Kancelářský balík LibreOffice byl vydán ve verzi 26.8. Mimo jiné vylepšuje typografii a kompatibilitu s formáty MS Office, více v poznámkách k vydání.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 26.8. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 23.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 23.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools, Libc++, Polly a Flang.
Google Chrome 152 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 152.0.7977.64 přináší řadu novinek. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 327 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Před 35 lety, 25. srpna 1991, oznámil Linus Benedict Torvalds v diskusní skupině comp.os.minix, že vyvíjí (svobodný) operační systém (jako koníček, nebude tak velký a profesionální jako GNU) pro klony 386 (486), že začal v dubnu a během několika měsíců by mohl mít něco použitelného.
Apple představil čipy M6 a M5 Ultra, Mac mini s M6 nebo M5 Pro a Mac Studio s M5 Max nebo M5 Ultra. Fedora Asahi Remix zatím podporuje jenom M1 a M2.
Firefox 157 přinese zapnutou podporu rastrového grafického formátu JPEG XL. Založena je na v Rustu napsané implementaci jxl-rs používané i v Chrome a Chromiu.
Vanilla OS 3 „Reunion“ byl vydán. Tato na Debianu „Sid“ založená desktopová distribuce s transakčními aktualizacemi „neměnného“ základního systému (ABRoot) nově podporuje architekturu arm64 (vedle x86-64), podporuje reprodukovatelné sestavení většiny balíčků a vylepšuje systémové nástroje. Vlastní meta-správce balíčků APX nyní používá Distrobox v2 a je dostupný i pro jiné distribuce.
Řemínky pro Apple Watch, bezdrátová sluchátka nebo nabíjecí adaptéry. Takovou nabídku našli v uplynulých dnech příslušníci Celního úřadu v Liberci při kontrole kamenného obchodu na Náchodsku. Celkem zde zadrželi 3 035 kusů zboží podezřelého z porušování práv duševního vlastnictví. Pokud by se jednalo o originální výrobky, jejich hodnota by podle odhadu přesáhla 10,8 milionu korun.
Byla vydána verze 31.1 textového editoru GNU Emacs. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
to samé mysql.Pokud se tvá znalost linuxu blíží bodu mrazu, tak bych se do toho nepouštěl. Ono to ve finále není tak jednoduché.Musí se připravit na hodně samostudia. Hodně, jako třeba rok.
Každopádně maily + webový server + správu mysql apod. ti zajistí ISPConfig + phpmyadmin.Osobně mi přišlo, že nastavit ISPConfig a pak řešit když potřebuješ nějakou změnu, jak se to v něm přesně dělá, je složitější, než to nastavit ručně. Na maily mám teda postfixadmin, ale to je jednoduchá databáze.
1) přiděluje DHCPčkem IP adresyAno, například isc-dhcp-server.
omezuje přístup do sítě (pokud se uživatel nepřihlásí, firewall ho nikam nepustí)Jestli myslíš captive portal, tak na to je mnoho řešení. Samozřejmě to nebrání tomu, abych si ukradl cizí MAC adresu a tak to obešel. Pro skutečné zabezpečení se používá 802.1x + Radius.
2) klasický firevall, omezuje spojení (docela přehledně se nastavuje)Ano, iptables (jsou různé názory na to, jestli je to přehledné). Existují k tomu různá klikátka, ta mi nikdy k srdci nepřirostla.
3) směrování, routování mezi 3mi sítěma se 3mi síťovkami. - Internet, GLAN, WIFISamozřejmě, to je přímo v kernelu. Konfiguruje se to pomocí utility "ip".
+ aktuálně používám hMail server - je něco takového i na linux???Postfix + Dovecot + Postfiadmin + Roundcube.
+ Jak je to potom, pokud by server měl být zároveň souborovým?Nainstaluješ Sambu.
ve widlích mám třeba namapovanou síťovou jednotku, lze něco takového i s Lunuxem?Ano, tomu se říká samba.
Psát totiž zdroják asi nebude pro mne to pravé.To fakt nepotřebuješ. (OK, jednou jsem musel hrábnout do skriptu pro nastavování automatické odpovědi)
[...] Ano, iptables [...] Existují k tomu různá klikátka[...]napr. klikatkovo-tahaci-pustovaci FirewallBuilder... (nadstavba nejen nad iptables)
Existuje nějaký přehledný program v Linuxu nebo více programů, které by to zvládalo? Aspoň většinu?
Linux toho umí nesrovnatelně víc než Shitdows, v každém ohledu. Ale právě s tím taky souvisí fakt, že se nejedná o nějakou drop in náhradu jiného systému. Spousta věcí se nastavuje jinak a vyžaduje dvě spousty samostudia. (To ostatně platí pro každý systém. Jen u těch placených mají kupodivu uživatelé víc ochoty studovat, když už zaplatili, zatímco u neplacených systémů spousta lidí očekává pečené holuby létající do úst.) Klíčový první krok je naučit se pracovat v terminálu a vybodnout se na polofunkční grafická klikátka. Pak najednou půjde nastavit vše jmenované levou zadní.
Tiskni
Sdílej: