Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
Nechápeš to správně. Specializované realtime kernely existují proto že jinak to udělat nejde.Ale samozrejme ze to jde - v linuxu si vypne pozadovany pocet jader a pusti si na nich real-time aplikaci napsanou primo pro to zelezo bez kernelu. Celkem bezny postup v embedded.
Stále také shánějí lidi kteří to dokážou programovat v assembleru, práce zajištěná na roky dopředu...
tu nejde o pravdepodobnst ze se to stihne ale o zarucnou odpoved do daneho casu ....
Já vím - pouze rozvádím co napsal výšed rADOn (že lze na RT rezignovat).tu nejde o pravdepodobnst ze se to stihne ale o zarucnou odpoved do daneho casu ....
tak default je i u desktopu 100Hz .. ale vetsina jader je distribuci/uzovatelem nakonfigurova jinak a nic ti nebrani si jadro pro tvuj arm prelozit s vlastnim nastavenim ...
ale mam pocit ze vubec netusis co RT znamena ..
Domnívám se, že nevýhoda realtime aplikace bez realtime kernelu je, že se nedokáží realtime využívat různé běžící služby, jako např. pro odesílání paketů po wifi. Ale spustit realtime třeba přečtení dat z I2C sběrnice by jít mohlo.
To není tak úplně pravda, problém je i v tom, že bez realtime jádra nemůžete mít ani jistotu, že vám jádro v nevhodnou chvíli neodscheduluje váš proces na dobu delší, než by se vám líbilo. Pomineme-li poněkud extrémní triky typu výše zmíněného dedikovaného procesoru, dá se to riziko omezit nastavením realtime priority, ale pak je potřeba být velmi opatrný. (Oblíbená zábava je nastavit realtime prioritu procesu, který vůbec nespí, a pak se divit, proč je celý systém mrtvý.)
Oblíbená zábava je nastavit realtime prioritu procesu, který vůbec nespí, a pak se divit, proč je celý systém mrtvý.A toto se vam stalo nebo jste si to vymyslel? Kernel totiz bude tu RT aplikaci postupne prerusovat. Vizte kernel.sched_rt_period_us a kernel.sched_rt_runtime_us a taky RTFM!
A toto se vam stalo nebo jste si to vymyslel?
Mně ne, protože realtime priority používám jen výjimečně a dávám si pozor, abych je nepřiřazoval CPU intensive procesům. Ale několika našim zákazníkům se to podařilo (a to vím jen o těch, u kterých se to coby bugreport dostalo ke mně; ve skutečnosti jich asi bylo víc).
Vizte kernel.sched_rt_period_us a kernel.sched_rt_runtime_us a taky RTFM!
Takhle jednoduše to bude fungovat na jednoprocesorovém systému. Na víceprocesorovém si může "vypůjčit" nevyužitý čas z ostatních procesorů. Ve výsledku sice udusí "jen" jeden procesor, ale protože na něm spolehlivě odblokuje kernel threads, dříve či později to znefunkční celý systém nobo jeho podstatnou část, např. jakmile někdo zavolá schedule_on_each_cpu() nebo něco podobného.
Na víceprocesorovém si může "vypůjčit" nevyužitý čas z ostatních procesorů.
Viz balance_runtime() and do_balance_runtime().
Pokud to spustíte na všech procesorech, tak už není odkud půjčovat, takže začne účinkovat ten 95% limit. Problémová je situace, kdy běží např. jen jeden takový realtime proces "utržený ze řetězu". Různé věci v systému (od kterých by to člověk na první pohled nečekal) se pak postupně začnou blokovat.
Jeden z prvních příkladů, který jsem na toto téma viděl, vypadal tak, že se na jednom CPU proces s realtime prioritou točil v nekonečné smyčce a vedle druhý zavolá mlock(). (Původní testcase byl komplikovanější, oni tam volali v nekonečné smyčce ten mlock() a spustili to dvakrát, ale tahle zjednodušená verze je názornější.)
udelal jsem 6 testu postupne pro 1 az 6 procesu a ani jeden z nich nezpusobil "zasek" systemu (konzole byla porad pouzitelna)
Já taky netvrdil, že okamžitě nebude fungovat vůbec nic. Místo toho se postupně budou zasekávat různé procesy, které měly tu smůlu, že potřebovaly počkat na blokovaný procesor. Koneckonců, sám jste pozoroval, že při vašem testu začala zlobit síť - to může být u serveru docela zásadní problém.
Pouzivat libovolne syscally z RT procesu neni dobry napad,
Ten druhý proces, který volá mlock(), nemusí být realtime. Podstatné je, že se zasekne, protože čeká na worker z jiného CPU, který tam realtime CPU hog (ten žádný syscall volat nepotřebuje) nepustí na procesor. Skutečný problém je přiřazení realtime priority CPU intensive procesu. Realtime slouží k zajištění nízkých latencí, ne k tomu, aby CPU intensive proces mohl vyždímat procesor do poslední kapičky; od toho jsou úplně jiné nástroje.
coz treba konzole neni, takze neni problem ten RT proces z te konsole zabit.
Jen pokud se k ní lze snadno dostat, což nemusí být vždy pravda. A i když ano, je problémem už to, že je to vůbec potřeba. Nebo taky dřív nějaký watchdog odstřelí celý systém, protože nebude dostupná klíčová služba.
aby jaderna vlakna s omezenou afinitou mela vetsi prioritu nez pouzivane RT procesy … kompilacni volba, ktera umozni nastavit jadernym vlaknum prioritu vetsi, nez je mozne konfigurovat z uzivatelskeho prostoru
To už jsou jen berličky, které umožňují omezit následky, neodstraňují problém. Navíc mnohdy nemusejí být ani žádoucí, protože pak může dojít k opačnému problému - kernel thread nepustí aplikaci na procesor tak rychle, jak by potřebovala.
Tiskni
Sdílej: