V Amsterdamu probíhá Blender Conference 2025. Videozáznamy přednášek lze zhlédnout na YouTube. V úvodní keynote Ton Roosendaal oznámil, že k 1. lednu 2026 skončí jako chairman a CEO Blender Foundation. Tyto role převezme současný COO Blender Foundation Francesco Siddi.
The Document Foundation, organizace zastřešující projekt LibreOffice a další aktivity, zveřejnila výroční zprávu za rok 2024.
Byla vydána nová stabilní verze 7.6 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 140. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána verze 1.90.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.25.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byla vydána nová major verze 7.0 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově je postavena je na Debianu 13 (Trixie) a GNOME 48 (Bengaluru). Další novinky v příslušném seznamu.
Společnost Meta na dvoudenní konferenci Meta Connect 2025 představuje své novinky. První den byly představeny nové AI brýle: Ray-Ban Meta (Gen 2), sportovní Oakley Meta Vanguard a především Meta Ray-Ban Display s integrovaným displejem a EMG náramkem pro ovládání.
Po půl roce vývoje od vydání verze 48 bylo vydáno GNOME 49 s kódovým názvem Brescia (Mastodon). S přehrávačem videí Showtime místo Totemu a prohlížečem dokumentů Papers místo Evince. Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Open source softwarový stack ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán ve verzi 7.0.0. Přidána byla podpora AMD Instinct MI355X a MI350X.
Byla vydána nová verze 258 správce systému a služeb systemd (GitHub).
Ahoj, začínám se učit programovat v C a C++. Jako hlavni program mi by doporučen program KATE. Napsal jsem do něj např. tento kod:
int main()
{
std::cout<<"Hello"??std::endl;
return 0;
}
Program zřejmě rozpoznal C++ kod a proto mi to vyznačil barevně. Nyní bych se chtěl zeptat s jakou příponou to uložit a jak ten program spustit (např. když jsem pracoval v Pascalu, tak tam bylo tlačítko RUN pro zkompilování).
Díky
g++ -Wall -o program program.cc -lstdc++a zkompilovanou binárku spustíš stejně jako jakýkoli jiný program
./programNormálně se samozřejmě nespouští přímo g++ z příkazové řádky, ale postup kompilace se definuje v Makefile (případně něčem podobném, ale pro začátek je IMO make zdaleka nejjednodušší), takže jen spustíš make, a ten udělá, co je zapotřebí udělat. Hledáš-li IDE pro C++, hledej IDE pro C++, nikoli textový editor. Nicméně i v tom případě důrazně doporučuji si nejprve projít tu ruční cestu bez klikání na jakási tlačítka Run v jakémsi IDE, která cosi udělají. A to i pro ten Pascal.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
gcc -o skompilovany_program subor_so zdrojakom.cpp
30.9.2013 16:19
rADOn | skóre: 44
| blog: bloK
| Praha
Do začátku s C ale doporučuju osahat si kompilaci a prozkoumat, co se tam vlastně děje. Zkusit si napsat makefile k nějakému jednoduchému netriviálnímu programu o několika souborech. Ono vůbec make je užitečný program i na jiné věci než je programování.To by se melo tesat. Mezi programovanim a mackanim cudliku v IDE je docela velkej rozdil.
Tiskni
Sdílej:
29.9.2013 23:43