Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Wikipedie slaví 25. výročí svého založení. Vznikla 15. ledna 2001 jako doplňkový projekt k dnes již neexistující encyklopedii Nupedia. Doména wikipedia.org byla zaregistrována 12. ledna 2001. Zítra proběhne v Praze Večer svobodné kultury, který pořádá spolek Wikimedia ČR.
Po více než dvou letech od vydání předchozí verze 2.12 byla vydána nová stabilní verze 2.14 systémového zavaděče GNU GRUB (GRand Unified Bootloader, Wikipedie). Přehled novinek v souboru NEWS a v aktualizované dokumentaci.
Google Chrome 144 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 144.0.7559.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 10 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře (YouTube).
Microsoft zveřejnil zdrojový kód XAML Studia a uvolnil ho pod MIT licencí. XAML Studio je nástroj ze světa Windows, určený pro tvorbu uživatelského rozhraní aplikací pomocí XAML (Extensible Application Markup Language). Stalo se tak zhruba po osmi letech od prvního prohlášení Microsoftu, že se tento kód chystá zveřejnit.
TimeCapsule, 'časová kapsle', je jazykový model trénovaný výhradně na datech z určitých míst a časových období, aby se tak napodobila autentická slovní zásoba, způsob vyjadřování a názory dané doby. Na Hugging face jsou k dispozici modely natrénované na historických textech dostupných v oblasti Londýna mezi lety 1800 až 1875.
Radicle byl vydán ve verzi 1.6.0 s kódovým jménem Amaryllis. Jedná se o distribuovanou alternativu k softwarům pro spolupráci jako např. GitLab.
Zemřel Scott Adams, tvůrce komiksových stripů Dilbert parodujících pracovní prostředí velké firmy.
Sdružení CZ.NIC vydalo novou verzi Knot Resolveru (6.1.0). Jedná se o první vydanou stabilní verzi 6, která je nyní oficiálně preferovanou a doporučovanou verzí, namísto předešlé verze 5. Více o Knot Resolveru 6 je možné se dočíst přímo v dokumentaci.
Byl vydán Linux Mint 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
Diky za jakekoliv popostrceni.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
/etc/fstab? Jaký je ten systém značení/připojování, který nefunguje? Já jsem už před mnoha lety přešel ze značení /dev/sdb3 v /etc/fstab na značení /dev/disk/by-id/ata-ST3000DM001-1CH166_Z1F22WNJ-part3, které se nemění, když připojím/odpojím nějaký HDD. Písmena měly tendenci se změnit a pak mount nefungoval.
jednoduchý editor pro CLI nano?
Jak zjistíš id oddílů? třeba z živého obrazu, nebo po připojení oddílů pomocí blkid
Díval jsem se jestli něco nebude v poznámkách k vydání, ale o tomhle ani ťuk,
28.4.2014 15:19
/dev/disk.
V současnosti lze přistupovat a mountovat diskové zařízení podle takového údaje, který je mi pohodlný
# ls /dev/disk/ by-id by-label by-partlabel by-partuuid by-path by-uuiddává 6 možností. Já používám charakteristiky v adresáři
/dev/disk/by-id jednak proto, že součástí názvu je i symbolické označení disku a tak poznám, o který disk jde. Ještě v tomto adresáři jsou zařízení několikrát jednak jako ata, jednak jako scsi a také jako wwn. Rozumně jde používat i podadresář /dev/disk/by-uuid, který je také jednoznačný (ale netransparentní k čemu označení patří) a patrně i podadresář /dev/disk/by-label, pokud důsledně všechny oddíly olabelujete. Adresář /dev/disk/by-path je také označuje disky podle hardwarových cest, tedy jednotlivých konektorů, pokud přehodím disk z jednoho konektoru na jiný tak se změní. Podadresáře /dev/disk/by-partuuid a /dev/disk/by-partlabel jsem nezkoumal co přesně znamenají v nich položky (u mne je jich méně než skutečných oddílů).
Vi/vim obecně má cenu se naučit. úsilí se vrátí. při práci s textem v konfiguračních souborech je nejvíce stejně nějaké kopírování, přesouvání a mazání textu. A tohle příkazová režim Vimu umí mnohem efektivněji než editory bez příkazů. A k nejjednodušší práci stiskem klávesy i přejdeme do "psacího režimu", fungují kurzorové klávesy, psaní a mazání Del a Backspace, klávesou ESC z něj vyskočíme a pak :wq zapíšeme změny a vyskočíme z editoru.
dev/ata-ST380... se pouzivaji jen v fstab? V grubu ne?
Tiskni
Sdílej:
