KiCad (Wikipedie), sada svobodných softwarových nástrojů pro počítačový návrh elektronických zařízení (EDA), byl vydán v nové major verzi 10.0.0 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Letošní Turingovou cenu (2025 ACM A.M. Turing Award, Nobelova cena informatiky) získali Charles H. Bennett a Gilles Brassard za základní přínosy do oboru kvantové informatiky, které převrátily pojetí bezpečné neprolomitelné komunikace a výpočetní techniky. Jejich protokol BB84 z roku 1984 umožnil fyzikálně zaručený bezpečný přenos šifrovacích klíčů, zatímco jejich práce o kvantové teleportaci položila teoretické základy pro budoucí kvantový internet. Jejich práce spojila fyziku s informatikou a ovlivnila celou generaci vědců.
Firefox 149 dostupný od 24. března přinese bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně (s CZ a SK se zatím nepočítá) a zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view). Firefox Labs 149 umožní přidat poznámky k panelům (tab notes, videoukázka).
Byla vydána nová stabilní verze 7.9 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 146. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Dle plánu byla vydána Opera GX pro Linux. Ke stažení je .deb i .rpm. V plánu je flatpak. Opera GX je webový prohlížeč zaměřený na hráče počítačových her.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.27.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byly publikovány informace (technické detaily) o bezpečnostním problému Snapu. Jedná se o CVE-2026-3888. Neprivilegovaný lokální uživatel může s využitím snap-confine a systemd-tmpfiles získat práva roota.
Nightingale je open-source karaoke aplikace, která z jakékoliv písničky lokálního alba (včetně videí) dokáže oddělit vokály, získat text a vše přehrát se synchronizací na úrovni jednotlivých slov a hodnocením intonace. Pro separaci vokálů využívá UVR Karaoke model s Demucs od Mety, texty písní stahuje z lrclib.net (LRCLIB), případně extrahuje pomocí whisperX, který rovněž využívá k načasování slov. V případě audiosouborů aplikace na
… více »Po půl roce vývoje od vydání verze 49 bylo vydáno GNOME 50 s kódovým názvem Tokyo (Mastodon). Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Článek na stránkách Fedora Magazinu informuje o vydání Fedora Asahi Remixu 43, tj. linuxové distribuce pro Apple Silicon vycházející z Fedora Linuxu 43.
Řešení dotazu:
2014-06-03-upower-loses-hibernate-suspend-to-systemd Title UPower loses hibernate / suspend to systemd Author Samuli Suominen Posted 2014-06-03 Revision 1 UPower discontinued hibernate and suspend support in favor of systemd. Because of this, we have created a compability package at sys-power/upower-pm-utils which will give you the old UPower with sys-power/pm-utils support back. Some desktops have integrated the sys-power/pm-utils support directly to their code, like Xfce, and as a result, they work also with the new UPower as expected. All non-systemd users are recommended to choose between: # emerge --oneshot --noreplace 'sys-power/upower-pm-utils' or # emerge --oneshot --noreplace '>=sys-power/upower-0.99.0' However, all systemd users are recommended to stay with sys-power/upower. A small tip for GNOME _and_ systemd users, only 3.12 and newer support 0.99, so if you see the package manager pulling in sys-power/upower-pm-utils while using old GNOME, like 2.32 or 3.10, you _can_ prevent it by adding a package.mask entry for >=sys-power/upower-0.99
systemd.
Otázkou je, zda to má smysl.Viděl bych smysl jen v tom, že cokoliv tam bude mít bude kompilované (tedy rychlé :) ), bo když tam nebude mít interpreta tak si tam nic takového nedá. Prostě si předurčí cestu co chce používat.
Áno, na toto som narážal. Kedysi som prežil prechod na OpenRC, a ten bol oveľa viacej bolestivejší ako prechod na SystemD. Preto nechápem emócie ľudí ktorí sa bránia niečomu čo nevyskúšali. Keby tak postupovali ich rodičia, tak sa resorbujú a odplavia ešte pred vznikom zygoty a vlastného vedomia."Všetko to bolo plné nenávisti frustrovaných ľudí čo sa boja vyskúšať nový program."Zajímavé je, že málokterý z nich vyvolává takové emoce, jako právě Lennartware.
Přirování úplně mimo.
A musím zopakovat, že neměl by se hledat důvod proti změně, ale měl by se hledat důvod pro změnu. Tedy otázka "proc hromada lidi systemd nechce" nedává příliš smysl a odpověď na to je v podstatě jediná: "protože neexistuje důvod pro to ho chtít".
Tak ještě jednou: "a právě proto, že jsou nucení s tím pracovat"S tymto suhlasim. Treba hladat dovod pre zmenu, teda co bude lepsie. Moje systemy idu hlavne na dostupnost, takze skusat prechod na inu implementaciu init scriptov je dost velky zasah do uz fungujceho prosredia. Bohuzial systemd je nasadzovady dost nestastnym sposobom a vdaka tomu je vacsina diskussi len o odpore k prechodu. To aj chapem, ak niekto nahradi nieco fungujuce niecim inym, tak musi byt k tomu nejaky obiektivny dovod a ten som zatial nevidel. Riskovat rozbitie systemu, len aby som skusil systemd, nie je pre mna argument (pouzivam OpenRC a Gentoo distribuciu, vdaka zavislostiam medzi init scriptami nemam pocit, ze by mi nieco chybalo).
SystemD jde proti všem základním principům Unixu. Pravidlo dělej jednu věc, ale pořádně odchází na smetiště dějin.To se jako výtka SystemD opakuje pravidelně, ale obávám se, že jde právě jen o to opakování, aniž by někdo přemýšlel nad tím, co to znamená. Protože ono to "jedna věc" je hodně široký pojem, a těžko budete hledat takové vymezení, ve kterém SystemD neobstojí a jiné inity ano.
Možnost výběru jestli systemd použít nebo ne je taky v pekle, protože i když si mohu vybrat jiný init, tak budu stejně dřív či později nucen tu věc do systému narvat, protože na ní budou záviset aplikace, třeba gnome.To ale není chyba SystemD. Navíc to ukazuje, že mezi autory ostatních aplikací je o služby poskytované SystemD zájem, tak proč už je dávno nenabízejí současné init systémy?
Když chceš postavit tenkého klienta bootujícího ze sítě s rootem na NFS, tak máš DHCP klienta přímo v jádře.+1 Ať je v jádře sebevětší sračka, nikomu to nevadí. Jakmile se ta stejná sračka objeví ve stejném upstream repozitáři s initem, je to hrozný průser. Já osobně z toho taky nemám radost, ale podle mě pořád stokrát lepší samostatný userspace démon než kdyby to byla skutečně součást procesu initu nebo nedej bože kernelu. Když už jednou umíme initramfs, tak se mi implementace control plane věcí v kernelu moc nelíbí. Ale jedna věc jsou nějaké specializované protokoly na povídání si s okolními síťovými prvky (i když i tam bych dal přednost userspace implementaci) a jiná věc jsou self contained nástroje přímo svázané s konfigurací síťové vrstvy jako je DHCP a router discovery. Nehledě na to, že slušnou implementaci těchto protokolů aby člověk pohledal a přitom tam není téměř nic závislého na konkrétním kernelu.
Ale to neznamena, ze by sa mal presunut do systemd!Ani jsem to netvrdil, ale na druhou stranu to ani neznamená, že by se tam přesunout neměl.
V initramfs sa predsa pouziva Busybox a ten implementaciu DHCP klienta obsahuje.Pokud chápu maintainery systemd správně, tak postupují velmi podobným způsobem jako ten busybox. Jejich balík, stejně jako busybox, obsahuje jak init, tak dhcp klienta, tak i další věci. Samozřejmě jsou tam i rozdíly, mezi jinými fakt, že systemd drží binárky odděleně. Busybox je taky pěkná sprasenina, ale lidi jsou na to zvyklí. O deset let později budou třeba úplně stejně zvyklí na systemd ;) a prasárny jim z ničeho nic přestanou vadit, tak jako jim nevadí u těch projektů, které už tak nějak přijali.
Busybox je chápán jako udělátko pro hodně malé systémyAutoři systemd se taky holedbali vhodností pro embedded svět, stejně jako busybox.
Nemůžeš nutit tazatele, na co se má ptát.+1
Pokud pavlixi znáš nějaké binární distro které podporuje víc než jeden init systém, sem s ním.Já osobně když si vymýšlím kraviny jako jak přesně má systém vypadat, binární distribuce nepoužívám, protože mi v tomto ohledu neposkytují to, co bych potřeboval. Pokud používám binární distro, používám ho pokud možno co nejvíce standardním způsobem, abych nenarážel na bugy, které si budu jen těžko opravovat. Ale slyšel jsem, že Debian (nevím jestli testing/unstable) přidával do repa systemd a přitom fungoval nadále se stávajícím řešením, ale nikdy jsem to nezkoušel a ani nevím jak to plánují do budoucna.
Pokud tě zajímá důvod, tak si třeba představ že někdo musí žít s (mohutně opatchovaným) jádrem 2.6.18.Možné důvody jsou zajímavé, ale mě zajímal konkrétní důvod tazatele, protože kdyby napsal trochu víc o svých potřebách, byla by celá diskuze užitečnější i pro něj. Nicméně i to, co píšeš je pouze nástroj, nikoliv účel, a držet se patchovaného 2.6.18 bezdůvodně je jen masochismus.
Nebo má existující monitoring který si neporadí s binárním logováním.Jako že by nástroj vyhledával binární logy a na základě jejich existence úmyslně selhal? Osobně si myslím, že existence binárních logů ve zpracování textových logů nijak nebrání.
Nebo má kritický systém kde si nemůže dovolit výpadky.Je nějaký konkrétní důvod si myslet, že když tazatel nainstaluje systém se systemd, tak to způsobí výpadek, zatímco instalace nového systému bez systemd výpadek nezpůsobí?
Stačí?Pokud neznáš konkrétní důvody tazatele, tak si tu můžeme vést volnou diskuzi, ale bude trošku mimo téma.
Pokud používám binární distro, používám ho pokud možno co nejvíce standardním způsobem, abych nenarážel na bugy, které si budu jen těžko opravovat.Bingo. A pokud všechny známá binární distra mají v repozitáři jeden init systém, tak ho prostě musíš používat nebo změnit celé distro, takže ten dotaz je naprosto validní. To co jsi psal o tom že balíček v repu neznamená že se musí instalovat je hezký, trefny a všechno… ale netýká se to initu, ten je jeden a bez něj prostě nepremáváš.
…držet se patchovaného 2.6.18 bezdůvodně je jen masochismus.Důvod je. A tím neříkám že lidi co to musí udržovat jsou z toho bůhvíjak nadšení…
Jako že by nástroj vyhledával binární logy a na základě jejich existence úmyslně selhal?Ne jako že máš hotové řešení které ty logy nějak čte a dál zpracovává a nebudeš ho kvůli lennartovým manýrám předělávat.
Je nějaký konkrétní důvod si myslet, že když tazatel nainstaluje systém se systemd, tak to způsobí výpadek, zatímco instalace nového systému bez systemd výpadek nezpůsobí?No tím jsme měl na mysli spíš to že systemd se pohybuje trochu jinou rychlostí než sysvinit. Pokud dám někam sysvinit a stabilní kernel, tak mám vyhlídku že dalších deset let se to nebude muset restartovat. Se systemd mám ve stejné situaci naopak jistotu že se najde pěkná řádka chyb které se bez upgradu neobjedou.
Důvod je.Nejsem si vědom, že by tazatel nějaký důvod uváděl.
Ne jako že máš hotové řešení které ty logy nějak čte a dál zpracovává a nebudeš ho kvůli lennartovým manýrám předělávat.Předpokládám, že nainstalovat a spustit syslog na systému, kde je zajištěna integrace journald a syslogu zvládne i velmi podprůměrný admin.
No tím jsme měl na mysli spíš to že systemd se pohybuje trochu jinou rychlostí než sysvinit. Pokud dám někam sysvinit a stabilní kernel, tak mám vyhlídku že dalších deset let se to nebude muset restartovat. Se systemd mám ve stejné situaci naopak jistotu že se najde pěkná řádka chyb které se bez upgradu neobjedou.Díky. Tím jsi potvrdil, že požadavek nemít v systému systemd sám o sobě nemá žádnou hodnotu. Pokud je požadavkem stabilita a zavedený software, budou odpovědi pravděpodobně jiné než když bude požadavkem mít v systému nejnovější trucprojekty proti systemd[1]. To, co píšeš, skutečně jen potvrzuje, že je dobré vyspecifikovat skutečné požadavky a důvody, proč se tazateli zdají jeho konkrétní body dobrými kritérii. [1] Pro jistotu upozorním, že se jedná o nadsázku.
Zapojíš se do války o moc(?), aby jsi už začal, bo v Debianu už je.
Asi zvážím možnost stát se taky partyzánem… 
Tiskni
Sdílej: