Bitwig Studio (Wikipedie) bylo vydáno ve verzi 6. Jedná se o proprietární multiplatformní (macOS, Windows, Linux) digitální pracovní stanici pro práci s audiem (DAW).
Společnost Igalia představila novou linuxovou distribuci (framework) s názvem Moonforge. Jedná se o distribuci určenou pro vestavěné systémy. Vychází z projektů Yocto a OpenEmbedded.
Google Chrome 146 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 146.0.7680.71 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 29 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
D7VK byl vydán ve verzi 1.5. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 3 (novinka), 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-03 aneb Eclipse 4.39. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Ze systému Slavia pojišťovny uniklo přibližně 150 gigabajtů citlivých dat. Jedná se například o pojistné dokumenty, lékařské záznamy nebo přímou komunikaci s klienty. Za únik může chyba dodavatelské společnosti.
Sněmovna propustila do dalšího kola projednávání vládní návrh zákona o digitální ekonomice, který má přinést bezpečnější on-line prostředí. Reaguje na evropské nařízení DSA o digitálních službách a upravuje třeba pravidla pro on-line tržiště nebo sociální sítě a má i víc chránit děti.
Meta převezme sociální síť pro umělou inteligenci (AI) Moltbook. Tvůrci Moltbooku – Matt Schlicht a Ben Parr – se díky dohodě stanou součástí Meta Superintelligence Labs (MSL). Meta MSL založila s cílem sjednotit své aktivity na poli AI a vyvinout takovou umělou inteligenci, která překoná lidské schopnosti v mnoha oblastech. Fungovat by měla ne jako centralizovaný nástroj, ale jako osobní asistent pro každého uživatele.
Byla vydána betaverze Fedora Linuxu 44 (ChangeSet), tj. poslední zastávka před vydáním finální verze, která je naplánována na úterý 14. dubna.
Open source router Turris Omnia NG Wired je v prodeji. Jedná se o Turris Omnia NG bez Wi-Fi. Je připraven pro zamontování do racku.
. Pokud ti nebude vyhovovat, zkus alternativu v podobě Linux Mint.Zrovna jádro v tomhle případě tolik nepomůže. Jádro si stavím sám na Archu už pár let a že by to nějak pozivitně ovlivnilo výdrž na aku bych fakt neřek. Navíc nikdy nevíte, jakou funkci či modul budete potřebovat a překompilovávat jádro pokaždé, když si přinesete domů nový kousek HW je poněkud otravné.
Radit takhle obecně se moc nedá, ale mně se při provozu na aku osvědčilo kromě výchozích úsporných nastavení ještě vypnout BT a snížít výkon WiFi rádia. Na některém HW pomůže předat jádru parametr pcie_aspm=force.
Výkonově je na tom skvěleŘekl bych, že stejně, jako u všech ostatních distribucí, prostě záleží na nastavení.
Ad GPU
Ovladače pro AMD GPU jsou děs a hrůza, minimálně co se pro použití v notebooku týče. Opensourcové ovladače se dají pro Radeony s jádry r600 a r300 celkem slušně použít na desktopu (pokud tedy nechcete OpenCL nebo maximální výkon ve 3D), pro použití v notebooku jim chybí smysluplný powermanagement.
Oficiální AMD Catalysty sice fungují lépe, nicméně tempo, se kterým vycházejí nové verze je značně pomalé. To je problém ve chvíli, kdy vaše distribuce např. updatuje na novější verzi jádra nebo X.Org. V takovém případě musíte buď počkat na nějaký neoficiální hackopatch nebo tyto komponenty neaktualizovat (oboje má samozřejmě svá negativa).
Do notebooku bych doporučil buď Intel nebo nVidii. Osobně bych teď šel do Intelu, protože nehraju hry. Jejich GPU od Sandy Bridge dál mají výkonu víc než dost a oficiální otevřený ovladač. Současný notebook s nVidií mám už čtvrtým rokem a taky si nemůžu moc stěžovat. Bacha na magickou technologii Optimus, ta na Linuxu moc nefunguje a nějakou dobu asi ještě nebude.
Ad kompilace
Vlastní kompilace Linuxu = kompilace vlastního jádra? Návodů na ruční překlad jádra je dost, doporučuju prolézt Wiki různých distribucí, je to poměrně jednoduché. Za lepší řešení považuji sestavit si instalační balíček s vlastním jádrem přímo pro distribuci, kterou používáte, což se dělá na každé distribuci trochu jinak. Ze zkušenosti vím, že např. na Archu je to otázka jednoho příkazu:).
LFS je spíš pro "hračičky", kteří se chtějí naučit, jak systém funguje. Kompiluješ si v něm prakticky všechno sám. Musíš mí na to dost času. Pokud tě čas tlačí, tak se (zatím) do LFS nepouštěj.
Ze zkušenosti vím, že např. na Archu je to otázka jednoho příkazuAby náhodou někdo nenabyl dojmu, že kompilace vlastního jádra je otázkou jednoho příkazu
Ale určitě je to u Archu jednodušší, než jinde. Hodit si do IgnorePkg linux a linux-headers, nakonfigurovat si vlastní .config, uložit si ho jako config.x86_64, přepsat s ním tentýž soubor v aktualizovaném adresáři ABS stromu, smazat kontrolní součty v PKGBUILDu a spustit
$ makepkg -g >> PKGBUILD && makepkg && sudo pacman -U *.pkg.tar.xz
Tiskni
Sdílej: