Byla vydána (𝕏) srpnová aktualizace aneb nová verze 1.104 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.104 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Spotify spustilo přehrávání v bezztrátové kvalitě. V předplatném Spotify Premium.
Spoluzakladatel a předseda správní rady americké softwarové společnosti Oracle Larry Ellison vystřídal spoluzakladatele automobilky Tesla a dalších firem Elona Muska na postu nejbohatšího člověka světa. Hodnota Ellisonova majetku díky dnešnímu prudkému posílení ceny akcií Oraclu odpoledne vykazovala nárůst o více než 100 miliard dolarů a dosáhla 393 miliard USD (zhruba 8,2 bilionu Kč). Hodnota Muskova majetku činila zhruba 385 miliard dolarů.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2025-09 aneb Eclipse 4.37. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
T-Mobile od 15. září zpřístupňuje RCS (Rich Communication Services) zprávy i pro iPhone.
Společnost ARM představila platformu Arm Lumex s Arm C1 CPU Cluster a Arm Mali G1-Ultra GPU pro vlajkové chytré telefony a počítače nové generace.
Unicode Consortium, nezisková organizace koordinující rozvoj standardu Unicode, oznámila vydání Unicode 17.0. Přidáno bylo 4 803 nových znaků. Celkově jich je 159 801. Přibylo 7 nových Emoji.
Apple představil (YouTube) telefony iPhone 17 Pro a iPhone 17 Pro Max, iPhone 17 a iPhone Air, sluchátka AirPods Pro 3 a hodinky Watch Series 11, Watch SE 3 a Watch Ultra 3.
Realtimová strategie Warzone 2100 (Wikipedie) byla vydána ve verzi 4.6.0. Podrobný přehled novinek, změn a oprav v ChangeLogu na GitHubu. Nejnovější verzi Warzone 2100 lze již instalovat také ze Snapcraftu a Flathubu.
Polské vývojářské studio CD Projekt Red publikovalo na Printables.com 3D modely z počítačové hry Cyberpunk 2077.
Zdravím, chtěl bych požádat zkušenější o radu, na čem postavit sdílené úložiště (SW, příp. HW), což jsem dostal v práci za úkol. Jsou na to cca následující požadavky:
V zásadě jde o něco, co by fungovalo jako Dropbox, ale aby to bylo šifrované. Budou se tam ukládat typicky dokumenty, zatím by se jednalo o řádově pár GB dat, sdílených mezi cca 5 uživateli. Nemusí to být čistě (vlastní) SW řešení, pokud by něco podobného nabízel třeba nějaký NAS, tak je to taky možnost.
Zatím mi vyšlo pár možných variant:
Zatím mi přijde nejzajímavější varianta 4. za použití Seafile. Co jsem se dočetl, tak je z volně dostupných alternativ Dropboxu asi nejlepší (dle hodnocení uživatelů), třeba OwnCloud má sice spoustu rozšíření, ale taky spoustu chyb, a další alternativy taky mají nějaké problémy. Pak se mi líbí to šifrování (doufám, že funguje i při sdílení dat mezi více uživateli), mělo by tam fungovat verzování souborů (historie změn), a možná ještě nějaké další funkce budou přínosem (nestudoval jsem to úplně detailně). Z čeho mám ale trochu obavy, je to, že se na serveru neukládají data v původní podobě (soubory 1:1 jako na klientech) - abych byl v případě problémů schopný z toho data dostat... Máte zkušenosti se stabilitou, vč. klienta pod Win? Jak jsou tam řešené kolize souborů (pokud dva uživatelé nezávisle na sobě v jeden čas provedou úpravu)? A bylo by lepší to hodit na VPS, nebo radši použít vlastní železo a mít to připojené lokálně? Předem díky za vaše poznatky.
incron
u (v podstatě "cron", ale řízený událostmi přes inotify, nikoliv časem) nebo ještě lépe pomocí jeho dá se říct ekvivalentu, který ale umí i rekurzivní adresáře - watcher. Následně při každé změně souboru bych ho nějakým bashovým nebo pythoním skriptem zkopíroval do vedlejšího stromu a přidal do názvu datum a čas - podle toho by se pak případně dala dohledat potřebná verze. Mělo by to nějaká omezení, ale bylo by to relativně jednoduché tedy asi do doby, než bych od toho potřeboval nějaké sofistikovanější chování (nějak tam víc řešit oprávnění, nastavování sdílených složek, atd.), pak by to asi bylo poněkud horší Pouzivam vlastni server s ubuntu, kde mi bezi samba + owncloud. Zadnych chyb jsem si nevsiml, vyjma snad toho, ze se chova dost nekorektne pripojovani samba adresaru primo pres admin menu owncloudu - proste to nenacita slozky, kdyz jsou moc velke (typicky hudba, filmy, apod). Takze si to mountuju primo na linuxu do tech slozek owncloudu konkretniho uzivatele (prdne se to do fstab a je to bez starosti).
Pak taky nepouzivam synchronizaci (jen s NB a tam mam pokusnou slozku - testuju to) - pry to obcas plete a maze soubory. Pro mne je to zatim zbytecnost, mam vsechna data na sitovem disku, takze synchronizaci prilis nepotrebuju a cekam, az owncloud dotahnou do konce - lepsi podpora prehravani videi primo v prohlizeci, poradny prehravac hudby, apod. Je to velice dobre naslapnuty projekt, jehoz tvurci presne pochopili, co lidi chteji, jen jim to holt trochu trva no Ale za ty penize...?
Osobne bych se s tim v praci asi nepackal a koupil nejaky komercni NAS - tvoji snahu stejne ASI nikdo neoceni, tak proc si komplikovat zivot? Ty NASy maji velice prijemne rozhrani, naklikas to za pet minut.
Pro mne byla hlavni priorita ta, ze vim, co ten system dela, ze si muzu zasifrovat data na oddilech toho disku a nespolehat se na nejake dodane reseni a ze si to muzu rozsirovat dle libosti. Ucil jsem se u toho linux, takze jsem spojil prijemne s uzitecnym.
Dneska si doma provozuju podobny server na Banana Pi (jen se sambou) a jeho zprovozneni mi diky tomu, co jsem se naucil trvalo jen par hodin - i se sifrovanymi slozkami, atd. Dnes uz bych to rozbehal za par minut. Cena oproti komercnimu nasu je zlomkova, ale nejvice si stejne cenim te otevrenosti a toho, ze vim, jak to doopravdy funguje a kdo do toho ma vlastne pristup.
Díky moc, to je zajímavá informace. Ještě bych se rád zeptal na pár věcí:
Tiskni
Sdílej: