V Bolzanu probíhá konference SFSCON (South Tyrol Free Software Conference). Jean-Baptiste Kempf, zakladatel a prezident VideoLAN a klíčový vývojář VLC media playeru, byl na ní oceněn cenou European SFS Award 2025 udělovanou Free Software Foundation Europe (FSFE) a Linux User Group Bolzano‑Bozen (LUGBZ).
Open-source minimalistický trackball Ploopy Nano byl po modelech modelech Classic a Thumb Trackball také aktualizován. Nová verze Nano 2 používá optický senzor PAW3222 a k původně beztlačítkovému designu přidává jedno tlačítko, které ve výchozí konfiguraci firmwaru QMK přepíná režim posouvání koulí. Sestavený trackball nyní vyjde na 60 kanadských dolarů (bez dopravy a DPH).
Github publikoval Octoverse 2025 (YouTube), tj. každoroční přehled o stavu open source a veřejných softwarových projektů na GitHubu. Každou sekundu se připojil více než jeden nový vývojář. Nejpoužívanějším programovacím jazykem se stal TypeScript.
Kit je nový maskot webového prohlížeče Firefox.
Mastodon (Wikipedie) - sociální síť, která není na prodej - byl vydán ve verzi 4.5. Přehled novinek s náhledy v oznámení na blogu.
Německo zvažuje, že zaplatí místním telekomunikačním operátorům včetně Deutsche Telekom, aby nahradili zařízení od čínské firmy Huawei. Náklady na výměnu by mohly přesáhnout dvě miliardy eur (bezmála 49 miliard Kč). Jeden scénář počítá s tím, že vláda na tento záměr použije prostředky určené na obranu či infrastrukturu.
Po dvaceti letech skončil leader japonské SUMO (SUpport.MOzilla.org) komunity Marsf. Důvodem bylo nasazení sumobota, který nedodržuje nastavené postupy a hrubě zasahuje do překladů i archivů. Marsf zároveň zakázal použití svých příspěvků a dat k učení sumobota a AI a požádal o vyřazení svých dat ze všech učebních dat.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zahajuje sektorové šetření v oblasti mobilních telekomunikačních služeb poskytovaných domácnostem v České republice. Z poznatků získaných na základě prvotní analýzy provedené ve spolupráci s Českým telekomunikačním úřadem (ČTÚ) ÚOHS zjistil, že vzájemné vztahy mezi operátory je zapotřebí detailněji prověřit kvůli možné nefunkčnosti některých aspektů konkurence na trzích, na nichž roste tržní podíl klíčových hráčů a naopak klesá význam nezávislých virtuálních operátorů.
Různé audity bezpečnostních systémů pařížského muzea Louvre odhalily závažné problémy v oblasti kybernetické bezpečnosti a tyto problémy přetrvávaly déle než deset let. Jeden z těchto auditů, který v roce 2014 provedla francouzská národní agentura pro kybernetickou bezpečnost, například ukázal, že heslo do kamerového systému muzea bylo „Louvre“. 😀
Z upstreamu GNOME Mutter byl zcela odstraněn backend X11. GNOME 50 tedy poběží už pouze nad Waylandem. Aplikace pro X11 budou využívat XWayland.
Zdravím, chtěl bych požádat zkušenější o radu, na čem postavit sdílené úložiště (SW, příp. HW), což jsem dostal v práci za úkol. Jsou na to cca následující požadavky:
V zásadě jde o něco, co by fungovalo jako Dropbox, ale aby to bylo šifrované. Budou se tam ukládat typicky dokumenty, zatím by se jednalo o řádově pár GB dat, sdílených mezi cca 5 uživateli. Nemusí to být čistě (vlastní) SW řešení, pokud by něco podobného nabízel třeba nějaký NAS, tak je to taky možnost.
Zatím mi vyšlo pár možných variant:
).Zatím mi přijde nejzajímavější varianta 4. za použití Seafile. Co jsem se dočetl, tak je z volně dostupných alternativ Dropboxu asi nejlepší (dle hodnocení uživatelů), třeba OwnCloud má sice spoustu rozšíření, ale taky spoustu chyb, a další alternativy taky mají nějaké problémy. Pak se mi líbí to šifrování (doufám, že funguje i při sdílení dat mezi více uživateli), mělo by tam fungovat verzování souborů (historie změn), a možná ještě nějaké další funkce budou přínosem (nestudoval jsem to úplně detailně). Z čeho mám ale trochu obavy, je to, že se na serveru neukládají data v původní podobě (soubory 1:1 jako na klientech) - abych byl v případě problémů schopný z toho data dostat... Máte zkušenosti se stabilitou, vč. klienta pod Win? Jak jsou tam řešené kolize souborů (pokud dva uživatelé nezávisle na sobě v jeden čas provedou úpravu)? A bylo by lepší to hodit na VPS, nebo radši použít vlastní železo a mít to připojené lokálně? Předem díky za vaše poznatky.
. Další věc, jak tam konkrétně řešit to verzování? Dělat třeba každou půlhodinu zálohy, resp. kopie souborů, které se změnily, a tenhle strom "záloh" zpřístupnit jen pro čtení...? Tam by se ale mohlo sem tam stát, že by taková granularita nebyla dostatečná. Nebo na to nějak naroubovat inotify a kopírovat soubory při změně/vytvoření?
incronu (v podstatě "cron", ale řízený událostmi přes inotify, nikoliv časem) nebo ještě lépe pomocí jeho dá se říct ekvivalentu, který ale umí i rekurzivní adresáře - watcher. Následně při každé změně souboru bych ho nějakým bashovým nebo pythoním skriptem zkopíroval do vedlejšího stromu a přidal do názvu datum a čas - podle toho by se pak případně dala dohledat potřebná verze. Mělo by to nějaká omezení, ale bylo by to relativně jednoduché tedy asi do doby, než bych od toho potřeboval nějaké sofistikovanější chování (nějak tam víc řešit oprávnění, nastavování sdílených složek, atd.), pak by to asi bylo poněkud horší
.
Pouzivam vlastni server s ubuntu, kde mi bezi samba + owncloud. Zadnych chyb jsem si nevsiml, vyjma snad toho, ze se chova dost nekorektne pripojovani samba adresaru primo pres admin menu owncloudu - proste to nenacita slozky, kdyz jsou moc velke (typicky hudba, filmy, apod). Takze si to mountuju primo na linuxu do tech slozek owncloudu konkretniho uzivatele (prdne se to do fstab a je to bez starosti).
Pak taky nepouzivam synchronizaci (jen s NB a tam mam pokusnou slozku - testuju to) - pry to obcas plete a maze soubory. Pro mne je to zatim zbytecnost, mam vsechna data na sitovem disku, takze synchronizaci prilis nepotrebuju a cekam, az owncloud dotahnou do konce - lepsi podpora prehravani videi primo v prohlizeci, poradny prehravac hudby, apod. Je to velice dobre naslapnuty projekt, jehoz tvurci presne pochopili, co lidi chteji, jen jim to holt trochu trva no
Ale za ty penize...? 
Osobne bych se s tim v praci asi nepackal a koupil nejaky komercni NAS - tvoji snahu stejne ASI nikdo neoceni, tak proc si komplikovat zivot? Ty NASy maji velice prijemne rozhrani, naklikas to za pet minut.
Pro mne byla hlavni priorita ta, ze vim, co ten system dela, ze si muzu zasifrovat data na oddilech toho disku a nespolehat se na nejake dodane reseni a ze si to muzu rozsirovat dle libosti. Ucil jsem se u toho linux, takze jsem spojil prijemne s uzitecnym.
Dneska si doma provozuju podobny server na Banana Pi (jen se sambou) a jeho zprovozneni mi diky tomu, co jsem se naucil trvalo jen par hodin - i se sifrovanymi slozkami, atd. Dnes uz bych to rozbehal za par minut. Cena oproti komercnimu nasu je zlomkova, ale nejvice si stejne cenim te otevrenosti a toho, ze vim, jak to doopravdy funguje a kdo do toho ma vlastne pristup.
. Samozřejmě nemám osobní zkušenost, ale v těch záporech u hodnocení OwnCloudu se takové stesky objevovaly celkem nezřídka.
S NASem celkem souhlas, ale zase problém jako výše - dá se tam nějak řešit verzování? Jde mi o to, že když třeba omylem smažu soubor nebo ho omylem přepíšu nebo nahradím novou verzí, ve které bude chybět kus původních dat, tak už nebude cesta, jak to obnovit zpět (jako to jde třeba na Dropboxu). Samozřejmě, že tam uvažuju nějakou formu zálohování, ale i v takovém případě by se tohle mohlo stát (pokud bych zálohoval třeba jednou denně).
Díky moc, to je zajímavá informace. Ještě bych se rád zeptal na pár věcí:
Tiskni
Sdílej: