Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 7.0 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 7.1. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna a časem také na Linux Kernel Newbies.
Cheat Engine (Wikipedie) je s verzí 7.7 k dispozici už také pro Linux. Jedná se o proprietární skener/debugger paměti používaný především k cheatování v počítačových hrách.
Vláda USA nařídila společnosti Anthropic pozastavit přístup k modelům Fable 5 a Mythos 5 pro všechny cizince, včetně zaměstnanců Anthropicu.
Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
manjaro-settings-manager. Pro nastavení DE/WM záleží jaký používáš. Předpokládám, že si instaloval jednu s oficiálních verzí, tj. buď XFCE pak je to xfce4-settings-manager, nebo KDE pak použij systemsettings5. Ale do všechno by se mělo jít doklikat přes menu.
odmazu stara nepouzivana jadra, najde mi to nepotrebne balicky, smaze cache Firefoxu, odmaze APT cache. Takze jsem myslel neco co by tohle umelo i pro Manjaro?
Jinak mam ofiko Manjaro s Xfce, ale priinstaloval jsem Cinnamon, ktery mi jako graficke prostredi vyhovuje vic.
Obe ofiko Manjara (XFCE a KDE) a komunitni spiny jsou vizualne pekne pripraveny. Manjaro ma par schopnych nastroju jako mhwd nebo bmenu nebo manjaro settings manager.
Ale myslet si, ze je Manjaro klikaci distro je chyba. Po prvotnim nadseni z toho, ze je Manjaro vlastne temer dokonaly kompromis (je to Arch a pritom uzivatelsky privetivy) muze prijit rozcarovani. Podle me je lepsi pouzivat primo Arch (pro ty, kdo nezvladnou instalaci je tu treba Antergos).
Manjaro je filozofii trochu podobne Debian testing, bohuzel se vsemi s tim souvisejicimi negativy. Jak pisu, radeji cisty Arch (stejne tak jako radeji Debian unstable, alespon na desktopu urcite).
Jenom muj nazor
Tiskni
Sdílej: