Open source software pro úpravu digitálních fotografií LightZone (Wikipedie) byl vydán v nové verzi 5.0.0. LightZone je dnes k dispozici pod licencí BSD. Původně se jednalo o proprietární software vyvíjený společností Light Crafts. Ta v prosinci 2012 souhlasila s uvolněním zdrojových kódů jako open source [Wayback Machine].
Byla vydána verze 0.84 telnet a ssh klienta PuTTY (Wikipedie). Podrobnosti v přehledu nových vlastností a oprav chyb a Change Logu.
Microsoft představil Azure Linux 4.0 a Azure Container Linux. Na konferenci Open Source Summit North America 2026 organizované konsorciem Linux Foundation a sponzorované také Microsoftem. Azure Linux 4.0 vychází z Fedora Linuxu. Azure Container Linux je založen na projektu Flatcar. Azure Linux (GitHub, Wikipedie) byl původně znám jako CBL-Mariner.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 165 (pdf).
Byla vydána verze 9.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a informačním videu.
Firefox 151 podporuje Web Serial API. Pro komunikaci s různými mikrokontroléry připojenými přes USB nebo sériové porty už není nutné spouštět Chrome nebo na Chromiu postavené webové prohlížeče.
Byla vydána nová stabilní verze 8.0 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 148. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Ve FreeBSD byla nalezena a opravena zranitelnost FatGid aneb CVE-2026-45250. Jedná se o lokální eskalaci práv. Neprivilegovaný uživatel se může stát rootem.
Společnost Flipper Devices oznámila Flipper One. Zcela nový Flipper postavený od nuly. Jedná se o open-source linuxovou platformu založenou na čipu Rockchip RK3576. Hledají se dobrovolníci pro pomoc s dokončením vývoje (ovladače, testování, tvorba modulů).
Vývojáři Wine oznámili vydání verze 2.0 knihovny vkd3d pro překlad volání Direct3D na Vulkan. Přehled novinek na GitLabu.
manjaro-settings-manager. Pro nastavení DE/WM záleží jaký používáš. Předpokládám, že si instaloval jednu s oficiálních verzí, tj. buď XFCE pak je to xfce4-settings-manager, nebo KDE pak použij systemsettings5. Ale do všechno by se mělo jít doklikat přes menu.
odmazu stara nepouzivana jadra, najde mi to nepotrebne balicky, smaze cache Firefoxu, odmaze APT cache. Takze jsem myslel neco co by tohle umelo i pro Manjaro?
Jinak mam ofiko Manjaro s Xfce, ale priinstaloval jsem Cinnamon, ktery mi jako graficke prostredi vyhovuje vic.
Obe ofiko Manjara (XFCE a KDE) a komunitni spiny jsou vizualne pekne pripraveny. Manjaro ma par schopnych nastroju jako mhwd nebo bmenu nebo manjaro settings manager.
Ale myslet si, ze je Manjaro klikaci distro je chyba. Po prvotnim nadseni z toho, ze je Manjaro vlastne temer dokonaly kompromis (je to Arch a pritom uzivatelsky privetivy) muze prijit rozcarovani. Podle me je lepsi pouzivat primo Arch (pro ty, kdo nezvladnou instalaci je tu treba Antergos).
Manjaro je filozofii trochu podobne Debian testing, bohuzel se vsemi s tim souvisejicimi negativy. Jak pisu, radeji cisty Arch (stejne tak jako radeji Debian unstable, alespon na desktopu urcite).
Jenom muj nazor
Tiskni
Sdílej: