OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsáné do programovacího jazyka Rust, nahradí v Ubuntu 25.10 klasické sudo. V plánu je také přechod od klasických coreutils k uutils coreutils napsaných v Rustu.
Fedora se stala oficiální distribucí WSL (Windows Subsystem for Linux).
Společnost IBM představila server IBM LinuxONE Emperor 5 poháněný procesorem IBM Telum II.
Byla vydána verze 4.0 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Podpora Windows 10 končí 14. října 2025. Připravovaná kampaň Konec desítek (End of 10) může uživatelům pomoci s přechodem na Linux.
Řešení dotazu:
2014-06-03-upower-loses-hibernate-suspend-to-systemd Title UPower loses hibernate / suspend to systemd Author Samuli Suominen Posted 2014-06-03 Revision 1 UPower discontinued hibernate and suspend support in favor of systemd. Because of this, we have created a compability package at sys-power/upower-pm-utils which will give you the old UPower with sys-power/pm-utils support back. Some desktops have integrated the sys-power/pm-utils support directly to their code, like Xfce, and as a result, they work also with the new UPower as expected. All non-systemd users are recommended to choose between: # emerge --oneshot --noreplace 'sys-power/upower-pm-utils' or # emerge --oneshot --noreplace '>=sys-power/upower-0.99.0' However, all systemd users are recommended to stay with sys-power/upower. A small tip for GNOME _and_ systemd users, only 3.12 and newer support 0.99, so if you see the package manager pulling in sys-power/upower-pm-utils while using old GNOME, like 2.32 or 3.10, you _can_ prevent it by adding a package.mask entry for >=sys-power/upower-0.99
systemd
.
Otázkou je, zda to má smysl.Viděl bych smysl jen v tom, že cokoliv tam bude mít bude kompilované (tedy rychlé :) ), bo když tam nebude mít interpreta tak si tam nic takového nedá. Prostě si předurčí cestu co chce používat.
Áno, na toto som narážal. Kedysi som prežil prechod na OpenRC, a ten bol oveľa viacej bolestivejší ako prechod na SystemD. Preto nechápem emócie ľudí ktorí sa bránia niečomu čo nevyskúšali. Keby tak postupovali ich rodičia, tak sa resorbujú a odplavia ešte pred vznikom zygoty a vlastného vedomia."Všetko to bolo plné nenávisti frustrovaných ľudí čo sa boja vyskúšať nový program."Zajímavé je, že málokterý z nich vyvolává takové emoce, jako právě Lennartware.
A musím zopakovat, že neměl by se hledat důvod proti změně, ale měl by se hledat důvod pro změnu. Tedy otázka "proc hromada lidi systemd nechce" nedává příliš smysl a odpověď na to je v podstatě jediná: "protože neexistuje důvod pro to ho chtít".
Tak ještě jednou: "a právě proto, že jsou nucení s tím pracovat"S tymto suhlasim. Treba hladat dovod pre zmenu, teda co bude lepsie. Moje systemy idu hlavne na dostupnost, takze skusat prechod na inu implementaciu init scriptov je dost velky zasah do uz fungujceho prosredia. Bohuzial systemd je nasadzovady dost nestastnym sposobom a vdaka tomu je vacsina diskussi len o odpore k prechodu. To aj chapem, ak niekto nahradi nieco fungujuce niecim inym, tak musi byt k tomu nejaky obiektivny dovod a ten som zatial nevidel. Riskovat rozbitie systemu, len aby som skusil systemd, nie je pre mna argument (pouzivam OpenRC a Gentoo distribuciu, vdaka zavislostiam medzi init scriptami nemam pocit, ze by mi nieco chybalo).
SystemD jde proti všem základním principům Unixu. Pravidlo dělej jednu věc, ale pořádně odchází na smetiště dějin.To se jako výtka SystemD opakuje pravidelně, ale obávám se, že jde právě jen o to opakování, aniž by někdo přemýšlel nad tím, co to znamená. Protože ono to "jedna věc" je hodně široký pojem, a těžko budete hledat takové vymezení, ve kterém SystemD neobstojí a jiné inity ano.
Možnost výběru jestli systemd použít nebo ne je taky v pekle, protože i když si mohu vybrat jiný init, tak budu stejně dřív či později nucen tu věc do systému narvat, protože na ní budou záviset aplikace, třeba gnome.To ale není chyba SystemD. Navíc to ukazuje, že mezi autory ostatních aplikací je o služby poskytované SystemD zájem, tak proč už je dávno nenabízejí současné init systémy?
Když chceš postavit tenkého klienta bootujícího ze sítě s rootem na NFS, tak máš DHCP klienta přímo v jádře.+1 Ať je v jádře sebevětší sračka, nikomu to nevadí. Jakmile se ta stejná sračka objeví ve stejném upstream repozitáři s initem, je to hrozný průser. Já osobně z toho taky nemám radost, ale podle mě pořád stokrát lepší samostatný userspace démon než kdyby to byla skutečně součást procesu initu nebo nedej bože kernelu. Když už jednou umíme initramfs, tak se mi implementace control plane věcí v kernelu moc nelíbí. Ale jedna věc jsou nějaké specializované protokoly na povídání si s okolními síťovými prvky (i když i tam bych dal přednost userspace implementaci) a jiná věc jsou self contained nástroje přímo svázané s konfigurací síťové vrstvy jako je DHCP a router discovery. Nehledě na to, že slušnou implementaci těchto protokolů aby člověk pohledal a přitom tam není téměř nic závislého na konkrétním kernelu.
Ale to neznamena, ze by sa mal presunut do systemd!Ani jsem to netvrdil, ale na druhou stranu to ani neznamená, že by se tam přesunout neměl.
V initramfs sa predsa pouziva Busybox a ten implementaciu DHCP klienta obsahuje.Pokud chápu maintainery systemd správně, tak postupují velmi podobným způsobem jako ten busybox. Jejich balík, stejně jako busybox, obsahuje jak init, tak dhcp klienta, tak i další věci. Samozřejmě jsou tam i rozdíly, mezi jinými fakt, že systemd drží binárky odděleně. Busybox je taky pěkná sprasenina, ale lidi jsou na to zvyklí. O deset let později budou třeba úplně stejně zvyklí na systemd ;) a prasárny jim z ničeho nic přestanou vadit, tak jako jim nevadí u těch projektů, které už tak nějak přijali.
Busybox je chápán jako udělátko pro hodně malé systémyAutoři systemd se taky holedbali vhodností pro embedded svět, stejně jako busybox.
Nemůžeš nutit tazatele, na co se má ptát.+1
Pokud pavlixi znáš nějaké binární distro které podporuje víc než jeden init systém, sem s ním.Já osobně když si vymýšlím kraviny jako jak přesně má systém vypadat, binární distribuce nepoužívám, protože mi v tomto ohledu neposkytují to, co bych potřeboval. Pokud používám binární distro, používám ho pokud možno co nejvíce standardním způsobem, abych nenarážel na bugy, které si budu jen těžko opravovat. Ale slyšel jsem, že Debian (nevím jestli testing/unstable) přidával do repa systemd a přitom fungoval nadále se stávajícím řešením, ale nikdy jsem to nezkoušel a ani nevím jak to plánují do budoucna.
Pokud tě zajímá důvod, tak si třeba představ že někdo musí žít s (mohutně opatchovaným) jádrem 2.6.18.Možné důvody jsou zajímavé, ale mě zajímal konkrétní důvod tazatele, protože kdyby napsal trochu víc o svých potřebách, byla by celá diskuze užitečnější i pro něj. Nicméně i to, co píšeš je pouze nástroj, nikoliv účel, a držet se patchovaného 2.6.18 bezdůvodně je jen masochismus.
Nebo má existující monitoring který si neporadí s binárním logováním.Jako že by nástroj vyhledával binární logy a na základě jejich existence úmyslně selhal? Osobně si myslím, že existence binárních logů ve zpracování textových logů nijak nebrání.
Nebo má kritický systém kde si nemůže dovolit výpadky.Je nějaký konkrétní důvod si myslet, že když tazatel nainstaluje systém se systemd, tak to způsobí výpadek, zatímco instalace nového systému bez systemd výpadek nezpůsobí?
Stačí?Pokud neznáš konkrétní důvody tazatele, tak si tu můžeme vést volnou diskuzi, ale bude trošku mimo téma.
Pokud používám binární distro, používám ho pokud možno co nejvíce standardním způsobem, abych nenarážel na bugy, které si budu jen těžko opravovat.Bingo. A pokud všechny známá binární distra mají v repozitáři jeden init systém, tak ho prostě musíš používat nebo změnit celé distro, takže ten dotaz je naprosto validní. To co jsi psal o tom že balíček v repu neznamená že se musí instalovat je hezký, trefny a všechno… ale netýká se to initu, ten je jeden a bez něj prostě nepremáváš.
…držet se patchovaného 2.6.18 bezdůvodně je jen masochismus.Důvod je. A tím neříkám že lidi co to musí udržovat jsou z toho bůhvíjak nadšení…
Jako že by nástroj vyhledával binární logy a na základě jejich existence úmyslně selhal?Ne jako že máš hotové řešení které ty logy nějak čte a dál zpracovává a nebudeš ho kvůli lennartovým manýrám předělávat.
Je nějaký konkrétní důvod si myslet, že když tazatel nainstaluje systém se systemd, tak to způsobí výpadek, zatímco instalace nového systému bez systemd výpadek nezpůsobí?No tím jsme měl na mysli spíš to že systemd se pohybuje trochu jinou rychlostí než sysvinit. Pokud dám někam sysvinit a stabilní kernel, tak mám vyhlídku že dalších deset let se to nebude muset restartovat. Se systemd mám ve stejné situaci naopak jistotu že se najde pěkná řádka chyb které se bez upgradu neobjedou.
Důvod je.Nejsem si vědom, že by tazatel nějaký důvod uváděl.
Ne jako že máš hotové řešení které ty logy nějak čte a dál zpracovává a nebudeš ho kvůli lennartovým manýrám předělávat.Předpokládám, že nainstalovat a spustit syslog na systému, kde je zajištěna integrace journald a syslogu zvládne i velmi podprůměrný admin.
No tím jsme měl na mysli spíš to že systemd se pohybuje trochu jinou rychlostí než sysvinit. Pokud dám někam sysvinit a stabilní kernel, tak mám vyhlídku že dalších deset let se to nebude muset restartovat. Se systemd mám ve stejné situaci naopak jistotu že se najde pěkná řádka chyb které se bez upgradu neobjedou.Díky. Tím jsi potvrdil, že požadavek nemít v systému systemd sám o sobě nemá žádnou hodnotu. Pokud je požadavkem stabilita a zavedený software, budou odpovědi pravděpodobně jiné než když bude požadavkem mít v systému nejnovější trucprojekty proti systemd[1]. To, co píšeš, skutečně jen potvrzuje, že je dobré vyspecifikovat skutečné požadavky a důvody, proč se tazateli zdají jeho konkrétní body dobrými kritérii. [1] Pro jistotu upozorním, že se jedná o nadsázku.
Zapojíš se do války o moc(?), aby jsi už začal, bo v Debianu už je.
Asi zvážím možnost stát se taky partyzánem…
Tiskni
Sdílej: