Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
# openssl genrsa -out server.key 4096 # openssl req -key server.key -new -out server.req Country Name (2 letter code) [AU]:SK State or Province Name (full name) [Some-State]:Slovakia Locality Name (eg, city) []:Bratislava Organization Name (eg, company) [Internet Widgits Pty Ltd]: Email Address []:aaa@aaa.sk A challenge password []: An optional company name []: # openssl x509 -req -days 365 -in server.req -signkey server.key -out server.crt Signature ok subject=/C=SK/ST=Slovakia/L=Bratislava/O=Internet Widgits Pty Ltd/CN=www.aaa.sk/emailAddress=aaa@aaa.sk Getting Private key
To je spíše dotaz na Chrome než na výrobu certifikátu. Je docela možné, že Chrome jakýkoliv sám sebou podepsaný certifikát bude považovat za autoritu.
Zaměřil bych se na kritické příznaky certifikátu, jako jsou BasicConstraints, keyUsage a extendedKeyUsage, a tam vypnout možnost podepisovat certifikáty nebo vystupovat jako autorita.
Pokud ani to nemůže v Chrome, ještě můžete přes nameConstraints omezit, jaké certifikáty může váš kořenový certifikát podepisovat. Otázka samozřejmě je, jestli Chrome takové omezení bude respektovat.
Prohlédněte si RFC 2459 a jeho následovníky.
Je to pomerne zasadny problem lebo ak ho chrome zaradi medzi CA tak mozem tymto certifikatom podpisovat aj stranky ktore mi nepatria, kdezto keby ho zaradil medzi servre tak plati len pre ten jeden.Tím jste si jistý, nebo je to jen domněnka? On self-signed certifikát z principu je certifikát CA, protože se jím podepisují certifikáty. Nejsem si jistý, zda každý certifikát podepsaný sám sebou je self-signed certifikát. Každopádně bych zkusil vytvořit self-signed certifikát standardním způsobem, tj.
openssl -req -x509 …. Oproti vašemu postupu se tam přidá několik rozšířených atributů, podle kterých se možná rozpozná, že jde o self-signed certifikát. Například je tam Path Length Constraint nastavené na None, což je určitě zajímavá hodnota (nepodařilo se mi rychle najít, co znamená, předpokládám, že to není ani nula ani neexistující atribut).
Další věc je, že Chrome na Windows používá systémové úložiště certifikátů, takže umístění certifikátu není věcí Chrome, ale Windows. Ale nevím, co se používá v Chromiu a na Linuxu. U mne se oba certifikáty (vytvořený vaším postupem a pomocí -req -x509) zaregistrovaly do Intermediate Certification Authorities.
Tiskni
Sdílej: