Byla vydána verze 31.1 textového editoru GNU Emacs. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Webový prohlížeč Waterfox (Wikipedie), fork Firefoxu, byl vydán ve verzi 6.7.0. Postaven je na jádru Gecko ESR 153.
Multiplatformní open source voxelový herní engine Luanti byl vydán ve verzi 5.17.0. Podrobný přehled novinek v changelogu. Přidána byla základní podpora gamepadů. Opraveno bylo několik zranitelností. Původně se jedná o Minecraftem inspirovaný Minetest v říjnu loňského roku přejmenovaný na Luanti.
Americká technologická společnost Apple loni v Irsku na daních zaplatila 17 miliard dolarů (zhruba 350 miliard Kč). To představovalo 40 procent celkové částky, kterou firma odvedla na dani z příjmů po celém světě. Vyplývá to z účetních výkazů podniku. Platbu výrazně zvýšilo rozhodnutí Soudního dvora EU z roku 2024, podle něhož měl Apple doplatit Irsku na daních 13 miliard eur (313 miliard Kč).
CrossPoint Reader je open-source alternativní firmware pro menší, levné čtečky, vybavené cca čtyřpalcovým e-ink displejem. Zahrnuje aplikaci pro čtení e-knih a webový server pro konfiguraci a přenos souborů po síti. Verze 1.0 byla vydána v únoru 2026. Recenze současné verze 1.5 vyšla na Linux Weekly News.
Byla vydána verze 1.98.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Byla vydána nová verze 7.1 (YouTube) svobodného open source redakčního systému WordPress. Kódové jméno Mary Lou bylo vybráno na počest americké jazzové klavíristky Mary Lou Williams (YouTube).
Bun (Wikipedie), tj. běhové prostředí (runtime) a toolkit pro JavaScript a TypeScript, alternativa k Node.js a Deno, byl vydán ve verzi 1.4. Představení novinek také na YouTube. Bun byl přepsán z programovacího jazyka Zig do Rustu. Pomocí Claude Fable 5.
Vývojáři KDE na Mastodonu oznámili vydání balíku aplikací KDE Gear 26.08. Přehled novinek i s náhledy a videi v oficiálním oznámení.
Společnost PINE64 kvůli nedostatku a vysokým cenám DRAM a eMMC dočasně pozastavuje výrobu linuxových zařízení. Výroba zařízení jako PineTime, PineVoice a Pinecil pokračuje.
Řešení dotazu:
#!/bin/sh
Directory="/home/user/scanner"
trap "exit" INT
while Result=$(inotifywait --quiet --event delete_self ${Directory});
do
mkdir -pv ${Directory}
sleep 1
done
No a spustit to po starte systemu: echo"/cesta/k/tomuto/skriptu" >> /etc/rc.d/rc.local
Toto platí:
Pokud v adresáři sdileny s právy 777 vytvoříme uloziste s právy 755 a v něm skener opět s právy 777, nebude moci běžný uživatel žádný ze jmenovaných adresářů vymazat.
Možná by šly použít i nějaké zvláštní atributy nebo ACL, ale nic jednoduššího než výše uvedené mě nenapadá.
w na tom nadřízeném adresáři znamená, že uživatel může měnit obsah toho adresáře - tj. vytvářet a mazat soubory a adresáře a přejmenovávat je. Vy byste chtěl k části toho obsahu adresáře (jednomu podadresáři) nastavit jiná práva, než zbytku obsahu toho adresáře. To s unixovými právy nejde.
Jak tady někdo radil přidat do adresáře soubor, který ti uživatelé nemohou smazat, to by zabránilo smazání adresáře, ale nezabránilo by to přejmenování.
Atribut immutable, který podporují některé souborové systémy, vám přímo také nepomůže, protože sice zabrání smazání nebo přejmenování adresáře, ale zároveň zabrání vytvářet v něm soubory nebo jiné adresáře. Ale pokud můžete vytvořit dva v sobě vytvořené adresáře (třeba skener/naskenovano), tomu adresáři skener nastavíte atribut immutable (samozřejmě pokud používáte souborový systém, který jej podporuje) chattr +i skener, nepůjde s adresářem skener ani s skener/naskenovano hnout, ale uvnitř naskenovano už mohou uživatelé řádit dle libosti. Pokud byste ten adresář pak chtěl smazat, chattr -i skener ten atribut zase zruší.
[sdilena] force user = smazat force group = smazat directory mask = 0775 create mask = 0665 #force directory mode = 0775 #force create mode = 0665
skener by to stačilo, ale změnilo by se tím chování toho sdíleného adresáře – uživatelé by manipulovat (přejmenovávat, mazat) pouze se svými soubory a adresáři. To předpokládám není chtěné chování, protože to asi funguje tak, že já do sdíleného adresáře něco nahraju a kolega si to tam vyzvedne a smaže. Se sticky bitem by musel dát vědět opět mně, že už si to nahrál, a smazat bych to musel já.
Tiskni
Sdílej: