Před 25 lety, ve čtvrtek 29. dubna 1999, byla spuštěna služba "Úschovna".
Byla vydána nová verze 24.04.28 s kódovým názvem Time After Time svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) a nová verze 7.24.0 souvisejícího frameworku MLT Multimedia Framework. Nejnovější Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Byla vydána verze 5.30 dnes již open source operačního systému RISC OS (Wikipedie).
V aktuálním příspěvku na blogu počítačové hry Factorio (Wikipedie) se vývojář s přezývkou raiguard rozepsal o podpoře Linuxu. Rozebírá problémy a výzvy jako přechod linuxových distribucí z X11 na Wayland, dekorace oken na straně klienta a GNOME, změna velikosti okna ve správci oken Sway, …
Rakudo (Wikipedie), tj. překladač programovacího jazyka Raku (Wikipedie), byl vydán ve verzi #171 (2024.04). Programovací jazyk Raku byl dříve znám pod názvem Perl 6.
Společnost Epic Games vydala verzi 5.4 svého proprietárního multiplatformního herního enginu Unreal Engine (Wikipedie). Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Ahojte!
Stiahol som si debootstrap (distro Archlinux), chcem pripravit nejaky ten VM s Debianom. Kdesi som cital, ze debootstrap overi stiahnute baliky podla klucov, ktore spravca balikov v distribucii pouziva pri beznej instalacii. Lenze v pripade Archlinuxu tieto kluce asi nebudu pritomne. Napoveda tomu aj volitelna zavislost pre debootstrap - balik debian-archive-keyring - ide vsak o virtualny balik a neda sa nainstalovat.
Arch sice mam par rokov, ale s virtualnym balikom som sa myslim este nestretol...(?) A teraz moje otazky:
Vdaka.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
www-browser poskytovaný všemi prohlížeči či mail-transport-agent poskytovaný všemi agenty pro odesílání e-mailů. Apt místo virtuálního balíku nainstaluje nějaký balík, který jej poskytuje, a tím závislost splní. V tomto případě tomu tak není, ten balík by neměl být virtuální, ale Apt nezná žádný zdroj, odkud by jej mohl stáhnout.
Klíče nelze jen tak stáhnout, útočník může vytvořit podvržený repozitář podepsaný svým klíčem, který by to takhle stáhlo, úspěšně ověřilo a nepoznalo, že je to celé podvrh. Deboostrap ověřuje balíky pomocí klíčů, které jsou v keychainu Aptu, kam debianní klíč vkládá balík debian-archive-keyring. Pokud Deboostrap klíč nenajde, zeptá se, jestli pokračovat bez ověřování.
Dakujem za odpoved. Uz chapem, co je to virtualny balik.
Ale problem je v tom, ze toto sa tyka Archu, nie Debianu. V repo Archlinuxu je balik debootstrap, ktory ma ako volitelnu zavislost virtualny balik debian-archive-keyring, vid tu. Lenze ktory balik v Archlinuxe mi splni tuto zavislost? Asi ziaden... Cize ako pises - balik by nemal byt virtualny a teda sa jedna o chybu? (Pytal som sa aj na Arch foru, kde nikto nereagoval - asi som sa sprosto vyjadril.)
Predpokladal som, ze maintainer balika debian-archive-keyring v repo Archu tie kluce zabali a ja ich stiahnem takto (overim balik a kluce samotne overi pred zabalenim maintainer), lenze takto to asi nepojde a nezostava nic ine iba tie kluce natrepat (a patricne overit) rucne.
Tiskni
Sdílej:
