Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
V pořadí šestou knihou autora Martina Malého, která vychází v Edici CZ.NIC, správce české národní domény, je titul Kity, bity, neurony. Kniha s podtitulem Moderní technologie pro hobby elektroniku přináší ucelený pohled na svět současných technologií a jejich praktické využití v domácích elektronických projektech. Tento knižní průvodce je ideální pro každého, kdo se chce podívat na současné trendy v oblasti hobby elektroniky, od
… více »Linux Foundation zveřejnila Výroční zprávu za rok 2025 (pdf). Příjmy Linux Foundation byly 311 miliónů dolarů. Výdaje 285 miliónů dolarů. Na podporu linuxového jádra (Linux Kernel Project) šlo 8,4 miliónu dolarů. Linux Foundation podporuje téměř 1 500 open source projektů.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.12.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
Potřeboval bych poradit s návrhem struktury dat, aby byla ukládána duplicitně a přitom šifrovaná. Mám v plánu použít raid 1 se třemi disky a nevím, v jaké fázi šifrovat a čím. Nejraději bych použil truecrypt, protože ten již znám, pokud doporučíte z nějakých důvodů dm-crypt, nevadí. Prioritou není rychlost a jednoduchost práce, ale spolehlivost a možnost případné obnovy.
Rád bychy se zeptal na následující
Děkuji pěkně
mdamd --create --level=10 --layout=f2
takze v tvem pripade udelas prvne raid a ten potom zasifrujes a na nem pak ext4; udelal bych to stejne ze dvou disku a na treti bych daval zalohu
btrfs umi trebas checksum, kompresi, deduplikaci, cow, defragmentaci (to umi uz i ext4)
Je lepší vytvořit pole a to celé zašifrovat, nebo nejdříve šifrovat a pak vytvořit pole, jako je to třeba zde: http://www.linuxexpres.cz/praxe/sprava-linuxoveho-serveru-lvm-a-diskove-sifrovani ?Osobně bych radši vytvořil pole a až to pak zašifroval. Tak řešíš jedno šifrované zařízení, ne každý disk zvlášť (což by taky mohla být pakárna v distribucích nastavit, minimálně v Debianu jsem to vzdal).
Jak se v kterém případě postupuje, pokud odejde disk nebo chci nějaký dodat?Normálně mdadm --add. To je vlastně taky výhoda toho mého postupu.
Pokud vezmu jeden disk z raidu 1 a připojím ho samostatně, dostanu se ke všem datům stejně, jako bych měl pole kompletní?Ano. Osobně mi přijde RAID1 se třemi disky jako nesmysl - mnohem větší riziko než že odejdou dva disky najednou je, že uživatel něco smaže, ty se při správě serveru uklepneš atd. Líp bys udělal, kdybys udělal RAID1 se dvěma disky a na ten třetí zálohoval (nejlépe kdyby byl v jiném stroji, v jiné síti, na jiné elektrické přípojce, v jiné budově, v jiném státě
).
Také děkuji za názor, asi to na základě rad od tebe a trubicoid2 právě takto udělám. V případě tří disků vyhrává raid 10 (2 HDD) + 1 HDD záloha. Co byste kdo volil pro čtyři disky? Napadají mě tři možnosti:
První se od dalších liší dvojnásobnou kapacitou, ale zase nespolehlivostí proti zmíněnému mazání dat a navíc všechny HDD budou náchylné najednou, to vím. Jak byste kdo volil mezi druhou a třetí variantou?
Co byste kdo volil pro čtyři disky?RAID5 přes 3 + záloha na 4. Aha, možná se to nevejde (přijde na to, co tam je za data, třeba část z toho není potřeba zálohovat, nebo se může ten jeden disk koupit větší…)
Tiskni
Sdílej: