vlastní .config
, uložit si ho jako config.x86_64
, přepsat s ním tentýž soubor v aktualizovaném adresáři ABS stromu, smazat kontrolní součty v PKGBUILDu a spustit
$ makepkg -g >> PKGBUILD && makepkg && sudo pacman -U *.pkg.tar.xz
Tiskni
Sdílej: