Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Zdravím, sledoval jsem přednášku o mobilních telefonech a tabletech s GNU/Linuxem v roce 2020 na InstallFestu a kromě ARM zařízení by mě zajímaly názory na vhodné distro/GUI pro 2v1 zařízení s normálním x86_64 procesorem. Mám HP x2 210 G2, což je prakticky normální 10" notebook s dotykovým displejem a oddělitelnou klávesnicí. Ten Intel procesor sice není žádný zázrak, ale dá se to normálně používat jako notebook i tablet.
Mám na tom dualboot Android-x86 a openSUSE. Android je moc fajn v "tabletovém" módu na čtení (v dopravním prostředu a tak), na hraní a tak, ale probouzení nefunguje moc dobře. Pořád to má problémy s probouzením obrazovky. Jinak tomu není co vytknout. Až na to, že když na tom chci pracovat, tak oproti normálnímu Linuxu je to dost bída... Naproti tomu openSUSE používám, když na tom chci normálně pracovat. Dotyková obrazovka sice funguje bez potíží, ale nepodařilo se mi pořádně rozchodit automatickou změnu orientace (na výšku/šířku) - přiznávám, že moc energie jsem tomu nevěnoval - a hlavně podstatná část aplikací prostě není na dotykové ovládání moc příjemná. Třeba Firefox interpretuje šmatlání jako výběr textu. Dolphin jako výběr položek. A tak. Prostě to není moc pohodlné a posledku ani efektivní.
Dualboot tohle řeší - buď to používám jako tablet, anebo jako notebook, akorát to má nevýhody dualbootu typu že to zabírá dost místa, člověk má hesla k wifinám na dvou místech, nějaké sdílení souborů také není ideální. Takže bych byl raději, kdyby to mělo jen jeden systém.
Koukal jsem na Plasma Mobile a postmarketOS, ale první mi přijde ve velmi rané fázi vývoje, instalátor pro x86_64 vypadá hodně experimentálně; a druhý vypadá, že s instalací na x86_64 snad ani nepočítá... Na obou by se mi líbilo, že mám jeden normální Linux, kde si mohu instalovat svoje oblíbené aplikace, přičemž to lze snadno použít jako skvěle fungující tablet. Podpora pro androidní aplikace by také byla fajn. Ale vlastně jsem nenašel nějaké linuxové prostředí, které by se pohodlně ovládalo dotykově. Možná bych mohl poznamenat, že GNOME používat nezvládnu. Naposledy jsem se u toho málem vzteknul. Normálně používám KDE.
Takže by mě zajímalo, zdali někdo nezná nějaké dobré GUI/distro, které lze pohodlně používat jako normální linuxové distro se všemi běžnými aplikacemi, i jako klasický šmatlací tablet.
29.3.2020 01:45
k3dAR | skóre: 63
resp. mnou pouzivane Xfce ho neresi a KDE udajne podporuje ruzne gesta na touchscreen ale nezkoumal sem, jen tusim lze startmenu prepnout na fullscreen rezim, ohledne aplikaci pak asi narazis obecne... u firefox netusim, na Chromiu zalozene umi aspon skrolovat, pripadne aplikace Touchegg by mohla zajistit scroll i u Firefoxu, resp. vsude
29.3.2020 01:47
k3dAR | skóre: 63
29.3.2020 01:50
k3dAR | skóre: 63
29.3.2020 12:55
Nuphar | skóre: 19
29.3.2020 13:15
Nuphar | skóre: 19
Touchegg jsem zkoušel. Ale... má to poslední commit z října 2017, což nevypadá jako aktivní vývoj. Nějaká gesta to dokázalo obecně zasadit do systému, ale celkově to situaci moc nezlepšilo. Ale nic lepšího neznám, tak tomu asi budu muset dát ještě šanci...
Ten Bigscreen vypadá jako určen pro velké televize, takže jako opak té Mobile verze, to se mi moc nezdá. 
Samotná klasická Plasma se dotykově ovládá relativně použitelně, s aplikacemi v KDE už je to slabší, a Firefox mulitouch nezvládá. Takže výsledek není žádný zázrak...
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz