86Box (Wikipedie), tj. emulátor retro počítačů založených na x86, byl vydán ve verzi 6.0. Přibyly například zvuky pevného disku. Na GitHubu jsou vedle zdrojových kódů ke stažení také připravené balíčky ve formátu AppImage.
Byla vydána nová verze 4.6 audio přehrávače Audacious (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout nový plugin pro procházení soubory, podporu audio formátu Musepack SV8 nebo přechod na build systém Meson.
Alliance for Open Media vydala verzi 1.0.0 specifikace svobodného videoformátu AV2. Jean-Baptiste Kempf, prezident neziskové organizace VideoLAN stojící za svobodným multiplatformním multimediálním přehrávačem a frameworkem VLC, představil na svém blogu dekodér AV2 s názvem dav2d.
V aktuálním přehledu vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) bylo oznámeno vydání nové verze 0.2.0.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 26.5.1. Přehled novinek na GitHubu.
Byla vydána nová stabilní verze 26.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Yarara. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Byla vydána verze 1.96.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Společnosti IBM a Red Hat představily Project Lightwell s investicí 5 miliard dolarů. Jedná se o důvěryhodné clearingové centrum pro bezpečnost open source softwaru a zabezpečení dodavatelských řetězců s novým AI modelem a globální skupinou více než 20 000 softwarových inženýrů. Služby centra budou dostupné prostřednictvím komerčních předplatných. Project Lightwell staví na iniciativách jako Anthropic Glasswing nebo OpenAI Trust Access for Cyber.
Open source 3D herní a simulační engine Open 3D Engine (O3DE) byl vydán v nové verzi 26.05. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Český stát by v budoucnu mohl provozovat vlastní alternativu ke komunikačním aplikacím typu WhatsApp, Signal, Telegram, Facebook Messenger a podobně. Cílem je zajistit bezpečnou datovou komunikaci pro stát a jeho důležité subjekty, jako jsou bezpečnostní složky, ministerstva a další organizace.
Řešení dotazu:
#!/bin/sh
Directory="/home/user/scanner"
trap "exit" INT
while Result=$(inotifywait --quiet --event delete_self ${Directory});
do
mkdir -pv ${Directory}
sleep 1
done
No a spustit to po starte systemu: echo"/cesta/k/tomuto/skriptu" >> /etc/rc.d/rc.local
Toto platí:
Pokud v adresáři sdileny s právy 777 vytvoříme uloziste s právy 755 a v něm skener opět s právy 777, nebude moci běžný uživatel žádný ze jmenovaných adresářů vymazat.
Možná by šly použít i nějaké zvláštní atributy nebo ACL, ale nic jednoduššího než výše uvedené mě nenapadá.
w na tom nadřízeném adresáři znamená, že uživatel může měnit obsah toho adresáře - tj. vytvářet a mazat soubory a adresáře a přejmenovávat je. Vy byste chtěl k části toho obsahu adresáře (jednomu podadresáři) nastavit jiná práva, než zbytku obsahu toho adresáře. To s unixovými právy nejde.
Jak tady někdo radil přidat do adresáře soubor, který ti uživatelé nemohou smazat, to by zabránilo smazání adresáře, ale nezabránilo by to přejmenování.
Atribut immutable, který podporují některé souborové systémy, vám přímo také nepomůže, protože sice zabrání smazání nebo přejmenování adresáře, ale zároveň zabrání vytvářet v něm soubory nebo jiné adresáře. Ale pokud můžete vytvořit dva v sobě vytvořené adresáře (třeba skener/naskenovano), tomu adresáři skener nastavíte atribut immutable (samozřejmě pokud používáte souborový systém, který jej podporuje) chattr +i skener, nepůjde s adresářem skener ani s skener/naskenovano hnout, ale uvnitř naskenovano už mohou uživatelé řádit dle libosti. Pokud byste ten adresář pak chtěl smazat, chattr -i skener ten atribut zase zruší.
[sdilena] force user = smazat force group = smazat directory mask = 0775 create mask = 0665 #force directory mode = 0775 #force create mode = 0665
skener by to stačilo, ale změnilo by se tím chování toho sdíleného adresáře – uživatelé by manipulovat (přejmenovávat, mazat) pouze se svými soubory a adresáři. To předpokládám není chtěné chování, protože to asi funguje tak, že já do sdíleného adresáře něco nahraju a kolega si to tam vyzvedne a smaže. Se sticky bitem by musel dát vědět opět mně, že už si to nahrál, a smazat bych to musel já.
Tiskni
Sdílej: