Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
Praktické (nikoliv však teoretické) řešení existuje. Jmenuje Trusted Platform Module.
Jedná se o kryptografický čip, který je součástí základní desky (obvykle chipsetu) a používá se softwarem k zaznamenávání otisků spouštěných programů. Software pak může použít výsledný otisk, který je jedinečný pro konkrétní hardware a zavedený software, jako heslo pro rozšifrovaní kořenového souborového systému.
Poznámka k „teoreticky“: tento mechanismus není schopen zabránit, aby někdo napadl hardware pomocí odposlechu front-side bus. To je ale prakticky velmi obtížné. To už je snazší zmrazit nebo odposlechnout moduly fyzické paměti a heslo vyčíst odtamtud.
Nikoliv. Vtip je v tom, že souborový systém je šifrovaný a locked-down je pouze firmware, zavaděč, jádro a initramdisk.
Aby někdo dokázal podvrhnout běžící systém (řekněme SSH démona), musel by získat soukromý klíč SSH serveru. Jenže ten je uložen v zašifrovaném souborovém systému. Aby získal klíč k souborovému systému, musí útočník tedy útočit na kód, který se spouští před připojením souborového systému. Jenže klíč (přesněji řečeno heslo ke klíči) k souborovému systému vychází z otisku již spuštěného kódu. Tedy jakákoliv změna takévho kódu vede ke ztrátě klíče (přesněji řečeno hesla ke klíči).
Ve výsledku buďto běží nepozměněný SSH server s neprozrazeným SSH klíčem, nebo běží systém s jiným SSH klíčem, nebo neběží systém vůbec. Všechny tři varianty jsou rozlišitelné, a tedy bezpečné.
Server člověk může mít na hraní, ale logicky, když chce vzdálený boot, tak nebude zrovna měnit jádro. To je věc, kterou je rozumné tak jako tak dělat na místě. Jinak řečeno, lze mít systém chráněný TPM a přesto mít celý kořenový systém variabilní.
Tedy aspoň není třeba zadávat heslo po (kratším) výpadku proudu. Co se týče toho ostatního, to by mne taky zajímalo.
Tiskni
Sdílej: