Před 30 lety, tj. 14. července 1995, se začala používat přípona .mp3 pro soubory s hudbou komprimovanou pomocí MPEG-2 Audio Layer 3.
Výroba 8bitových domácích počítačů Commodore 64 byla ukončena v dubnu 1994. Po více než 30 letech byl představen nový oficiální Commodore 64 Ultimate (YouTube). S deskou postavenou na FPGA. Ve 3 edicích v ceně od 299 dolarů a plánovaným dodáním v říjnu a listopadu letošního roku.
Společnost Hugging Face ve spolupráci se společností Pollen Robotics představila open source robota Reachy Mini (YouTube). Předobjednat lze lite verzi za 299 dolarů a wireless verzi s Raspberry Pi 5 za 449 dolarů.
Dnes v 17:30 bude oficiálně vydána open source počítačová hra DOGWALK vytvořena v 3D softwaru Blender a herním enginu Godot. Release party proběhne na YouTube od 17:00.
McDonald's se spojil se společností Paradox a pracovníky nabírá také pomocí AI řešení s virtuální asistentkou Olivii běžící na webu McHire. Ian Carroll a Sam Curry se na toto AI řešení blíže podívali a opravdu je překvapilo, že se mohli přihlásit pomocí jména 123456 a hesla 123456 a získat přístup k údajům o 64 milionech uchazečů o práci.
Byla vydána (𝕏) červnová aktualizace aneb nová verze 1.102 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.102 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Byla vydána nová verze 2.4.64 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešeno je mimo jiné 8 bezpečnostních chyb.
Společnost xAI na síti 𝕏 představila Grok 4, tj. novou verzi svého AI LLM modelu Grok.
Ministerstvo vnitra odhalilo závažný kyberincident v IT systému resortu. Systém, do kterého se dostal útočník bez oprávnění, byl odpojen a nedošlo k odcizení dat [𝕏].
Před rokem byla streamovací služba HBO Max přejmenována na Max. Dle managementu slovo HBO v názvu nebylo důležité. Včera byl Max přejmenován zpět na HBO Max. Kolik milionů dolarů to stálo? 😂
Dnes už téměř každý webserver nabízí nějaké dynamické generování stránek a statické předgenerování HTML či jiného obsahu upadl do polozapomnění. Nebo snad ne?Naopak. Statické weby prodělaly před pár lety renesanci díky Github Pages (a později se přidal i Gitlab). Vyrojilo se spousty generátorů a právě v kombinaci s Gitem a continuous integration/deploy to je velmi užitečná a pohodlná věc. Ve výsledku upravíš lokalní soubor např. v Markdownu, commitneš změny, CI na serveru se pushem vzbudí, vyrobí nový web a nahraje změny na statický hosting. Pro jednoduché prezentace projektů a dokumentace programů je to ideální. Sám takto mám dva weby, jeden jsem konvertoval právě z letitého PHP na Jekyll. Pokud už máš web rozběhnutý a chceš udělat nějaké menší změny či něco připsat, vystačíš si s mobilem (MGit) a línou wifi z baru na pláži (vyzkoušeno).
Objevily se nejrůznější cache, z nichž nejméně mi dávají smysl cache v aplikaci - Memcache, Redis v roli cache apod. Dále máme cache databázové, souborové, proxy a další, které umí svůj obsah udržovat v čistotě a z našeho pohledu jsou transparentní. Jen je správně nakonfigurovat. Jaké používáte cache na webových serverech a jak je konfigurujete, abyste dosáhli maximálního výkonu aplikace?Memcache je ptákovina. Tím, že tam je socket a stejně se komunikuje po síti, je to zhruba stejně rychlé jako MySQL s jednoduchým dotazem. Pokud je databáze dobře udělaná, memcache akorát zdržuje. Daleko lepší je nastavit větší cache databázovému serveru, neboť to pomůže víc a aplikace se zjednoduší. Redis jsem poslední dobou viděl hodně používat na ukládání sessions. Zdá se, že to funguje. Přijde mi však, že ve většině případů to je zbytečná komplikace navíc. Pokud ale je aplikace nasazená v cloudu, tak už to má opodstatnění (lokální soubory, kam se to defaultně ukládá, nejsou sdílené mezi servery). Otázkou je, zda malá SQL tabulka neudělá stejnou práci. Souborové cache jsou zajímavé, pokud se to kombinuje s nějakým dalším mechanismem. Pokud HTTP server umí X-SendFile, tak stačí nakešovat do souboru a předat jméno souboru serveru, ať už to pošle sám. PHP frameworky zas často generují PHP soubory (např. Twig a snad všechny DI kontejnery), které pak PHP nakešuje do OPcode cache, takže to vlastně zůstává předkompilované v paměti. Další hezká věc byla APCu, což bylo docela jednoduché key-value úložiště ve sdílené paměti. Sice taková cache je sdílená jen v rámci jednoho serveru, ale za to je neskutečně rychlá. Škoda, že už se to nevyvíjí (skončilo to s PHP5).
APCu by mělo jít pro PHP7 přidat přes PECL. Nezkoušel jsemNo právě. Už to není hezky v základu, takže to bude na serverech skoro vždy chybět.
A pokud je potřeba obsloužit opravdu hodně uživatelů, raději bych sáhnul po APCu, kdy odpadne komunikace po socketu (jinak to je prakticky totéž).Až na to, že to bude fungovat jenom u mod_php nebo za použití posix shared memory - přičemž obojímu je lépe se vyhnout.
Innodb si zamyká při updatu jednotlivé řádky, takže by to paralelizaci nemělo rozbítInnoDB na sessions? No potěš koště.
Zápisy lze snadno omezit tím, že se session bude prodlužovat jen občasPokud ovšem do té session nezapisujete data, což aplikace dost často dělají.
Tiskni
Sdílej: