Na YouTube lze zhlédnout nový celovečerní dokumentární film The Story of VS Code | Official Documentary věnovaný Visual Studio Code.
Farid Abdelnour se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 26.08.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
Byla vydána nová stabilní verze 8.2 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 152. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána nová stabilní verze 4.0 svobodného multiplatformního softwaru pro editování a nahrávání zvukových souborů Audacity (Wikipedie). S rozhraním přepsaným do Qt. Přehled novinek také na YouTube. Ke stažení je oficiální AppImage. Zatím starší verze Audacity lze instalovat také z Flathubu a Snapcraftu.
NVIDIA kupuje Hugging Face za 12,93 miliardy dolarů.
Předobjednat si lze nový jednodeskový počítač Arduino VENTUNO Q s předinstalovaným Ubuntu. S 16 GB LPDDR5 a 64 GB eMMC. Pro lokální LLM, agentní AI, počítačové vidění, robotiku…
Hexpair není nejlepší HEX editor na světě a ani se o to nesnaží. Zato je k dispozici kdykoliv a kdekoliv – všude tam, kde máte svůj Vim. Vznikl jako hobby projekt před pár měsíci a dospěl do stavu, kdy by mohl být užitečný širší komunitě. Přepnout do HEX režimu se dá i uprostřed rozdělané práce: Soubor, který už máte otevřený běžným vim file.md, jedním příkazem přepnete do HEX editoru a dalším příkazem ho můžete vrátit zpět do textu. Kurzor přitom
CERN dlouhodobě používal vlastní sestavení RHEL, ze kterého přešel na CentOS Stream. Federico Vaga a Nikos Tsipinakis ale nyní v přednášce na MiniDebConf Winterthur 2026 popisují plán probíhajícího přechodu na Debian pro řízení akcelerátorů. Důvodem k opuštění CentOS Stream jsou zachování zpětné kompatibility se starším hardwarem, kterou Red Hat narušuje, když tlačí sestavení balíčků pro novější verze architektury (x86-64), a nedostatečné nástroje pro sestavování vlastních balíčků a repozitářů.
UZDoom (Wikipedie), tj. fork GZDoom, byl vydán ve verzi 5.0.0. Videopředstavení na YouTube. Podrobný přehled novinek v Changelogu.
Musím se přiznat, že po deseti letech práce s Linuxem a po pěti letech práce v IT jsem bezradný v jinak asi triviální situaci. Nainstaloval jsem klientovi Linux, síť se konfiguruje přes DHCP. Ovšem u něho nedostane počítač z DHCP IP adresu a internet mu nejde. Přijel technik, ten zapojil svůj notebook a konstatoval, že na jejich straně to není, že je to v počítači, ovšem Linuxu nerozumí. Tak jsem celý zmatený počítač odnesl zase k sobě, kde mám také síť s DHCP, a tady mi to jede bez problémů. Záhada. Nevíte někdo, čím taková věc může být? Technik tvrdí, že na střeše je WiFi router, který přiděluje IP adresy a stačí DHCP, že vnitřní síť není zašifrovaná ani zabezpečená. Ovšem klient něco o nějakém heslu říkal.
Než budu zase volat poskytovateli (Internet 7D), rád bych se zeptal, jestli se někdo se s něčím podobným nesetkal a jaké ještě mohou být příčiny toho, že speciálně jedna dvojice počítač-router si v DHCP nerozumí, přestože jinak obojí funguje. Zatím má zkušenost s DHCP je taková, že pokud v síti je DHCP, tak funguje nezávisle na operačním systému atd. Prostě funguje nebo je něco s routerem, kabelem nebo s počítačem, ale to pak nefunguje nikde. Ale toto vidím poprvé. Tak kdyby jste někdo náhodou měl tušení, předem díky.
Řešení dotazu:
tcpdump (v Debianu se získá apt-get install tcpdump) je užitečný nástroj, který umožňuje analýzu provozu na síti. Řešení jsem nakonec našel ve spolupráci s technikem poskytovatele, který se zabývá Linuxem také. Prý se jednou s podobnou situací setkal. Tehdy pomohlo vyměnit síťovou kartu. Tak jsem to zkusil též a připojení již funguje. Laik se diví, odborník žasne. Příčina skutečně byla v hardware. Síťová karta byla načatá a chyba se projevila jen v konkrétní kombinaci routeru a operačního systému. Před přeinstalováním to na Windows chodilo (ovšem jen v nouzovém režimu, kvůli tomu se musel počítač přeinstalovat) a u mne doma po přeinstalování s Linuxem to taky fungovalo.
Stále je toho mnoho mezi nebem a počítačem...
Tiskni
Sdílej: