Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Podrobně byla rozebrána kritická zranitelnost v nf_tables (CVE-2026-23111). Další lokální eskalace práv na Linuxu. V upstreamu byla zranitelnost již v únoru opravena. Ve zdrojovém kódu stačilo odstranit 1 vykřičník.
Řešení dotazu:
Nejvíc asi záleží, jaký Window Manager, resp. Desktop Environment použiješ. Zkusil bych odlehčený WM. Např. já používám pekwm.
Což o to, odlehčení WMs bývají spolehliví, ale často se ovládají jinak, než jsou "uživatelé" zvyklí.
Hádám, že největší brzdou bude Mozilla Firefox. Zkusil bych, být tebou, místo Firefoxu třeba Chromium.
Procesor: Podle mě to nemá cenu.
Pokud se to zdá pomalé, bude to spíše grafikou -> investovat do NVIDIA.Dobrý vtip.
Pokud vím, nejpoužívanější DE v linuxu hodně využívají grafickou kartu, takže "svižnost" desktopu docela závisí na kvalitě grafické karty.
A pro mne platí, že NVIDIA = proprietální ovladače = za posledních 15 let minimální starosti a AMD = nově "svobodné" ovladače, které někdy bezproblémově fungují.
A to post skriptum je pěkné - přestože je vulgární, tak skutečně odpovídá významu této zkratky.
Zajímalo by mě, jestli by si taková slova dal v češtině do patičky anglosas v technické debatě.
Vida, jak se nám tu pěkně začíná rozbíhat flameware.Obávám se, že z toho nic nebude. Nemáme nosné téma.
Pokud vím, nejpoužívanější DE v linuxu hodně využívají grafickou kartu, takže "svižnost" desktopu docela závisí na kvalitě grafické karty.Nemám pocit, že by ostatní DE byly o moc náročnější než Gnome. Nemám pocit, že by Gnome měl potíže běžet na běžném integrovaném intelu z posledních pěti až deseti let. Navíc při použití open source driverů člověk zpravidla může využívat standardní vlastnosti X11. Za mě pokud chci stroj na běžnou práci, tak nebrat nic, co běhá s open source drivery hůř než ten integrovaný intel. Ale každému, co jeho jest.
pointa je v tom, ze problem s grafikou se da resit ovladacem/nastavenim(kdyz to jde a vi se jak), nebo jinou grafarnou (staci kdyz je)To by ale byl trošku Captain Obvious. :)
nicmene me spis unika "trochu znatelne"Takže asi tak. :D
tak vzhledem k dohadům výše jsem prostě zkusil jestli by graf karta oproti té integrované měla vliv na rychlost PC. tak asi tak.
AMD = nově "svobodné" ovladače, které někdy bezproblémově fungují.
Pěkná blbost. Vystřídal jsem dost AMD (ATI) graf. karet a s žádnou nebyl problém, tedy se svobodnými ovladači. Binární bloby od NVIDIA (označení proprietární ovladače se mi zdá neadekvátní) fungují jenom od/do určité verze jádra (Linuxu), což je hodně limitující, pokud člověk používá distribuci typu Arch Linux.
zas tak pomaly stroj to neni,klidně zkus neco s KDE,MATE,.. distrybuce pro stare pc=na pomaly stroj ty to zas tak pomaly nemaš.
http://www.pclinuxos.cz/ke-stazeni/
glxinfo | grep -e renderingnebo jinak co znamena "je to pomale" ?
HTML5 je na pomalejsich (teda casto i na rychlejch) CPU katastrofaMěl jsem za to, že naopak Flash je katastrofa. Aspoň to můžu říct ze zkušenosti na thinkpadech.
tak když projíždím např. youtube tak i jen rolování ve firefoxu je takový trhavý..ale třeba je to normální a řešim blbosti..Jo, tohle Firefox dělá i na osmijádře@4GHz. Od nějaké ne až tak dávné verze ve FF nelze provozovat YT na fullscreen (znatelně to nestíhá, nedává ani 720p v okně). Chromium v pohodě. Video po stažení (youtube-dl, fullhd formát) samozřejmě úplně bez problémů. A nejen v YT, třeba i Google+ je citelně línější. Prostě ten FF je nějakej divnej (nebo Google vymyslel další JS vychytávku, která rychle funguje jen v Chrome).
Ta radeonka už není v ovladačích, dneska už jsou starosti s řadou 5-6xxx
A jaképak starosti? Že jsem si jich nějak nevšiml… (5450 a 6450 mám prakticky všude, dokonce i jednu 4550).
ale jestli se ti spomaluje *buntu tak se nedivim nicemu, ma zkusenost z mnoha ruzneho HW je naopak ze se zrychluje i s prechody 12.x-13.x-14.04 ;)
.
Prostě to nabootuj z flešky třeba do Lubuntu, Xubuntu, Ubuntu MATE, vypni kompozitor a přehraj si nějaké video.
Tiskni
Sdílej: