Po Canonicalu a SUSE oznámil také Red Hat, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
TrueNAS (Wikipedie), tj. open source storage platforma postavená na Linuxu, byl vydán ve verzi 25.10 Goldeye. Přináší NVMe over Fabric (NVMe-oF) nebo OpenZFS 2.3.4.
Byla vydána OpenIndiana 2025.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
České základní a střední školy čelí alarmujícímu stavu kybernetické bezpečnosti. Až 89 % identifikovaných zranitelností v IT infrastruktuře vzdělávacích institucí dosahuje kritické úrovně, což znamená, že útočníci mohou vzdáleně převzít kontrolu nad klíčovými systémy. Školy navíc často provozují zastaralé technologie, i roky nechávají zařízení bez potřebných aktualizací softwaru a používají k nim pouze výchozí, všeobecně známá
… více »Během tradiční ceremonie k oslavě Dne vzniku samostatného československého státu (28. října) byl vyznamenán medailí Za zásluhy (o stát v oblasti hospodářské) vývojář 3D tiskáren Josef Průša. Letos byly uděleny pouze dvě medaile Za zásluhy o stát v oblasti hospodářské, druhou dostal informatik a manažer Ondřej Felix, který se zabývá digitalizací státní správy.
Tor Browser, tj. fork webového prohlížeče Mozilla Firefox s integrovaným klientem sítě Tor přednastavený tak, aby přes tuto síť bezpečně komunikoval, byl vydán ve verzi 15.0. Postaven je na Firefoxu ESR 140.
Bylo oznámeno (cs) vydání Fedora Linuxu 43. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách Fedora Magazinu: Fedora Workstation, Fedora KDE Plasma Desktop, Fedora Silverblue a Fedora Atomic Desktops.
Elon Musk oznámil (𝕏) spuštění internetové encyklopedie Grokipedia (Wikipedia). Zatím ve verzi 0.1. Verze 1.0 prý bude 10x lepší, ale i ve verzi 0.1 je podle Elona Muska již lepší než Wikipedia.
PSF (Python Software Foundation) po mnoha měsících práce získala grant ve výši 1,5 milionu dolarů od americké vládní NSF (National Science Foundation) v rámci programu "Bezpečnost, ochrana a soukromí open source ekosystémů" na zvýšení bezpečnosti Pythonu a PyPI. PSF ale nesouhlasí s předloženou podmínkou grantu, že během trvání finanční podpory nebude žádným způsobem podporovat diverzitu, rovnost a inkluzi (DEI). PSF má diverzitu přímo ve svém poslání (Mission) a proto grant odmítla.
Balík nástrojů Rust Coreutils / uutils coreutils, tj. nástrojů z GNU Coreutils napsaných v programovacím jazyce Rust, byl vydán ve verzi 0.3.0. Z 634 testů kompatibility Rust Coreutils s GNU Coreutils bylo úspěšných 532, tj. 83,91 %. V Ubuntu 25.10 se již používá Rust Coreutils místo GNU Coreutils, což může přinášet problémy, viz například nefunkční automatická aktualizace.
Řešení dotazu:
Zajímavý článek, díky.
Už mi to teď moc nemyslí. Zítra si ho znovu přečtu a zkusím se s tím poprat.
powercfg -h off a tím jsem úplně zakázal hibernaci. Linuxu by totiž vadil soubor hiberfil.sys a nepustil by mě na disk s Windows, protože by nevěděl, jestli nehibernují. Takže tohle bych řekl, že mám ošetřeno.
a) Pro mě jsou z optického hlediska zatím lepší Windows.
Windows - můžu vše zvětšit na 125%, 150% nebo 175%.
Mint - pouze na 200%.
Já ve Windos používám 175%. Víc je moc. Pokud bych si např. v Mintu zvětšil jen písmo, budu mít např. malé ikony záložek ve Firefoxu. Takže to musím mít zvětšeno vše na 200% a pak mám málo místa ve Firefoxu na otevřené karty, nebo na panelu na otevřené aplikace, takže tam nemůžu kvůli tomu mít ikony programů.
Windows i Mint mají skvělou lupu, ale ta v Mintu nesleduje kurzor při psaní. Takže když něco píšu a mám puštěnou lupu, tak se mi po chvíli ztratí kurzor v pravo. Jako by opustil monitor. Musím pak vzít do ruky myš a posunout obraz do prava. Což je při psaní dost otravné. Ve Windows se obraz automaticky posouvá s kurzorem.
Windows - mám nastaven vysoký kontrast černá.
Mint - Plochu mám černou, panel taky, i prohlížeč má background černě, ale okna jdou jen tmavě zeleně. To pro mě není dobrý. Navíc např. Libre Office má pořád papír bílý, Windows černý a bílý text. Navíc v Libre Office, když mám nastaven background oken na tu tmavě zelenou, tak mám popisky ikon v panelu černě a není to vůbec vidět.
Zkoušel jsem i jiná distra, ale Mint je zatím to nejlepší, co jsem viděl. Docela dobrý bylo Mate, ale když jsem v něm dal opačný kontrast, tak jsem pak v prohlížeči do vyhledávacího pole Googlu psal černě na černý podklad. Tohle je třeba v Mintu v pořádku.
Když to zhrnu, tak mě nenapadá žádná věc, se kterou bych měl ve Windows optický problém. Fakt ani jedna. V Linuxu jsem ještě žádné distro takhle neohl. Ani Vinux, což je distro pro zrakově postižené. Věř nebo ne, ale pro slabozraké je horší než Mint. Je lepší pouze pro nevidomé, protože používá nové knihovny a jede na něm nejnovější verze čtečky obrazovky Orca, která je oproti předchozím verzím samozřejmě lepší.
Ještě dodám, že co se tohoto týče, chci zkusit ohnout poslední Debian. Kdysi se mi v něm povedlo rozjet celkem dobrou lupu.
b) No MS přestane v roce 2020 vydávat pro W7 aktualizace. Být na Windows bez záplat mi teda nepřijde moc dobrý :)
Tiskni
Sdílej: