CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Wikipedie slaví 25. výročí svého založení. Vznikla 15. ledna 2001 jako doplňkový projekt k dnes již neexistující encyklopedii Nupedia. Doména wikipedia.org byla zaregistrována 12. ledna 2001. Zítra proběhne v Praze Večer svobodné kultury, který pořádá spolek Wikimedia ČR.
Po více než dvou letech od vydání předchozí verze 2.12 byla vydána nová stabilní verze 2.14 systémového zavaděče GNU GRUB (GRand Unified Bootloader, Wikipedie). Přehled novinek v souboru NEWS a v aktualizované dokumentaci.
Google Chrome 144 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 144.0.7559.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 10 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře (YouTube).
Microsoft zveřejnil zdrojový kód XAML Studia a uvolnil ho pod MIT licencí. XAML Studio je nástroj ze světa Windows, určený pro tvorbu uživatelského rozhraní aplikací pomocí XAML (Extensible Application Markup Language). Stalo se tak zhruba po osmi letech od prvního prohlášení Microsoftu, že se tento kód chystá zveřejnit.
TimeCapsule, 'časová kapsle', je jazykový model trénovaný výhradně na datech z určitých míst a časových období, aby se tak napodobila autentická slovní zásoba, způsob vyjadřování a názory dané doby. Na Hugging face jsou k dispozici modely natrénované na historických textech dostupných v oblasti Londýna mezi lety 1800 až 1875.
Radicle byl vydán ve verzi 1.6.0 s kódovým jménem Amaryllis. Jedná se o distribuovanou alternativu k softwarům pro spolupráci jako např. GitLab.
Zemřel Scott Adams, tvůrce komiksových stripů Dilbert parodujících pracovní prostředí velké firmy.
Sdružení CZ.NIC vydalo novou verzi Knot Resolveru (6.1.0). Jedná se o první vydanou stabilní verzi 6, která je nyní oficiálně preferovanou a doporučovanou verzí, namísto předešlé verze 5. Více o Knot Resolveru 6 je možné se dočíst přímo v dokumentaci.
Ahojte,
potreboval by som poradiť a nasmerovať správnym smerom.
Popíšem situáciu a čo by som rád dosiahol.
Mám domáci server kde chcem mať všetky dáta (pracovné, súkromné a tak) K nemu sa pripájam desktopom a dvoma notebookmi a telefónom. Server, desktop a jeden notebook OS linux, jeden notebook windows a ešte k tomu korporátny bez možnosti do neho niečo inštalovať a telefón momentálne Android (časom možné iné OS).
Keby všetko bolo na linuxe a boli to moje zaradenia tak dám NFS a som vybavený. Tak teraz rozmýšľam nad Seafile, server je jasný, telefón tiež notebook s windows by sa pripájal cez webový prehliadač, notebook s linuxom sa dá vyriešiť cez klienta.
Len si neviem rady s desktopom, samozrejme sa to dá tiež vyriešiť klientom ale nakoľko by sa jednalo o viacej kont (nechcem miešať pracovné, súkromné, verejné a partnerkyne dáta do jedného konta) a mať naraz viacej spustených klientom mi nepríde moc praktické a radšej by som mal tie jednotlivé zložky pripojené klasicky a používal by som ich cez súborového manažéra (v mojom prípade dolphin), ale k tomu pripájaniu som nič relevantné nenašiel (možno som len zle hľadal)
Preto sa chcem spýtať nemá niekto z vás s týmto skúsenosť, neriešili ste niečo podobné alebo máte iný návrh ako to poriešiť?
Ďakujem
Dal som na Vašu radu a naozaj samba nieje až taký problém ako som si myslel.
Len by som teraz potreboval poradiť ako ďalej, mám niečo na NFS čo je Linux←→linux a niečo na sambe čo je linux←→windows, ale ako to urobiť aby sa tam dalo dostať aj zvonka, čiže mimo mojej LAN. Napadlo ma OpenVPN ale nastáva problém s windows notebookom tam si nemôžem nič nainštalovať a asi windows nemá v sebe VPN klienta.Viem že je to nechránené ale na to mám chránenú domácu sieť aby sa tam len tak niekto nedostal. Blbca odradím na profíka aj tak nemám.
A po druhé mám to exportované na konkrétne ip adresy konkrétnych strojov.WebDAV sa dá použiť aj samostatne alebo musím použiť už nejaké cloud-ové riešenie (nextcloud, seafile).
Pýtam sa preto lebo som skúšal Seafile a predtým aj OwnCloud a boli to celkom molochy lepšie povedané vedia toho strašne veľa a neviem či to využijem. Na kalendár a kontakty používam Radicale.Ide mi aj o čo najjednoduchšie spravovanie a zálohu dát, myslel som že si vytvorím jednotlivé subvolume pre jednotlivé dáta a tie si nazdielam tak ako potrebujem, pri Seafile je spoločný priečinok pre všetkých užívateľov čo sa mi až tak nepáči (nieje problém celý zálohovať ale radšej by som to mal delené)
Pozeral som zrovna Lighttpd (apache je asi na to tiež riadny moloch).
Pozeral som návody a všade sú spomínané priečinky /var/www/... dajú sa nazdielať aj iné cesty alebo je to podmienka tá cesta?Takže je možné rovnaký súbor/priečinok zdielať pomocou NFS so strojmi s linuxom, pomocou Samba so strojmi s windows a aj pomocou WebDav aby boli prístupné aj mimo domácej siete?
Zdravím, nedávno jsem řešil podobný problém. Situace je celkem jednoduchá, pokud se bude přistupovat k souborům v rámci LAN. Lze celkem elegantně zkombinovat sdílení pro Windows (Samba) a Linux (NFS). Dělám to tak, že pro složku např. "Nasdileno" udělám pohledy pro Sambu a NFS - tedy mount bind do složek "Nasdileno_samba" a "Nasdíleno_NFS". Pak lze pro každou ze zrcadlených složek nastavit odděleně pravidla pro Sambu a NFS. Zároveň tím mám i zajištěno, že změna ve složce "Nasdileno_NFS" se ihned projeví ve složce "Nasdíleno_Samba" ... a naopak. Tohle mi funguje pro cca 100 PC celkem bez problémů. Na desktopech pak je sdílení mapováno do složky, pro uživatele asi nejkomfortnější přístup.
Problém nastává pokud budu chtít STEJNĚ pohodlně přistupovat k souborům z různých OS z WAN. Zkoušel jsem více aplikací, ale asi nejrychlejší je Seafile. Tam funguje i synchronizace a je neporovnatelně rychlejší než např. Owncloud. Seafile má navíc i klienta pro desktop. Seafile je napsáno v Pythonu, ovšem pozor - na serveru se data ukládají v binární podobě, tedy při ssh přístupu (např. MC) jsou soubory nečitelné. Tohle bude daň za rychlost. Co se týče WebDAV, tak tady je pár problémů. Rychlost - nejrychlejší je NFS, pak Samba ..... pak dlouho dlouho nic a WebDAV. WebDAV je zkrátka extrémně pomalé pro více malých souborů nebo 1 velký. Jako nouzovka to jde, ale pro pohodlný přístup nikoliv. Seafile a jiní samozřejmě mají WebDAV přístup, ale fakt je to pomalé. problém bude nejspíše v tom, že daná aplikace by musela používat více proudů při přenosu a takhle aplikace psány nejsou. Autoři končí práci v bodě, kdy je WebDAV funkční, o nějaké optimalizaci není řeči - a to ani u Seafile. Dobrá diskuze byla na toto téma na Owncloudu. K WebDAV pak ještě jeden poznatek - ve Windows 7 (v jiných nevím) je mapování WebDAV složky spouštěno před nakonfigurováním sítě - důsledkem je podstatné zdržení startu PC a následná hláška, že se nepodařilo obnovit některá síťové připojení. Tož tak, snad jsem trochu pomohl.
Trošku bych polemizoval - za pojmem "v cloudu" se většinou skrývá přístup přes web prohlížeč, příp. spec. napsaného klienta. Tohle s přehledem splňuje Seafile, které je grátis a může být na vlastním serveru. Problémem je, že neznalí useři chtějí mít soubory dostupné ve "svoji" složce (v Linuxu) nebo pod nějakým písmenem (ve Win) a obsluhovat to přes nějakého průzkumníka. chcete-li souborového manažera. V Linuxu to je Nautilus a pod. ve Win pak Windows Explorer. Zdatnější jedinci ještě ovládají MC. Takže otázka zní - jak zpřístupnit soubory z WAN tak, aby se objevily v nejpoužívanějších souborových manažerech a useři je viděli ve "svých" složkách, příp. připojené pod "svým" písmenem. Z toho vyplývá, že to není otázka jakou technologií a kde jsou uloženy, ale jak se k nim přistupuje.
Druhou otázkou pak je, jak vyřešit bezpečnost dat (myšleno proti výpadku). Na jedné straně pravý cloud u většího poskytovatele, na druhé nějaká forma zrcadlení (ať již disku nebo celého systému) na svých serverech. Jsem si celkem jistý, že kdyby lidi četli podmínky např. Google, tak by tam někteří své dokumenty nedávali. V podstatě to je tak, že co je v cizím "cloudu" je k dispozici poskytovateli. Párkrát mě napadlo, jak dlouho by tito poskytovatelé diskového prostoru své služby nabízeli zdarma, kdyby si klienti na SVÉ straně vše zašifrovali a v cloudu ukládali jen "rozsypaný čaj" 
Ďakujem za obsiahlu odpoveď. WebDAV beriem ako núdzovku na občasné použitie.
Nepochopil som ako to robíš to"udělám pohledy pro Sambu a NFS - tedy mount bind do složek "Nasdileno_samba" a "Nasdíleno_NFSudělám pohledy pro Sambu a NFS - tedy mount bind do složek "Nasdileno_samba" a "Nasdíleno_NFS"to máš tie súbory dvakrát?
mount --bind cesta1 cesta2se jednoduse primontuje obsah cesta1 zaroven do cesta2, obsah je jen cesta1 (a vsechny podadresare), ale nepredavaji se dalsi pripadne mounty v ramci adresaroveho stromu v cesta1...
Takže - dělám to proto, že mám takhle zpřístupněny cd a dvd s výukovým materiálem. A byl problém se spouštěním - ty CD mají spouštěče jak pro Win tak Linux. A oříškem bylo jak zajistit spustitelnost jak z Win tak Linuxu. Nepřišel jsem na jiné řešení než to oddělit a nastavit pak atributy spouštěče pro každé sdílení zvlášť.
CD nakopíruji do - např. /srv/knihovna , pak vytvořím /srv/knihovna_smb a /srv/knihovna_NFS. následně v /etc/fstab namountuji bindem knihovnu jak do knihovna_smb, tak do knihovna_NFS. Jedno exportuji přes Sambu, druhé přes NFS.
V tomto uspořádání se také velmi elegantně řeší přístupová práva. Je to jednoduché a celkem praktické.
Mám priečinok napr. Test kde som nastavil práva užívateľ "x" rw, skupina "y" rw ostatný r ale ak tam vytvorím nový súbor alebo priečinok tak má tento súbor/priečinok práva užívateľ "x" rw skupina "x" r a ostatný r. Čiže zmení sa skupina aj jej práva.
Dá sa to nejako nastaviť aby aby skupina a jej práva ostali nezmenené. Poprípade len práva skupiny ostali stále rw.Ďakujem
To ACL sa robí na strane servera alebo aj na strane klienta? Pýtam sa preto že ak užívateľ vytvorí priečinok/súbor priamo na servery tak to spraví tak že skupina má práva rw ale ak to vytvorím priečinok/súbor na klienskom počítači tak stále skupina má práva len na čítanie.
Treba upravovať fstab? pridávať tam acl? mám to na btrfs?
EXAMPLE
...
/home/joe pc001(rw,all_squash,anonuid=150,anongid=100)
...
Manual page exports(5) line 212/269 93% (press h for help or q to quit)
Preto moja otázka ostáva dá sa to nejako nastaviť aby to bolo obdobné ako pri sambe alebo sa musím zmieriť so sambou aj na linuxovom stroji?
Blbá otázka ale čo si myslel pod centrálnou správou užívateľov a skupín a pod synchronizovaní ID užívateľov a prac skupín?
Pýtam sa preto že čo si mám pozrieť a prelúskať?
I kdyz pro reseni tohoto problemu zatim nikdo nic lepsiho, navic multiplatformniho nevynalezl.
Osobne bych se taky divil, kdyby NFS melo znatelne lepsi vykon. Mne na lokalni, metalicke siti 1Gbit se SAMBOU omezoval jenom vykon HDD. Nevim, jestli by mi ten usetreny 1Mb/s stal za to s*ani se s NFS. Ale jsou lidi, co to maji jako konicka.
lidem jen vadí, že jim systém normálně nastartuje - bohužel pro ně jsou doby bastlení pryč, lidé chtějí počítač, který se po zmáčknutí čudlíku zapne a prudíTomu zodpovedá aj dôvod že "NFS je linuxové riešenie". Riešenie ktoré vyvinula firma Sun Microsystems pre svoj Unix. A ktoré sa neskôr dostalo jak do Linuxu, tak do Windows. Ale Sambu ktorá mu funguje a plne vyhovuje, tú nechce. Ak sa nudí, môže mi vyprať záclony.
Tiskni
Sdílej: