V repozitáři AUR (Arch User Repository) linuxové distribuce Arch Linux byly nalezeny a odstraněny tři balíčky s malwarem. Jedná se o librewolf-fix-bin, firefox-patch-bin a zen-browser-patched-bin.
Dle plánu by Debian 13 s kódovým názvem Trixie měl vyjít v sobotu 9. srpna.
Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
40_custom
, len mi pribudol ďalší krok pri editácii (t.j. ďalší priestor na chybu).
2) Inštalácia - prečo museli meniť zaužívaný a dobre zdokumentovaný spôsob z grub1 ? Keď volám grub2-install, občas z neho vypadnú úplne kryptické hlášky (najčastejšie pri boot-e z rescue CD a z chroot-u) a potom neviem, či sa nainštaloval, alebo nie. S konzolou grub1 som presne vedel, ktorý krok robím a keď sa ten krok nepodaril, tak som vedel, kde hľadať chybu. V grub2 sa všetky kroky vykonajú jedným príkazom a potom zisťuj, ktoré prešli a ktoré nie.
1) Konfiguráky - vytvára sa to automagicky, ale ešte nikdy mi to nepomohlo.Máš blbou distribuci. Moje nic takového nedělá a konfigurák GRUB2u si píšu sám.
2)Ah, OK. Nezkoumal jsem to, ale GRUB2 nejde instalovat ručně?
Ah, OK. Nezkoumal jsem to, ale GRUB2 nejde instalovat ručně?Inštaluje sa to príkazom
grub2-install /dev/zariadenie
. Myšlienka to nie je zlá, ale keď niečo nie je OK, tak to dáva zmätočné hlášky. Ale možno sú zmätočné len pre mňa... V starom grube sa inštalácia robila cez "svätú" trojicu device
, root
, setup
, a na tom som sa nikdy nepopálil. Na rozdiel od grub2-install
, ktorý mi už viackrát nechal server po výmene disku v RAID-e nepojazdný.
grub-install
odjakživa a nijak zmatečné mi to nepřijde, spíše naopak.
Tiskni
Sdílej: