Spotify prostřednictvím svého FOSS fondu rozdělilo 70 000 eur mezi tři open source projekty: FFmpeg obdržel 30 000 eur, Mock Service Worker (MSW) obdržel 15 000 eur a Xiph.Org Foundation obdržela 25 000 eur.
Nazdar! je open source počítačová hra běžící také na Linuxu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Autorem je Michal Škoula.
Po více než třech letech od vydání verze 1.4.0 byla vydána nová verze 1.5.0 správce balíčků GNU Guix a na něm postavené stejnojmenné distribuci GNU Guix. S init systémem a správcem služeb GNU Shepherd. S experimentální podporou jádra GNU Hurd. Na vývoji se podílelo 744 vývojářů. Přibylo 12 525 nových balíčků. Jejich aktuální počet je 30 011. Aktualizována byla také dokumentace.
Na adrese gravit.huan.cz se objevila prezentace minimalistického redakčního systému GravIT. CMS je napsaný ve FastAPI a charakterizuje se především rychlým načítáním a jednoduchým ukládáním obsahu do textových souborů se syntaxí Markdown a YAML místo klasické databáze. GravIT cílí na uživatele, kteří preferují CMS s nízkými nároky, snadným verzováním (např. přes Git) a možností jednoduchého rozšiřování pomocí modulů. Redakční
… více »Tým Qwen (Alibaba Cloud) uvolnil jako open-source své modely Qwen3‑TTS pro převádění textu na řeč. Sada obsahuje modely VoiceDesign (tvorba hlasu dle popisu), CustomVoice (stylizace) a Base (klonování hlasu). Modely podporují syntézu deseti různých jazyků (čeština a slovenština chybí). Stránka projektu na GitHubu, natrénované modely jsou dostupné na Hugging Face. Distribuováno pod licencí Apache‑2.0.
Svobodný citační manažer Zotero (Wikipedie, GitHub) byl vydán v nové major verzi 8. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Byla vydána verze 1.93.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Svobodný operační systém ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, slaví 30. narozeniny.
Společnost Raspberry Pi má nově v nabídce flash disky Raspberry Pi Flash Drive: 128 GB za 30 dolarů a 256 GB za 55 dolarů.
Technologie Skip pro multiplatformní mobilní vývoj, která umožňuje vývojářům vytvářet iOS a Android aplikace z jediné Swift a SwiftUI kódové základny, se s vydáním verze 1.7 stala open source.
Jinak je to MMX, takže by to mělo bejt 586.
. Na mobilu mám 64MB RAM a mplayer v xkách je na hranicích použitelnosti.
Dillo na 106MB půjde, ale bez javaskriptu dneska skoro žádnej web nefunguje. Možná tak abclinuxu, což je vlastně výhoda
. I původní Opera 12 na 256MB RAM masivně swapovala. S jedním tabem asi půjde i s javaskriptem na 106MB, ale je to bezpečnostní díra.
Každopádně používat bych to nechtěl, konstantně by to topilo, protože by to nestíhalo, takže baterka v čudu hnedka, disk přehřátej ze swapování a celý by se to lagovalo. To už radši thinkpad T60, kterej je tak dnešní minimum pro pohodlně rychlou práci.
stálo mě to asi přes 10 000 KčDoufám že ne v posledních 10 letech. Notebooky s pentiem MMX se prodávaj tak za 200Kč resp cenu šrotu.
Jako já to chci aspoň trochu na ten internetJak říkam, dneska jede web na javaskriptu a to ti pojede pomalu všude.
je možné nějakým způsobem obelstit ten starý bios co tam je v tom notebookuTak to záleží na chipsetu a zapojení desky. 520MB RAM nebude možné. U standardních 72pin SIMM by šlo teoreticky až 2x128 MB. Každopádně pokud to neumí poslední BIOS, tak smůla. Jedině najít datasheet k čipsetu a přidat podporu do corebootu
.
Když třeba se mě podařilo tam dostat SSD HDD a to ještě 30 GB a přitom výrobce maximálně uvádí 7,5 GB?Tak z hlediska PATA/IDE na velikosti nezáleží. To jen některý BIOSy neuměly detekovat velký disky. Jakmile převezme kontrolu moderní OS, tak můžeš mít klidně 1TB disk v nějakým 486 IDE řadiči přes SATA→PATA redukci.
.
Tak to asi těžko- to by museli s IBM- Lenovo pro mě speciálně něco vytvořit- to je nereálné
Já bych potřeboval to vykuchat, dát tam pořádné CPU ale pod podmínkou zachovat stávající design- Tajak jsem si udělal z bedny která byla IBM v roce 1990, vykuchal základní desku, dal moderní a zůstal starý design, ale výkonný, jenže u notebooku to nejde vyměnovat
tak vyjmu ten obyčejný HDD disk a nahradím ho SSD diskemDivný, není na tom SSD nějakej bordel? Neměl by se lišit rozhraním od HDD a kapacity SSD zas tak velký nejsou, ale já mám jenom HDD. Offtopic: T61 už IMO dělalo lenovo.
první možnost je tam do sda1 nebo co druhá možnost je FDD mechanika a třetí je MBRJá dávám vždycky (už 12 let) do MBR.
samozřejmě že v posledních dvou letech- nové plasty a nový LCD displej možná i přes 10 000 Kč z AmerikyTak tos prodělal, já koupil asi 2010 (?) nějakej MMX siemens za ne víc než 500Kč a při první příležitosti ho omylem odpálil když jsem si spletl slot pro modem se slotem pro SIMM. Ale za tu cenu to byl stejně šrot už před odpálením
.
Tak to asi těžko- to by museli s IBM- Lenovo pro mě speciálně něco vytvořit- to je nereálnéTak jestli v tom je intel čipset, tak pro některé datasheety jsou. Ale stejně bych řekl že to budou mít schválně limitovaný
.
Já bych potřeboval to vykuchat, dát tam pořádné CPU ale pod podmínkou zachovat stávající designJestli je ten CPU na nějakým modulu a není to klasickej socketovej, tak nope... Jestli chceš starý case, ale moderní vnitřnosti, tak by tam šla nacpat raspberry pí
. Tam by už internet jel rychle, ale byla by to spousta elektro a IT práce.
fdisk -lJestli je druhá partišna swap, tak dejme tomu i když teda swap může být i jako soubor uvnitř filesystému. Teď si nejsem jistej, ale není začátek disku obvykle rychlejší? (by se hodilo mít swap na začátku). Jinak s těma parametrama by to melo fungovat.
.
nebo nedosel(y)?
z 2004 s 1GB RAM (Thinkpad T42)Pentium M nebo co to a pak ten ARM jsou už sakra výkonný. Pentium < má už SSE2 a jestli je ten ARM alespoň v6 s neonem, tak bude OK taky. Ten 760XL má ale P5 MMX procák (nejrychlejší podle wiki je 233MHz), to je strašně málo (nemá to ani SSE, ani 686 architekturu (!)). A pak je taky velkej rozdíl s RAM. Dostatečná velikost tu pomalost procesoru kompenzuje, ale s 104MB RAM si fakt vyskakovat nemůže, můj firefox těsně po nastartování s jednou prázdnou stránkou žere přes 256MB.

. TV ripy (<480p) v divxu jsem měl problém aby je utáhla S3 trio (taky 1MB) a to dekódoval duron 666MHz.
IMO: náročnost windows a linuxu na HW nemá stejnou strmost. Linux má v sobě spoustu výkonných subsystémů, win95 se komplet zalagoval při kopírování diskety (a ten v sobě neměl ani pořádný programy). Win7 dneska potřebuje tak 20GB, 14.2 32bit slackware můžu spustit na speciální 128MB kartě. Takže okolo určité úrovně HW se stává linux efektivnější než libovolný windows. Co jsem tak měl historický počítače, tak bod zlomu je dnes okolo 1GHz a 256MB (teda spíš už 512MB) pro omezené browsování, kancelařinu a pouštění SD h264 filmů.
Jinak 520MHz ARMv5TE a 64MB RAM neutáhne ani normální PDF prohlížeč pro PDFko popisující platformu, na které jede. Dojde mu paměť. Musel si napsat^Wspatlat vlastní superembedded PDF viewer.
.
Takže firefoxí certifikáty jsou built-in v tý nss knihovně, smazání systémových nemá vůbec vliv na firefox, funguje to jen na webkití browsery, který čtou ty systémové.Takže je možný, že pokud midori má nějaký integrovaný, tak by mohlo preferovat update v /etc/ssl. Ale jinak samozřejmě souhlas, novější distro je bezpečnější. Mě šlo hlavně o to, že novější distro může mít natolik nabobtnalý kód, že notebook bude nepoužitelnej. Dillo bude na 99% používat systémové certifikáty.
.
.
Zkoušel jsi spustit midori? Těch 33MB odpovídá i u mé buildroot/busybox distribuce, ale paměť obvykle zabijou věci jako mplayer, ffmpeg nebo GTK aplikace. O něco jako kancelařinu jsem se ani nepokoušel (existuje vůbec embedded tabulkovej kalkulátor?
). A z prohlížečů jsem zkoušel jenom dillo.
Jo zkus taky pdf prohlížeč. Co jsem si dělal rešerši, tak většina má tendenci si nasyslit co nejvíc stránek jako bitmapu.
ja sem mu to nabidnul ze udelam osobne kdyz to posleTak když(pokud) do toho investoval tazatel tolik peněz, tak by to toho měl tazatel investovat i učení :-P. Protože mu dojdou aktuálně platné certifikáty a bude ti to muset zase poslat
.
Jinak ten problém s grafikou by neměl souviset s distribucí a je dobrý vědět o co jde (když si člověk omylem přepíše ten konfigurák).
tak 2 roky uz se uciZáleží jak intenzivně, já se snažím rozběhat Xka na mobilu HTC Magician už někde od roku 2013
(ale teda nedělám to moc intenzivně často).
Já bych se teda nedivil, kdyby v Xkách zrušili driver na ten trident komplet (takže by to jelo jen na fbdev nebo vesa). To jsem se koukal že "nedávno" zrušili podporu DRI k sis300 (a tu mám na stroji s P2/3).
Tiskni
Sdílej: