V Praze probíhá Flock 2026, tj. konference pro přispěvatele a příznivce Fedory. Přednášky lze sledovat také na YouTube.
Node-RED (Wikipedie, GitHub), webová aplikace postavená na Node.js pro vizuální programování a propojování hardwarových zařízení, API a online služeb, byl vydán ve verzi 5.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Byla vydána nová verze 3.27.0 FreeRDP, tj. svobodné implementace protokolu RDP (Remote Desktop Protocol). Opraveno bylo 5 zranitelností.
Řídící výbor GCC schválil záměr do GCC začlenit backend WebAssembly.
Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 7.0 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 7.1. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna a časem také na Linux Kernel Newbies.
Cheat Engine (Wikipedie) je s verzí 7.7 k dispozici už také pro Linux. Jedná se o proprietární skener/debugger paměti používaný především k cheatování v počítačových hrách.
Vláda USA nařídila společnosti Anthropic pozastavit přístup k modelům Fable 5 a Mythos 5 pro všechny cizince, včetně zaměstnanců Anthropicu.
Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Nedávno jsem si na tomto serveru přečetl článek Proč pomalá flashka zpomalí 64bitový stroj , kde byly popsány určité přepínače nacházející se v jednom z podadresářů složky /proc. Jelikož jsem o tomto způsobu konfigurace systému ještě nic nečetl, chtěl jsem se dozvědět více na https://www.kernel.org , kde jsem si stáhnul stable jádra a z něj vytvořil html dokumentaci (make htmldocs). Sice se v průběhu její tvorby zobrazily různé warningy, nicméně předpokládám, že je z větší části kompletní.
Tuto dokumentaci jsem zkoušel projít, abych zjistil více, ale bohužel vše co jsem přečetl byl popis různých struktur v jazyce C a nevšiml jsem si, že by někde byl popsán alespoň vzdáleně výpis adresáře /proc s vysvětlením, k čemu slouží který soubor a co v něm lze jak nastavit.
Poradíte mi, kde bych tyto informace mohl najít, případně jakým způsobem využít tuto dokumentaci k pochopení účelu výše zmíněného adresáře?
Řešení dotazu:
Díky za perfektní odpovědi.
Lehce jsem to prolistoval a vypadá, že přesně tohle potřebuji. Jen mě mrzí, že jsem na tu manuálovou stránku nepřišel sám
(jakobych neznal man -k).
Ještě jednou díky, skvělá reakce.
Tiskni
Sdílej: