KiCad (Wikipedie), sada svobodných softwarových nástrojů pro počítačový návrh elektronických zařízení (EDA), byl vydán v nové major verzi 10.0.0 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Letošní Turingovou cenu (2025 ACM A.M. Turing Award, Nobelova cena informatiky) získali Charles H. Bennett a Gilles Brassard za základní přínosy do oboru kvantové informatiky, které převrátily pojetí bezpečné neprolomitelné komunikace a výpočetní techniky. Jejich protokol BB84 z roku 1984 umožnil fyzikálně zaručený bezpečný přenos šifrovacích klíčů, zatímco jejich práce o kvantové teleportaci položila teoretické základy pro budoucí kvantový internet. Jejich práce spojila fyziku s informatikou a ovlivnila celou generaci vědců.
Firefox 149 dostupný od 24. března přinese bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně (s CZ a SK se zatím nepočítá) a zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view). Firefox Labs 149 umožní přidat poznámky k panelům (tab notes, videoukázka).
Byla vydána nová stabilní verze 7.9 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 146. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Dle plánu byla vydána Opera GX pro Linux. Ke stažení je .deb i .rpm. V plánu je flatpak. Opera GX je webový prohlížeč zaměřený na hráče počítačových her.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.27.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byly publikovány informace (technické detaily) o bezpečnostním problému Snapu. Jedná se o CVE-2026-3888. Neprivilegovaný lokální uživatel může s využitím snap-confine a systemd-tmpfiles získat práva roota.
Nightingale je open-source karaoke aplikace, která z jakékoliv písničky lokálního alba (včetně videí) dokáže oddělit vokály, získat text a vše přehrát se synchronizací na úrovni jednotlivých slov a hodnocením intonace. Pro separaci vokálů využívá UVR Karaoke model s Demucs od Mety, texty písní stahuje z lrclib.net (LRCLIB), případně extrahuje pomocí whisperX, který rovněž využívá k načasování slov. V případě audiosouborů aplikace na
… více »Po půl roce vývoje od vydání verze 49 bylo vydáno GNOME 50 s kódovým názvem Tokyo (Mastodon). Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Článek na stránkách Fedora Magazinu informuje o vydání Fedora Asahi Remixu 43, tj. linuxové distribuce pro Apple Silicon vycházející z Fedora Linuxu 43.
Zdravím, sledoval jsem přednášku o mobilních telefonech a tabletech s GNU/Linuxem v roce 2020 na InstallFestu a kromě ARM zařízení by mě zajímaly názory na vhodné distro/GUI pro 2v1 zařízení s normálním x86_64 procesorem. Mám HP x2 210 G2, což je prakticky normální 10" notebook s dotykovým displejem a oddělitelnou klávesnicí. Ten Intel procesor sice není žádný zázrak, ale dá se to normálně používat jako notebook i tablet.
Mám na tom dualboot Android-x86 a openSUSE. Android je moc fajn v "tabletovém" módu na čtení (v dopravním prostředu a tak), na hraní a tak, ale probouzení nefunguje moc dobře. Pořád to má problémy s probouzením obrazovky. Jinak tomu není co vytknout. Až na to, že když na tom chci pracovat, tak oproti normálnímu Linuxu je to dost bída... Naproti tomu openSUSE používám, když na tom chci normálně pracovat. Dotyková obrazovka sice funguje bez potíží, ale nepodařilo se mi pořádně rozchodit automatickou změnu orientace (na výšku/šířku) - přiznávám, že moc energie jsem tomu nevěnoval - a hlavně podstatná část aplikací prostě není na dotykové ovládání moc příjemná. Třeba Firefox interpretuje šmatlání jako výběr textu. Dolphin jako výběr položek. A tak. Prostě to není moc pohodlné a posledku ani efektivní.
Dualboot tohle řeší - buď to používám jako tablet, anebo jako notebook, akorát to má nevýhody dualbootu typu že to zabírá dost místa, člověk má hesla k wifinám na dvou místech, nějaké sdílení souborů také není ideální. Takže bych byl raději, kdyby to mělo jen jeden systém.
Koukal jsem na Plasma Mobile a postmarketOS, ale první mi přijde ve velmi rané fázi vývoje, instalátor pro x86_64 vypadá hodně experimentálně; a druhý vypadá, že s instalací na x86_64 snad ani nepočítá... Na obou by se mi líbilo, že mám jeden normální Linux, kde si mohu instalovat svoje oblíbené aplikace, přičemž to lze snadno použít jako skvěle fungující tablet. Podpora pro androidní aplikace by také byla fajn. Ale vlastně jsem nenašel nějaké linuxové prostředí, které by se pohodlně ovládalo dotykově. Možná bych mohl poznamenat, že GNOME používat nezvládnu. Naposledy jsem se u toho málem vzteknul. Normálně používám KDE.
Takže by mě zajímalo, zdali někdo nezná nějaké dobré GUI/distro, které lze pohodlně používat jako normální linuxové distro se všemi běžnými aplikacemi, i jako klasický šmatlací tablet.
29.3.2020 01:45
k3dAR | skóre: 63
resp. mnou pouzivane Xfce ho neresi a KDE udajne podporuje ruzne gesta na touchscreen ale nezkoumal sem, jen tusim lze startmenu prepnout na fullscreen rezim, ohledne aplikaci pak asi narazis obecne... u firefox netusim, na Chromiu zalozene umi aspon skrolovat, pripadne aplikace Touchegg by mohla zajistit scroll i u Firefoxu, resp. vsude
29.3.2020 01:47
k3dAR | skóre: 63
29.3.2020 01:50
k3dAR | skóre: 63
29.3.2020 12:55
Nuphar | skóre: 19
29.3.2020 13:15
Nuphar | skóre: 19
Touchegg jsem zkoušel. Ale... má to poslední commit z října 2017, což nevypadá jako aktivní vývoj. Nějaká gesta to dokázalo obecně zasadit do systému, ale celkově to situaci moc nezlepšilo. Ale nic lepšího neznám, tak tomu asi budu muset dát ještě šanci...
Ten Bigscreen vypadá jako určen pro velké televize, takže jako opak té Mobile verze, to se mi moc nezdá. 
Samotná klasická Plasma se dotykově ovládá relativně použitelně, s aplikacemi v KDE už je to slabší, a Firefox mulitouch nezvládá. Takže výsledek není žádný zázrak...
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz