V repozitáři AUR (Arch User Repository) linuxové distribuce Arch Linux byly nalezeny a odstraněny tři balíčky s malwarem. Jedná se o librewolf-fix-bin, firefox-patch-bin a zen-browser-patched-bin.
Dle plánu by Debian 13 s kódovým názvem Trixie měl vyjít v sobotu 9. srpna.
Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
/etc/fstab
? Jaký je ten systém značení/připojování, který nefunguje? Já jsem už před mnoha lety přešel ze značení /dev/sdb3
v /etc/fstab
na značení /dev/disk/by-id/ata-ST3000DM001-1CH166_Z1F22WNJ-part3
, které se nemění, když připojím/odpojím nějaký HDD. Písmena měly tendenci se změnit a pak mount nefungoval.
jednoduchý editor pro CLI nano?
Jak zjistíš id oddílů? třeba z živého obrazu, nebo po připojení oddílů pomocí blkid
Díval jsem se jestli něco nebude v poznámkách k vydání, ale o tomhle ani ťuk,
/dev/disk
.
V současnosti lze přistupovat a mountovat diskové zařízení podle takového údaje, který je mi pohodlný
# ls /dev/disk/ by-id by-label by-partlabel by-partuuid by-path by-uuiddává 6 možností. Já používám charakteristiky v adresáři
/dev/disk/by-id
jednak proto, že součástí názvu je i symbolické označení disku a tak poznám, o který disk jde. Ještě v tomto adresáři jsou zařízení několikrát jednak jako ata
, jednak jako scsi
a také jako wwn
. Rozumně jde používat i podadresář /dev/disk/by-uuid
, který je také jednoznačný (ale netransparentní k čemu označení patří) a patrně i podadresář /dev/disk/by-label
, pokud důsledně všechny oddíly olabelujete. Adresář /dev/disk/by-path
je také označuje disky podle hardwarových cest, tedy jednotlivých konektorů, pokud přehodím disk z jednoho konektoru na jiný tak se změní. Podadresáře /dev/disk/by-partuuid
a /dev/disk/by-partlabel
jsem nezkoumal co přesně znamenají v nich položky (u mne je jich méně než skutečných oddílů).
Vi/vim obecně má cenu se naučit. úsilí se vrátí. při práci s textem v konfiguračních souborech je nejvíce stejně nějaké kopírování, přesouvání a mazání textu. A tohle příkazová režim Vimu umí mnohem efektivněji než editory bez příkazů. A k nejjednodušší práci stiskem klávesy i
přejdeme do "psacího režimu", fungují kurzorové klávesy, psaní a mazání Del a Backspace, klávesou ESC
z něj vyskočíme a pak :wq
zapíšeme změny a vyskočíme z editoru.
dev/ata-ST380...
se pouzivaji jen v fstab
? V grubu ne?
Tiskni
Sdílej: