Byla vydána nová verze 4.8.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie).
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi: MagPi 142 (pdf) a HackSpace 79 (pdf).
Qtractor (Wikipedie) dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o Audio/MIDI vícestopý sekvencer.
Byl vydán svobodný kancelářský balík OnlyOffice Docs 8.1. Vedle četných oprav přináší několik funkcí včetně podpory editace textu v PDF a vytváření formulářů v PDF.
Daniel Stenberg, autor nástroje curl, z databáze SteamDB zjistil, že aktuálně 22 734 her na Steamu používá curl.
Společnost Anthropic vydala Claude 3.5 Sonnet, tj. novou verzi své umělé inteligence Claude (Wikipedie). Videoukázky na YouTube. S Claude 3, stejně jak s GPT-3.5, Llama 3 a Mixtral, si lze pokecat bez přihlašování na DuckDuckGo AI Chat.
Byla vydána nová stabilní verze 6.8 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 126. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu a na YouTube. Vypíchnuta jsou vylepšení v integrovaném poštovním klientu.
Příspěvek Aukce domén – měsíc po spuštění na blogu CZ.NIC shrnuje první měsíc provozu Aukce domén .CZ. Aukcemi prošlo celkem 18 174 domén, z toho na 742 z nich byl učiněn alespoň 1 příhoz. Nejdražší aukcí byla na doménu virtualnisidlo.cz s cenou 95 001 Kč, která však nebyla včas uhrazena. Nejdražší aukcí, která byla vydražena i zaplacena je praguecityline.cz s cenovkou 55 600 Kč.
Před 40 lety, 19. června 1984, Bob Scheifler představil první verzi okenního systému X (X Window System). Vycházela z okenního systému W (W Window System).
Desktopové prostředí MATE bylo vydáno ve verzi 1.28. V gitových repozitářích je sice už od února, ale oznámení vydání se na webu objevilo s několikaměsíčním zpožděním (únorové datum zveřejnění je nepravdivé). Jde o první velké vydání od roku 2021. Uživatelsky nejvýznamnější pokrok je v podpoře Waylandu.
rsync
. Odkazováním na Dropbox a ownCloud jste požadavky moc neupřesnil, protože to jsou dvě dost velmi odlišné věci (už jen proto, že jedno je služba a druhé aplikace), které mají společné snad jenom to, že se tam dají ukládat soubory a má to webové rozhraní.
Chtel bych zalohovat a verzovat treba i zdrojaky a nechci se zatim ucit GIT.Chyba. Zálohování není důvod nepoužívat VCS.
Já si právě s GITem hrál a přišlo mi to šíleně složité.Ani náhodou to není složité. Oproti běžným programátorským problémům je uživatelská stránka Gitu triviální záležitost. Osobně ho preferuju, ale třeba Franta Kučera zde propaguje Mercurial jakožto alternativu s jednodušším a pochopitelnějším rozhraním. Číslování adresářů je relativně nepohodlné a jak člověk jednou vyzkouší spravovat lokální kód pomocí commitů, tagů a větví, už se nikdy nechce vrátit. Narozdíl od šíleností jako CVS nebo Subversion je právě Git (nebo Mercurial a další) ideální pro one man show.
git initMám repozitář.
git add .Mám všechny soubory zazálohované pro případ, že udělám nějakou nesmyslnou změnu.
git rm -f xyzVyhodil jsem trvale soubor, který do projektu nepatří.
git commit -m "initial commit"Mám uložený počáteční stav projektu.
git tag -a v0.0.1 -m "Version 0.0.1"Mám zafixovanou verzi 0.0.1. Až na pár detailů uživatelského rozhraní, vážně nevím, co by mohlo být jednodušší. Od té doby, co jsem začal jsem používat Git na všechny projekty namísto Subversion nebo verzovaných kopií, mám život daleko jednodušší. Navíc se s Gitem dá víceméně pracovat i jako s těmi verzovanými adresáři, přepínání větví, commitů a souborů je bleskové a v přípaďě potřeby lze používat víc pracovních adresářů s různými verzemi. Už i ta nejzákladnější funkcionalita mi šetří obrovské množství času při jakékoli chybě nebo neopatrnosti. Ovšem každý svého štěstí strůjcem a pokud se chceš patlat s adresáři, enjoy...
Ten GIT syncujes nekam na server, nebo to provozujes takhle normalne lokalne?Naprosto libovolně. Jakmile začínám něco dělat, co má povahu projektu, tak minimálně nahodím
git init
a git add
jako obranu proti chybám. Pak už se to větví podle povahy projektu. Většina věcí, co dělám je open source a jde do veřejného repozitáře. Pár jsou věci, které selektivně sdílím pomocí URL, ty jdou do repozitáře na serveru s deployment hoky. Výjimečně jde něco do private repozitáře.
Každopádně pokud máš daný projekt zálohovaný a nepotřebuješ ho sdílet ani deployovat, není problém ho nechat čistě lokálně.
Mne desi to, ze se to nijak neintegruje treba do IDE. Kdybych vyvijel v konzoli, chapu to.Pracuju v konzoli, s integrací neporadím, ale určitě najdeš dost lidí, kteří nějakou používají.
Proste mi pripada, ze pokud nepouzivam serverove funkce a sync treba do githubu, je pro mne mnohem snazsi, kdyz zakladam projekt, vyrobit adresar PROJEKT-POKUS a v nem v1.0 a do nej vytvorit projekt z netbeans. Kdyz jdu neco predelat, vytvorim adresar v.1.1 a ulozim projekt do nej. Tam provadim zmeny.Moje zkušenost je přesně opačná. Nejdřív jsem začal používat Git výhradně lokálně. GitHub tou dobou ani neexistoval. Adresáře mi nevyhovují granularitou. S VCS si ji určuju sám podle aktuálních potřeb.
Jasne, pokud zmenim neco, aniz bych si vytvoril novou verzi a neco se posere, tak se nemam jak vratit zpet.To by mi právě vadilo, VCS mi umožňuje nepřemýšlet dopředu a soustředit se jenom na to, co chci udělat. Dává mi to svobodu dělat naprosté vylomeniny aniž bych se v jejich výsledcích ztratil.
Ale pokud si to ohlidam, dava mi GIT neco navic?Je to jenom nástroj, navíc takový, který je od základu postavený tak, aby pomáhal a nepřekážel. Já osobně vycházím z toho, že si to neohlídám a hlídat si to ani nechci. Architektura Gitu funguje v zásadě na principu těch adresářů a jejich kopií, jenom je to schované do repozitáře a člověk k tomu přistupuje přes ten toolset. A já velkou část toho toolsetu na ty gitovské verzované adresářové stromy skutečně používám.
git init
a git commit
, ale nikdy git push
, tak budeš mít kompletní historii v místním adresáři ./.git
a nikde jinde. Pokud nepotřebuješ program vystavit světu, tak to tak klidně může zůstat. Server není potřeba ani nemá po technické stránce žádnou zvláštní roli. S Gitem se centrální server používá jen z organizačních důvodů, nikoliv z technických (když nepočítám obtížné připojování se na vypnutý notebook kolegy).
Workflow s Gitem při běžném programování vypadá tak, že uděláš nějakou funkci (feature) nebo něco opravíš a commitneš. Pak něco dalšího a zas commitneš. Tedy hodně relativně malých commitů. Když později zjistíš, že jsi něco rozbil, tak ti git bisect
poví, který commit to byl. Na běžné commity můžeš mít čudlík v GUI. Já mám trvale otevřený terminál a nijak mne to nebrzdí.
Tiskni Sdílej: