Open-source trackball Ploopy Adept má novou verzi nazvanou A+. Stále jde o symetrický desktopový trackball s šasi z 3D tiskárny a firmwarem QMK. Novinkami jsou dvojice tlačítek, jimiž půjde také otáčet, a volitelná opěrka ruky. Funkcionalita firmwaru je rozšířena o gesta, vrstvy a možnost konfigurace za běhu. Schémata a kód jsou jako obvykle na GitHubu. A+ půjde předobjednat za 99 CAD (bez dopravy a cla/DPH).
Prusa Research představil nové modely svých 3D tiskáren: Prusa XL+, CORE One+ (Gen 2) a CORE One L+.
Crown je multiplatformní open source herní engine. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT a GPLv3+. Byla vydána nová verze 0.64. Vyzkoušet lze online demo.
NVIDIA na konci ledna vydala v beta verzi nativního linuxového klienta své cloudové herní služby GeForce NOW. Včera oznámila ukončení beta verze a oficiální podporu Linuxu.
Byla vydána nová verze 3.5.0 nástroje pro inkrementální kopírování souborů rsync (Wikipedie). Přehled oprav a vylepšení v souboru NEWS. Řešeno je 33 zranitelností.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 31 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Firma IBM uvedla svůj první mikropočítač Personal Computer před 45 lety, v srpnu 1981. Základní konfigurace modelu 5150 za 1 565 tehdejších dolarů obsahovala desktop s Intel 8088 a 16KB RAM, Color Graphics Adapter a klávesnici. Právě klávesnice Model F/XT vybavené kapacitními spínači, vlivné a s převodníkem dodnes použitelné, připomíná sběratelský web Admiral Shark's Keyboards.
Slovensko odhalilo ruské součástky ve dvou testovaných zařízeních na zjišťování přestupků v silničním provozu a označilo je za bezpečnostní riziko. S odvoláním na vyjádření slovenského Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) to včera oznámil ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok. Zároveň ohlásil ukončení spolupráce svého úřadu s dodavatelem části uvedeného systému, slovenskou společností Soitron. Opozice, která na problematické kamery upozornila už dříve, vyzvala k odvolání ministra vnitra.
Dle plánu dnes ve 13:00 proběhne veřejný test eDokladů. Jeho cílem je ověřit připravenost aplikace a související infrastruktury na vysokou souběžnou zátěž před podzimními komunálními volbami.
Byla vydána nová verze 3.47 frameworku Flutter (Wikipedie) pro vývoj mobilních, webových i desktopových aplikací a nová verze 3.13 souvisejícího programovacího jazyka Dart (Wikipedie).
Diky za tipy,
Petr
Proto bych klidně zkusil něco co se soustředí jen na to sdílené, páč třeba kalendář a kontakty, na to stačí jednoduchý serveřík obsluhovaný přes CLI, nebo něco v PHP, co by mi běželo někde na hostingu... nemusím to mít doma svém na železe.
rsync. Odkazováním na Dropbox a ownCloud jste požadavky moc neupřesnil, protože to jsou dvě dost velmi odlišné věci (už jen proto, že jedno je služba a druhé aplikace), které mají společné snad jenom to, že se tam dají ukládat soubory a má to webové rozhraní.
Chtel bych zalohovat a verzovat treba i zdrojaky a nechci se zatim ucit GIT.Chyba. Zálohování není důvod nepoužívat VCS.
Já si právě s GITem hrál a přišlo mi to šíleně složité.Ani náhodou to není složité. Oproti běžným programátorským problémům je uživatelská stránka Gitu triviální záležitost. Osobně ho preferuju, ale třeba Franta Kučera zde propaguje Mercurial jakožto alternativu s jednodušším a pochopitelnějším rozhraním. Číslování adresářů je relativně nepohodlné a jak člověk jednou vyzkouší spravovat lokální kód pomocí commitů, tagů a větví, už se nikdy nechce vrátit. Narozdíl od šíleností jako CVS nebo Subversion je právě Git (nebo Mercurial a další) ideální pro one man show.
git initMám repozitář.
git add .Mám všechny soubory zazálohované pro případ, že udělám nějakou nesmyslnou změnu.
git rm -f xyzVyhodil jsem trvale soubor, který do projektu nepatří.
git commit -m "initial commit"Mám uložený počáteční stav projektu.
git tag -a v0.0.1 -m "Version 0.0.1"Mám zafixovanou verzi 0.0.1. Až na pár detailů uživatelského rozhraní, vážně nevím, co by mohlo být jednodušší. Od té doby, co jsem začal jsem používat Git na všechny projekty namísto Subversion nebo verzovaných kopií, mám život daleko jednodušší. Navíc se s Gitem dá víceméně pracovat i jako s těmi verzovanými adresáři, přepínání větví, commitů a souborů je bleskové a v přípaďě potřeby lze používat víc pracovních adresářů s různými verzemi. Už i ta nejzákladnější funkcionalita mi šetří obrovské množství času při jakékoli chybě nebo neopatrnosti. Ovšem každý svého štěstí strůjcem a pokud se chceš patlat s adresáři, enjoy...
Ten GIT syncujes nekam na server, nebo to provozujes takhle normalne lokalne?Naprosto libovolně. Jakmile začínám něco dělat, co má povahu projektu, tak minimálně nahodím
git init a git add jako obranu proti chybám. Pak už se to větví podle povahy projektu. Většina věcí, co dělám je open source a jde do veřejného repozitáře. Pár jsou věci, které selektivně sdílím pomocí URL, ty jdou do repozitáře na serveru s deployment hoky. Výjimečně jde něco do private repozitáře.
Každopádně pokud máš daný projekt zálohovaný a nepotřebuješ ho sdílet ani deployovat, není problém ho nechat čistě lokálně.
Mne desi to, ze se to nijak neintegruje treba do IDE. Kdybych vyvijel v konzoli, chapu to.Pracuju v konzoli, s integrací neporadím, ale určitě najdeš dost lidí, kteří nějakou používají.
Proste mi pripada, ze pokud nepouzivam serverove funkce a sync treba do githubu, je pro mne mnohem snazsi, kdyz zakladam projekt, vyrobit adresar PROJEKT-POKUS a v nem v1.0 a do nej vytvorit projekt z netbeans. Kdyz jdu neco predelat, vytvorim adresar v.1.1 a ulozim projekt do nej. Tam provadim zmeny.Moje zkušenost je přesně opačná. Nejdřív jsem začal používat Git výhradně lokálně. GitHub tou dobou ani neexistoval. Adresáře mi nevyhovují granularitou. S VCS si ji určuju sám podle aktuálních potřeb.
Jasne, pokud zmenim neco, aniz bych si vytvoril novou verzi a neco se posere, tak se nemam jak vratit zpet.To by mi právě vadilo, VCS mi umožňuje nepřemýšlet dopředu a soustředit se jenom na to, co chci udělat. Dává mi to svobodu dělat naprosté vylomeniny aniž bych se v jejich výsledcích ztratil.
Ale pokud si to ohlidam, dava mi GIT neco navic?Je to jenom nástroj, navíc takový, který je od základu postavený tak, aby pomáhal a nepřekážel. Já osobně vycházím z toho, že si to neohlídám a hlídat si to ani nechci. Architektura Gitu funguje v zásadě na principu těch adresářů a jejich kopií, jenom je to schované do repozitáře a člověk k tomu přistupuje přes ten toolset. A já velkou část toho toolsetu na ty gitovské verzované adresářové stromy skutečně používám.
git init a git commit, ale nikdy git push, tak budeš mít kompletní historii v místním adresáři ./.git a nikde jinde. Pokud nepotřebuješ program vystavit světu, tak to tak klidně může zůstat. Server není potřeba ani nemá po technické stránce žádnou zvláštní roli. S Gitem se centrální server používá jen z organizačních důvodů, nikoliv z technických (když nepočítám obtížné připojování se na vypnutý notebook kolegy).
Workflow s Gitem při běžném programování vypadá tak, že uděláš nějakou funkci (feature) nebo něco opravíš a commitneš. Pak něco dalšího a zas commitneš. Tedy hodně relativně malých commitů. Když později zjistíš, že jsi něco rozbil, tak ti git bisect poví, který commit to byl. Na běžné commity můžeš mít čudlík v GUI. Já mám trvale otevřený terminál a nijak mne to nebrzdí.
Tiskni
Sdílej: