V dokumentově orientované databázi MongoDB byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická bezpečností chyba CVE-2025-14847 aneb MongoBleed.
Při úklidu na Utažské univerzitě se ve skladovacích prostorách náhodou podařilo nalézt magnetickou pásku s kopií Unixu V4. Páska byla zaslána do počítačového muzea, kde se z pásky úspěšně podařilo extrahovat data a Unix spustit. Je to patrně jediný známý dochovaný exemplář tohoto 52 let starého Unixu, prvního vůbec programovaného v jazyce C.
FFmpeg nechal kvůli porušení autorských práv odstranit z GitHubu jeden z repozitářů patřících čínské technologické firmě Rockchip. Důvodem bylo porušení LGPL ze strany Rockchipu. Rockchip byl FFmpegem na porušování LGPL upozorněn již téměř před dvěma roky.
K dispozici je nový CLI nástroj witr sloužící k analýze běžících procesů. Název je zkratkou slov why-is-this-running, 'proč tohle běží'. Klade si za cíl v 'jediném, lidsky čitelném, výstupu vysvětlit odkud daný spuštěný proces pochází, jak byl spuštěn a jaký řetězec systémů je zodpovědný za to, že tento proces právě teď běží'. Witr je napsán v jazyce Go.
Yazi je správce souborů běžící v terminálu. Napsán je v programovacím jazyce Rust. Podporuje asynchronní I/O operace. Vydán byl v nové verzi 25.12.29. Instalovat jej lze také ze Snapcraftu.
Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Ahoj, uz jsem to tady psal do jineho topicu, ale zrejme uz to zapadlo. Zvazuji koupi dvoujadra ARM jako NAS a maleho serveru na hrani domu. Jako medialni centrum jsem pouzil RPi s XMBC distrem, kde slape super a rad bych zkusil neco vykonnejsiho.
Mel jsem zaluska na Cubieboard 2, ale po shlednuti banana Pi mu davam vetsi sance prorazit a ziskat vetsi komunitu, proto mi prijde jako lepsi investice banana Pi, co myslite, jaky bazmek byste vzali vy a proc?
Mate uz nekdo s banana Pi nejakou zkusenost? Chodi to dobre, nebo ma nejake problemy?
P.
Odroid je pekny kus HW za dobry peniz, ale taky mi prijde, ze podobne jako Cubieboard nema skoro zadnou komunitu. U tehle desek je to dost podstatne, zvlast ted, v zacatcich, kdy to proste neni odladene a a hned u downloadu Xubuntu ctu - improved USB stability. By mne asi mr-lo, kdybych postavil NAS na necem za X tisic a ono tomu padalo kazdy tyden USB.
Jasne, je to deska na experimenty, ne na ostre nasazeni, presto to na mne nebudi dobry dojem a prijde mi, ze se tam nejak nic moc nedeje - navic ubuntu 13.10? proboha proc zrovna tahle verze?
Tak jsem zase narazil na pokec, ze na tom Banana Pi defakto nechodi nic s HW akceleraci videa, ani to XBMC. Takze je to takovy prekopany android dongle na vetsi desce, s jinymi konektory.
Dokazal by mi nekdo cesky vysvetlit, proc je takovy problem, na platforme, ktera je na trhu asi 3 roky - Cortex A10/A20 + MALI 400 rozbehat normalni podporu 2D a 3D akcelerace v libovolnem linux distru? Neorientuju se v ovladacich a grafice, proto mi to neni moc jasne, v cem konkretne to vezi a proc to funguje treba na androidu, ale na linuxu se s tim nemuzou stale poprat? A proc treba na RPi XBMC distro prehrava vsechna i HD videa a Debian s LXDE + VLC neprehraje skoro nic? To ma XBMC nejake specialni ovladace v sobe, ktere nejdou jednoduse na ten debian zkopirovat, aby ta videa sla prehrat v libovolnem programu?
P.
Pockat, procesor A20 s Mali 400 se vyrabi v par kusech? Vzdyt je to dneska ve vsech tech HDMI dongle bazmecich, ve vsech Cubie/Pi deskach, apod. ?
Rozumel bych, kdyby kazdy model mel jiny GPU, ale ty procesory, aspon co ja vim, maji uz 2 roky MALI 400 jako GPU. Chapu to spis tak, ze se nevyplati pro tech par uzivatelu, co by na tom chteli mit linux, delat ovladace. Protoze vetsina bezi na androidu a tam to funguje bezvadne. Co ale nechapu uz vubec - android je prece postaveny na linuxu. Takze by to melo pouzivat stejny ovladac, resp. ovladac z androidu by mel byt pouzitelny na linuxu?
Mozna placam, fakt jsem jeste tak daleko nedosel, abych se hrabal v ovladacich, takze se treba v necem pletu - proto se ptam.
Zeptam se jinak - znamena to, ze lima ovladace jsou nejakym prelomovym resenim podpory MALI na linuxu? a uz tedy na vsech tech rikomagic a cubieboard a dalsich funguje plnohodnotna 3D akcelerace?
Protoze jsem stale jeste linuxovy laik, reknu to polopate - znamena to, ze si normalne ve VLC prehraju film v HD, stejne jako nainstaluju xbmc, apod? Proste ze to heblo bude mit na linuxu stejny vykon jako v androidu?
Android snad pouziva X? Ty drivery (i lima project) kresli primarne na framebuffer, proto treba Mali branche vlc a xbmc nepouzivaji vubec X a je tam spousta prace to vubec rozchodit, aby to neco kreslilo.
Tiskni
Sdílej: