Iniciativa Open Device Partnership (ODP) nedávno představila projekt Patina. Jedná se o implementaci UEFI firmwaru v Rustu. Vývoj probíhá na GitHubu. Zdrojové kódy jsou k dispozici pod licencí Apache 2.0. Nejnovější verze Patiny je 13.0.0.
Obrovská poptávka po plynových turbínách zapříčinila, že datová centra začala používat v generátorech dodávajících energii pro provoz AI staré dobré proudové letecké motory, konvertované na plyn. Jejich výhodou je, že jsou menší, lehčí a lépe udržovatelné než jejich průmyslové protějšky. Proto jsou ideální pro dočasné nebo mobilní použití.
Typst byl vydán ve verzi 0.14. Jedná se o rozšiřitelný značkovací jazyk a překladač pro vytváření dokumentů včetně odborných textů s matematickými vzorci, diagramy či bibliografií.
Specialisté společnosti ESET zaznamenali útočnou kampaň, která cílí na uživatele a uživatelky v Česku a na Slovensku. Útočníci po telefonu zmanipulují oběť ke stažení falešné aplikace údajně od České národní banky (ČNB) nebo Národní banky Slovenska (NBS), přiložení platební karty k telefonu a zadání PINu. Malware poté v reálném čase přenese data z karty útočníkovi, který je bezkontaktně zneužije u bankomatu nebo na platebním terminálu.
V Ubuntu 25.10 byl balíček základních nástrojů gnu-coreutils nahrazen balíčkem rust-coreutils se základními nástroji přepsanými do Rustu. Ukázalo se, že nový "date" znefunkčnil automatickou aktualizaci. Pro obnovu je nutno balíček rust-coreutils manuálně aktualizovat.
VST 3 je nově pod licencí MIT. S verzí 3.8.0 proběhlo přelicencování zdrojových kódů z licencí "Proprietary Steinberg VST3 License" a "General Public License (GPL) Version 3". VST (Virtual Studio Technology, Wikipedie) je softwarové rozhraní pro komunikaci mezi hostitelským programem a zásuvnými moduly (pluginy), kde tyto moduly slouží ke generování a úpravě digitálního audio signálu.
Open source 3D herní a simulační engine Open 3D Engine (O3DE) byl vydán v nové verzi 25.10. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
V Londýně probíhá dvoudenní Ubuntu Summit 25.10. Na programu je řada zajímavých přednášek. Zhlédnout je lze také na YouTube (23. 10. a 24. 10.).
Gemini CLI umožňuje používání AI Gemini přímo v terminálu. Vydána byla verze 0.10.0.
Konference OpenAlt 2025 proběhne již příští víkend 1. a 2. listopadu v Brně. Nabídne přibližně 80 přednášek a workshopů rozdělených do 7 tematických tracků. Program se může ještě mírně měnit až do samotné konference, a to s ohledem na opožděné úpravy abstraktů i případné podzimní virózy. Díky partnerům je vstup na konferenci zdarma. Registrace není nutná. Vyplnění formuláře však pomůže s lepším plánováním dalších ročníků konference.
Diky za tipy,
Petr
Proto bych klidně zkusil něco co se soustředí jen na to sdílené, páč třeba kalendář a kontakty, na to stačí jednoduchý serveřík obsluhovaný přes CLI, nebo něco v PHP, co by mi běželo někde na hostingu... nemusím to mít doma svém na železe.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
rsync. Odkazováním na Dropbox a ownCloud jste požadavky moc neupřesnil, protože to jsou dvě dost velmi odlišné věci (už jen proto, že jedno je služba a druhé aplikace), které mají společné snad jenom to, že se tam dají ukládat soubory a má to webové rozhraní.
29.10.2016 20:32
k3dAR | skóre: 63
30.10.2016 10:57
Josef Kufner | skóre: 70
29.10.2016 20:47
k3dAR | skóre: 63
30.10.2016 02:12
pavlix | skóre: 54
| blog: pavlix
Chtel bych zalohovat a verzovat treba i zdrojaky a nechci se zatim ucit GIT.Chyba. Zálohování není důvod nepoužívat VCS.
30.10.2016 11:05
Josef Kufner | skóre: 70
30.10.2016 16:58
Josef Kufner | skóre: 70
30.10.2016 20:19
pavlix | skóre: 54
| blog: pavlix
Já si právě s GITem hrál a přišlo mi to šíleně složité.Ani náhodou to není složité. Oproti běžným programátorským problémům je uživatelská stránka Gitu triviální záležitost. Osobně ho preferuju, ale třeba Franta Kučera zde propaguje Mercurial jakožto alternativu s jednodušším a pochopitelnějším rozhraním. Číslování adresářů je relativně nepohodlné a jak člověk jednou vyzkouší spravovat lokální kód pomocí commitů, tagů a větví, už se nikdy nechce vrátit. Narozdíl od šíleností jako CVS nebo Subversion je právě Git (nebo Mercurial a další) ideální pro one man show.
git initMám repozitář.
git add .Mám všechny soubory zazálohované pro případ, že udělám nějakou nesmyslnou změnu.
git rm -f xyzVyhodil jsem trvale soubor, který do projektu nepatří.
git commit -m "initial commit"Mám uložený počáteční stav projektu.
git tag -a v0.0.1 -m "Version 0.0.1"Mám zafixovanou verzi 0.0.1. Až na pár detailů uživatelského rozhraní, vážně nevím, co by mohlo být jednodušší. Od té doby, co jsem začal jsem používat Git na všechny projekty namísto Subversion nebo verzovaných kopií, mám život daleko jednodušší. Navíc se s Gitem dá víceméně pracovat i jako s těmi verzovanými adresáři, přepínání větví, commitů a souborů je bleskové a v přípaďě potřeby lze používat víc pracovních adresářů s různými verzemi. Už i ta nejzákladnější funkcionalita mi šetří obrovské množství času při jakékoli chybě nebo neopatrnosti. Ovšem každý svého štěstí strůjcem a pokud se chceš patlat s adresáři, enjoy...
30.10.2016 22:26
pavlix | skóre: 54
| blog: pavlix
Ten GIT syncujes nekam na server, nebo to provozujes takhle normalne lokalne?Naprosto libovolně. Jakmile začínám něco dělat, co má povahu projektu, tak minimálně nahodím
git init a git add jako obranu proti chybám. Pak už se to větví podle povahy projektu. Většina věcí, co dělám je open source a jde do veřejného repozitáře. Pár jsou věci, které selektivně sdílím pomocí URL, ty jdou do repozitáře na serveru s deployment hoky. Výjimečně jde něco do private repozitáře.
Každopádně pokud máš daný projekt zálohovaný a nepotřebuješ ho sdílet ani deployovat, není problém ho nechat čistě lokálně.
Mne desi to, ze se to nijak neintegruje treba do IDE. Kdybych vyvijel v konzoli, chapu to.Pracuju v konzoli, s integrací neporadím, ale určitě najdeš dost lidí, kteří nějakou používají.
Proste mi pripada, ze pokud nepouzivam serverove funkce a sync treba do githubu, je pro mne mnohem snazsi, kdyz zakladam projekt, vyrobit adresar PROJEKT-POKUS a v nem v1.0 a do nej vytvorit projekt z netbeans. Kdyz jdu neco predelat, vytvorim adresar v.1.1 a ulozim projekt do nej. Tam provadim zmeny.Moje zkušenost je přesně opačná. Nejdřív jsem začal používat Git výhradně lokálně. GitHub tou dobou ani neexistoval. Adresáře mi nevyhovují granularitou. S VCS si ji určuju sám podle aktuálních potřeb.
Jasne, pokud zmenim neco, aniz bych si vytvoril novou verzi a neco se posere, tak se nemam jak vratit zpet.To by mi právě vadilo, VCS mi umožňuje nepřemýšlet dopředu a soustředit se jenom na to, co chci udělat. Dává mi to svobodu dělat naprosté vylomeniny aniž bych se v jejich výsledcích ztratil.
Ale pokud si to ohlidam, dava mi GIT neco navic?Je to jenom nástroj, navíc takový, který je od základu postavený tak, aby pomáhal a nepřekážel. Já osobně vycházím z toho, že si to neohlídám a hlídat si to ani nechci. Architektura Gitu funguje v zásadě na principu těch adresářů a jejich kopií, jenom je to schované do repozitáře a člověk k tomu přistupuje přes ten toolset. A já velkou část toho toolsetu na ty gitovské verzované adresářové stromy skutečně používám.
30.10.2016 22:38
Josef Kufner | skóre: 70
git init a git commit, ale nikdy git push, tak budeš mít kompletní historii v místním adresáři ./.git a nikde jinde. Pokud nepotřebuješ program vystavit světu, tak to tak klidně může zůstat. Server není potřeba ani nemá po technické stránce žádnou zvláštní roli. S Gitem se centrální server používá jen z organizačních důvodů, nikoliv z technických (když nepočítám obtížné připojování se na vypnutý notebook kolegy).
Workflow s Gitem při běžném programování vypadá tak, že uděláš nějakou funkci (feature) nebo něco opravíš a commitneš. Pak něco dalšího a zas commitneš. Tedy hodně relativně malých commitů. Když později zjistíš, že jsi něco rozbil, tak ti git bisect poví, který commit to byl. Na běžné commity můžeš mít čudlík v GUI. Já mám trvale otevřený terminál a nijak mne to nebrzdí.
Tiskni
Sdílej:
