Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
Nedávno jsem si na tomto serveru přečetl článek Proč pomalá flashka zpomalí 64bitový stroj , kde byly popsány určité přepínače nacházející se v jednom z podadresářů složky /proc. Jelikož jsem o tomto způsobu konfigurace systému ještě nic nečetl, chtěl jsem se dozvědět více na https://www.kernel.org , kde jsem si stáhnul stable jádra a z něj vytvořil html dokumentaci (make htmldocs). Sice se v průběhu její tvorby zobrazily různé warningy, nicméně předpokládám, že je z větší části kompletní.
Tuto dokumentaci jsem zkoušel projít, abych zjistil více, ale bohužel vše co jsem přečetl byl popis různých struktur v jazyce C a nevšiml jsem si, že by někde byl popsán alespoň vzdáleně výpis adresáře /proc s vysvětlením, k čemu slouží který soubor a co v něm lze jak nastavit.
Poradíte mi, kde bych tyto informace mohl najít, případně jakým způsobem využít tuto dokumentaci k pochopení účelu výše zmíněného adresáře?
Řešení dotazu:
Díky za perfektní odpovědi.
Lehce jsem to prolistoval a vypadá, že přesně tohle potřebuji. Jen mě mrzí, že jsem na tu manuálovou stránku nepřišel sám 
(jakobych neznal man -k).
Ještě jednou díky, skvělá reakce.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz