O víkendu probíhá konference OpenAlt 2025. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma.
Josef Průša představil novou velkoformátovou uzavřenou CoreXY 3D tiskárnu Prusa CORE One L a nový open source standard chytrých cívek OpenPrintTag i s novou přepracovanou špulkou.
Na GOG.com běží Autumn Sale. Při té příležitosti je zdarma hororová počítačová hra STASIS (ProtonDB: Platinum).
Ubuntu 25.10 má nově balíčky sestavené také pro úroveň mikroarchitektury x86-64-v3 (amd64v3).
Byla vydána verze 1.91.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo druhou veřejnou soutěž v programu TWIST, který podporuje výzkum, vývoj a využití umělé inteligence v podnikání. Firmy mohou získat až 30 milionů korun na jeden projekt zaměřený na nové produkty či inovaci podnikových procesů. Návrhy projektů lze podávat od 31. října do 17. prosince 2025. Celková alokace výzvy činí 800 milionů korun.
Google v srpnu oznámil, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Iniciativa Keep Android Open se to snaží zvrátit. Podepsat lze otevřený dopis adresovaný Googlu nebo petici na Change.org.
Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
diky moc
Řešení dotazu:
ale jak tak ctu, tak kubuntu temer neni linux.je to linux ako kadzy iny. na tu otazku sa neda odpovedat, lebo kazdy chce od toho nieco ine. zrovna teraz je aktualna spravicka "Screenshots from developers" a ako vidis pan (lebo je to pan) dennis ritchie mal windows ako desktop. daj si tam co tebe vyhovuje a v com sa citis dobre. ja som bol dlhe roky na slackware (aj ako zaciatocnik). pocitac ma sluzit tebe, nie ty jemu. podla toho si mozes vybrat aj OS.
Doma pouzivam Archlinux. Preco? Vyhovuje mi rolling updates a to, ze tam mam len to, co sam chcem. Bezi to na obstaroznom notebooku (dajake dvojjadro od Intelu a 2 GB RAM) a zatial vykonovo v pohode - akurat minuel som vymenil disk a premigroval cez tar. Pohodicka, ked sa daco poondi (zatial sa mi to za nejake 4 roky stalo v podstate raz a za to som si mohol sam) tak mam cas si to opravit, pretoze to sluzi iba na domace bavenie. Rad sa v tom systeme sparam a vyladujem kadeco - vzdy sa daco naucim.
V robote by som ho ale nechcel - nikdy. Kedysi som v robote pouzival Linux Mint. Vzdy som siahol na LTS vydanie - aj ked tam volaco sem-tam nebolo uplne OK, dajako som to upackal a spokojne pouzival - netrebalo to v podstate nijako extremne upravovat a ladit - skratka som stiahol ISO, nainstaloval, naklikal nejake nastavenie a venoval sa praci. Jasne, ze to bolo kus nenazranejsie na zelezo, ale s tym som ratal - clovek nemoze mat vsetko.
Este by som si na pracu vedel predstavit Debian - pouzivam ho na vselico mozne, lebo sa da celkom dobre upravit (ako zaklad instalacia bez DE), je celkom stabilny, v repo ma kopec balikov a ked si v instalatore vyberies instalaciu s DE, mas v podstate out-of-the-box distro pre pracu, ktore si ale zachovava chut poriadneho Linuxoveho OS. Debian je skratka univerzalny operacny system - je to dobre riesenie aj na server, aj na out-of-the-box desktop, aj na upravy a odladzovacky vselicoho mozneho.
Ako bolo povedane, treba si vybrat to, co Ti vyhovuje. Ja aj ked som skalopevny zastanca Archlinuxu (ano, systemd mi moc nesedi, ale viem s nim zit a to je jedina vec, co mi na Archu nesedi), nesnazim sa ho pouzivat vsade a za kazdu cenu, lebo pre mna je vhodny fakt iba na hranie doma a na zabavku bez vaznej roboty.
Možná čtu nepozorně, ale jediné zdůvodnění, proč vlastně chcete distribuci změnit, které vidím, je, že o té distribuci se něco říká. Má-li tohle být jediný důvod a vy osobně s ní žádné problémy nemáte, vřele doporučuji se na nějaké "se říká" vykašlat a požívat ji dál. Obávám se, že distribuci, o které byste někde na fóru nenašel nehezké komentáře, stejně nenajdete - a pokud ano, tak leda nějakou obskurní, kterou skoro nikdo nepoužívá.
Ale abych odpověděl, openSUSE (tehdy ještě SuSE Linux) jsem přešel postupně v průběhu roku 2002, když mi přišlo, že toho, co dělám za distribuci, už je ve Slackware trochu moc. Na začátku jsem ji zkusil víceméně jen proto, že mi tak nějak přišla pod ruku, ale klíčovým faktorem, proč jsem u ní zůstal, byl AutoYaST, který mi tehdy hodně ušetřil práci. Postupem času se k tomu přidala ještě OBS. Proč zůstávám? Nejspíš proto, že i když mi spousta věcí vadí, uvědomuju si, že to za prvé jinde není o moc lepší a za druhé i když něco ano, něco jiného zase bude fungovat (z mého pohledu) hůř. Obecně spíš tvrdím, že než pořád dokola zkoušet nové a nové distribuce, jestli náhodou nějaká nebude (pro mne) perfektní, je lepší zůstat u jedné, která mi z větší části vyhovuje, a ten zbytek si přiohnout posle svých představ.
broc se vsem klonum ubuntu rika blbuntu? co hosi z obuntu tak podelali na debianuRozbili initramdisk (hlášeno od 12.04, ve 14.04 stále neopraveno) a GRUB (už opravili), ale jinak mi to přijde jako normální funkční distribuce.
ale taky jsem cetl par nehezkych komentaru prave oNehezké komentáře najdeš o jakékoli distribuci. Já mám všude Debian a ani vlastně nevím proč. Používají ho i všichni okolo.
apt-install aplikace mi připadá tak nějak rychlejší než přehrabování v seznamech.
treba ted, kdyz mi tolik pomohla prikazova radka. unetbootin nezafungoval a ja jsem nechtel jit vedle k pc s windows abych si udelal instalacni usb. prece pokud kdykoli neco nebudu vedet, nepobezim hned na win. a terminal zafungoval. ohrome to na me zapusobilo, az jsem dostal velkou chut se v ni neco naucit. co me trochu prekvapilo, tak kdyz jsem cetl, ze ubuntu nema v sobe uzivatele root. ted to pisu nepresne, ale na strankach ubuntu jsem nasel, ze nepouzivaji root ale su, nebo sudo. s temahle prikazama bych se za chvili zblaznil. porad bych daval su. a jeste nevic mi to nefungovalo vzdy. treba kdyz jsem chtel pomoci su dd udelat bootovaci usb, nedokazal jsem to. nemel jsem k tomu prava. po chvili jsem dal sudo -i a byl jsem root. tak je v *buntu root a nabo ne? co je horsi, ze se mi s nim nejak v terminalu neda pracovat. a tak rad bych. treba se prihlasim jako root a nereaguje /neprovadi obycejny prikaz dir, nebo cd folder. nu, zapatram po netu. jeste bych se vas rad zeptal. prikazova radka v linuxu je zjevne velmi mocna. jak jsou s ni v porovnani prikazova radka ve win a treba ve freebsd? a co terminal mezi jednotlivymi distribucemi? nejake zasadni rozdily?
sudo. Je to odlišná cesta, ale konečný výsledek je stejný. Jen je o něco bezpečnější.
Pokud ti pod sudo chybí dir, tak si ho můžeš dopsat, ale osobně jsem si zvykl na běžnou zkratku ll, která je pro mne pohodlnějśí.
tak je v *buntu root a nabo ne?
Je. A pokud chceš s právy roota pracovat "trvaleji", tak zkus zadat v terminálu příkaz: sudo su - Pokud budeš chtít tento režim opustit, stačí zadat exit
Zapomněl jsem dodat, že je potřeba nejdřív účet root odemknout. Více viz Root sudo.
ethtool eth0
Settings for eth0:
Supported ports: [ TP MII ]
Supported link modes: 10baseT/Half 10baseT/Full
100baseT/Half 100baseT/Full
1000baseT/Half 1000baseT/Full
Supported pause frame use: No
Supports auto-negotiation: Yes
Advertised link modes: 10baseT/Half 10baseT/Full
100baseT/Half 100baseT/Full
1000baseT/Half 1000baseT/Full
Advertised pause frame use: Symmetric Receive-only
Advertised auto-negotiation: Yes
Link partner advertised link modes: 10baseT/Half 10baseT/Full
100baseT/Half 100baseT/Full
Link partner advertised pause frame use: Symmetric Receive-only
Link partner advertised auto-negotiation: Yes
Speed: 100Mb/s
Duplex: Full
Port: MII
PHYAD: 0
Transceiver: internal
Tak je to téměř jistě hraničními parametry kabelového vedení. Karta 1000Mb/s umí, ale není schopna se domluvit. Když dáš kvalitní UTP kablík do blízkého hubu měl by jet 1000.
(A žádné "omezování" rukama není třeba, karta se sama dohodně na spojení.) Jinak je třeba rozlišit na které úrovni se problém děje. Mám L2 konektivitu? chodí eth Framy? dostanu z DHCP data? můžu nakonfigurovat IP adresu/masku/gateway rukama?
Každý ti samozřejmě doporučí distribuci, kterou sám používá. Tady je nejlepší se nespoléhat na názory druhých, ale sám si zkusit pár distribucí, třeba ti nějaká sedne.
kdyz se pri aktualizaci neco podela
Provozuji Arch Linux už hezkou řádku let, a podělalo se mi to pouze jednou -- mojí blbostí, že jsem nechal Arch hodně dlouho neaktualizovaný a potom jsem provedl aktualizaci "hrubou silou".
kubuntu temer neni linux
Pokud se trochu hlouběji zamyslíš, tak každá linuxová distribuce je složena z jádra (Linuxu) + programy z projektu GNU + ostatní programy. Takže i Kubuntu je GNU/Linux, protože je postavené na linuxovém jádře, programy z projektu GNU + ostatní programy.
proc jste si napriklad vy vybrali distro, jake mate?
Hledal jsem tak dlouho, až jsem našel. Tzn. je třeba vystřídat víc distribucí.
Jinak, zkusil jsem i jina distra, ciste ubuntu, distra s LXDE a dalsimi lehkymi DE, debian, mint, ale napriklad i opensuse a byl jsem spise zhnuseny, protoze uz jsem si navykl na ubuntu ze serveru a napriklad distro s rootem (v debianu, nebo v bananianu pro Banana Pi) mne spis stve, protoze pod rootem si dokazes jednim spatnym prikazem rozes*at system, kdezto v *buntu bez zadani sudo nic zasadniho neudelas.
Vis co vnimam jako hlavni vyhodu *buntu, pokud jsi zacatecnik? Ze 99% SW, pokud uz je pro linux, tak ma v instalacnim oddilu manualu zminenou instalaci a reseni potizi prave pro derivaty ubuntu. Ostatni nejznamejsi distra tam byvaji take, ale ubuntu je tam VZDYCKY. Osobne chapu, ze linux je, jaky je, ze je svobodny a roztristeny a ze to vetsina jeho skalnich priznivcu a lidi, co ho skutecne znaji a umi konfigurovat, vidi jako velkou vyhodu, ale myslim si a ja to tak jako vecny zacatecnik, co se uci za behu vnimam, ze v urcite uniformnosti je jednoduchost a ze pokud vymenim MALOU cast svobody za jednoduchost a prednastavenost, ziskam system, ktery dokazu i jako laik ihned pouzivat a casem mohu proniknout k tem korenum a klidne zmenit distribuci. Zacinat ale naopak je sice vyzva, ale z pohledu tricatnika spise pro 15ti lete kluky, kteri na to maji cas, chut a moznost (pocitac je nezivi, ale bavi a muzou si dovolit dlouhe tydny experimentovat a ucit se, protoze nemusi vydelavat, nebo chodit do prace a platit slozenky). Proste cim je clovek starsi, tim mene casu na zkouseni a uceni se toho "nepodstatneho", proto nechce vynalezat kolo a radovat se z toho, ze to taky dokazal, ale co nejrychleji mit v ruce OS a distro, na kterem dokaze pracovat a pritom nemuset odsouhlasit licencni politiku a vyuzivat ten paskvil od MS. Tohle asi lide, kteri na linuxu vyrostli nepochopi a z pozice profiku jim to pripada usmevne, ale uz ten prechod z Win je docela tezka rana, natoz si ji komplikovat distrem, ktere neni az tak user friendly, to je proste masochismus. Proto i kdyz ta distra treba nejsou dokonala a maji spousty chyb, nejvice si na nich cenim prave te dobre podpory a toho, ze to z uzivatelskeho hlediska "funguje" z krabice. Kdybych nepotkal na zacatku ubuntu, ale treba Suse, asi bych na tohle forum dnes nepsal a trapil bych se s osmickama.
distro s rootem (v debianu, nebo v bananianu pro Banana Pi) mne spis stve, protoze pod rootem si dokazes jednim spatnym prikazem rozes*at system, kdezto v *buntu bez zadani sudo nic zasadniho neudelas.
V *buntu pochopitelně uživatel root je. Co takhle zkusit příkaz sudo su -
No a v jiných distrech není problém sudo nastavit tak, aby se systém choval jako *buntu.
99% SW, pokud uz je pro linux, tak ma v instalacnim oddilu manualu zminenou instalaci a reseni potizi prave pro derivaty ubuntu.
Zřejmě jsi nikdy nepoužil ArchWiki. Ta je prostě nepřekonatelná.
Díky
Nemám potřebu si s něčím (na něco?) hrát… Jen se snažím trochu nabourat iluzi, že nahrazení položky pro heslo u roota něco řeší nebo něčemu pomáhá. Ve skutečnosti je to spíš naopak: tím, že se práva roota zpřístupní bez dodatečného hesla uživateli, který je na systému přihlášen skoro pořád a pod nímž se provádí většina činností, se bezpečnost neposílí ale oslabí.
Problém skutečně existuje, ale je potřeba si uvědomit, že spočívá v kombinaci dvou faktorů:
Zabráníte-li (lokálnímu) interaktivnímu přihlášení pod rootem a místo toho necháme normální uživatelský účet dělat všechny privilegované operace bez dodatečné autentizace, jen s tím, že před příkaz bude muset bezmyšlenkovitě přidat "sudo" (aniž by přemýšlel o tom, co a proč dělá), včetně obskurností typu "sudo su -", žádný problém nevyřešíte. To je pseudořešení, které napáchá víc škody než užitku. Je potřeba si uvědomit, že root tam pořád je a jediné, čeho jste dosáhl, je, že jste vybranému uživateli umožnil stát se jím bez dodatečné autentizace.
Pokud byste ten problém chtěl opravdu řešit, budete se muset začít zabývat capabilities a nasadit nějaké komplexní řešení typu SELinux. Ale to zdaleka není tak jednoduché ani pohodlné jako přepsat v /etc/shadow hash hesla roota vykřičníkem, proto se touto cestou vydá jen ten, kdo to s bezpečností myslí opravdu vážně a je ochoten něco tomu obětovat (mimo jiné pohodlí).
su - s uvedením jeho hesla, provést příkaz nebo nějakou souvislou akci z více příkazů a odlogovat se. A pro přistup zevně po inetu používat hesla jen do té doby než nahraji na cíl klíč a vnější login na roota není.
Pokiaľ sa tu bavíme o domácom desktope, tak tu je malá pravdepodobnosť, že by sa tam chcel niekto zvonka nabúrať
Vaše zkušenosti (pokud to tedy píšete na základě zkušeností) jsou zřejmě je značně odlišné od mých.
Mne osobně vadí třeba instalátor *buntu, kde nic moc nemůžeš nastavit, co se má instalovat.Já instaluju debootstrapem (Ubuntu i Debian), což vyrobí systém, ve kterém není ani
less. A když jsem líný a nepotřebuju žádné extra nastavení, tak "Ubuntu Server", kde taky nic není.
Nejraději mám distribuce, které mají netinstall medium.Všechny debianí distribuce mají debootstrap.
Smysl samozřejmě má. Pro mne to byl vždy nástroj sloužící k tomu, abych určitým uživatelům povolil spouštění určitých konkrétních příkazů (případně i s konkrétními parametry) pod jinou identitou, aniž by museli znát heslo příslušného uživatele.
Dá se ale používat i jiným způsobem. Třeba v openSUSE je defaultně po instalaci v sudoers
Defaults targetpw # ask for the password of the target user i.e. root ALL ALL=(ALL) ALL # WARNING! Only use this together with 'Defaults targetpw'!
čímž se v podstatě sudo degraduje na náhradu za "su ... -c ...". Stejně jako u toho "schovávání roota" z Ubuntu, ani tohle mi nepřipadá nijak zvlášť užitečné.
To jsem tu zminoval a s timhle si v linuxu nevim rady.A "linux force 100 Mb/s duplex" jsi do vyhledávače zadal?
pak mam wifi, kterou FreeBSD pri instalaci najde, da mi vybrat ze seznamu siti, kde si vyberu tu svou, zadam heslo a tak nejak jsem si rikal, ze net tedy pobezi. kdyz vsak po zbytku instalace rebootuju a zkusim ping, tak se na net nedostanu. reakce je "no route to host".To je debug… Běží wpa_supplicant? Máš adresu? Routu?
zacina me to bavit. kubuntu mam uz par let, ale v terminalu jsem za tu dobu nebyl ani polovinu casu, kterou jsem byl posledni dny ve freebsd. a zacinam trochu chapat ty, kteri na prikazovy radek nedaji dopustit. a to si jeste ani z daleka neumim vyhovet
diky za pomoc!
Důkazy? Hlavně, že ty dokážeš psát "kvalitní" kód...
Pokud ti nebude vadit Linux (když už používáš FreeBSD), tak se určitě koukni taky na Linux From Scratch. Dle mého názoru se u tohoto distra naučíš snad úplně nejvíc v porovnání s ostatními distribucemi (omlouvám se všem, co používají Gentoo).
Tiskni
Sdílej: