Byla vydána (𝕏) zářijová aktualizace aneb nová verze 1.105 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.105 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Ve Firefoxu bude lepší správa profilů (oddělené nastavení domovské stránky, nastavení lišt, instalace rozšíření, uložení hesla, přidání záložky atd.). Nový grafický správce profilů bude postupně zaváděn od 14.října.
Canonical vydal (email) Ubuntu 25.10 Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2026.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzi 1.5.0.
Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
Společnost Meta představila OpenZL. Jedná se o open source framework pro kompresi dat s ohledem na jejich formát. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Google postupně zpřístupňuje českým uživatelům Režim AI (AI Mode), tj. nový režim vyhledávání založený na umělé inteligenci. Režim AI nabízí pokročilé uvažování, multimodalitu a možnost prozkoumat jakékoliv téma do hloubky pomocí dodatečných dotazů a užitečných odkazů na weby.
Programovací jazyk Python byl vydán v nové major verzi 3.14.0. Podrobný přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Dnes už téměř každý webserver nabízí nějaké dynamické generování stránek a statické předgenerování HTML či jiného obsahu upadl do polozapomnění. Nebo snad ne?Naopak. Statické weby prodělaly před pár lety renesanci díky Github Pages (a později se přidal i Gitlab). Vyrojilo se spousty generátorů a právě v kombinaci s Gitem a continuous integration/deploy to je velmi užitečná a pohodlná věc. Ve výsledku upravíš lokalní soubor např. v Markdownu, commitneš změny, CI na serveru se pushem vzbudí, vyrobí nový web a nahraje změny na statický hosting. Pro jednoduché prezentace projektů a dokumentace programů je to ideální. Sám takto mám dva weby, jeden jsem konvertoval právě z letitého PHP na Jekyll. Pokud už máš web rozběhnutý a chceš udělat nějaké menší změny či něco připsat, vystačíš si s mobilem (MGit) a línou wifi z baru na pláži (vyzkoušeno).
Objevily se nejrůznější cache, z nichž nejméně mi dávají smysl cache v aplikaci - Memcache, Redis v roli cache apod. Dále máme cache databázové, souborové, proxy a další, které umí svůj obsah udržovat v čistotě a z našeho pohledu jsou transparentní. Jen je správně nakonfigurovat. Jaké používáte cache na webových serverech a jak je konfigurujete, abyste dosáhli maximálního výkonu aplikace?Memcache je ptákovina. Tím, že tam je socket a stejně se komunikuje po síti, je to zhruba stejně rychlé jako MySQL s jednoduchým dotazem. Pokud je databáze dobře udělaná, memcache akorát zdržuje. Daleko lepší je nastavit větší cache databázovému serveru, neboť to pomůže víc a aplikace se zjednoduší. Redis jsem poslední dobou viděl hodně používat na ukládání sessions. Zdá se, že to funguje. Přijde mi však, že ve většině případů to je zbytečná komplikace navíc. Pokud ale je aplikace nasazená v cloudu, tak už to má opodstatnění (lokální soubory, kam se to defaultně ukládá, nejsou sdílené mezi servery). Otázkou je, zda malá SQL tabulka neudělá stejnou práci. Souborové cache jsou zajímavé, pokud se to kombinuje s nějakým dalším mechanismem. Pokud HTTP server umí X-SendFile, tak stačí nakešovat do souboru a předat jméno souboru serveru, ať už to pošle sám. PHP frameworky zas často generují PHP soubory (např. Twig a snad všechny DI kontejnery), které pak PHP nakešuje do OPcode cache, takže to vlastně zůstává předkompilované v paměti. Další hezká věc byla APCu, což bylo docela jednoduché key-value úložiště ve sdílené paměti. Sice taková cache je sdílená jen v rámci jednoho serveru, ale za to je neskutečně rychlá. Škoda, že už se to nevyvíjí (skončilo to s PHP5).
APCu by mělo jít pro PHP7 přidat přes PECL. Nezkoušel jsemNo právě. Už to není hezky v základu, takže to bude na serverech skoro vždy chybět.
A pokud je potřeba obsloužit opravdu hodně uživatelů, raději bych sáhnul po APCu, kdy odpadne komunikace po socketu (jinak to je prakticky totéž).Až na to, že to bude fungovat jenom u mod_php nebo za použití posix shared memory - přičemž obojímu je lépe se vyhnout.
Innodb si zamyká při updatu jednotlivé řádky, takže by to paralelizaci nemělo rozbítInnoDB na sessions? No potěš koště.
Zápisy lze snadno omezit tím, že se session bude prodlužovat jen občasPokud ovšem do té session nezapisujete data, což aplikace dost často dělají.
Tiskni
Sdílej: