86Box (Wikipedie), tj. emulátor retro počítačů založených na x86, byl vydán ve verzi 6.0. Přibyly například zvuky pevného disku. Na GitHubu jsou vedle zdrojových kódů ke stažení také připravené balíčky ve formátu AppImage.
Byla vydána nová verze 4.6 audio přehrávače Audacious (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout nový plugin pro procházení soubory, podporu audio formátu Musepack SV8 nebo přechod na build systém Meson.
Alliance for Open Media vydala verzi 1.0.0 specifikace svobodného videoformátu AV2. Jean-Baptiste Kempf, prezident neziskové organizace VideoLAN stojící za svobodným multiplatformním multimediálním přehrávačem a frameworkem VLC, představil na svém blogu dekodér AV2 s názvem dav2d.
V aktuálním přehledu vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) bylo oznámeno vydání nové verze 0.2.0.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 26.5.1. Přehled novinek na GitHubu.
Byla vydána nová stabilní verze 26.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Yarara. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Byla vydána verze 1.96.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Společnosti IBM a Red Hat představily Project Lightwell s investicí 5 miliard dolarů. Jedná se o důvěryhodné clearingové centrum pro bezpečnost open source softwaru a zabezpečení dodavatelských řetězců s novým AI modelem a globální skupinou více než 20 000 softwarových inženýrů. Služby centra budou dostupné prostřednictvím komerčních předplatných. Project Lightwell staví na iniciativách jako Anthropic Glasswing nebo OpenAI Trust Access for Cyber.
Open source 3D herní a simulační engine Open 3D Engine (O3DE) byl vydán v nové verzi 26.05. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Český stát by v budoucnu mohl provozovat vlastní alternativu ke komunikačním aplikacím typu WhatsApp, Signal, Telegram, Facebook Messenger a podobně. Cílem je zajistit bezpečnou datovou komunikaci pro stát a jeho důležité subjekty, jako jsou bezpečnostní složky, ministerstva a další organizace.
manjaro-settings-manager. Pro nastavení DE/WM záleží jaký používáš. Předpokládám, že si instaloval jednu s oficiálních verzí, tj. buď XFCE pak je to xfce4-settings-manager, nebo KDE pak použij systemsettings5. Ale do všechno by se mělo jít doklikat přes menu.
odmazu stara nepouzivana jadra, najde mi to nepotrebne balicky, smaze cache Firefoxu, odmaze APT cache. Takze jsem myslel neco co by tohle umelo i pro Manjaro?
Jinak mam ofiko Manjaro s Xfce, ale priinstaloval jsem Cinnamon, ktery mi jako graficke prostredi vyhovuje vic.
Obe ofiko Manjara (XFCE a KDE) a komunitni spiny jsou vizualne pekne pripraveny. Manjaro ma par schopnych nastroju jako mhwd nebo bmenu nebo manjaro settings manager.
Ale myslet si, ze je Manjaro klikaci distro je chyba. Po prvotnim nadseni z toho, ze je Manjaro vlastne temer dokonaly kompromis (je to Arch a pritom uzivatelsky privetivy) muze prijit rozcarovani. Podle me je lepsi pouzivat primo Arch (pro ty, kdo nezvladnou instalaci je tu treba Antergos).
Manjaro je filozofii trochu podobne Debian testing, bohuzel se vsemi s tim souvisejicimi negativy. Jak pisu, radeji cisty Arch (stejne tak jako radeji Debian unstable, alespon na desktopu urcite).
Jenom muj nazor
Tiskni
Sdílej: