Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 7.0 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 7.1. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna a časem také na Linux Kernel Newbies.
Cheat Engine (Wikipedie) je s verzí 7.7 k dispozici už také pro Linux. Jedná se o proprietární skener/debugger paměti používaný především k cheatování v počítačových hrách.
Vláda USA nařídila společnosti Anthropic pozastavit přístup k modelům Fable 5 a Mythos 5 pro všechny cizince, včetně zaměstnanců Anthropicu.
Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Řešení dotazu:
#!/bin/sh
Directory="/home/user/scanner"
trap "exit" INT
while Result=$(inotifywait --quiet --event delete_self ${Directory});
do
mkdir -pv ${Directory}
sleep 1
done
No a spustit to po starte systemu: echo"/cesta/k/tomuto/skriptu" >> /etc/rc.d/rc.local
Toto platí:
Pokud v adresáři sdileny s právy 777 vytvoříme uloziste s právy 755 a v něm skener opět s právy 777, nebude moci běžný uživatel žádný ze jmenovaných adresářů vymazat.
Možná by šly použít i nějaké zvláštní atributy nebo ACL, ale nic jednoduššího než výše uvedené mě nenapadá.
w na tom nadřízeném adresáři znamená, že uživatel může měnit obsah toho adresáře - tj. vytvářet a mazat soubory a adresáře a přejmenovávat je. Vy byste chtěl k části toho obsahu adresáře (jednomu podadresáři) nastavit jiná práva, než zbytku obsahu toho adresáře. To s unixovými právy nejde.
Jak tady někdo radil přidat do adresáře soubor, který ti uživatelé nemohou smazat, to by zabránilo smazání adresáře, ale nezabránilo by to přejmenování.
Atribut immutable, který podporují některé souborové systémy, vám přímo také nepomůže, protože sice zabrání smazání nebo přejmenování adresáře, ale zároveň zabrání vytvářet v něm soubory nebo jiné adresáře. Ale pokud můžete vytvořit dva v sobě vytvořené adresáře (třeba skener/naskenovano), tomu adresáři skener nastavíte atribut immutable (samozřejmě pokud používáte souborový systém, který jej podporuje) chattr +i skener, nepůjde s adresářem skener ani s skener/naskenovano hnout, ale uvnitř naskenovano už mohou uživatelé řádit dle libosti. Pokud byste ten adresář pak chtěl smazat, chattr -i skener ten atribut zase zruší.
[sdilena] force user = smazat force group = smazat directory mask = 0775 create mask = 0665 #force directory mode = 0775 #force create mode = 0665
skener by to stačilo, ale změnilo by se tím chování toho sdíleného adresáře – uživatelé by manipulovat (přejmenovávat, mazat) pouze se svými soubory a adresáři. To předpokládám není chtěné chování, protože to asi funguje tak, že já do sdíleného adresáře něco nahraju a kolega si to tam vyzvedne a smaže. Se sticky bitem by musel dát vědět opět mně, že už si to nahrál, a smazat bych to musel já.
Tiskni
Sdílej: