Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
Nevím, co je „heslo pro terminál“.
Pokud jde o zapomenuté heslo k uživatelskému účtu, odpověď je ne. Hesla jsou uložená v /etc/shadow v podobě výstupu z vhodné hashovací funkce, kterou nelze (žádným snadným a známým) postupem invertovat. Leda snad slovníkovým útokem, pokud bylo heslo relativně slabé, ale i tam může člověk narazit na salt (rozšíření hesla o nějakou (pseudo)náhodnou sekvenci před hashováním) a na spoustu dalších komplikací.
Heslo sice nelze získat, ale lze ho změnit. Na webu se povalují desítky návodů, jak resetovat uživateli heslo, aby si při dalším přihlášení musel vybrat nové nebo aby (při hodně laxním nastavení, jaké se dnes už nevidí) zkrátka neměl žádné. Postup v podstatě vždy sestává z nabootování z nějakého externího média (flashdisku, bootovacího serveru, externího harddisku atd. atp.), v namountování původního disku, chrootu do něj … a pak už je to snadné.
Horší je, když se zapomenuté heslo používá také k šifrování disku, což některé distribuce občas dělají. V takovém případě při zapomenutí hesla není šifrované oddíly jak namountovat a tím pádem je reinstalace (se ztrátou všech dat) jediným řešením. Záleží tedy na tom, co je to „heslo pro terminál“ a k čemu všemu se na daném systému používá.
A ejhle, dokonce ani externí médium nemusí být nutné. Tohle je přesně ono. To by mělo pomoct, pokud tam ovšem není šifrovaný disk.
A proč bych měl něco takového radit?
Kdyby Arch byl řešením problému se zapomenutými hesly, asi bych ho doporučil.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz