Vláda USA nařídila společnosti Anthropic pozastavit přístup k modelům Fable 5 a Mythos 5 pro všechny cizince, včetně zaměstnanců Anthropicu.
Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
to samé mysql.Pokud se tvá znalost linuxu blíží bodu mrazu, tak bych se do toho nepouštěl. Ono to ve finále není tak jednoduché.Musí se připravit na hodně samostudia. Hodně, jako třeba rok.
Každopádně maily + webový server + správu mysql apod. ti zajistí ISPConfig + phpmyadmin.Osobně mi přišlo, že nastavit ISPConfig a pak řešit když potřebuješ nějakou změnu, jak se to v něm přesně dělá, je složitější, než to nastavit ručně. Na maily mám teda postfixadmin, ale to je jednoduchá databáze.
1) přiděluje DHCPčkem IP adresyAno, například isc-dhcp-server.
omezuje přístup do sítě (pokud se uživatel nepřihlásí, firewall ho nikam nepustí)Jestli myslíš captive portal, tak na to je mnoho řešení. Samozřejmě to nebrání tomu, abych si ukradl cizí MAC adresu a tak to obešel. Pro skutečné zabezpečení se používá 802.1x + Radius.
2) klasický firevall, omezuje spojení (docela přehledně se nastavuje)Ano, iptables (jsou různé názory na to, jestli je to přehledné). Existují k tomu různá klikátka, ta mi nikdy k srdci nepřirostla.
3) směrování, routování mezi 3mi sítěma se 3mi síťovkami. - Internet, GLAN, WIFISamozřejmě, to je přímo v kernelu. Konfiguruje se to pomocí utility "ip".
+ aktuálně používám hMail server - je něco takového i na linux???Postfix + Dovecot + Postfiadmin + Roundcube.
+ Jak je to potom, pokud by server měl být zároveň souborovým?Nainstaluješ Sambu.
ve widlích mám třeba namapovanou síťovou jednotku, lze něco takového i s Lunuxem?Ano, tomu se říká samba.
Psát totiž zdroják asi nebude pro mne to pravé.To fakt nepotřebuješ. (OK, jednou jsem musel hrábnout do skriptu pro nastavování automatické odpovědi)
[...] Ano, iptables [...] Existují k tomu různá klikátka[...]napr. klikatkovo-tahaci-pustovaci FirewallBuilder... (nadstavba nejen nad iptables)
Existuje nějaký přehledný program v Linuxu nebo více programů, které by to zvládalo? Aspoň většinu?
Linux toho umí nesrovnatelně víc než Shitdows, v každém ohledu. Ale právě s tím taky souvisí fakt, že se nejedná o nějakou drop in náhradu jiného systému. Spousta věcí se nastavuje jinak a vyžaduje dvě spousty samostudia. (To ostatně platí pro každý systém. Jen u těch placených mají kupodivu uživatelé víc ochoty studovat, když už zaplatili, zatímco u neplacených systémů spousta lidí očekává pečené holuby létající do úst.) Klíčový první krok je naučit se pracovat v terminálu a vybodnout se na polofunkční grafická klikátka. Pak najednou půjde nastavit vše jmenované levou zadní.
Tiskni
Sdílej: