Po Canonicalu a SUSE oznámil také Red Hat, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
TrueNAS (Wikipedie), tj. open source storage platforma postavená na Linuxu, byl vydán ve verzi 25.10 Goldeye. Přináší NVMe over Fabric (NVMe-oF) nebo OpenZFS 2.3.4.
Byla vydána OpenIndiana 2025.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
České základní a střední školy čelí alarmujícímu stavu kybernetické bezpečnosti. Až 89 % identifikovaných zranitelností v IT infrastruktuře vzdělávacích institucí dosahuje kritické úrovně, což znamená, že útočníci mohou vzdáleně převzít kontrolu nad klíčovými systémy. Školy navíc často provozují zastaralé technologie, i roky nechávají zařízení bez potřebných aktualizací softwaru a používají k nim pouze výchozí, všeobecně známá
… více »Během tradiční ceremonie k oslavě Dne vzniku samostatného československého státu (28. října) byl vyznamenán medailí Za zásluhy (o stát v oblasti hospodářské) vývojář 3D tiskáren Josef Průša. Letos byly uděleny pouze dvě medaile Za zásluhy o stát v oblasti hospodářské, druhou dostal informatik a manažer Ondřej Felix, který se zabývá digitalizací státní správy.
Tor Browser, tj. fork webového prohlížeče Mozilla Firefox s integrovaným klientem sítě Tor přednastavený tak, aby přes tuto síť bezpečně komunikoval, byl vydán ve verzi 15.0. Postaven je na Firefoxu ESR 140.
Bylo oznámeno (cs) vydání Fedora Linuxu 43. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách Fedora Magazinu: Fedora Workstation, Fedora KDE Plasma Desktop, Fedora Silverblue a Fedora Atomic Desktops.
Elon Musk oznámil (𝕏) spuštění internetové encyklopedie Grokipedia (Wikipedia). Zatím ve verzi 0.1. Verze 1.0 prý bude 10x lepší, ale i ve verzi 0.1 je podle Elona Muska již lepší než Wikipedia.
PSF (Python Software Foundation) po mnoha měsících práce získala grant ve výši 1,5 milionu dolarů od americké vládní NSF (National Science Foundation) v rámci programu "Bezpečnost, ochrana a soukromí open source ekosystémů" na zvýšení bezpečnosti Pythonu a PyPI. PSF ale nesouhlasí s předloženou podmínkou grantu, že během trvání finanční podpory nebude žádným způsobem podporovat diverzitu, rovnost a inkluzi (DEI). PSF má diverzitu přímo ve svém poslání (Mission) a proto grant odmítla.
Balík nástrojů Rust Coreutils / uutils coreutils, tj. nástrojů z GNU Coreutils napsaných v programovacím jazyce Rust, byl vydán ve verzi 0.3.0. Z 634 testů kompatibility Rust Coreutils s GNU Coreutils bylo úspěšných 532, tj. 83,91 %. V Ubuntu 25.10 se již používá Rust Coreutils místo GNU Coreutils, což může přinášet problémy, viz například nefunkční automatická aktualizace.
Jinak je to MMX, takže by to mělo bejt 586.
. Na mobilu mám 64MB RAM a mplayer v xkách je na hranicích použitelnosti.
Dillo na 106MB půjde, ale bez javaskriptu dneska skoro žádnej web nefunguje. Možná tak abclinuxu, což je vlastně výhoda
. I původní Opera 12 na 256MB RAM masivně swapovala. S jedním tabem asi půjde i s javaskriptem na 106MB, ale je to bezpečnostní díra.
Každopádně používat bych to nechtěl, konstantně by to topilo, protože by to nestíhalo, takže baterka v čudu hnedka, disk přehřátej ze swapování a celý by se to lagovalo. To už radši thinkpad T60, kterej je tak dnešní minimum pro pohodlně rychlou práci.
stálo mě to asi přes 10 000 KčDoufám že ne v posledních 10 letech. Notebooky s pentiem MMX se prodávaj tak za 200Kč resp cenu šrotu.
Jako já to chci aspoň trochu na ten internetJak říkam, dneska jede web na javaskriptu a to ti pojede pomalu všude.
je možné nějakým způsobem obelstit ten starý bios co tam je v tom notebookuTak to záleží na chipsetu a zapojení desky. 520MB RAM nebude možné. U standardních 72pin SIMM by šlo teoreticky až 2x128 MB. Každopádně pokud to neumí poslední BIOS, tak smůla. Jedině najít datasheet k čipsetu a přidat podporu do corebootu
.
Když třeba se mě podařilo tam dostat SSD HDD a to ještě 30 GB a přitom výrobce maximálně uvádí 7,5 GB?Tak z hlediska PATA/IDE na velikosti nezáleží. To jen některý BIOSy neuměly detekovat velký disky. Jakmile převezme kontrolu moderní OS, tak můžeš mít klidně 1TB disk v nějakým 486 IDE řadiči přes SATA→PATA redukci.
.
Tak to asi těžko- to by museli s IBM- Lenovo pro mě speciálně něco vytvořit- to je nereálné
Já bych potřeboval to vykuchat, dát tam pořádné CPU ale pod podmínkou zachovat stávající design- Tajak jsem si udělal z bedny která byla IBM v roce 1990, vykuchal základní desku, dal moderní a zůstal starý design, ale výkonný, jenže u notebooku to nejde vyměnovat
tak vyjmu ten obyčejný HDD disk a nahradím ho SSD diskemDivný, není na tom SSD nějakej bordel? Neměl by se lišit rozhraním od HDD a kapacity SSD zas tak velký nejsou, ale já mám jenom HDD. Offtopic: T61 už IMO dělalo lenovo.
první možnost je tam do sda1 nebo co druhá možnost je FDD mechanika a třetí je MBRJá dávám vždycky (už 12 let) do MBR.
samozřejmě že v posledních dvou letech- nové plasty a nový LCD displej možná i přes 10 000 Kč z AmerikyTak tos prodělal, já koupil asi 2010 (?) nějakej MMX siemens za ne víc než 500Kč a při první příležitosti ho omylem odpálil když jsem si spletl slot pro modem se slotem pro SIMM. Ale za tu cenu to byl stejně šrot už před odpálením
.
Tak to asi těžko- to by museli s IBM- Lenovo pro mě speciálně něco vytvořit- to je nereálnéTak jestli v tom je intel čipset, tak pro některé datasheety jsou. Ale stejně bych řekl že to budou mít schválně limitovaný
.
Já bych potřeboval to vykuchat, dát tam pořádné CPU ale pod podmínkou zachovat stávající designJestli je ten CPU na nějakým modulu a není to klasickej socketovej, tak nope... Jestli chceš starý case, ale moderní vnitřnosti, tak by tam šla nacpat raspberry pí
. Tam by už internet jel rychle, ale byla by to spousta elektro a IT práce.
fdisk -lJestli je druhá partišna swap, tak dejme tomu i když teda swap může být i jako soubor uvnitř filesystému. Teď si nejsem jistej, ale není začátek disku obvykle rychlejší? (by se hodilo mít swap na začátku). Jinak s těma parametrama by to melo fungovat.
.
nebo nedosel(y)?
z 2004 s 1GB RAM (Thinkpad T42)Pentium M nebo co to a pak ten ARM jsou už sakra výkonný. Pentium < má už SSE2 a jestli je ten ARM alespoň v6 s neonem, tak bude OK taky. Ten 760XL má ale P5 MMX procák (nejrychlejší podle wiki je 233MHz), to je strašně málo (nemá to ani SSE, ani 686 architekturu (!)). A pak je taky velkej rozdíl s RAM. Dostatečná velikost tu pomalost procesoru kompenzuje, ale s 104MB RAM si fakt vyskakovat nemůže, můj firefox těsně po nastartování s jednou prázdnou stránkou žere přes 256MB.

. TV ripy (<480p) v divxu jsem měl problém aby je utáhla S3 trio (taky 1MB) a to dekódoval duron 666MHz.
IMO: náročnost windows a linuxu na HW nemá stejnou strmost. Linux má v sobě spoustu výkonných subsystémů, win95 se komplet zalagoval při kopírování diskety (a ten v sobě neměl ani pořádný programy). Win7 dneska potřebuje tak 20GB, 14.2 32bit slackware můžu spustit na speciální 128MB kartě. Takže okolo určité úrovně HW se stává linux efektivnější než libovolný windows. Co jsem tak měl historický počítače, tak bod zlomu je dnes okolo 1GHz a 256MB (teda spíš už 512MB) pro omezené browsování, kancelařinu a pouštění SD h264 filmů.
Jinak 520MHz ARMv5TE a 64MB RAM neutáhne ani normální PDF prohlížeč pro PDFko popisující platformu, na které jede. Dojde mu paměť. Musel si napsat^Wspatlat vlastní superembedded PDF viewer.
.
Takže firefoxí certifikáty jsou built-in v tý nss knihovně, smazání systémových nemá vůbec vliv na firefox, funguje to jen na webkití browsery, který čtou ty systémové.Takže je možný, že pokud midori má nějaký integrovaný, tak by mohlo preferovat update v /etc/ssl. Ale jinak samozřejmě souhlas, novější distro je bezpečnější. Mě šlo hlavně o to, že novější distro může mít natolik nabobtnalý kód, že notebook bude nepoužitelnej. Dillo bude na 99% používat systémové certifikáty.
.
.
Zkoušel jsi spustit midori? Těch 33MB odpovídá i u mé buildroot/busybox distribuce, ale paměť obvykle zabijou věci jako mplayer, ffmpeg nebo GTK aplikace. O něco jako kancelařinu jsem se ani nepokoušel (existuje vůbec embedded tabulkovej kalkulátor?
). A z prohlížečů jsem zkoušel jenom dillo.
Jo zkus taky pdf prohlížeč. Co jsem si dělal rešerši, tak většina má tendenci si nasyslit co nejvíc stránek jako bitmapu.
ja sem mu to nabidnul ze udelam osobne kdyz to posleTak když(pokud) do toho investoval tazatel tolik peněz, tak by to toho měl tazatel investovat i učení :-P. Protože mu dojdou aktuálně platné certifikáty a bude ti to muset zase poslat
.
Jinak ten problém s grafikou by neměl souviset s distribucí a je dobrý vědět o co jde (když si člověk omylem přepíše ten konfigurák).
tak 2 roky uz se uciZáleží jak intenzivně, já se snažím rozběhat Xka na mobilu HTC Magician už někde od roku 2013
(ale teda nedělám to moc intenzivně často).
Já bych se teda nedivil, kdyby v Xkách zrušili driver na ten trident komplet (takže by to jelo jen na fbdev nebo vesa). To jsem se koukal že "nedávno" zrušili podporu DRI k sis300 (a tu mám na stroji s P2/3).
Tiskni
Sdílej: