Stanislav Aleksandrov předložil patch rozšiřující KWin (KDE Plasma) na 3D virtuální desktopové prostředí (videoukázka v mp4).
Digg (Wikipedie), "místo, kde můžete sdílet a objevovat to nejlepší z internetu – a nejen to", je zpět. Ve veřejné betě.
Po .deb balíčcích Mozilla nově poskytuje také .rpm balíčky Firefoxu Nightly.
Vývojové prostředí IntelliJ IDEA slaví 25. narozeniny (YouTube).
Vedení společnosti NVIDIA údajně povolilo použití milionů knih ze známého 'warez' archivu Anna's Archive k výcviku umělé inteligence, ačkoliv vědělo, že archiv tyto knihy nezískal legální cestou. Žaloba, ve které se objevují i citace interních dokumentů společnosti NVIDIA, tvrdí, že NVIDIA přímo kontaktovala Anna's Archive a požadovala vysokorychlostní přístup k datům knihovny.
Grafický správce balíčků Myrlyn pro SUSE a openSUSE, původně YQPkg, dospěl do stabilní verze 1.0.0. Postaven je nad libzypp a Qt 6. Projekt začal na SUSE Hack Weeku 24.
Vývojáři se podařilo vytvořit patch pro Wine, díky kterému je možné na linuxovém stroji nainstalovat a spustit Adobe Photoshop (testováno s verzemi Photoshopu PS2021 a PS2025). Dalším patchem se podařilo umožnit dokonce instalaci téměř celého Adobe Creative Cloud Collection 2023, vyjma aplikací Adobe XD a Adobe Fresco. Patch řeší kompatibilitu s windowsovými subsystémy MSHTML - jádrem prohlížeče Internet exporer, a MSXML3 - parserem
… více »Hackeři zaútočili na portál veřejných zakázek a vyřadili ho z provozu. Systém, ve kterém musí být ze zákona sdíleny informace o veřejných zakázkách, se ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) nyní pokouší co nejdříve zprovoznit. Úřad o tom informoval na svém webu a na sociálních sítích. Portál slouží pro sdílení informací mezi zadavateli a dodavateli veřejných zakázek.
Javascriptová knihovna jQuery (Wikipedie) oslavila 20. narozeniny, John Resig ji představil v lednu 2006 na newyorském BarCampu. Při této příležitosti byla vydána nová major verze 4.0.0.
Singularity je rootkit ve formě jaderného modulu (Linux Kernel Module), s otevřeným zdrojovým kódem dostupným pod licencí MIT. Tento rootkit je určený pro moderní linuxová jádra 6.x a poskytuje své 'komplexní skryté funkce' prostřednictvím hookingu systémových volání pomocí ftrace. Pro nadšence je k dispozici podrobnější popis rootkitu na blogu autora, případně v článku na LWN.net. Projekt je zamýšlen jako pomůcka pro bezpečnostní experty a výzkumníky, takže instalujte pouze na vlastní nebezpečí a raději pouze do vlastních strojů 😉.
28.7.2014 05:40
Jendа | skóre: 78
| blog: Jenda
| JO70FB
Chtěl bych se zde zeptat, jestli s touhle problematikou máte někdo zkušenosti a můžete případně poradit (třeba i mimo list - zdá se, že na ábíčku se tyhle věci moc nevyskytují).Pár jednoduchých blbostí jsem dělal já i kamarádi, většinou to skončilo custom deskou s malým AVR nebo ARMem, případně s externími ADC a DAC pro větší přesnost, víc kanálů a větší samplerate a s from-the-scratch software k tomu (CLI, python/perl/gambas+GTK).
28.7.2014 13:38
Pavel Stárek | skóre: 43
| blog: Tady bloguju já :-)
| Kolín
). Data se predavaji typicky pres komunikacni protokoly. Jinak projekt se mi take libi.
Co se tyce karet s A/D prevodniky, rika se jim DAQ karty, tak myslim si ze tento software se hodi jen na neco pomaleho, coz jde realizovat pomoci PLC a rozsirujicich modulu pro nej.
Pouzivame karty od ceske firmy TEDIA, ktera nedodava ani ovladace ani knihovny pro praci pod Linuxem. K kartam je dokumentace popisujici jejich registry. Tak,ze konfiguraci karty a sber dat pod Linuxem provadime pomoci zapisu a cteni registru karty pres I/O porty. Program pak musi bezet bud' pod rootem nebo s povysenim prav uzivatele. Realizovano na FreePascal.
Take pouzivame karty od National Instruments. Bohuzel ne vsechny typy jsou podporovane a nevzdy vsechny funkce, ale da se vybrat bez problemu. Staci nainstalovat NI-DaqmxBase driver nebo balicek, a pak pomoci so knihovny (nidaqmxbase.so) naprogramovat snimani nebo nastaveni stavu napriklad v ANSI C nebo FreePascal nebo v nejakem dalsim jazyce umoznujicim pouziti sdilenych knihoven. Ale pozor, nejvyssi jadro co jsem zkousel bylo 3.3.6. Nejnovejsi jadra nejsou podporovana. Ale staci si podivat do seznamu oficialne podporovanych distribuci. Osobne jsem to zkousel na Mageia 2 a Scientific Linux 6.4 32-bit. Take lze pouzit LabView (coz asi neni vas pripad). Ano LabView existuje i pro Linux.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz