Byla vydána OpenIndiana 2026.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
Americký výrobce polovodičů onsemi (ON Semiconductor) zrušil plány na rozšíření výroby v rožnovském závodě v Česku za dvě miliardy dolarů (podle aktuálního kurzu zhruba 43,5 mld. Kč). Důvodem je vývoj na trhu.
O víkendu probíhá na FIT VUT v Brně konference OpenAlt 2026 o otevřeném softwaru a datech, IT bezpečnosti, DIY a IoT. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma. Přednášky lze sledovat i online na VHSky a YouTube.
Qualcomm uzavřel víceletou dohodu se SpaceX. Bude dodávat rádiové technologie, baseband jednotky a software pro plánovanou pozemní 5G síť Starlink Mobile. Výstavba má zahrnovat desítky tisíc základnových stanic v USA. Zahájení nasazování se očekává v roce 2027. Qualcomm dohodu označuje za svůj dosud největší 5G kontrakt.
Google rozšířil Cloud Vulnerability Reward Program. Nově nabízí odměnu až 250 tisíc dolarů za vysoce závažné architektonické bezpečnostní chyby označované jako Root-in-Cloud.
V březnu byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Nejnovější vlajka Motorola Signature 27 je první Motorola s oficiální podporou GrapheneOS. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.
Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
. Pokud ti nebude vyhovovat, zkus alternativu v podobě Linux Mint.Zrovna jádro v tomhle případě tolik nepomůže. Jádro si stavím sám na Archu už pár let a že by to nějak pozivitně ovlivnilo výdrž na aku bych fakt neřek. Navíc nikdy nevíte, jakou funkci či modul budete potřebovat a překompilovávat jádro pokaždé, když si přinesete domů nový kousek HW je poněkud otravné.
Radit takhle obecně se moc nedá, ale mně se při provozu na aku osvědčilo kromě výchozích úsporných nastavení ještě vypnout BT a snížít výkon WiFi rádia. Na některém HW pomůže předat jádru parametr pcie_aspm=force.
Výkonově je na tom skvěleŘekl bych, že stejně, jako u všech ostatních distribucí, prostě záleží na nastavení.
Ad GPU
Ovladače pro AMD GPU jsou děs a hrůza, minimálně co se pro použití v notebooku týče. Opensourcové ovladače se dají pro Radeony s jádry r600 a r300 celkem slušně použít na desktopu (pokud tedy nechcete OpenCL nebo maximální výkon ve 3D), pro použití v notebooku jim chybí smysluplný powermanagement.
Oficiální AMD Catalysty sice fungují lépe, nicméně tempo, se kterým vycházejí nové verze je značně pomalé. To je problém ve chvíli, kdy vaše distribuce např. updatuje na novější verzi jádra nebo X.Org. V takovém případě musíte buď počkat na nějaký neoficiální hackopatch nebo tyto komponenty neaktualizovat (oboje má samozřejmě svá negativa).
Do notebooku bych doporučil buď Intel nebo nVidii. Osobně bych teď šel do Intelu, protože nehraju hry. Jejich GPU od Sandy Bridge dál mají výkonu víc než dost a oficiální otevřený ovladač. Současný notebook s nVidií mám už čtvrtým rokem a taky si nemůžu moc stěžovat. Bacha na magickou technologii Optimus, ta na Linuxu moc nefunguje a nějakou dobu asi ještě nebude.
Ad kompilace
Vlastní kompilace Linuxu = kompilace vlastního jádra? Návodů na ruční překlad jádra je dost, doporučuju prolézt Wiki různých distribucí, je to poměrně jednoduché. Za lepší řešení považuji sestavit si instalační balíček s vlastním jádrem přímo pro distribuci, kterou používáte, což se dělá na každé distribuci trochu jinak. Ze zkušenosti vím, že např. na Archu je to otázka jednoho příkazu:).
LFS je spíš pro "hračičky", kteří se chtějí naučit, jak systém funguje. Kompiluješ si v něm prakticky všechno sám. Musíš mí na to dost času. Pokud tě čas tlačí, tak se (zatím) do LFS nepouštěj.
Ze zkušenosti vím, že např. na Archu je to otázka jednoho příkazuAby náhodou někdo nenabyl dojmu, že kompilace vlastního jádra je otázkou jednoho příkazu
Ale určitě je to u Archu jednodušší, než jinde. Hodit si do IgnorePkg linux a linux-headers, nakonfigurovat si vlastní .config, uložit si ho jako config.x86_64, přepsat s ním tentýž soubor v aktualizovaném adresáři ABS stromu, smazat kontrolní součty v PKGBUILDu a spustit
$ makepkg -g >> PKGBUILD && makepkg && sudo pacman -U *.pkg.tar.xz
Tiskni
Sdílej: