Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Diky za jakekoliv popostrceni.
/etc/fstab? Jaký je ten systém značení/připojování, který nefunguje? Já jsem už před mnoha lety přešel ze značení /dev/sdb3 v /etc/fstab na značení /dev/disk/by-id/ata-ST3000DM001-1CH166_Z1F22WNJ-part3, které se nemění, když připojím/odpojím nějaký HDD. Písmena měly tendenci se změnit a pak mount nefungoval.
jednoduchý editor pro CLI nano?
Jak zjistíš id oddílů? třeba z živého obrazu, nebo po připojení oddílů pomocí blkid
Díval jsem se jestli něco nebude v poznámkách k vydání, ale o tomhle ani ťuk,
/dev/disk.
V současnosti lze přistupovat a mountovat diskové zařízení podle takového údaje, který je mi pohodlný
# ls /dev/disk/ by-id by-label by-partlabel by-partuuid by-path by-uuiddává 6 možností. Já používám charakteristiky v adresáři
/dev/disk/by-id jednak proto, že součástí názvu je i symbolické označení disku a tak poznám, o který disk jde. Ještě v tomto adresáři jsou zařízení několikrát jednak jako ata, jednak jako scsi a také jako wwn. Rozumně jde používat i podadresář /dev/disk/by-uuid, který je také jednoznačný (ale netransparentní k čemu označení patří) a patrně i podadresář /dev/disk/by-label, pokud důsledně všechny oddíly olabelujete. Adresář /dev/disk/by-path je také označuje disky podle hardwarových cest, tedy jednotlivých konektorů, pokud přehodím disk z jednoho konektoru na jiný tak se změní. Podadresáře /dev/disk/by-partuuid a /dev/disk/by-partlabel jsem nezkoumal co přesně znamenají v nich položky (u mne je jich méně než skutečných oddílů).
Vi/vim obecně má cenu se naučit. úsilí se vrátí. při práci s textem v konfiguračních souborech je nejvíce stejně nějaké kopírování, přesouvání a mazání textu. A tohle příkazová režim Vimu umí mnohem efektivněji než editory bez příkazů. A k nejjednodušší práci stiskem klávesy i přejdeme do "psacího režimu", fungují kurzorové klávesy, psaní a mazání Del a Backspace, klávesou ESC z něj vyskočíme a pak :wq zapíšeme změny a vyskočíme z editoru.
dev/ata-ST380... se pouzivaji jen v fstab? V grubu ne?
Tiskni
Sdílej: