Radicle byl vydán ve verzi 1.6.0 s kódovým jménem Amaryllis. Jedná se o distribuovanou alternativu k softwarům pro spolupráci jako např. GitLab.
Zemřel Scott Adams, tvůrce komiksových stripů Dilbert parodujících pracovní prostředí velké firmy.
Sdružení CZ.NIC vydalo novou verzi Knot Resolveru (6.1.0). Jedná se o první vydanou stabilní verzi 6, která je nyní oficiálně preferovanou a doporučovanou verzí, namísto předešlé verze 5. Více o Knot Resolveru 6 je možné se dočíst přímo v dokumentaci.
Byl vydán Linux Mint 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
Wine bylo po roce vývoje od vydání verze 10.0 vydáno v nové stabilní verzi 11.0. Přehled novinek na GitLabu. Vypíchnuta je podpora NTSYNC a dokončení architektury WoW64.
Byl vydán Mozilla Firefox 147.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Firefox nově podporuje Freedesktop.org XDG Base Directory Specification. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 147 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Asociace repair.org udělila anticeny těm nejhorším produktům představeným na veletrhu CES 2026. Oceněnými jsou například šmírující kamery Amazon Ring AI, chytrý běžecký pás od společnosti Merach, která otevřeně přiznává, že nedokáže zabezpečit osobní data uživatelů, případně jednorázové lízátko, které rozvibrovává čelisti uživatele a tak přehrává hudbu. Absolutním vítězem je lednička od Samsungu, která zobrazuje reklamy a kterou lze otevřít pouze hlasovým příkazem přes cloudovou službu.
Íránští protirežimní aktivisté si všímají 30% až 80% ztráty packetů při komunikaci se satelity služby Starlink. Mohlo by se jednat o vedlejší důsledek rušení GPS, kterou pozemní přijímače Starlinku používají k výpočtu polohy satelitů a kterou se režim rovněž snaží blokovat, podle bezpečnostního experta a iranisty Amira Rashidiho je ale pravděpodobnější příčinou terestrické rušení přímo satelitní komunikace Starlinku podobnou
… více »Evropská komise (EK) zvažuje, že zařadí komunikační službu WhatsApp americké společnosti Meta mezi velké internetové platformy, které podléhají přísnější regulaci podle unijního nařízení o digitálních službách (DSA). Firmy s více než 45 miliony uživatelů jsou podle DSA považovány za velmi velké on-line platformy (Very Large Online Platforms; VLOP) a podléhají přísnějším pravidlům EU pro internetový obsah. Pravidla po
… více »Tržní hodnota technologické společnosti Alphabet poprvé v historii přesáhla čtyři biliony dolarů (83 bilionů Kč). Stalo se tak poté, co Apple oznámil, že bude na poli umělé inteligence (AI) spolupracovat s dceřinou firmou Alphabetu, společností Google.
Dobrý den/večer,
snažím se o přesunutí kořenového zařízení (root) Arch Linuxu pro Raspberry Pi na domácí NFS server. Postupuju takto:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
## Toto vykonávám na stolním počítači:
# Pokud uvedu "sudo příkaz", tak tím myslím, že je třeba vykonat příkaz s oprávněními uživatele root.
$ export INST_DIR="/home/rotor/arch_arm"
$ mkdir -p "${INST_DIR}"
$ cd "${INST_DIR}"
$ wget http://archlinuxarm.org/os/ArchLinuxARM-rpi-latest.zip
$ unzip ArchLinuxARM-rpi-latest.zip
sudo mkdir /mnt/rpi-loop
# Výraz "188416*512" představuje začátek/offset kořenového oddílu v image (velikost bloku je 512 bajtů). S tímto pomůže "fdisk -l":
sudo mount -o loop,ro,offset=$(echo "188416*512" | bc) ${INST_DIR}/ArchLinuxARM-2014.06-rpi.img /mnt/rpi-loop
## Dále na domácím NFS serveru upravíme /etc/exports: /mnt/rpi 192.168.1.0/24(rw,no_subtree_check,nohide,insecure,no_root_squash)
## Zase na stolním počítači:
$ export RPI_NFS="/mnt/rpi-nfs"
sudo mkdir -p "${RPI_NFS}"
sudo mount -t nfs4 192.168.1.103:/mnt/rpi "${RPI_NFS}"
sudo rsync -avh --progress /mnt/rpi-loop/ "${RPI_NFS}/"
sudo umount /mnt/rpi-loop
sudo umount "${RPI_NFS}"
# Zkopírujeme "bootovací oddíl" z image na SD kartu (ostatní nově vzniklé oddíly na SD kartě smažu programem fdisk):
# count=186367 získáme z výpisu fdisk -l ${INST_DIR}/ArchLinuxARM-2014.06-rpi.img
sudo dd if=${INST_DIR}/ArchLinuxARM-2014.06-rpi.img of=/dev/sdX bs=512 count=186367
# Nyní připojíme "bootovací oddíl" na SD kartě a upravíme cmdline.txt tak, že bude obsahovat: ipv6.disable=1 selinux=0 plymouth.enable=0 smsc95xx.turbo_mode=N dwc_otg.lpm_enable=0 gdboc=ttyAMA0,115200 console=tty1 root=/dev/nfs nfsroot=192.168.1.103:/mnt/rpi rw ip=192.168.1.105:192.168.1.103::::eth0:off: elevator=noop # 192.168.1.103 je adresa domácího NFS serveru. 192.168.1.105 je adresa Raspberry Pi, resp. jejího síťového zařízení. # Odpojíme "bootovací oddíl" a dáme SD kartu do Raspberry Pi.
Následně když Raspberry Pi bootuje, tak je vidět obrázek maliny a pod ní blikající kurzor, na něco se čeká. Po asi minutě čekání:
Kernel panic - not syncing: VFS: Unable to mount root fs on unknown-block(2,0)
Raspberry Pi není zapojené "na přímo" k domácímu serveru, jsou propojené přes router, který má adresu 192.168.1.1.
Co dělám špatně? Předem díky za reakce.
Řešení dotazu:
Díky. Mám hrozně pomalou kartu, tak jsem to chtěl kapánek urychlit (a navíc jsem hračička), aby se z karty četlo jenom minimum. Ta poznámka, že neběží síť, bude asi pravdivá.
Uvažuju, že na NFS přesunu domovský adresář, /tmp, /var. Co ještě?
ip=dhcpad 1) Nabootuj R-Pi z karty a ověř, že NFS export připojíš
ad 2) initrd.img rozbalíš jednoduše -- je to cpio archiv. Ověř si, že máš všechny potřebné moduly přítomny. Standardní initrd většinou nepodporuje boot ze sítě.
ad 3) Odpovídá na ping? Vidíš nějakou aktivitu síťovky?
Díky. Zaujal mě hlavně bod 2): To bude asi ono -- budou chybět jaderné moduly pro boot ze sítě. Bod 3): Mám router nakonfigurovaný tak, že můžu použít jak DHCP, tak statickou konfiguraci.
Takže se s tím nějak poperu a dám vědět výsledek.
Doinstaloval jsem do Arch Linuxu na SD kartě mkinitcpio a vytvořil initramfs-linux.img, přičemž jsem přidal "hook" net do /etc/mkinitcpio.conf, který by měl obsahovat kód pro bootování z NFS. Upravil jsem soubor config.txt a cmdline.txt, jak jsem psal níže, ale: 3): Na ping neodpovídá, není vidět žádná aktivita síťovky. Akorát to pořád píše:
IP-Config: Retrying forever (NFS root)...
Teď jsem si všimnul, že při tvorbě initramfs se vypisuje:
==> WARNING: No modules were added to the image. This is probably not what you want.
Nějak mě to začíná zmáhat.
Dávám sem odkaz na důležité informace ohledně Raspberry Pi: Slackware ARM on the Raspberry Pi.
Pro mě jsou asi nejdůležitější informace:
It is possible to use a separate initrd.gz file
edit /boot/config.txt to include these lines:
ramfsfile=initrd.gz ramfsaddr=0xa00000
and edit /boot/cmdline.txt to add the parameter:
initrd=0xa00000,0x279dfd
(replacing 0x279dfd with the hexadecimal size in bytes of your initrd.gz file)
Teď mi už "jenom" zbývá vytvořit korektní initrd.gz, tak aby obsahoval všechny potřebné jaderné moduly nutné pro root na NFS. Zatím netuším, jak to udělám, které moduly tam musím dát.
Trochu jsem hledal a "objevil Ameriku":
...initrd file was a gzipped filesystem image (in some file format, such as ext2... ...the new initramfs archive is a gzipped cpio archive...
Chápu tedy dobře, že v dnešní době i když se píše o initrd.gz, initrd=, tak vlastně je míněn initramfs?
V Arch Linuxu je zase utilita mkinitcpio, která se konfiguruje přes mkinitcpio.conf. A zjistil jsem, že je dostupná jako oficiální balíček i proch Arch Linux ARM! Takže nastartuju Arch Linux ARM na "Malině" a vytvořím v něm požadovaný initramfs. Snad to půjde. Díky.
Dávám sem odkaz na článek ohledně initrd, který mi pomohl líp pochopit initrd: Linux initial RAM disk (initrd) overview
Tak mi to nedalo a vyzkoušel jsem raspbian. Ten síťovku vidí (modul je zřejmě zkompilovaný přímo do jádra), dokonce můžu "malinu" pingnout, malina vykazuje určitou aktivitu (kontrolka aktivity pevného disku NFS serveru občas problikne, když "malina" startuje, což "normálně" skoro nedělá), ale to je bohužel vše. Skončí to se stejnou nebo podobnou chybou jako Arch Linux pro rpi.
Postupoval jsem podle tohoto návodu. Nemůže být chyba v tom, že na NFS serveru běží Arch Linux, resp. že se používá nfs4? Z ostatních počítačů normálně NFS exports připojím, jenom "malina" ne a ne.
Upravoval jsi initramfs na raspbianu tak, aby podporoval nfsroot?
Ne.
Jinak děkuju moc za navedení. Pokusím se.
zazálohuj si initramdisk
Kde ho najdu? V /boot evidentně není. Díky.
Evidentně je to v raspbianu, co se týká initramfs, stejné jako v Arch Linux ARM. Bod 3 "nic neudělá".
pokročil jsi nějak?
Já jsem udělal test... Mám aktuálně dvě R-Pi. Jedno mi primárně slouží jako NAS a teploměr, takže tam mám nfs. Zkopíroval jsem do /export/nfsroot/ celé / (resp. relevantní věci) a nastavil jsem nfs export.
/etc/exports:/export/nfsroot/ 172.16.1.0/28(rw,no_all_squash,insecure,sync,no_subtree_check,anonuid=1000,anongid=100)Nyní jsem stáhnul raspbian, zkopíroval obsah první partišny:
# losetup raspbian.img /dev/loop0 # kpartx -a /dev/loop0 # mount /dev/mapper/loop0p1 /mnt/dle_libosti # cp -ax /mnt/dle_libosti /mnt/rpikarta ...Nastavil jsem cmdline.txt -- v podstatě jsem ho nechal defaultní a jen změnil root a přidal ip a nfsroot:
dwc_otg.lpm_enable=0 console=ttyAMA0,115200 console=tty1 root=/dev/nfs nfsroot=172.16.1.2:/export/nfsroot/ rw ip=dhcp elevator=deadline rootwait
No a zkusil jsem, co udělá R-Pi -- ku podivu nabootovalo ze sítě! (Byl jsem překvapen i já sám.) Neřešil jsem žádný ramdisk -- jádro nakonec obsahuje vše potřebné v sobě natvrdo. To znamená, že někde děláš nějakou chybu, nebo máš problém na síti...
Zkusil jsi z toho raspberrypi připojit ten NFS disk?
pokročil jsi nějak?
Ne, nepokročil jsem ani o krok (jsem otrávený). Mám na R-Pi raspbian (bootuju z karty), ale raspbian mi nevyhovuje. Pokud budu mít čas a chuť, tak bych znovu experimentoval s Arch Linuxem pro R-Pi -- zkusil bych zkompilovat vlastní jádro, aby podporovalo boot z NFS. A nevyhnu se hledání problému na své síti.
někde děláš nějakou chybu, nebo máš problém na síti...
Ano, taky si to myslím.
Děkuju za spolupráci.
Tak použij z Raspbianu jádro -- kernel.img je jasný plus to, co je v /lib/modules/. A máš to... Jádro nebudeš muset kompilovat a můžeš to nalít do své distribuce dle libosti...
Jiná otázka je, jak to, že Ti nefunguje NFS...
Tak použij z Raspbianu jádro... nebudeš muset kompilovat a můžeš to nalít do své distribuce dle libosti...
Tak tohle mě vůbec nenapadlo. Moc díky -- vyzkouším.
Jiná otázka je, jak to, že Ti nefunguje NFS...
S tím se budu muset poprat jako první.
Našel jsem pro mě zajímavou informaci na wiki.archlinux.org -- NFS:
If mount fails try including the server's export root (required for Debian/RHEL/SLES): # mount -t nfs servername:/full/path/to/music /mountpoint/on/client Note: Server name needs to be a valid hostname (not just IP address). Otherwise mounting of remote share will hang.
A já jsem pokaždé dával IP adresu serveru, místo abych zkusil "hostname". Možná to tímto vyřeším.
Zkusil jsi z toho raspberrypi připojit ten NFS disk?
Zkusil jsem z nabootovaného raspbianu připojit NFS root příkazem: mount -t nfs iatom:/mnt/rpi /mnt/rpi:
Skončí to time outem:
mount.nfs: Connection timed out
Vyřešeno!
Postupoval jsem stejně jako ty, ale s těmito změnami:
raspbian nezná hostname "iatom" a proto to nešlo z raspbianu připojit. Pokud použiju IP adresu, tak se to připojí./export/nfsroot/ jsem zkopíroval kompletní root fs Arch Linuxu pro RPI ("vycucnul" jsem to z image)./lib/modules/ a zkopíroval je do /export/nfsroot/lib/modules/ (plus budu ještě dělat/jsem udělal určité změny, protože se to nechová úplně, jak chci).dd jsem na SD kartu přenesl z image raspbianu všechno od začátku karty do konce prvního primárního oddílu./etc/exports mám stejné jako ty, jenom jinou IP adresu a masku.cmdline.txt mám obdobné jako ty.To mhepp: Děkuju!
Super! Tak Ti gratuluji! S hostname je to docela zajimave, nikdy jsem to nezkousel -- to si zapamatuji.
Jinak, pouziti adresare /export/nfsroot/ je ciste jen ma prakticka zalezitost, protoze na /export mam pripojeny externi disk, ktery sdilim na siti, takze nic zavazujiciho. ale dle libosti.
Tve upravy postupu jsou logicke, chces Arch ;)
Docela by mne ale zajimala prakticka stranka veci -- jak rychle to je? Subjektivne jsem mel pocit, ze system bootuje zhruba stejne, at lokalne, nebo ze site. Kdyby se Ti chtelo, docela by mne zajimalo nejake srovnani rychlosti...
Tak jsem se teď ráno rozhodnul, že tam dám raspbian místo Archu, protože Arch nešel korektně vypínat + další problémy (jádro z raspbianu?). Jenže zase: Kernel panic - not syncing: VFS: Unable to mount root fs on unknown-block(2,0)
Tiskni
Sdílej:
