Guido van Rossum, tvůrce programovacího jazyka Python, oslavil 70. narozeniny. Narodil se 31. ledna 1956 v nizozemském Haarlemu.
OpenClaw je open-source AI asistent pro vykonávaní různých úkolů, ovládaný uživatelem prostřednictvím běžných chatovacích aplikací jako jsou například WhatsApp, Telegram nebo Discord. Asistent podporuje jak různé cloudové modely, tak i lokální, nicméně doporučován je pouze proprietární model Claude Opus 4.5 od firmy Anthropic v placené variantě. GitHubová stránka projektu OpenClaw.
Projekt VideoLAN a multimediální přehrávač VLC (Wikipedie) dnes slaví 25 let. Vlastní, tenkrát ještě studentský projekt, začal již v roce 1996 na vysoké škole École Centrale Paris. V první únorový den roku 2001 ale škola oficiálně povolila přelicencování zdrojových kódů na GPL a tím pádem umožnila používání VLC mimo akademickou půdu.
Moltbook je sociální síť podobná Redditu, ovšem pouze pro agenty umělé inteligence - lidé se mohou účastnit pouze jako pozorovatelé. Agenti tam například rozebírají podivné chování lidí, hledají chyby své vlastní sociální sítě, případně spolu filozofují o existenciálních otázkách 🤖.
scx_horoscope je „vědecky pochybný, kosmicky vtipný“ plně funkční plánovač CPU založený na sched_ext. Počítá s polohami Slunce a planet, fázemi měsíce a znameními zvěrokruhu. Upozornil na něj PC Gamer.
O víkendu probíhá v Bruselu konference FOSDEM 2026 (Free and Open source Software Developers’ European Meeting). Program konference je velice nabitý: 37 místností, 71 tracků, 1184 přednášejících, 1069 přednášek, prezentací a workshopů. Sledovat je lze i online. K dispozici budou jejich videozáznamy. Aktuální dění lze sledovat na sociálních sítích.
Společnost Nex Computer stojící za "notebooky bez procesorů a pamětí" NexDock představila telefon NexPhone, který může funguje jako desktop PC, stačí k němu připojit monitor, klávesnici a myš nebo NexDock. Telefon by měl být k dispozici ve třetím čtvrtletí letošního roku. Jeho cena by měla být 549 dolarů. Předobjednat jej lze s vratní zálohou 199 dolarů. V dual-bootu by měl být předinstalovaný Android s Linuxem (Debian) jako aplikací a Windows 11.
Byla vydána nová major verze 9.0 softwaru pro správu elektronických knih Calibre (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vypíchnuta je podpora AI.
Wasmer byl vydán ve verzi 7.0. Jedná se o běhové prostředí pro programy ve WebAssembly. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
V reakci na nepopulární plán Microsoftu ještě více ve Windows prohloubit integraci umělé inteligence Copilot, Opera na sociální síti 𝕏 oznámila, že připravuje nativní linuxovou verzi prohlížeče Opera GX. Jedná se o internetový prohlížeč zaměřený pro hráče, přičemž obsahuje všechny základní funkce běžného prohlížeče Opera. Kromě integrace sociálních sítí prohlížeč například disponuje 'omezovačem', který umožňuje uživatelům omezit využití sítě, procesoru a paměti prohlížečem, aby se tak šetřily systémové zdroje pro jinou aktivitu.
brctl addbr xenbr0 ip a add 10.0.0.100 dev xenbr0 ip link set xenbr0 upTeď si ještě z openSUSE mohu pingnout na Debian. Jakmile však zadám poslední krok:
brctl addif xenbr0 eth0ještě několik (i 30) 'pingnutí' projde, ale pak to skončí. Počítače si už mezi sebou 'nepingají', na internet se ale stále dostanou. Po zrušení posledního příkazu se zase vše rozeběhne. Nevím, zda-li jsem na něco zapomněl nebo je celá úvaha špatná a nejde to na jednom segmentu, můžete poradit? Děkuji za pomoc.
Řešení dotazu:
# arp -n Address HWtype HWaddress Flags Mask Iface 10.0.0.138 ether 50:67:f0:fb:ad:af C eth0 10.0.0.11 (nekompletní) eth0Přesně nerozumím Vámi zmiňované druhé variantě, eth0 a xenbr0 by měli mít stejné IP adresy? (ale ani to mi nepracuje).
Jo, tohle je v Linuxu taková ošklivá nejasnost, že není jasné definované, co přesně se má stát, když je například bridge s IP adresami a nějaká jeho „členská“ rozhraní mají taky svoje adresy — jiné než bridge, aby se to vzájemně nesežralo, ale prostě adresy. Zkrátka, párkrát jsem něco takového zkoušel z různých důvodů, třeba aby některé programy poslouchaly jenom na jednom z rozhraní a ne na celém bridge, tedy aby se jim nedalo dovolat jen tak odkudkoliv z bridge, atd. atp. Ale nic naplat, nikdy to pořádně nefungovalo, pokaždé se na tom něco rozesralo napadrť, ne nutně tak vážně jako problém s ARP, ale třeba o dvě patra abstrakce výš už ano, například address selection, s čímž (mimo jiné) souvisí kromě odchozích spojení taky pořadí výsledků, které vrací getaddrinfo(), a tak dále a tak podobně. Pokaždé mě to nakonec nakrklo takovou měrou, že adresy samostatných rozhraní přišly zrušit (ip -6 addr flush atd.) a adresy má nakonec jenom bridge.
Cílem tohoto^^^ žvástu je naznačit, že by se mi víc líbilo, kdyby Linux automaticky zrušil samostatné adresy zařízení, jakmile se zařízení přidá do bridge, a neumožnil přidání žádných samostatných adres, dokud zařízení z bridge nevypadne. Sémantika těchto samostatných adres na rozhraní v bridge je totálně rozbitá.
Vážený anonyme, já mám zase dojem, že právě vy o bridgích a o chování jejich softwarových variant na různých operačních systémech víte naprosté kulové a snažíte se všeho všudy dělat haura, jako ostatně každý klasický anonym na ABCLinuxu. A ten dojem pramení z toho, že váš příspěvek má nulovou informační hodnotu, nesnaží se nijak obhájit nějaký konkrérní argument, ale zabývá se úvahami, co asi tak já vím o bridgích. Zákaz anonymů by ABCLinuxu prospěl, protože drtivá většina „perel“ tohoto typu je právě od nich.
Tiskni
Sdílej: